Příspěvek: #401

...anglických vřesovišť.

Příspěvek: #402

http://en.wikipedia.org/wiki/Buckfast_bee
Jiří

Příspěvek: #403

Co to napsat svými slovy.

Příspěvek: #404

(14.04.2015 22:42)Jiří Přeslička napsal(a):  V tichosti se dokonce používá ke zušlechťování kraňky. Chovají ji i vrcholový představitelé ČSV.

A ví snad někdo o masovém výskytu nadměrně bodavých včelstev v okrsku chovatelů BF nebo včely tmavé. Pokud ano, ať to zveřejní.

Částečně , jedno takové mám zkusmo na zahradě , jsou výborné , výrazný krásný žllutý proužek BF všech asi 15 včelstev z její větve u původního majitele přez 20 let . Po matečné liniji kraňka .
Mezi nimi žádná tmavší , všechny matky jak sluníčko . I typově BF , ne vlaška .
Betonová obrana , přežijí prý vše . Snesou 2 prohlídky ročně , co je navíc , to ti spočítají . Její trubci se umí tak prosadit , že by dokázali nadělat paseku , budu je muset v tomto zastavit .

Vrcholový představitel ČSV co chová BF , je má pár včelstev k výzkumným účelům a jako barometr, ne na vylepšení kraňky , to ani náhodou . Kde jsi na to přišel ?
Ověř si to u něj . Já měl od něj 3 linie , za 2 ručím že nemají s BF nic společného a ta třetí se ukáže , ale pochybuji .
I když to samozřejmě zkoušel , co to umí a nijak se tím netají .
Která kraňka ale u něj dosáhne toho bodu , že dosáhne množství varroázy jako BF , tak ta jde okamžitě z chovu ven . Ta musí být min o třídu lepší .
Tvrdí , že kraňka jako taková , přesto že se to nezdá , tak má v podstatě nakročeno
k varroatoleranci mnohem více než BF . Má BF přez 20 let a zbývá se tím neustále tak možná trochu ví o čem mluví .
Poláci se kterými jsem přišel do styku já chovají kraňku , sklenárku , staré rakouské linie , v Ratiboři si selektují tzv. Karolínku , což je přispůsobená sklenárka . Ruda Slezská tam prodávali Vigor a takovou směsku z východu země .
Nikdo je do kraňky nenutil jako u nás .
Prý jim BF až tak nejede , tak mi to bylo řečeno .Hůř totíž snáší určité specifické okolnosti , které nebudu rozvádět .
Včelař co jezdí neustále do Polska i na přednášky a udržuje tam kontakty , mi sdělil , že BF tam až tak nechtějí , že ty kříženky časem začnou bodat jako čerti .
Zkušený praktik , co jezdí pravidelně za kolegou do Bělověžského pralesa co tam má černou včelu na borůvkový med , mi sdělil , že se oblékají do skafandru hodně hodně daleko před včelnicí . Asi neprošlechtěná .
Jinak mám neověřenou informaci , že v loni někde u Přerova si včelař dovezl černou včelu , tak na něj poslali veterinu , která mu zlikvidovala včelstva .

Příspěvek: #405

(15.04.2015 21:34)JrM napsal(a):  ... tak na něj poslali veterinu , která mu zlikvidovala včelstva .

Mně kdysi poradil policajt - nejdřív zavolat 158 že mě někdo napadl a když uslyším houkačky že už jedou, začít je řezat.

Příspěvek: #406

Jose68. pišeš poplopravdu.

Příspěvek: #407

Pro JrM

Vážený příteli,
Když jsem psal masový výskyt nadměrné bodavosti, měl jsem na mysli masový výskyt nadměrné bodavosti. Vy popisujete zkušenosti u jediného včelstva.

Nevím o nikom, kdo provádí nějaký výzkum na BF. Co je to za projekt? Asi o tomto projektu něco víte. Píšete, že chovatel, kterého máte na mysli, chová BF více jak 20let. Jak chov BF ovlivnil včelstva sousedních chovatelů? Stala se bodavá?
Děkuji za odpověď.

Měl bych na Vás mnoho otázek, ale konce se asi stejně nelze dobrat. Vaše argumenty jsou nepodložené. Je to ...

