Příspěvek: #21

Mi taky vychází jako lepší spíš včelstvo v jednom VN při přípravě na zimu zúžit a rozdělit do dvou nad sebou (zateplit ten zúžený prostor lze třeba zateplovacími rámky). Samozřejmě tak, aby prostor korespondoval s jeho sílou. Vertikála mi také připadá lepší. Nebo se mýlím?

Příspěvek: #22

(16.08.2011 7:28)architekt odpadu napsal(a):  Pane Josefe, vadilo by něčemu, pokud byste je tam ponechal přes celou zimu?

Včelám to určitě nevadí v přírodě. Tam na opuštěném díle hodují příživníci a tak připravují včelám prostor pro novou, choroboplodnými zárodky a plísněmi nezatíženou stavbu. Protože však příživníky v úlech nemáme rádi, musíme tuto činnost, činnost obnovy díla suplovat sami. Proto, že provádím ročně třetinovou obnovu díla, ve skutečnosti je to asi 40%, požádám opět "massa Bob". To je pomocník, kterého ani nemusím živit. "Massa Bob nemít hlad". Pro nezasvěcené, "massa Bob" je manipulační zařízení. Jeho pomocí podstavené nástavky před zimním "léčením VD" odejmu k dalšímu zpracování a při té příležitosti včelstva zvážím abych věděl kolik, že jim po podletním plodování zbylo zásob. Odejmutím podstavených nástavků snížím včelami nevyužitý prostor, zbytečně nezatěžuji odejmuté včelí dílo rezidui amitrazu či jiných léčebných prostředků. Dílo nyní mohu pohodlně bez obtěžování včelami vytřídit a dvouletý vosk vyvařit. Případné světlé dílo je nyní možno bez nebezpečí poškození zavíječem voskovým vzdušně uskladnit pro použití v příští sezóně a to bez použití chemie. Síru či jiné prostředky na ochranu plástů již nepoužívám. Není to potřeba. Opravuji poškozené rámky, opravuji drátkování, desinfikuji nástavky .... A co je důležité, mám přehled o přibližném stáří včelami používaného díla.
Takže asi tolik k Vašemu dotazu.
JK

Příspěvek: #23

Josef, opäť si ma predbehol. Ja na ošetrovanie plástov síru sem-tam použijem, hlavne keď je už neskoro . Normálne dávam po očistení a ošetrení medníky na seba, do nich plásty a hore kyselinu mravčiu miesto síry. Občas nosom zistím koncentráciu (hlavne na jar, ale aj na konci jesene) a doplním kyselinu. Je výhoda, že pôsobí proti Nozeme, zvápenateniu, ale aj proti víjačke a aj ďalšiemu hmyzu. Kyselina nevonia ani hlodavcom, aspoň pri vyššej koncentrácii. A pred nasadením do sezóny sa ľahko odvetráva...

Příspěvek: #24

(16.08.2011 10:19)Josef Křapka napsal(a):  Odejmutím podstavených nástavků snížím včelami nevyužitý prostor, zbytečně nezatěžuji odejmuté včelí dílo rezidui amitrazu či jiných léčebných prostředků. Dílo nyní mohu pohodlně bez obtěžování včelami vytřídit a dvouletý vosk vyvařit.

Naprosto souhlasím. Také se snažím, aby plásty, které by měly v budoucnu sloužit k uložení medu, nepřišly do styku s léčivy. Též uskladnění plástů bez chemické ochrany u mě funguje - v komínech z nástavků, roky jsem nezaznamenal poškození zavíječem, předpoklad je ovšem skladování světlých souší, tmavé dávám průběžně do tavidla.

Příspěvek: #25

Našel jsem jednu zajímavou větu : "Langstroth pečoval o spojení mezi jednotlivými plásty, které dosahoval otvory v jejich středech, zatímco dnes, zavedením vícenástavkových úlů s meziprostorem mezi jednotlivými plásty nad sebou, bylo dosaženo stejného cíle." v článku na stránce Přezimování a rentabilní provozní podmínky resp. zde Přezimování produkčních včelstev
Zajímalo by mě jakých výšky rámků se to týká a zda někdo dělá otvory v plástech, aby nedošlo k odtržení od zásob a včelky v zimním chomáči nemusely putovat okolo rámků ale mohly se při přesouvání za zásobami procedit nějakým tím otvorem uprostřed.
Váš názor/zkušenost ?

