Příspěvek: #141

To srovnání svědčí o ... . Sám vidíš, kam vede tvůj masivní léčebný přístup. Zvol cestu kompromisu, třeba jen u části včelstvech a pak se můžeš rozhodovat mezi množstvím zásahů či téměř nezásahů.

Příspěvek: #142

přirovnání je tvrdé, nicméně v principu pravdivé. Všechno co děláme je postaveno na jisté formě násilí, prostě nějaké selekce prostřednictvím úhynů slabších je v dnešním systému fantazie.
Jak zvolit cestu pompromisu? Aplikací různých postupů na různých stanovištích bude výsledek ovlivněn vlivem stanoviště, aplikací rozdílných postupů v rámci jednoho stanoviště bude výsledek ovlivněn interakcí mezi oběma skupinami.
Já bych to za masivní léčebnou kůru právě vůbec nepovažoval, vlastně se jedná o jedno přemetení, to znamená v mém případě 4 plásty a zároveň jedno léčení bez plodu v sezóně, jedno léčení bez plodu v zimě a jeden monitoring. Zda je to monitoring pomocí pokapu, smyvu, CO... je jedno, neslouží k léčení, ale ke zjištění potřeby dalšího zásahu. A vyřezávání trubců, kdy zootechniku úplně nelze považovat za léčení, ale za prevenci.
Jako aplikaci odpařovače KŠ na tři týdny považuji za masivní.

Příspěvek: #143

Sto včelařů, sto názorů.

Příspěvek: #144

Jak říkal Zdeněk Klíma v přednášce - Češi jsou mistři ve vymýšlení důvodů, proč něco nejde. Chce to ještě pár úhynových vln
Přitom každý může ve svém chovu vyřazovat slabší včelstva (nebo matky) a postupně si budovat chov z odolnějších včelstev + postupně ubírat léčiva, což má reálné výsledky. Radši to lepíme léčivy (Gasbon nefunguje, Varidol přestává fungovat a kyseliny může to samé potkat také) a biotechnickými zákroky (i přemetení je v podstatě léčení, které výrazně uleví tlaku patogonů) jako třeba Sedláček. Jenže toho nejde přidávat donekonečna, příroda si stejně prosadí svou. Nadejde čas, kdy ten genofond bude tak slabý, že i včely na kapačkách a doplňcích budou padat.
Z mého pohledu se také ukazuje, že inseminace je slepá ulička, protože ještě úplně neznáme genový vzorec rezistence na mix patogenů v dané lokalitě. Naopak cesta je včely co nejlépe přizpůsobit lokalitě přirozeným pářením, které předává všechna specifika lokality přes různorodé trubce. Taky je důležité neměnit matky, které se osvědčily.

Příspěvek: #145

(21.11.2025 14:11)Včelařík napsal(a):  Sto včelařů, sto názorů.

Dovolim si upravit na :
Sto včelařů, sto a jeden názorů.

Jinak za sebe:
- driv jsem pouzival po krmeni ponechany prazdny nastavky jako ochlazovaqni - u me v 230 mnm to nema moc smysl, tolik je to neutnulo plodovani jako vcasny zakrmeni a max pripadne dokmeni (invert/3:2 bylo-li treba max na konci srpna). Pri izolaci matek do chmary na prelomu zari a rijna mal vajicka jen 1 z pozdnich oddelku, dalsich tusim 4 nebo 5 jen dobihajici plod
- jak jste zaznamenal, u mych holek jsem zaradil izolaci (Chmary) krome "plemenych" holek, tam jedu stale normalne. Ten ul ma tusim 6 let, 3x39x17. Jednou jsem menil nastavek 39x17, jinak nic. S jejich vlastni vymenou matek preziva mou peci, med dava jako nejlepsi. Zacly jako BF.
- osetreni provadim pokapem v unoru pri pousteni matek, dale v den medobrani (cca 13.7.) pokap stavelkou 60ml a po tydnu dalsi, pak me zajima VD v zari. Tem s vyssim spadem osetrim KM nebo sublimaci stavelky s thymolem v lihu (ala griffin). Ostani musi vydrzet do pokapu stavelkou, ten jsem delal pred tydnem kvuli mrazum v techto dnech, prosinec opet ocekavam s oteplenim, pokap je lepsi v mrazech
- delal jsem do lonska CO2 analyzu kolem letniho slunovratu -> u me nemel smysl, ac nasledny smyv tohoto vzorku v lihu nevykazoval nepresnost (zadny VD v lihu neplaval po CO2 narkoze), je v tuto dobu u me kontrola napadeni CO2 nepresna a nespolehliva metoda - vloni jsem se od zari nestacil divit. I to je duvod zarazeni pokapu 2x po sobe v ramci medobrani a krmeni. Odlehceni a "lecebny monitoring"
- trubcinu nevyrezavam, nicmene nepopiram, ze v ramci stavebniho ramku treba v OP do nej nestournu odvickovaci vidlickou.
- oddelky resim tak, ze na jare vytipuju vcelstva na kulovy, resetnu je KM a dale podnecuju abych mel co nejvice masa. Jinde pak vajickovym stepem z tech plemennych holek odchovam matky. Nedochazi k oslabeni, ale tim padem i odebrani plodu z VD produkcnich vcelstev.

