Příspěvek: #101

Ospravedlňujem sa, ale určite mi ospravedlníte fakt že pod takýto "nadpis" som vlastne vôbec nepokračoval v čítaní považújuc to za ...

Příspěvek: #102

Hlavně si přečtěte ten článek na blogu Petra Kavana. Kdyby tam byly palce, tak dám nahoru.
I.Č.

Příspěvek: #103

Petře, dobré shrnutí! Díky za ně!
Jiří

Příspěvek: #104

Peter, citujem z tvojho blogu:
"Určitě je pravda že na včelách je stále co objevovat a i po dvaceti letech včelaření se člověk "pořád učí" ... ale znamená to že kvůli tomu je včelaření velká věda, se kterou nemůže začít jen tak někdo? Podle mě ne."

súhlasím, palec hore!
(ináč by sme sa my, čo nepochádzame aspoň z troch generácií včelárov, nikdy nemohli začať tešiť sa z našich včeličiek. Máme predsa také spoločné porekadlo: Kto sa/se bojí, nesmie/nesmí do lesa...)

Příspěvek: #105

"Alternativní včelaření je extrémně jednoduché a proto minimálně náchylné na chyby, a proto mám šanci že mě "odradí neúspěchy" naopak menší."

Tak toto si zaklincoval. Vidím, ako začínajúci včelári "alternatívne" včelária. Zhrnul si to síce pekne, ale veci často fungujú úplne inak, ako je to na papieri. Kto chce alternatívne včeláriť (minimum zásahov do včelstva s tým, aby udržal včelstvá aspoň zdravé, keď už od nich nebude mať med), musí mať ďaleko viac skúseností ako človek, ktorý sa včelám venuje intenzívne. Aj potom ho včely veľakrát prekvapia, niekedy aj nemilo.

Či súhlasíte alebo nie, ja nemám rád "rýchlokvasených" včelárov. Väčšina z nich si myslí, že včelárenie je hračka, všetko sa dá naštudovať a poradiť si jednoducho nedajú. Mám to aj vo svojom okolí.

Druhá skupina sú Tí, čo zájdu na nejaký dotovaný rýchlokurz a už sú z nich praktici - tiež ich nie je málo.

Tretia skupina sú Tí, čo prídu, poradia sa, vyberú si úľovú zostavu, sem tam dobehnú na "pokec", sem tam na včelnicu niečo odkukať.

Čo myslíte, ktorá skupina pri včelárení vydrží? A ktorá má zo včiel aj med? Pri ktorej sa nemusíte báť, že vaše včelstvá sú v dolete ich stanovišťa? Ja som práve kvôli "rýchlovčelárom" urobil separované druhé stanovište.

Treba si uvedomiť, že včela nie je ovca - tú môže chovať skutočne každý

Příspěvek: #106

Patko,aj ja mám kolegu rýchlovčelára. Titulovaný pán,vysoká škola a na staré dni začal včeláriť. Nasáva znalosti,len bohužiaĺ odvšadiaľ a živelne a tak to aj vyzerá! Už som mu dal dvakrát odložence a hádajte ako skončili. Tretí krát som odmietol a tak si kúpil kdesi z tramtárie včelstvá a polovica sa už nedožila tohto roku! Naprotitomu mladý chlapec,ktorému som dal odloženca a ktorý sa nehambí spýtať niečo ak nevie, dnes má už 4 včelstvá a ide mu to už lepšie ako mne! Začínajúci včelár si musí včely vážiť a aj svojho ochotného učiteľa! No, ale komu radí pýcha a predsudky....

Příspěvek: #107

Kolik casu na vcely? Vcely ti to reknou!!! Je to takova sachova partie. Udelas tah (zasah) a vcely odpovi.

Myslim si ze vcelarsky konicek je celkem nakladny, z duvodu poctivosti se kterou to chceme delat. At uz nakup novych ulu, ramku mezisten a jineho vybaveni co nam usnedni praci.. Nekdo to odflakne a pak ho to nic nestoji.
Jde o to si vybrat zlatou stredni cestu..

Dulezite je se snazit o dobry zdravotni stav vcel, mit silne vcely a mit z toho radost. Pak ten cas ani penize clovek nepocita...

Příspěvek: #108

Mno aby sme len neteoretizovali. Nebudem to rozpisovať - vlaňajšie záznamy:

Počet rodín 78

Čas pri práci so včelstvami (všetko aj so zhotovovaním rámikov a niekoľkých úľov) od 1.1. do 17.7 - 505 hodín

Příspěvek: #109

Před 4mi roky jsem ztrávil na rybách jen za prázdniny 336 hodin..... Tak jaká je časová náročnost včelaření? ...... Dejme tomu tak na 10-15 včelstev?......150 hodin ročně, klidným tempem,se vším všudy? Nikdy jsem to neměří, ale to je můj odhad.