Na závěr jeden typ pro příště. Pokud budete chtít uvést nějakou zaručeně ověřenou informaci o nevhodnosti BF do našich podmínek, můžete zkusit třeba:
Jeden známý včelař od chovatele ze sousedního okresu slyšel, že hamižná BF vykrádá hodné kraňky. Tento argument jaksi upadl v zapomnění. V souvislosti s neprokázanou bodavostí je na čase jej oprášit.
Hodně štěstí

Příspěvek: #408

Jirko souhlasím s tebou, a je to také v článku 5/2013 kterém jsem psal.
Stále si vice a vice myslím, že za vším je se zviditelnit se a být něčím výjimečný.
Nynější náš vzor je asi Amerika. Chaos a vše je povolené.
Zítra jedu do Monticoli a koupím si apis M. Elgon. A to jsou včely, když je zima vezmou svetříky a když prši mají gumačky.
Zkratka nosí stále, nerojí se, a varoazu neznaj.

---

Příteli Boleslave.
Vy pocházíte od Hradce králové? Pokud ano, myslíte si až budu zdraví , že bych vás mohl navštívit.
Rad bych se s vámi po diskutoval a případně se i nechal přesvědčit.

Příspěvek: #409

Omlouvám se, že se pořád vracím k nedávnému nepomuckému semináři, ale nedá mi to: Henk Kok tam docela jasně presentoval výsledky testů na VT kritéria a z nich BF nevyšla nejlépe. Spolu s kraňkou, ta na tom nebyla o moc líp. Zato nejlíp jim vyšla včela tmavá (AMM). Jsou si ovšem vědomi skutečnosti, že šlo zatím o první testy, izolované a neověřené další praxí.
To jen tak na okraj.
Pozn.: v poslední době je tu v tomto vlákně (ale také v jiných) v řadě příspěvků víc víry než faktů. Postup je, že čemu věřím, to se snažím dokázat fakty (popřípadě různýmy polopravdami či manipulací.
Ptám se: nemělo by to být naopak?
Nemluvím teď o příspěvcích, které ukazují zjevnou neznalost tématu či odborné literatury a demonstrují jen jisté zatvrzele "zásadové" postoje.
JIří

Příspěvek: #410

Mňa zaráža len jedna vec. BF sa tu veľmi démonizuje. Keď je to taká nemožná včela, prečo s ňou včelári toľko včelárov v západnej Európe? A mnohí z nich si ju pochvaľujú a využívajú ju celé roky (zaujímavé je jej využívanie aj vysoko v Alpách a v Bavorsku)... Asi nebude celkom naprd... Inak to porovnanie s kraňkou je síce fajn, ale bolo by treba urobiť porovnanie s miestnymi populáciami včiel, lebo pravú kraňku má málokto... Sú to skôr miestni kríženci a rôzne lokálne ekotypy. Robil som lakťové indexy z kopy včelníc v regióne Oravy a kraňka vyšla len na jednom stanovišti (u včelára, čo si každý rok kupuje matky od chovateľa). Zvyšok boli v rôznej miere krížence kraňky a kadečoho iného.

Příspěvek: #411

Jaro.
neříkám že nemáš pravdu. ale co ta minimálně většina chovatelů matek co rozchovavaji kranku? jejich málo?
Co by na to řekl Havlin,Řehaček, Vesely, a dnes Cimala, vuvč, a kolomy a jiní.
Uvidíme oslovil jsem přítele Boleslava a uvidíme co mi ukáže. Jsem otevřeny a třeba mne přesvědčí.
U mne asi najdeš čistou kranku. a v okolí mohu-li zavědmovat je dost vysoka přislušnost kranky, už jen z negativních zkušenosti s BC a kříženkami.

Příspěvek: #412

to Jindřich Meduna:

přiznám se, že jsem z vašeho postoje poněkud zmatený. Jednou píšete, jak je špatné, že si každý chová co chce a jindy zase píšete, že souhlasíte s Jiřím Přesličkou. Nevím, jestli si to uvědomujete, ale zrovna Jiří Přeslička má BF ve svém portfoliu. To jen tak pro vysvětlení, abyste náhodou nesouhlasil s někým, kdo si chová co chce

Příspěvek: #413

Climaxi.
Souhlasil jjsem s jirkou, ve dvou bodech. a to že u nás žádný projekt na uznaní ani zkoušeni BC není. a za druhé že BC je výjimečná svým lupem. Který zvládla dokonale. BC vcela si sedne někde mimo česno a do česna v pochoduje po svých, tím mate strážkyně viz odborné překlady. mohu se je pokusit najit. POKUD SI NEKDO DOVOLI CHOVAT NĚCO CO NENÍ DOVOLENÉ, MYSLITE ŽE JE TO ZODPOVĚDNÉ CHOVANÍ.
Můj postoj je : nesouhlasím s chovy matek mimo kranku. jsem ale otevřeny , a rad bych se sám osobně přesvědčil u přítele Boleslava.
Otázka trvá , Boleslave mohu Vás navštívit? Jste od Hradce kalového?

