Příspěvek: #381

Cituji : Mně mrazí spíše to, že kraňky nestihají v poklusu za BF. Koupí BF jsem udělal dobrý tah, protože rozdíly jsou čím dál zřetelnější i u F2, F3!!!!
Jindřichu i BF zdomácníCool

To zní ale hodně jako reklama na Niedobovy matky.

Příspěvek: #382

Kolik kusu chceš poslat?.... Posílam pouze žluté kraňky......
To už nevíte jak argumentovat tak osočujete?

Příspěvek: #383

K problematice soužití různých plemen se už nemá cenu vyjadřovat. A ke strašení bodavostí také ne. Neustále se poukazuje na negativní zkušenosti ze zahraničí nebo z dob dávno minulých. Proč, když máme zcela aktuální a místní poznatky. BF je v ČR dlouhodobě chovaná. V tichosti se dokonce používá ke zušlechťování kraňky. Chovají ji i vrcholový představitelé ČSV. Pro tmavou včelu existuje uznané chovatelské sdružení. Jinými slovy, je na území ČR chováno velké množství čistokrevných včelstev tmavé včely. A ví snad někdo o masovém výskytu nadměrně bodavých včelstev v okrsku chovatelů BF nebo včely tmavé. Pokud ano, ať to zveřejní.

Příspěvek: #384

(14.04.2015 17:42)Zdeněk Barnat napsal(a):  Buckfast je ve světě prozkoušená a oblíbená kdyby byli kříženci nějak extra španí už by se to dávno rozkřiklo. Mně naopak naskakuje husí kůže když někdo volá po staré tmavé včele nebo ji dokonce schání. To to teprv zůstáva rozum stát. Já ty mrchy tady v pohraničí zažil. Buckfast bych klidně vyskoušel.

To aby jsi vystoupil z ČSV, to tu včelu tmavou legalizovalo.
Taky je tu ale doma.

---

(14.04.2015 13:49)Jindřich Meduna napsal(a):  Mrazí mě v zádech z toho to tématu.

NAsledky: Včelaři v době živáňského chtěli větší vynosy a během několika desetileti, došlo obracenemu efektu a vysoke bodavosti.
Chcete to zase zažít??????????????? Odpovi si každy sám, podle svého svědomí.

Asi jsi nezažil kraňky některých českých včelařů. To bych mohl tvrdit že kraňka je bodaavá bestie.
I bez cizích plemen u včelaře co neselektuje se do nich dá jít jen ve skafandru.

Hlavně když ví že bodavé mají víc medu a víc vydrží.

Příspěvek: #385

Život s BF.
V prvním týdnu srpna nalarvil jsem, za deset dní vytvořené oddělky s jedním pylovým plastrem, dva plodové, dva medné, zbytek souše. Matky začaly klást 1.září. Zimní chomáč přes pět uliček. Tedˇ početně více než zazimované kráňky na 2VN! Zásob jim zůstalo víc než kraňkam.
Obdobně jsem dělal oddělky z kraňkou. V řínu jsem je pospojoval. Slabota!
Záver ten, bf se hodí na pozdní oddělky.

Příspěvek: #386

To co popisuješ, mne neudivuje. Vše je odvisle od správných zásahu, načasovaní, a kvalitní matky. To se ti povedlo.
Toho jsem dosáhl před dvěma roky. kdy jsem nějak zkusmo dal pozdní sérii matek. a ejhle vše ok, přesně jak to píšeš ty.
JE jasné že nove matky kladou dlouho až do podzimka. At kranky a nebo jiné.
Co dále píšeš, že členové Čsv chovají již dlouho matky BC. Je jen zdárnou ukázkou nezodpovědnosti. A připadá mě to jako když on hodil kamenem po někom třetím , proč bych nehodil kamenem i já.
Bodavost je bud na gen. úrovni, nebo získaná. Jako třeba odezva na nesprávné náplně do kuřáku, ale také i léky, jako antibiotikum a masti proti bolesti. A další.
Ano bodavé jsou i kranky a to také je možné , právě křížením v okolí včelnic , kde včelaři chovají různé kmeny matek.
U nás včelaři nakoupili , tak jak popisujete žluté matky, a již další roky ,dávali od nich ruce pryč. Zbavili se jich
BC byli vychovávaný(kříženy) na specifické podmínky, proto má takové vlastnosti, jaké má.
Genetika je složitá věc, a ať jsem přečetl tuny knih o ní , je toliko co je nám stále skryto.
Jsem zvědav jestli až vy nebo i já poznáme zda jsme se mýlily, zda to uznáme.

