Příspěvek: #21

(29.10.2015 20:51)jaro napsal(a):  ... A klieštik, aby si vedel k nám neprišiel z Ruska, keď už tak z Ukrajiny alebo bývalého ZSSR a ani tam nie je pôvodný, ale prvý bol popísaný v Indonézii r. 1904. Prvý krát zistený na včele medonosnej bol až v r. 1959 v Číne. ...

Z Indonézie pochádza Varroa jacobsoni, neskôr sa zistilo, že ten "náš" klieštik nie je V. jacobsoni, ale Varroa destructor, a ten je z pevninskej Ázie.

Příspěvek: #22

(29.10.2015 13:33)Benjamín Jarčuška napsal(a):  Existuje mnoho príkladov (Google by vedel hovoriť) organizmov rozšírených človekom mimo svoj prirodzený areál, ktoré v nových podmienkach zdecimovali miestne, im neprispôsobené druhy.

Nešlo by jmenovat aspoň jeden jediný příklad? Podotýkám - musí jít o parazita (nebo predátora), který parazituje jen na jednom jediném hostiteli stejně jako kleštík...

Příspěvek: #23

(29.10.2015 22:03)Benjamín Jarčuška napsal(a):  

(29.10.2015 20:51)jaro napsal(a):  ... A klieštik, aby si vedel k nám neprišiel z Ruska, keď už tak z Ukrajiny alebo bývalého ZSSR a ani tam nie je pôvodný, ale prvý bol popísaný v Indonézii r. 1904. Prvý krát zistený na včele medonosnej bol až v r. 1959 v Číne. ...

Z Indonézie pochádza Varroa jacobsoni, neskôr sa zistilo, že ten "náš" klieštik nie je V. jacobsoni, ale Varroa destructor, a ten je z pevninskej Ázie.

je dobré Benjamím, že už začínaš študovať . Keď bol opísaný varroa jacobsoni ešte sa nevedelo, že ich je viacej druhov. Takže keď niekde objavili varroa "bol to stále ten jeden druh". Takže asi tak. Zistilo sa to až molekulárnou biologiou teda analýzou DNA, že ich je oveľa viac druhov. Ale keď ešte o tom nevedeli, tak sa klieštik šíril, tam kde pred týmnebol ani jeden z nich. A v Indonézii žijú obidva druhy varroa aj jacobsoni aj destructor. Ale aspoň potvrdzuješ, že varroa nepochádza z Ruska ako to tvrdí tvoj kamarát. Prvého klieštika v Rusku objavili na ďalekom východe v Primorskej oblasti. Ktorý to bol ešte vtedy nevedeli - nevedelo sa o DNA klieštika. A tie včely sa stali tolerantné ku klieštiku. To znamená, že za určitých okolností sú schopné žiť aj s klieč´štikom a nemusia skolabovať. Pravda ak sa ku tomu nepridajú ďalšie záťaže v podobe sucha a pod.

Příspěvek: #24

(30.10.2015 7:50)jaro napsal(a):  

(29.10.2015 22:03)Benjamín Jarčuška napsal(a):  

(29.10.2015 20:51)jaro napsal(a):  ... A klieštik, aby si vedel k nám neprišiel z Ruska, keď už tak z Ukrajiny alebo bývalého ZSSR a ani tam nie je pôvodný, ale prvý bol popísaný v Indonézii r. 1904. Prvý krát zistený na včele medonosnej bol až v r. 1959 v Číne. ...

Z Indonézie pochádza Varroa jacobsoni, neskôr sa zistilo, že ten "náš" klieštik nie je V. jacobsoni, ale Varroa destructor, a ten je z pevninskej Ázie.

je dobré Benjamím, že už začínaš študovať . Keď bol opísaný varroa jacobsoni ešte sa nevedelo, že ich je viacej druhov. Takže keď niekde objavili varroa "bol to stále ten jeden druh". Takže asi tak. Zistilo sa to až molekulárnou biologiou teda analýzou DNA, že ich je oveľa viac druhov.

???
Veď to isté som napísal vo svojom príspevku, tak na čo mi to opakujete?

---

(30.10.2015 1:01)Víťa Vydra napsal(a):  

(29.10.2015 13:33)Benjamín Jarčuška napsal(a):  Existuje mnoho príkladov (Google by vedel hovoriť) organizmov rozšírených človekom mimo svoj prirodzený areál, ktoré v nových podmienkach zdecimovali miestne, im neprispôsobené druhy.