Příspěvek: #110

Když už jsme se dostali ke konkretním číslům: Propočteme li na tomto příkladu( Patko) vynaložené náklady, dojdeme přibližně k těmto číslům:

505 hodin práce á 100 Kč/hod cca 50 500 Kč
1560 kg cukru á 22Kč/kg cca 34 500
materiál do úlů á 200Kč/úl cca 15 500
energie, benzin, různé cca 5 000
daň cca 3 000

---

Celkem 108 500 Kč

Náklady na "provoz" při 78 včelsvech se v tomto případě vyšplhaly dost nad 100 000 Kč. Tuto sumu je nutno odečíst z toho, co včelař za své produkty utrží. A teprve ten zbytek lze označit za zisk.
Přitom propočet byl udělán s předpokladem, že včelař má vlastní pozemky a že nekočuje. Jinak by bylo nutno zvýšit o nájem a o náklady na kočování.
Námitka může být, že včely má člověk pro potěšení. Ano, pokud jich má několik. Při počtu 78 včelstev a nákladech, které jsem uvedl, už to nemůže být pouze koníček, kde se nedíváme na nějakou tu korunu a na nějakou tu odpracovanou hodinu.

Příspěvek: #111

(11.01.2014 7:43)Radek Botur napsal(a):  ... Vcely ti to reknou!!! Je to takova sachova partie. Udelas tah (zasah) a vcely odpovi. ...

Přesně tak. Dneska mi řekly že jsem blbej že jsem si nevzal skafandr. A odpověděly tak že vypadám jako bych se do půl těla válel v kopřivách.

Ale je mi fajn.

Příspěvek: #112

Ahoj,

včelařím teprve pár dní a chtěla jsem se zeptat, jak často je optimální chodit do úlu a jak často obměňovat rámky

Děkuju

PetrM upravil 14.04.2017 16:14 tento příspěvek z důvodu: Nepište duplicitní příspěvky. Duplicitní příspěvek odstraněn. Přečtěte si a dodržujte Pravidla fóra, prosím. Používejte Vyhledávání. Popis jak vyhledávat.

Příspěvek: #113

No je dobré kromě do úlu chodit i do knihovny.

Příspěvek: #114

Baralisk, gratuluju k rozhodutí se věnovat tomuto krásnému koníčku. Neexistuje pravidlo.

Jedni říkají lozit minimálně, druzí naopak lozit furt a furt sledovat. Budeš si muset najít vlastní cestu. Ze začátku je dobré do nich chodit, protože se s nimi potřebuješ co nejvíce sžít a seznámit a sledovat, jak se v průběhu roku stav včelstva mění. Ostatně většina začátečníků má tendenci do nich chodit furt a furt je pozorovat. Není to nic špatného. Pokud máš včelstev vícero, můžeš si vybrat jedno, do kterého chodíš víc a ostatním dáš volněji.

Příspěvek: #115

(13.04.2017 20:06)Baralisk napsal(a):  Ahoj,

včelařím teprve pár dní a chtěla jsem se zeptat, jak často je optimální chodit do úlu a jak často obměňovat rámky

Děkuju

Preto že si ten dotaz vložila do tohoto vlákna (Moudra lidu), tak Ti odpoviem podľa toho "Tak často, ako treba". V zime vôbec, na jar viacej, v čase rojenia furt a po znáške podľa potreby.

Kvôli výmene rámkov neotváram úľ. Rámik vyradím ak je "škaredý" pri iných príležitostiach.

Příspěvek: #116

Četnost návštěv, případně prohlídek závisí na ročním období a stylu očetřování. Nyní v sezóně je interval při "tradičním" stylu vedení včelstev (maličká včelstva a 2-3 prostorové úly) 7 - 10 dní. Je potřeba neustále něco dělat, zužovat, komorovat, rozširovat, vkládat jednotlivé mezistěny a st. r., později převěšovat, atd.
Při nástavkovém vedení včelstev jsou zákroky méně časté a včelstva větší, což usnadňuje práci. kdy při zvládlé technlogii ošetřování stačí jen několik zákroků ročně a největší prací je vytáčení. (trochu to zjednodušuji, toto platí pro již zkušeného včelaře, který ví co a kdy dělat)

Rámky a dílo v nich je dobré měnit dokud je ještě průsvitné (tmavě hnědá barva), když už je dílo černé a neprůsvitné, tak byla obměna díla zanedbána. Takové rámky tedy při nejbližší příležitosti vyřadit (vyvařit, nebo raději rovnou spálit, prorože vosku je na takovém plástu minimální množství a nevyplatí se ani vyvařovat)
V praxi to znamená měnit dílo po 2 letech. Maximálně po 3 letech, ale to už budou černé plásty.