Příspěvek: #387

(14.04.2015 19:48)Jindřich Meduna napsal(a):  Přátelé.
V článku ,který zmiňuji výše ze včelařství 5/2013 Jsou vypsaný i články ze zahraničí. Z odborných překladu atd.
Shoduji se že křížením kranky a buckfaske včely - způsobuje vice negativ než pozitiv. To hlavně ve Vámi zmiňované bodavosti.
Proč chceme stále něco zkouše místo toho abychom si Vážily toho co máme. Kranka již není krankou je to náš ekotyp. který se již přizpůsobil.

když už to psali i ve včelařství, tak to nemůže být pouhá pravda, ale už je to pravda pravdoucí. Ono kdyby tam někdo napsal článek s opačným názorem klidně i s odkazama na zahraniční literaturu, tak by ho tam asi neotiskli.

Proč vlastně nemá BF také chovatelské sdružení, když ho má Kraňka i AMM?

Příspěvek: #388

(15.04.2015 8:53)Jindřich Meduna napsal(a):  Ano bodavé jsou i kranky a to také je možné , právě křížením v okolí včelnic , kde včelaři chovají různé kmeny matek.

V té době se nedaly dovážet ani džíny natož BF matky. A už to byl porblém, jít někam natírat plod.
A nic se nezměnilo, pokud neprovádíme selekci "bastardizuje" jakýkoli materiál.

Dokud si včelař kraňkař-idealista nevezme kalkulačku, nepodívá se kolik je tady chovů Kraňky a kolik je prodaných matek (tedy vezmea všechny dotované a považuje to za pravdu) a seznámí se se situací kolik včelařů je samo schopno odchovávat matky z plemenného materiálu, tak zjistí, že tady žádná čistá kraňka být nemůže.

Schválně, u kolika procent včelstev v ČR se obnoví matka z šlechtitelských chovů?
Tedy jaké procento ze včelstev pokryje produkce matek?

Příspěvek: #389

A jediný co zjistíte je, že kalkulačka a výsledky loketního indexu nesedí. Já už jsem také několik let nekoupil žádnou matku, není důvod.

---

(15.04.2015 8:53)Jindřich Meduna napsal(a):  To co popisuješ, mne neudivuje.

njn Bolek se podivuje všemu, třebaže to co popisuje je průměr.

Příspěvek: #390

historie se stále opakuje a národ ,který zapomene svou minulost je odkázán ji znovu prožít.
prosím mohl by jste se podívat na starší knihy. jako třeba od Nepraše o českém včelaření a jiné.
A až prostudujete , tak jsem zvědav co na to řeknete.
Rozumím co píšete, chápu že to co popisujete funguje. Ale to funguje Smělému, a jeden z důvodu , proč má výnosy je i snůškové a povětrnostní stanoviště. A babo rad je to co nám ,kdokoliv předkládá možné zopakovat i v naších podmínkách.?
Bude dlouho době BC ok, nebo ne. Každá včelka vyžaduje různé ošetřeni a metodiky. v závislostech na ule.
Až se změnou včelařeni jsem začal mít vice medu. a to jsem měl stejn´ý kmen včel a stejne úly.

Příspěvek: #391

Vy mi nerozumíte. Já o přečteném přemýšlím a to je možná ta chyba. Měl bych to papouškovat a byl bych šťastně spokojený. Amnoho věcí ani nemohu číst.

Vy i knihy tvrdíte že je zde Kraňka, její zavedení je důsledek velkého šlechtitelského úsilí, kterému hrozí že přijde dovozy vniveč.

Tak jsem tomu věřil, než jsem byl upozorněn a poté co jsem si to ověřil jsem zjistil, že pokud tady někdo nenasypal matky plošným bormbardováním, že se to díky tuzemským rozchovům a prodejům matek Kraňky nemohlo stát.

Ani masívní a propagovaný a dotovaný import a rozchov kraňky neměl na místní populaci podstatný vliv.

Kolik procent matek byste musel ročně měnit aby jste dosáhl nějakého zásadního obratu v populaci?
Kolik je produkce matek v ČR?

Takže nějaké soukromé dovozy nebudou mít moc velký vliv na to co tady chováme. Naprostá většina včelařů chová něco co má a jen někde čte že má kraňku. Kde by k ní přišel, když si nikdy žádnou matku nekoupil a občas si doplní po úhynu stavy nějakým darovaným rojem.

Příspěvek: #392

Za sebe a určitě i za většinu včelařů ve svém okolí můžu říct, že chováme Kraňku. Máme zde jednoho co se baví zjišťováním plemenné příslušnosti a proto je to jasné. Máte pro to Karle nějaké vysvětlení? Podle kalkulačky to tak přece není.

Příspěvek: #393

Kaji v 70 letech Vesely a kolektiv Plodně zjišťoval stav včeli přislušnosti. Došel k závěrům, a navrhl řešení.
Pokud bude v ZO a okolí někdo měnit matky ovlivni to první rok jen to okolí, a následně leta již větši okruh.
Trubci mají tisíce shromaždišť a nelétají jen domu, ale vracejí se s matka mi i do jiných úlu. ATo je zásadní problém.
Pokud budu chovat trubčí včelstva přečíslím Trubce z okolních stanovišť a dokážu měnit genofond. to snad chápeš.