Nešlo by jmenovat aspoň jeden jediný příklad? Podotýkám - musí jít o parazita (nebo predátora), který parazituje jen na jednom jediném hostiteli stejně jako kleštík...

Prečo by to mal byť príklad "parazita (nebo predátora), který parazituje jen na jednom jediném hostiteli"? Tu ide o poukázanie na princíp evolučného (ne)prispôsobenia sa hostiteľa parazitovi. Je preto jedno, na koľkých hostiteľoch bude parazitovať.
Pár príkladov parazitov (v širšom zmysle slova): https://en.wikipedia.org/wiki/Chestnut_blight (v USA, z V Ázie), https://en.wikipedia.org/wiki/Beech_bark_disease (v USA, z Európy), http://news.sciencemag.org/biology/2013/...l-parasite (v Európe, USA... z Ázie), https://en.wikipedia.org/wiki/White_nose_syndrome (v USA, z Európy).
Mimochodom, klieštik Varroa destructor neparazitije len na jednom hostiteľovi - vo svojej domovine parazitoval pôvodne na tamojšej Apis cerana.

Příspěvek: #25

"... Doštuduj si čo je to Rusko a čo je to varroa a ako sa šíril, lebo m áš v tom nedostatky. ..."

Cituji z české Wikipedie:

"...
Původním hostitelem kleštíka včelího (Varroa destructor) je včela východní (Apis cerana Fabricius, 1793).

K přenosu z včely východní na včelu medonosnou došlo pravděpodobně na začátku 20. století po dokončení transsibiřské magistrály. Následná migrační vlna z evropské části Ruska na Dálný východ způsobila kontakt dvou dosud geograficky izolovaných druhů.

Do oblastí přirozeného výskytu včely východní, konkrétně do Primorského kraje (část Ruska u Japonského moře), pronikla včela medonosná. Dosud nenápadný kleštík našel na novém druhu včely optimální podmínky k životu, a tak se ocitl v centru pozornosti biologů a včelařů. Včela medonosná má z hlediska evolučního ke včele východní asi nejblíže, není však ani geneticky ani jinak vybavená k potlačení rozvoje tohoto cizopasníka. Bez zásahu člověka je invaze kleštíka do včelstva včely medonosné zničující. ...

Postupně s převozem napadených včelstev a prodejem matek včely medonosné se kleštík rozšířil i do oblastí; kde včela východní nežije. V padesátých letech byl tento roztoč zjištěn v Číně a v šedesátých letech byl na Dálném východě Ruské federace zcela běžný. Z Asie se kleštík šířil velmi rychle i do Evropy. V roce 1976 byl zavlečen až na území Maďarska a ve stejném roce pronikl do nejvýchodnějších okresů Slovenska. ...

Prvního kleštíka v tehdejší ČSSR objevil v roce 1978 Hanko při systematické kontrole měli (spad na dně úlu) z pohraničních oblastí s Ukrajinskou SSR. Na jaře roku 1981 přes všechna ochranná opatření byl kleštík zavlečen převozem včelstev do okresu Ústí nad Orlicí. Odtud se postupně rozšířil po celé České republice. ..."

Tedy, správněji řečeno: z Ruska byl kleštík zavlečen do Felvidéku, a k nám byl zavlečen kočovnými Slováky.

Příspěvek: #26

(30.10.2015 9:25)lubsus68 napsal(a):  Tedy, správněji řečeno: z Ruska byl kleštík zavlečen do Felvidéku, a k nám byl zavlečen kočovnými Slováky.

Vikipedia je výborná pomôcka. Niektorí včelárime už trošku dlhšie, takže aj trošku dlhšie sa zaoberáme klieštikom. Už nás tu jeden poučoval ako sa vyvíja klieštik v bunke a potom bol celý prekvapený, že samček klieštika hynie v bunke . Tak takíto nás tu učia. Dúfam, že tam nepatríš aj ty. V Maďarsku mali klieštika skôr ako na SR to máš pravdu. Ale prvého klieštika objavil Hanko na severe SR v Snine a potom v Humennom a tak aj píše, Hanko aj Roško, že klieštik k nám prenikol zo západnej UA. A Zakarpatie nepatrilo vtedy ani Maďarsku ale ani Slovensku
Ale či k nám prenikol klieštik z východu alebo západu ako napr. mandelinka je nepodstatné (niektorí by do všetkého pchali politiku).
Reagoval som na iné hoaxy, ktoré si napísal.
Už dávnejšie sa robili rozbory vosku v západnej eUrópe a vo vosku v Nemecku, Rakúsku aj Francúzsku, Španielsku bol objavený brómpropylá, fluvalinát a neviem čo ešte, len amitraz ešte vtedy nebol. ALe to som čítal hovorím niekedy pred 20 - timi rokmi. Amitraz sa dostáva do vosku jej nesprávnym aplikovaním ako bolo ináč aj na SR preferované postrek včiel na pláste. Tak takýmto spôsobom sa amitraz môže dostať do vosku a potom sa nečudujme.
No a ako sa v USA používajú lieky aj antibiotiká aj anti parazitiká, tak sa nečudujme, že sa to u nich našlo. Neveril by som výsledkom, keby iom nič nenašli. To isté pri číňanoch.

