Příspěvek: #301

Dobrý den, mám včelstva momentálně na 1N 39*24 a ve druhém mají daný kyblík na krmení. Včelstva jsou to silné, jarní roje. Asi bych se přiklonil k variantě zimovat na dvou N 39*24. Samotná otázka tedy zní: Dát jim nástavek se soušemi nad stávající plodiště, či radši podstavit pod plodiště?

Příspěvek: #302

Zdar. To jsou tak rozjety a napechovany, 7 ramku plodu a 4 ramky pylu s medem a stavi do podmetu?

---

Z toho uz letos 2nastavkovy vcelstvo nebude. No pridej ho nahoru.

---

Pouzij prepazky

Příspěvek: #303

Než zimovat v jednom např. 10ti rámku, to raději přehážu na 5 + 5 nad sebou a zakomoruju ...

Příspěvek: #304

Pokud chceš zimovat v síle silnějšího oddělku nebo cítíš nejistotu, co se týká nakažení včel virózami, nech v jednom nástavku. Jenom tam uspořádej plásty, vyhoď nezakladené postavené mezistěny a naopak hodně tmavé plásty a dej tam plásty zhruba stejně tmavé.
Pokud máš ve zdravotním stavu těch včel jistotu, tak zase uspořádej plásty stejně jako píšu výše. A potom
nástavek s plásty podstav dolů, nástavek se včelami dej nahoru, současně zavři česno v podmetu a otevři ve vyšším nástavku očko coby česno. A postupně zakrmuj. A doufej, že včelstvo ještě udělá nějaké další zimní včely, aby zimní chumáč byl větší a na jaře z toho nebyl oddělek, ale včelstvo.

Příspěvek: #305

Včelstva jsou ( měly by být, zdají se být) zdravé, na jaře začínaly pouze na mezistěnách. V nových úlech. Dokázaly si vystavit plodiště 11r 39*24, + jeden stejný medník. Dokonce dokázaly přinést tolik lipového medu, že jsem i vytočil. Rady mám pouze od včelaře, který zimuje na 1N 39*24. A vždy v pořádku. Podle toho co tady čtu, tak mám celkem obavy. Spousta z vás tady má názor, že 1N je na zimu málo, tak mám trochu vítr.

Příspěvek: #306

Tak to je jina, je to teda vcelstvo, co uz zvladlo dva nastavky. Posud to pohledem: jestli je ten nastavek plnej vcel (jsou ve vsech ulickach), tak jim ten vytocenej nastavek vrat zpet, krm a hotovo.
Zadny prehrabavani, preskladavani. a cim blize k podzimu tim min.

Příspěvek: #307

V jednom nástavku 39x24, dokonce jen na 6 - 7 rámcích 39x2 se zimovalo kdysi strašně dávno v zadovácích. A to proto, protože takhle se na zimu spotřebovalo jen málo cukru, protože se zbytek úlu použil jako prostor na krmítka a uteplivky a protože se ostatní plásty uložily a v zimě se mohly snadno probrat a dobře vytřídit a staré a špatné zrušit a rovnou v zimě rámky opravit a připravit na mezistěny.
A nebylo potřeba mít med z řepky a ovocných stromů, ty snůšky se použily na rozvoj včelstva a sklízel se až med ze snůšek po cca polovině května. Kdy byl už vesměs kvalitní med, z travních kvetoucích porostů, javorů klenů, malin, lípy a spousta medovice až do srpna.
Jenže pak se přišlo na to, že v době odchovu zimní generace včel se jejich množství přizpůsobuje prostoru. Takže když teď v létě nebudou včely omezovány do malého prostoru, nechají se jim 2 nástavky 39x24 nebo ještě víc, vytvoří mnohem silnější zimní generaci a potom díky vyšší spotřebě cukru a rychlému rozvoji kraňky včely zvládnou využít a dát včelaři med i z řepkové snůšky i ze snůšky z ovocných stromů, smetánky v trávě a podobně z časných jarních květů.
Plus k tomu když se současně začala zhoršovat červnová a červencová snůška a leckde je tak hlavní snůška pro včelaře právě z řepky a z květů v první polovině května.
Takže leckde musí dnes včelař teď v létě mít včely ve velkém prostoru, co včely ještě dají, aby měl příští rok nějaký med

Příspěvek: #308

Četl jsem článek, kde někdo tvrdil že řepka do pár let z jižní moravy zmizí protože zemědělci na tuně prodělávají 2000 kč. Navíc mě kolega říkal, že nějaký jeho příbuzný sedlačí a ani tu řepku nemají ani čím postříkat protože jim zrušili postřiky. Letos měli jzďáci u nás nasazeno málo řepky a místo ní hromada hrachu, to pole mělo snad 2 kiláky na délku, ani se neobtěžovali to dávat na střídačku. Jestli to měli jako zelené hnojení že jim to povolili. S takovou u nás nebude ani ta jarní snůška.

Příspěvek: #309

Tak v EU zakázali tuším neonikotinoidy, těmi se řepka stříkala proti tuším blýskáčku řepném těsně před začátkem květu a vydrželo to po celou dobu kvetení. Nyní musí řepku stříkat méně účinnými náhradami dvakrát až čtyřikrát, což je dražší.
Ale řepka se asi bude pěstovat pořád, v potravinářství se už používá tolik řepkového oleje, vedle stolních olejů, na přípravu margarínů, majonézy a kdovíčeho ještě, že už s řepkou přestat nemohou. Když ji nevypěstují jedni, vypěstují ji druzí.
Hráchu na polích bude u nás asi přibývat. Já jsem zase někde četl, že dneska už umí hrách pěstovat, mají lepší odrůdy a lepší technologie, takže umí z hektaru vypěstovat tolik hráchu, že se už, na rozdíl od dřívějška, může vyplácet.
Kvetoucí hrách by jinak měl být pro včely zdrojem dobrého pylu, sladiny by měl mít velmi málo. Aspoň ty staré odrůdy to tak měly.
Ale na jižní Moravě asi ne, tam je asi na řepku i hrách příliš teplo a málo vody.
Na jižní Moravě, kde bude na poli dost vody, možná začnou víc pěstovat sóju.