Příspěvek: #394

Tak mi teda řekněte co to v tom úlu mám? Koupil jsem si před dvěma roky Vigorky, k tomu mám nějaké matky místní a jeden soused v doletu má prý Kraňku a druhý má jen Buckfast.
Loni jsem si vychoval 5 matek co se mi vrátili z proletu - po matičkách jsou to Vigorky a s kým se spustili nevím - co tedy mám ?

Příspěvek: #395

máš miš maš. A bud budeš spokojen , Pak vychválíš Vigorky, nebo nebudeš a zase je pohaníš. To je ten problém, že každy chova co chce,at to je dobře nebo zle. Zajed se podivat k sousedum. Koukni na exterier matek a zapisuj si jejich projevy. Nejlepe si je i fot. A budeš moci srovnávat. Ale srovnávaní není o jednom roce, ale vice letech. Ve kterých budeš srovnat, celkový projev včel./oplodnili se ti matky a neviš s čim a to je vždy sazka do loterie ,kam se jazýček vah nakonec uhne)
Osobně mohu řičí že exteriérové mam převahu kranky(potichu řikam že asi plně na včelnici).
Každým rokem se snažím přečíslit trubce, před ostatním trubci včelařu kolem, a tim je zabezpečeno vyšši stupeň oplodněni naší krankou.
Také mam rozdělenou včelnici na několik celku. .
Nakupuji matky Singer- rozchov F1 z originalu ,ale i inseminovane.(oboje VUVč Dol) Tyto matky tvoři zaklad, pro chov. Další část je naše matky . odchované z minulých let, také přibuzne s minulými matkami. . Z těchto dvou dochazi k selekci matek. v zavislosti na dloho trvajícím jejich zkoušení,

Příspěvek: #396

(15.04.2015 11:26)KaJi napsal(a):  .....
Ani masívní a propagovaný a dotovaný import a rozchov kraňky neměl na místní populaci podstatný vliv.
.....

Tak v tomto bodě nemohu souhlasit. Z vyprávění vím, že současná včela je úplně něco jiného než to co tady bylo před 100 lety (ano s tak starým včelařem jsem si povídal).
A ze zkušenosti vím co to udělalo před dvaceti lety s okolím, když jsme začali rozšiřovat stavy a věnovat se plemenné práci.

Takže bych výše uvedené parafrázoval asi takto:
Masivní import jakéhokoli plemene A.m. má na místní populaci podstatný vliv.

Jiná věc je jestli je to špatně nebo dobře. Pro toho, kdo potřebuje čistou linii špatně, pro toho, kdo potřebuje genovou diverzitu dobře. Chápu oba dva tábory.

Příspěvek: #397

To je přátelé o terminologii.

To je základ se shodnout.

Vy tvrdíte že tady chováme kraňskou včelu.

Já a jiní tvrdím že populace včely domácí byla vylepšena importy a rozchovem dovezené kraňky z Rakouska a odněkud od Jadranu.

Cítíte v tom jistý rozdíl?
A pokud platí Bé, tak pak je otázka jestli je co chránit a jak to dál zušlechťovat.

Ony prý rakouské matky jsou cinklé vlaškou, což je prý logické, ty jugoslávské taky.

---

Je zde 500 000 včelstev, bývalo prý i 700 000.
KOlik je chovů a kolik je jejich produkce?
Na to aby se to překlopilo - odhaduji že několik let po sobě asi tak 1/3 matek na výměnu.

150 000 matek a 200 Kč dotace = 30 000 000 na dotacích "na obnovu včelstev". A kolik se vyplácí ve skutečnosti a to ne všechny matky byly dodány a už ani nemluvím o přijetí.

Příspěvek: #398

Pane Jiruši,
položil jste nějaké otázky. Píšete, že o napsaném přemýšlíte. Na fóru však odpovědi nehledejte. Zde je příliš málo prostoru na komplexní odpověď. Mnoho nového v této oblasti poskytl ve svých závěrech, zde ve všech pádech skloňovaný, mezinárodní projekt COLOSS. Jste organizátor úspěšných přednáškových zimních akcí a v ČR je celá řada lidí, kteří jsou jako přednášející schopni poskytnout kvalifikované odpovědi i v konfrontaci s rozdílnými názory. To je, myslím, lepší cesta, než do nekonečna diskutovat s lidmi, kteří již svůj neotřesitelný názor mají.

Příspěvek: #399

Proč vlastně vznikla BC matka a čim byla křižena?

Příspěvek: #400

Vznikla ako odpoveď na dopyt po vysokoproduktívnej málo rojivej včele v určitých podmienkach.