Příspěvek: #414

Promiňte, že vstupuji do Vašich učených disputací. Sám Buckfestskou včelu nechovám. Ale co jsem se dočetl v minulosti, když mne na tuto včelu lámal Zdeněk Žák, tak je tato včela mixem. Je to kříženec a jako takový bude zcela jistě v našich podmínkách značně nestálý. Je to umělé plemeno. Proto bych si nákup matek od různých chovatelů u nás, kteří prodávají "zaručenou Buckfestku" přeci jen rozmyslel. Pokud bych tuto včelu pro vřesovou snůšku přeci jen chtěl, manželka má pět květináčů vřesu, nakoupil bych ji v opatství Buckfest, pokud po smrti Bratra Adama ještě v opatství věnují této včele patřičnou pozornost. Avšak nákup této včely znamená pravidelné investice, protože již její dcery v podmínkách přirozeného páření nebudou Buckfestky i když si v prvých generacích zachovají oranžové proužky na zadečku. Možná, že se na to nedívám tak úplně správně, když tak mne ti, co o věci mají řádnou povědomost opravte.
JK

Příspěvek: #415

BF nie je na výlučne na vresovištia. Povedzte, koľko ich majú v Bavorsku a v Alpách? Alebo vo Francúzsku a pod... Je to mýtus. To potom i kraňka by tu nemala byť vhodná, je predsa autochtónna v Slovinsku, tu bola umelo zavlečená... To s tým krížení BF však zrejme bude pravda... Muselo by byť pokope viac včelárov s BF, aby sa matky párili s BF trúdmi...

Příspěvek: #416

Máš pravdu Jardo, tím vřesem jsem jen chtěl naznačit, že se jedná o včelu vhodnou pro pozdní snůšky.
JK

Příspěvek: #417

Zaujimalo by ma ake su vynosy medu na vcelstvo v nasich podmienkach SR / CR s liniou Buckfast oproti Kranke,nech sa vyjadria chovatelia BF.

Příspěvek: #418

(16.04.2015 9:39)Jindřich Meduna napsal(a):  POKUD SI NEKDO DOVOLI CHOVAT NĚCO CO NENÍ DOVOLENÉ, MYSLITE ŽE JE TO ZODPOVĚDNÉ CHOVANÍ.

Z tohoto pohledu je chov BF naprosto v pořádku, neboť není zakázáno míti včely jiného plemene. A co není zakázáno je povoleno.

Vynechám věci kolem morálky, po té se v chovu matek šlape v jednom kuse, takže bych ji nechal do kostela a do soukromí každého.

Příspěvek: #419

BF má dobrou schopnost najít si zdroje snůšky (někteří to zde nazývají i loupežemi, ale to je jen naivní projekce člověčího schématu hodnot do schématu přírody, které je samozřejmě jiné).
Ale, jak se zdá, má jisté problémy stran zvládání napadení roztočem V. d. Tolik dosavadní zkušenosti.
Je zjevné, že další generace v našem hustě zavčeleném prostředí budou mít reakce odpovídající tomuto prostředí, ale to je cosi připomínající ruskou ruletu ... Zatím jsem ale o žádné katastrofě neslyšel. A že se dost poptávám ...
Jiří

Příspěvek: #420

KaJi.
narážím na knihu(brožuru) z vuvc. Kranka v novém tisicileti.
a kde je popis i její ochrany. Podle ni je ochrana kranky legislativne zaručena.
Měl jsem super bodavé včely,a postupnou selekci a nákupem včel, jsem se ji zbavil.
Ano souhlasem i s příspěvkem, že Kranka není u nás úplně vhodná. Ano Byla vybraná Veselým a spol. a před nimi ještě chovateli za nejvhodnější náhradu za naši již zničenou TMavou.
Nynější kranka je již novy ekotyp a přizpůsobila se během sta let.