Sorry za roman.
chose

Příspěvek: #146

(21.11.2025 15:31)Ivík napsal(a):  Jak říkal Zdeněk Klíma v přednášce - Češi jsou mistři ve vymýšlení důvodů, proč něco nejde. Chce to ještě pár úhynových vln
Přitom každý může ve svém chovu vyřazovat slabší včelstva (nebo matky) a postupně si budovat chov z odolnějších včelstev + postupně ubírat léčiva, což má reálné výsledky. Radši to lepíme léčivy (Gasbon nefunguje, Varidol přestává fungovat a kyseliny může to samé potkat také) a biotechnickými zákroky (i přemetení je v podstatě léčení, které výrazně uleví tlaku patogonů) jako třeba Sedláček. Jenže toho nejde přidávat donekonečna, příroda si stejně prosadí svou. Nadejde čas, kdy ten genofond bude tak slabý, že i včely na kapačkách a doplňcích budou padat.
Z mého pohledu se také ukazuje, že inseminace je slepá ulička, protože ještě úplně neznáme genový vzorec rezistence na mix patogenů v dané lokalitě. Naopak cesta je včely co nejlépe přizpůsobit lokalitě přirozeným pářením, které předává všechna specifika lokality přes různorodé trubce. Taky je důležité neměnit matky, které se osvědčily.

cit.: Přitom každý může ve svém chovu vyřazovat slabší včelstva (nebo matky) a postupně si budovat chov z odolnějších včelstev + postupně ubírat léčiva, což má reálné výsledky / = následky. To je predsa selekcia prostredníctvom úhynov
a bez zásahov a kecov včelára. Ak chceme selektovať na VT vlastnosti, získame včelstvá s nižším počtom VD, ale nemusia prežiť vírozy. Prirodzené úhyny sú najlepšia selekcia na získanie odolných včelstiev. Konečným riešením sú bondtesty, ako absolútna selekcia. Uberaním liečenia selektujeme a je jedno, či včelstvá prežívajú zásluhou VT vlastností, alebo prirodzenej imunity, ktorú nevieme špecifikovať. Problém je v tom, že nedokážeme selekciu úhynmi spoľahlivo regulovať a preto musíme pri takomto šľachtení riskovať aj vysoké straty.

Příspěvek: #147

(21.11.2025 10:02)MichalR napsal(a):  jo, jenže nechat pracovat přírodu u rakovinou nakaženého vede k jistému výsledku, který je sice populačně pozitivní, ale pro jedince a společensky nepřijatelný. Ta chyba nastala už dávno a její náprava bude velmi bolet. Zejména ty existenčně závislé na tomto řemesle. To je dnes problém celého zemědělství v širokém spektru jdou jedny zájmy tvrdě pod druhých. Pokud si plošně řekneme, že se jde do dárwinovské selekce OK. Jdu do toho. Mendelovská selekce asi nevisí na nikom z nás. Do doby řešení jedním, nebo druhým způsobem se to bude nějak zoufale lepit stejně jako všechny ostatní problémy.

Svět se pohne přesně o tolik o kolik se pohnu já sám. Víc k tomu asi říct nedokážu...