Ještě doplním : "and where the winters are most severe, pop-holes should be made through the combs to save the bees the danger of coming in contact with the cold air surrounding the inner side of the walls of the hive." z http://libsysdigi.library.uiuc.edu/OCA/B...e_djvu.txt

a pak taky . "CONCLUS IONS Pop-holes in honeycombs make better wintering conditions for bees in cold winters: bees consume less winter food, and no influence is made on the amount of died bees, nest moistness and the epizootic state of bees." z http://www.ekoi.lt/info/azl/1998/AZL%208(3)_86-88.pdf

Příspěvek: #26

Pred 20-timi rokmi som otvory v strede plástov robil pred zimou v podobe rovnostranného trojuholníka, veľkosť plástov bola 420x250 mm, stávalo sa mi, že zimujúce včelstvo v niektorých prípadoch došlo k hornej latke, nemohlo sa ďalej dostať, lebo im v tom bránilo uteplenie a uhynulo.

Riešil som to robením otvorov na každom pláste, zimovanie sa tým zlepšilo, ale nejaký pokrok som v tom nevidel. Včely otvory rozšírili (nikdy ich neuzavreli), ale videl som vtom nevýhodu, včely tam pripravovali materské misky, na ktorých v predstihu pripravili matke materské kolísky a začala sa rojová nálada. Prestal som s tým, nechcel som mať na plástoch nevzhľadné "rany.

Pred rokmi, keď som začal včeláriť, mal som k dispozícii úľ zadovák, ktorý mal medník od plodiska oddelený pevnou mriežkou, takže včely mali k dispozícii možnosť prechádzať medzi povalou a hornými latkami plástov a bolo dobré riešenie. Vtedy som ale ešte nevedel čo je včelia medzera, no dalo by sa niečo vymyslieť , aby na zimné a časť jarného obdobia, malo včelstvo tento priechod nad plástami k dispozícii. Pri takto vedenom včelstve aj pri menej zimných zásob, včelstvo sa môže pod povalou-stropom úľa za zásobami.

Včelár, ktorý má k dispozícii NN úľ max. vysoký 156 mm, má obrovskú výhodu v tom, že aj keď včelstvo zimuje v dvoch takýchto debničkách, má ideálne pomery na rozvoj, pretože má v strede včeliu medzeru, cez ktorú s môže pohybovať. Dôležité je však mať zásoby v obidvoch debničkách, v tej spodnej samozrejme menej.
Či otvory v plástoch vyrezávať alebo nie ponechám na každého z vás, možností je viac ako si myslíme.Aj s včelármi je to tak, ako npr. s módou, niekto bez vedomia, že to už tu bolo, ponúkne ako novinku a odrazu je zlepšovák na svete. Anton

Příspěvek: #27

Aha, takže na zimu to funguje a pomůže tam kde bývají silnější resp. delší zimy a na horní loučku je přímo položena fólie a tudíž by přes ní nepřelezly včely. Je to ale asi dobré jen od výšek rámku 24 a více a nejlépe jen na tmavých plástech, které jsou v dalším roce stejně určené k vytavení a tak ta dírka nevadí.
Jiná varianta je dát přes loučky napříč 8mm tlustou lištičku a teprve na ni fólii. To umožní včelkám přelézt vrchem, kde je tepleji.
Dík Antone, že si se podělil se zkušenostmi.

Příspěvek: #28

Ešte jeden dovetok k Tvojej poznámke, robiť otvory len na tmavých plástoch, vždy záleží v koľkých uličkách včelstvo zimuje, na toľkých plástoch urobíme otvory, ak sú medzi tmavými 1-2 plásty svetlé, tak aj na tých urobiť otvory.
Ale praktickejšie je položiť kolmo na uličku 2 lišty 8 mm vysoké asi 5-7 cm od seba, pretože plastic. fólia môže padnúť dole a stratí tak význam.