Příspěvek: #27

Re: tututo
Naozaj máš tie matky v izolátore od začiatku augusta?

Příspěvek: #28

Ano, tento rok jsem zavíral 5 a 6 srpna.

Příspěvek: #29

Re: tututo
Nie je to priskoro? Nezredukuje sa tým významne množstvo zimných včiel?

Příspěvek: #30

A v jaké jsou síle ty včelstva se zaklíckovanýma matkama v porovnání s nezaklíckovanýma? Je to dobrý nápad,příští rok to chci vyzkoušet.

Příspěvek: #31

Tututo v kterém nástavku máš izolátor vidím že včelaříš v optimalech.

Příspěvek: #32

Ako presne zabije roztoč Varroa včelí úľ, si ja z toho množstva dostupných informácií vysvetľujem takto. V tele včely žije odjakživa viac rozmanitých vírusových kmeňov a väčšina z nich je prispôsobená životu vo včelstve a včelám neškodí. Roztoče Varroa pomáhajú vo včelstve rozširovať obzvlášť škaredý kmeň vírusu, ktorý ničí včelstvá celoplošne a vo veľkom. Roztoče Varroa sú pre smrtiacu formu choroby, Virózu včiel, ako malé inkubátory a Varroa destruktor aplikuje smrtiaci vírus priamo do krvi včiel a ich plodu. Väčšina vírusov v tele včely časom zahynie. Je to podobne ako s chrípkou u ľudí. Roztoče Varroa však včelstvo infikujú jediným smrtiacim kmeňom Virózy včiel "dlhodobo" a takto šírená vírusová infekcia včelstvo zabíja. Ešte nie je úplne jasné, prečo sa tomuto kmeňu vírusov darí v roztočoch Varroa veľmi dobre prežívať. Klieštik prežíva zimu na tele včely a pretože sa živí krvou včely, tak opakovane šíri tento vírusový kmeň do krajiny. Aj hromadné úhyny včelstiev sa takmer pravidelne opakujú a bez ohľadu či boli včelstvá liečené alebo nie. Roje s ich prirodzenou vitalitou však v prevažnej väčšine prežívajú bez liečenia. Jediný spôsob ako ovládať Virózu včiel sú, podľa dnešnej úrovne ľudského poznania, zoochovateľské postupy na jar, termické v lete a chemické v jeseni, čiže zásahy do plodiska, zamerané na kontrolu počtu roztočov Varroa vo včelstve. Je len na škodu, že v Česku máte udržateľný spôsob včelárenia postavený na hlavu a založený na nadmernom používaní syntetických prípravkov..
Máme tu postreky lesov z vrtuľníkov, boj s komármi v močiaroch a v blízkosti riek. Tam každý rok použijeme stovky ton insekticídov. Včelár kočuje zo včelstvami za pašou a v auguste naraz stratí 60 úľov. Celé Slovensko je posiate repkou, kukuricou a slnečnicou. Poľnohospodári nechcú vošky na ich rastlinách. Odľahlé miesta v horách severného Slovenska alebo v Poloninách na východe republiky prakticky neexistujú. DDT možno nájsť v polárnych medveďoch, a to v ich blízkosti nehospodári žiadny farmár. Znečistené prostredie je všade okolo nás a DDT sa postupne dostane ku každému včelárovi, skôr alebo neskôr. Venujem sa prírodnému včeláreniu viac ako desať rokov. Za tú dobu som toho veľa narozprával a napísal. Viem, že včelstvá žijú vo veľkých ťažkostiach. Na vine nie sú úle, ani včelárske metódy ošetrovania včelstiev. Živý tvor nemôže byť zdravý, pokiaľ je prostredie, v ktorom žije nezdravé. Nie sú to len včely, ale všetky ostatné živé tvory. Takže včelárstvo má svoje lokálne problémy a to aj v prípade, že ideály prírodného včelárenia sú dobré a stojí za to ich vyskúšať, nie je to však samo o sebe riešením. Za celú tú dobu mi padlo na vírusové ochorenie včiel iba jedno včelstvo. Včelári so svojimi včelstvami tvoria krajinu, vysádzajú tisíce stromov. Teraz sa čoraz viac pozeráme na deštrukciu našej krajiny. Na úrodnej pôde sa stavajú nové domy, nové komunikácie. Z toho sa nemožno radovať, to čo vidíme je do plaču.