Dílo tmavne zakládáním a chovem nových včel (plodu). Takže pokud budou souše v medníku oddělené MM, tak tam vydrží klidně 15 let, protože prakticky nestárnou (M do nich neklade a tedy netmavnou).
Ovšem toho lze docílit jen "správnou" metodikou ošetřování.

Takže nezapomeň nyní vkládat nové rámky (mezistěny a stavební rámky) a využij tak vysokého stavebního pudu včel v nastávajícím období bouřlivého rozvoje a snůšky. Na jaře staví nejlépe.
Takový pěkný oddělek dokáže od jara do léta postavit klidně 22 nových rámků 39x24 jen vlastními silami (bez podněcování, když je tedy nabídka z přírody - ale to bývá u mne zřídka, takže v létě pomáhám lehkým přikrmováním)

Doporučuji prostudovat stránky Leoše Dvorského http://dvorsky.leos.sweb.cz/
Sekci Články.

Příspěvek: #117

To si ako na to došiel že v čiernych plástoch je tak málo vosku že ho radšej spáliť? Aj do čiernych plástov bude matka klásť čo je tiež nepravda čo tu píšeš ako aj o menšej práci pri nádstavkovom včelárení.

Příspěvek: #118

Merkuri, v černých plástech je tak málo vosku, že se tím odmítám doma matlat.
Výtěžnost je vzhledem k vynaložené práci a použitém palivu tak mizivá, že jsem spíše v mínusu i kdybych ten vosk prodal. Takže na to ...... Radši to hodím do ohně.

Neříkám, že do nich nebude klást, ale že se mají vyměnit za nové dílo, které je jistě mnohem lepší (z mnoha důvodů).
Osobně vyřazuji již dílo tmavě hnědé barvy (cca 2 roky staré) to má totiž cenu ještě vyvařit na vosk s dobrou výtěžností a většinou není třeba ho chemicky čistit pomocí kyseliny, protože má ještě normální barvu.
Tedy při zpracování odpadají 2 další ohřevy.

Včelařit nástavkově umožní méně zákroků za sezónu. Kde jsem psal, že je to méně práce? I nástavkový včelař se dokáže nadbytečnými úkony strhat. Jde o technologii ošetřování!!!

Příspěvek: #119

Ufff... To je síla!

1.) Kam se "ztratil" vosk z "černých" plástů? Vypařil se? Něco ho sežralo? Nebo ho jen někdo neumí vytěžit?

2.) Co mění barvu vosku, že se pak "musí" čistit kyselinou, aby měl normální barvu? Chemická reakce s určitými kovy anebo chemická reakce s "nadlimitním" množstvím košilek? Kolika vrstev košilek? A jak to funguje?

Nehodlám nikomu mluvit do rychlosti obměny díla - ale prosím: používejte alespoň relevantní argumenty...

Výtěžnost vosku je záležitost technologie (vizte patřičné téma).
Barva vosku po prvozpracování je záležitost vzdělání a materiálních možností včelaře.

Příspěvek: #120

Mám pár včelstev, tedy si nebudu pořizovat průmyslový vařák s odstředivkou, či lisem za pětimístnou sumu. Takže to dělám v domácích podmínkách, přesně jak jsem psal v příspěvku výše.
Z černých plástů se dá vytěžit citelně méně vosku, než z žemlových, nebo světlých. To je fakt.
Popsal jsem i důvody proč tak činím.

Že by reakce s inertním kovem probíhala jen při černých plástech a při žemlových už ne? Zvláště když používám stále jedno a to samé vybavení i technologii?
Snad vidím co vyvařuji a co mi z toho leze za vosk. V případě hnědých souší vcelku pěkný vosk. V případě černých souší tmavý sajrat, který je nutno navíc čistit a je toho ještě málo.
Takže jdu cestou menšího odporu a šetřím si čas i práci.

A přesně o to šlo i autorce dotazu - o čas.
Tím, že těch pár ojedinělých černých souší, které nějakým nedopatřením zůstaly v provozu déle, jednoduše zlikviduji si ušetřím spoustu času, práce i starostí.
Těch pár gramů vosku s čistým svědomím odepíši. Na tom můj provoz nestojí.

Měnit dílo dříve, než je černé jak bota a neprůsvitné proti světlu je napsané snad v každé knize s včelařskou tématikou. To snad již více obhajovat nemusím a jedná se o dosti relevantní argument.