Ešte si pamätám na časy, keď som mal v úľoch nad rámikmi medzeru asi 15 mm (z nevedomosti), tak som mával veľmi málo zimných mŕtvoliek, možno bolo i vplyvom, že včely nemuseli prechádzať na boku a pod rámikmi, kde mohli krehnúť a odpadnú do podmetu, ktoré sú teraz vysoké a vtedy som ich mal vysoké len 20 mm Anton

Příspěvek: #29

Nebylo by rozumější tu fólii na zimu ( t.j. zhruba konce září do poloviny března) prostě vyndat a případně nahradit plnou deskou - např. latexem natřenou DTD, vloženou pod vlastní víko? Bude podstatně lepší odvod vodních par (potenciální plíseň). Pokud by byl argument, že díky fólii včelstvo nepřistavuje k víku, tak stejně v zimě nestaví....

Příspěvek: #30

Domnívám se, že fólie by naopak měla v zimě včelám umožňovat využití metabolické vody která se na ní sráží.

Příspěvek: #31

Peter, ja so dlhé roky používal fóliu na prekrytie rámikov v zime, dochádzalo často ku zrážanie sa vody v sedle pre umiestenie rámikov, tie boli často tak mokré, že černeli až v dĺžke 4 cm. Teraz to už dlhé roky nerobím a som spokojný, neprejavilo sa to na na kvalite zimovanie a vodu si nosia z prírody tak ako to robievali tisíce rokov. Plast. fólie som nahradil priepustnov látkou,ktorá dovoľuje vodným parám prechod do vonkajšieho prostredia a odvtedy zimujem sucho, včely to nekomentujú, ale vidím, že suché prostredie je pre včelstvo prirodzenejšie. Anton

Příspěvek: #32

Já fólie také nepoužívám, zimuji vzdušně a bez plísně. Ale vím, že někteří je propagují a upozorňují právě na využití metabolické vody. Opět je to na zvážení každého a vyzkoušení.

Příspěvek: #33

No je pravda, že tu vodu včely potřebují až z jara (únor, březen), kdy začínají plodovat. Takže říjen-začátek února produšné přikrytí a pak při nějakém krátkém nahlédnutí v únoru výměna.
Otázkou je také zda využití otevřených oček dostatečně nevysuší vzduch proudící z podmetu a je odvětrávaný právě očky (vzduch s teplotou pod nulou pokud není mrznoucí mlha má 0% vlhkost i krátké větrání dokonale vysušuje a co je zmrzlé to vysublimuje) - to by asi mohla být fólie celou zimu.
Mimochodem jak je to s těmi očky v zimě? Doporučuje se je ponechat otevřené - ale jak. Nová plastová kolečka na očka mají 4 různé možnosti. Plné otevření - tudy by mohl pak prolézt i škůdce. Oválné otvor - taky dost veliký. Škvíra pár mm. - viděl jsem jak se přes to dostávají včelky - mají s tím velký problém a tak se to na vyprazdňovací prolety stejné nedá použít. Mřížka malých otvorů - to je můj zimní favorit - větrá a škůdci neprolezou. Možná pak začátkem března nebo když je hezky v únoru tak otevřít na ten oválný otvor.
Rád bych si přečetl váš názor. Děkuji.

Příspěvek: #34

Teď si dovolím možná naivní otázku : Jak se to děrování plástů má k t.zv. komorování v předjaří u Dadant systému (Blinova přepážka)? Chápu samozřejmě, že primárně se komorování dělá kvůli něčemu jinému, ale ten princip ...

Příspěvek: #35

dotaz na uspořádání nástavků na zimu
rámková míra 39x24 spodní nástanek 11 rámků zásoby,vrchní nástavek 4 rámky zásoby zbytek rozestavěné mezistěny , přehodit spodní nástavek nahoru a nechat nevystavěné mezistěny ve spodním rámku nebo jak to uspořádat?