Příspěvek: #33

"Je len na škodu, že v Česku máte udržateľný spôsob včelárenia postavený na hlavu a založený na nadmernom používaní syntetických prípravkov.."

Až na tuto větu Milane naprostý souhlas. Možná je to tím, že informace o tlumení kleštíka v Česku čerpáš z tohoto fóra jako "křišťálového" pramene. Mnohem větší problém vidím u "myslících" včelařů, kteří nedodržují předepsanou metodiku. Jinak se u nás používají stejné syntetické přípravky jako na Slovensku. Pouze se o tom tak nežvaní. Příčiny reziduí ve včelích produktech bych spíše hledal v tom jak píšeš dále, postřiky lesů, používání insekticidů v zemědělství prakticky bez kontroly, monokultury, ...
JK

Příspěvek: #34

Jozef, myslím že niečo také drastické ako je jarné natieranie plodu na Slovensku nemáme... to nesie so sebou veľké riziko reziduálnych zbytkov vo vosku...

Příspěvek: #35

(31.10.2015 16:05)Pavel Holub napsal(a):  Kvůli tomu se tu rozproudila tato debata. Proto je nezbytné provádět kontroly obsahu škodlivých látek ve včelích produktech a uvádět, zda tam jsou nebo nejsou, zda byl produkt získán s nebo bez použití vyjmenovaných látek. Není tu totiž žádný omezující faktor vůči nadužívání ošetřujících přípravků.
Na jedné straně je tu mimořádné opatření pod sankcemi, opačně existuje pouze doporučení bez sankcí a bez kontroly.

Koľko ľudí, toľko názorov. Dnes, aj cez masívne masírovanie mozgov, nie je problém predať vosk. Nikoho nezaujíma, či liečim kyselinami, gabonom alebo amitrazovými prípravkami. Pýtal som sa na to jedného dobrého chemika, ktorý mi odpovedal, že z vosku nie je problém cudzie látky odstrániť. A vzhľadom na jeho pôvod to nie je ani nákladné. A okolo karciogénnych vlastností sa je lepšie nevyjadrovať. Viď údeniny. Jedine, že by chcel niekto dokázať, že to sú "zdravé karciogeny".
Med a produkty z medu, ako aj iné potraviny treba udržať čisté, ale bez demagogie. Život nám to ukázal neraz na masti, oleji a aj iných komodoitách, že nie sú škodlivé, ako nás učili, alebo naopak, nie sú zdravé. Preto treba naozaj stanoviť rovnocenné kontrolné prostriedky nezaujatými organizáciami. Apropo, žiadna organizácia nevyhovie svojou kontrolnou činnosťou. Sami spochybňujeme výsledky výskumov, podľa toho, ako nám to vyhovuje.
Ako som už písal. Všetko to je o primeranosti aplikácie látok. To platí a platiť bude. Závisí to nie len od úradov, ale aj od svedomia včelárov, veterinárov, či ďaľších zúcastnených. Ako sa bude sankcionovať za niečo, čo nevieme dokázať?! Sankcionuje niekto za predaj cigariet? Alebo budeme sankcionovať za predaj údenín? Tieto naše dohady je veľmi tenký ľad....

Příspěvek: #36

Vojtěchu, to je doporučená cesta do pekel. Toto mávnutí rukou nad "banalitou" dává obrovský prostor nezřízenému nadužívání. Co potom brání producentu medu, aby nechodil jen s kuřákem ale i s furetem a pokaždé si do každého úlu fouknul. Za směnu profoukne tři stovky včelstev.