Příspěvek: #148

Byl jsem na setkání v Komunitním centru v Praze, kde byly zajímavé dva příspěvky a sice o včelaření pod Anapurnou v Nepálu a druhý o u nás již ubytovaném novém sršni a zkušenostmi z Francie. Z příspěvku vyplynulo že do boje s touhle invazivní potvorou sousední státy hodily vidle a že účinná obrana je jen iluze. No vzhledem k tomu, že podezřelé hnízdo se našlo pár km od mých včelstev, mám se nejspíš na co těšit. Doc Přidal mě poučil, že přemetání na mezistěny je tak stresující a pracné, že je třeba se mu vyhnout. No já se spíš budu vyhýbat Doc. Přidalovi protože mám přesně opačný názor. No a zbývá pan Kefuss, jinak velmi sympatický pán, který s velkým nasazením opět hájil svoje Bond testy . V diskuzi jsem mu do ní hodil vidle já, protože jsem mu vysvětlil proč to v Čr nejde. Rovněž spoléhat na úzkou spolupráci mezi našimi včelaři a táhnout za jeden provaz což je teď často frekventovaný názor je zcela zcestné, protože v naší národní povaze je přesný opak na rozdíl např od Němců. S panem Kefusem jsem se rozloučil soukromě, chtěl vidět moje včelnice, ale tam se teď díky prasatům jílovité půdě a mokru nedá dostat. I s Jimnym tam raději nejezdím. Takže možná příště! Přemetání je hodně dobrý způsob vzdáleně kopírující přirozený způsob života včel. ale ztráty, které uvádí MVDr Klíma tam jsou. A tak si tento způsob musí každý vymazlit sám. Jde to a je to o výběru, kvalitních oddělcích a tak. Zdraví R. S.

Příspěvek: #149

Selekce je fajn, rád bych se do toho pustil, ale když mi každý druhý rok spadne 100%, tak za 5 let už nebudu včelařem.
Jen takový drobný postřeh. Včera jsem si ty včely prošel, opět se vyskytlo jedno včelstvo výrazně silnější. Nikdy jsem nechoval jiné než černé včely, matka v něm je oranžová
O přemetání nepochybuji. Dr. Přidal hovoří o stresovosti přemetení, ale také má na mysli kompletní obměnu celého díla při klasickém počtu rámků. Já hovořím o čtyřech rámcích v326, medníky zůstávají, neboť v nich nikdy nebyl plod a matka do nich nemá přístup. V tomhle bodě při maximální snůšce nebyl nikdy problém, tam nastal až poté, kdy zjevně došlo k namnožení kleštíka v období květen, červen, červenec. Zda byla jejich zdrojem samotná včelstva, nebo cizí včelstva zjistit nelze, jelikož jsem neudělal pořádný monitoring.

Příspěvek: #150

Musí to být postupná řízená selekce, nikoli bond test. Dnes léčíme bodově a zachraňuje všechen materiál, některá včelstva léčíme 10x, jiná dvakrát. Jde o to, dát si červenou linii, za níž už to včelstvo nebudu zachraňovat nebo vyměním matku. Když uvedu příklad, tak hranice budou včelstva, která přeléčím 5x - vypadne to včelstvo, které bych musel léčit 10x. Postupně přirozeně odpadnou včelstva, která jsou nevhodná - dlouho plodují, mají vyšší sklony k rabování, jsou citlivější na viry atd. Postupem času se dá tato linie posouvat dolů snižováním léčiv.

Příspěvek: #151

Asijský sršeň by mohl být potencionálně zranitelný novými technologiemi ve fázi druhého hnízda v korunách stromů, které díky své spotřebě potravy vyzařuje hodně tepla. Drony s infrakamerami a následně dronem s chemickým postřikem. Kterým by se to hnízdo v koruně stromu zlikvidovalo ještě před líhnutím nových královen. Na to bude ale třeba aspoň pár let počkat, než to bude dostupné. Ale až to bude, mělo by to jít výrazně snadněji i levněji než dnešními metodami.

Příspěvek: #152

Randy, tak tady čtu, že češtin být tvůj kobylek. Jestli si myslíš, že problém sršně vyřeší drony, tak to je pěkné scifi. Jsi jenom další v řadě, který si myslí, že poručíme větru, dešti. Ale tak to bohužel nefunguje.

Příspěvek: #153

Jasné Včelaříku,
najlepšie je hodiť flintu do žita ešte skôr, ako sa z nej vystrelí.
Metóda s hlavou v piesku je nádejná.