Příspěvek: #36

No nevím co řeknou zkušení,ale já bych jím s tím už moc teď nehýbal.No možná ty nevystavěné mezistěny hodit dolů.Ale na kraj.Měl jsem jedno včelstvo vloni,které mělo zásoby dole a v horním nástavku zbytek necelých 5 rámků(448x232).Nechal jsem je tak.Normálně vegetily přes zimu dole a pak se začaly stěhovat na horu.Na jaře pak všechny už "dýchaly na folii" a spodní nástavek úplně opustily.

Příspěvek: #37

Teofil, včelstvo aby bezpečne prežilo má byť na najvyššom mieste, vzdušné uteplenie povaly-stropu úľa. Je vždy lepšie mať včely hore aj preto, aby si do prvého jarného preletu dobre spával. Debničku s nedostavanými plástami, daj dole, ale mám skúsenosť so zimovaním dvoch včelstiev, kde včely hornú časť a presunuli sa dolu na plásty, v ktorých boli nejaké zásoby, našťastie im vydržali do jari, ani potom sa nepresunuli hore (matke hore položila vajíčka do dvoch plástoch, ale gro plodu bolo dolu. Situácia sa zmenila až v čase agátovej znáške.

Týmto chcem povedať, že včelstvo "dolu" nevyzimovalo o nič hrošie ako tie ostatné, ktoré zimovali "hore". To svedčí len o tom, že včelstvo ktoré je v dostatočnej sile (1-1,2 kg), teplotou do horného nadstavku neplytvá, ale si udržuje teplotný štandart v strede zimujúcich včiel 24°C a darí sa mu. Anton

Příspěvek: #38

udělám to že zásoby dám na horu, na jaře provést rotaci nástavků nebo je nechat tak

---

(11.09.2011 12:55)tefoilo napsal(a):  udělám to že zásoby dám na horu, na jaře provést rotaci nástavků nebo je nechat tak

ještě k tomu oddělku bez zásob ,oddělek je zdravý obsedá pět rámků zakrmeno 8kg +8kg+4kg+6kg a toto se stratilo během týdne , zakrmil jsem znovu úl řádně zateplil + oplodněná matka ,tak uvidím

Příspěvek: #39

Děláte z toho zase tak nějak vědu a to z naprosto jednoduché věci jako je zimování. Neexistuje jednotný návod pro asi pro 15 typů úlů nejčastěji se vyskytujících. Silná včelstva kromě roztoče a hladu přežijí téměř vše a slabším se musí trochu pomoct. Velká chyba jsou touto dobou a později nezakladené mezistěny a nedostavěné plásty. U slabších včelstev jim raději ubrat prostor a raději nějaké to kilo přidat. Rovněž úl nesmí mít konstrukční chybu a včelí mezera by měla být správně asi těch 8 mm. Rovněž prohnutí loučky a nedostavěné plásty k dolní loučce můžou včelstva potrápit. Jak krmit včelstva bez uteplení nevím, ale těm mým zatepleným vždy stačilo 15 kg a nikdy zatím na jaře nehladověla. Důležitá je velmi jednoduchá a rychlá kontrola v září raději koncem . To už včely ukazují sezení na zimu a tak stačí lehce a opatrně vybrat prostřední plást a povytáhnout ho. Je li od kraje zásob pás cca 7 cm. a víc a svažuje se dolů k zadnímu rohu dejte ho zpátky a už se v nich nešťourejte, je to OK. To platí ale pro studenou stavbu. Na teplé nezimuji a nemám ve zvyku psát o něčem co neznám. Co se týká vlhkosti nijak kromě plástům neškodí. Do proletu ji nepotřebují, po proletu je nutná. Každopádně dělat včelkám otvory vylepšovat přechody nad rámky apod to je filozofie včelařů kteří hledají složitá řešení na úkor jednoduchých. Já mám od proletu na rámcích folii, před proletem je na rámcích krmítko a na něm folie. V tomto provedení nic neplesniví. Když mám jen folii pod plodištěm mi často něco málo zplesniví, ale s tím se počítá a na ta místa se rychtují rámky určená pak na jaře k vyvaření. Po zakomorování je každé uteklé kapky vody škoda. Zdraví R. Stonjek

Příspěvek: #40

Fakt dokonalé, ale to všetko sme i mi ostatní napísali a Vojto si to nevšimol. Anton