Příspěvek: #37

Nepochochopil si ma, Pavle. Ja len nechcem hon na čarodejnice. Rovnaké podmienky a istoty. Argumentácia a metódy niektorých zástancov (a je jedno, z ktorej "strany") mi pripomínajú skôr zastrašovanie. A konkrétne pri Amitraze to fungovalo tak, že síce Amitraz sa rozložil, nikto nič nenašiel, ale každý hovoril o kontaminácii. Je to tak dva-tri roky, možno 4, čo sa prišlo na to, že sa rozkladá na látky, ktoré nikto nehľadal, a ktoré označili za karciogénne. Mne to pripadá, že zbožné prianie sa splnilo. No mnohé krajiny v súčasnosti začínajú s Amitrazom rátať, ako s poslednou možnou záchranou pred totálnym zamorením VD. A práve aplikácia zadymovaním sa zdá práve najschodnejšia a najšetrnejšia. Samozrejme použitie by malo byť spojené aj s inými alternatívnymi metódami. Sám používam kyselinu mravčiu a kyselinu šťavelovú a práve český Varidol. Napr. na ošetrenie rojov a zmetencov mi Varidol pripadá veľmi výhodný pre jeho rýchly účinok. A prečo Varidol a nie Avartin? V minulosti kvalita balenia Avartinu kolísala. Človek si nemohol byť istý, či tam je to množstvo, čo je deklarované - mal som zle zatavené balenia a látka zoxidovala. Ale to už je iná"parketa".

Příspěvek: #38

Souhlasím s tím, že je amitraz záchrannou brzdou. Fumigace či fureto jsou tou lepší variantou aplikace, ano. Aplikace aerosolem a natíráním 15.dubna mi přijde dost za hranou. Ale znovu opakuji, nejsou tu žádná praktická omezení a kontroly nadužívání. Nikdo nezveřejní, kolik amitrazu (Varidolu) bylo který rok v ČR prodáno. Možná to ani kontrolní orgány neví a kdo ví, zda to někdy kontrolovaly. Kdo ví, co by činily, kdyby ta čísla falírovala.

Příspěvek: #39

(31.10.2015 20:03)goro napsal(a):  Jozef, myslím že niečo také drastické ako je jarné natieranie plodu na Slovensku nemáme... to nesie so sebou veľké riziko reziduálnych zbytkov vo vosku...

Ano Jáne, avšak ty nátěry plodových víček nejsou prováděny pravidelně každé jaro a nejsou to takové horory, jaké se zde na fóru popisují. Provedení nařizuje veterina na základě těch kontraverzních rozborů jarní měli a léčivo M-1 AER je dostupné pouze na předpis. Jsou pro to nastavena pravidla, aby se tau-fluvalinát a amitráz z následné fumigace nedostali do jarních medů. Je stanoveno kolik dm2 plodových víček je možno natřít. Já sám jsem nátěry prováděl v posledních 15-ti letech 3 x. Je však fakt, že je to účinné a do sezóny jdou včelstva relativně čistá. Vzhledem k nastaveným pravidlům by nemělo dojít k nadužívání. Kontrola je možná dle evidence, ale papír a tužka dělají zázraky, bohužel.
JK

Příspěvek: #40

Zdá se, že v řadě zemí přehodnocují dosavadní stav, ruší dosavadní registrace a spouštějí nový systém registrování. To se pak týká nejen obecného uznání některých látek jakožto varroacidů, ale také uznání jednotlivých VLP, které ty i jiné látky obsahují. No a pak může nastat třeba případ, že někde je Amitraz registrován jako hubič parazitů pro skot, ale nemá registraci pro včely.
Třeba v sousedním Rakousku je nyní tak trochu tento stav, jak se zdá a jak potvrdil Dr. Robert Brodschneider na sobotním semináři, který se týkal jinak metodiky asociace Coloss.
Jde pak o to, kdo a na co si podá žádost o registraci. Nebo kdo se s kým dohodne a podělí o náklady.
Trvá to často měsíce. Pak se může stát, že se to nestihne v sezoně a je tak trochu problém.
Je tam záchranné kolo v té podobě, že pokud veterinář potvrdí, že problém je vážný, je možno za určitých podmínek použít přípravek, který u nich zatím nemá registraci, ale je schválený v zemích EU.
(JKL: pamatuju si to dobře? ... )
U nás je to podobné, ale je k tomu ještě potřeba připočíst problémy s registrací toho, co nedistribuje monopolní distributor. A protože k tomuto veřejnost mlčí, je tato mlčící veřejnost stále větší součástí problému a sám problém je o to větší.
Jiří