Příspěvek: #154

(27.11.2025 23:55)randy23 napsal(a):  Jasně, Včelaříku, vytáhni hlavu, tam, kde ji máš a rozhlídni se po světě.

Randy, nechci a nebudu ti vymlouvat tvé iluze. Žij si dál své sny.

---

(27.11.2025 22:43)Aculeus napsal(a):  Jasné Včelaříku,
najlepšie je hodiť flintu do žita ešte skôr, ako sa z nej vystrelí.
Metóda s hlavou v piesku je nádejná.

Milej zlatej, podsouváš mi do úst něco co jsem neřekl. Já se nezříkám boje proti sršni asijské, já jsem jenom reagoval na tu Randyho hovadinu s použitím dronů. Pekný deň prajem.

Příspěvek: #155

Dobrý den.
Je úžasné kam dokáží posunout místní všeználci téma úhyny i když je omezené jen na rok 2025/2026.
Tak nějak si já představuji práci placený trolů.
Ptám se: má cenu pro opravdového včelaře navštěvovat ještě toto forum?
MK

Příspěvek: #156

Původně to byla jen poznámka o tom, že asijské sršně nejspíš půjde relativně snadno vyřešit drony s infrakamerou.

Příspěvek: #157

Keby ste na seba nereagovali s krvou podliatymi očami, tak by to také nebolo. Ale narcisizmus sa ťažko priznáva a keď má niekto krátku zápalnú šnúru.....

Příspěvek: #158

(28.11.2025 9:06)Včelařík napsal(a):  

(27.11.2025 22:43)Aculeus napsal(a):  Jasné Včelaříku,
najlepšie je hodiť flintu do žita ešte skôr, ako sa z nej vystrelí.
Metóda s hlavou v piesku je nádejná.

Milej zlatej, podsouváš mi do úst něco co jsem neřekl. Já se nezříkám boje proti sršni asijské, já jsem jenom reagoval na tu Randyho hovadinu s použitím dronů. Pekný deň prajem.

... a čo myslíš, na čo som asi reagoval ?!
Ty asi nebudeš najostrejšia ceruzka v peračníku, však ?

Příspěvek: #159

(24.11.2025 9:33)MichalR napsal(a):  Selekce je fajn, rád bych se do toho pustil ...

Trocha inspirace ..

---

Respektuji pravidla tohoto diskusního fóra. Moderátoři tohle dělat nemusí.

Příspěvek: #160

je o tom již článek v jiném vlákně. Problémem těch mírnějších metod je jejich zdlouhavost. Ať jde o posílení genetiky prostřednictvím trubců, nebo matek, vychovat skutečně odolnou linii bude na desetiletí. Jako nejrychlejší a nejméně ovlivněnou metodou se jeví tvrdá selekce, akorát při té lze očekávat v prvních letech nenahraditelné úhyny a šlechtitel by musel být dotován smetenci od jiných chovatelů nehledě na nezákonnost takového postupu.
Řekněme, že mám stanoviště se 100 včelstvy, v prvním roce mi 90% uhyne, zbyde 10. V zimě provedu monitoring a vyberu to nejperspektivnější podle nějakého pravidla. Jenže sám jsem těch 10 schopen namnožit smetenci třeba jen na 30, což by znamenalo, že mi po další zimě zbydou třeba jen 3, v případě úspěchu 4, takhle by mi pomalu vyhynula každá perspektivní linie. Musel bych tedy na jaře dostat, nebo vyměnit 40 smetenců od jiných včelařů za matky z onoho perspektivního včelstva a zbytek přeživších použít jako trubčí, aby existovala pravděpodobnost páření s odolnými trubci, ale z dlouhodobého hlediska nedocházelo k prudkému poklesu genetické variability.
Na další rok by mi zbylo opět třeba 10-11, pro tvorbu matek by se preferovalo včelstvo dvouleté, v případě úhynu všech loňských by muselo nastoupit včelstvo jednoleté, nebo obě, nějak si stanovit parametr výběru. Ovšem opět by bylo třeba chov dotovat a takový postup opakovat až do mortality 50%, to jsou snadno nahraditelné ztráty.
Otázkou pouze je, který šlechtitel matek se do takového postupu pustí a kdo mu bude dodávat ty smetence. Postupovat mírnějším způsobem je zdlouhavé a hlavně může být takový postup ovlivněn neznámou proměnnou.