Příspěvek: #81

me uz to taky napadlo pred casm, nevim v souvislosti s jakym tematem/ vlaknem, ve kterem jsem to nadhodil. mozna to bylo o krmeni nebo tak neco. prirovnaval jsem to k hvezdam, ktere jsoz vetsi a vetsi az se zhrouti...mozna to bylo v diskusi o kolapsech vcelstev. ze ta hodne silna vcelstva prerostou sama sobe pres hlavu. v prirode to vcelstvo ma taky nastavenoi nejakou prirozenpu udrzitelnou optimalni velikost...tak vychylky nad i pod asi nejsou dobre a prirozene a vcelstvu nepropsivaji.

Příspěvek: #82

Houby hvězdy,přebytek letavek,které využívá po skončení snusky k loupeni,to je celá veda...Lehce nabylo lehce pozbylo.

Příspěvek: #83

To jsou hloupý teoryje. A slabší včelsva neloupěj?? A oplodňáčky na pustým ostrově by se taky vzájemně nechtěli vyloupit? Ty moje když vyloupěj moje kolabující včelsvo u mne tak ty lupičky neumřou ale budou o to lepší a silnější že si nakradly. Ale právě ten přebytek včel po snůšce vám vytvoří mohutné zimní včelsvo. Ve snůšce vytunelovanej žebrák bez mohutnýho plodování bude žebrák furt . V zimně i na jaře .

Příspěvek: #84

Ono je to i celkem přirozene,letavka vyhledává snuskove zdroje a kazde vcelstvo,které z nějakých důvodů vangluje,se stává terčem loupeze (zdrojem snusky se vším negativnim).U mne je to třeba fenomén posledních 5-6 let.Do té doby jsem loupeže nijak výrazně nezaznamenal,teď je pravidlo nejen slideni na podzim,dokonce i teď.(až začnou lisky a jivy ustane slideni jak mávnutím kouzelného proutku).Ne nadarmo se třebas i mor najde většinou v nejsilnějším vcelstvu.
Zdeňku,kolik takový zebracek má asi vcel na víc,které stejně jako letní odejdou? Silné vcelstvo jich má spoustu a dokáže nacorovat spoustu zásob.A taky smakulad z různých zdrojů..Proto odcházejí silná vcelstva spolehlive jako první a už takova nechci,radši je rozpulim a zazimuju 2 střední,než jedno silne.

---

Kor,když nám včely nosí z greeningu ještě v listopadu,protože je teplo a regulérní snuskova dny.

Příspěvek: #85

To nemá cenu.

Příspěvek: #86

Nemá,u nás silným vcelstvum odzvonilo.Nema smysl snažit se je zazimovat.V říjnu prostě nejsou uz vůbec..Kdyz si vzpomenu,jak ještě před pár lety bylo běžne zazimovat přirozeně silná vcelstva na 3 bednach 39x24,je to až neuvěřitelný vývoj v relativně krátkém case.

Příspěvek: #87

Ale to jsou dvě věci. Buď silná včelsva nechceš a proto je v tom nejlepším rozdělíž na dvě což hrozná logyka. A nebo silná včelsva nejseš schopen vybudovat z různých důvodú.

Příspěvek: #88

Souhlasím JosPr. Stejná situace u nás. Čas extra silných včelstev je pryč, už si ty nejsilnější po posledním medobraní i značím, že budou zdravotně problémová a taky že jsou.

Příspěvek: #89

u nas rovnako.. silne do kopru idu prve.. a uz par rokov chovam polovicne oproti tomu ako dovtedy.. a to aj prikrmujem v lete.. predtym som prakticky vacsinu nekrmil ani na zimu.. od cervna do jesene malo pelu u nas a vela pesticidov.. kukurica a trocha slnecnice..

---

len pre upresnenie - polovičné nie zamerne, ale jednoducho o takej sile ako volakedy sa mi tu moze len snivat..

Příspěvek: #90

Pokud máte teplo a jste schopní ze slabšího včelsva vybudovat veliký včelsvo. Pak je velmi jednoduché s nastávající snůškou zavřít matku dolú na dno do jednoho nízkého nástavku a včelsvo doslova vytunelujete Po snůšce nebude mít přebytky už nepotřebných létavek.Vynos medu by mněl být úctyhodný.

Příspěvek: #91

Nikdo nic netuneluje. Včelstva s plodištěm na 27,5 optimalu, kdy matka občas zablůdí aj do NN, nejak fungujů. Ale nechat je na 2x 27,5 se rovná rozsudku smrti.
Zdeňku, nevyvracáme ti tvoju metodiku, ale ty bys nám to uvěřil enom v případě, že bys tu měl stanoviště, že?

Příspěvek: #92

Já to vytunelování nemyslel ve špatným. Energyji včelsva promněnit v med a efektyvně snížit sílu posnůškového včelsva na úroveň kdy vám to ještě funguje.

Příspěvek: #93

Já bych tu zmínil jeden podstatný vliv, který Zdeněk v jeho nadmořské výšce má. Jde o inverzi. Vidím to krásně jen několik kilometru kolem sebe. V 500 metrech hnusné šedo, Slunce mnoho dní až týdnů ani nevykoukne. Jen o kousek vedle o 50 až 100 metrů výše přitom nádherně svítí a teplíčko.
Ano, přemýšlím, proč se v březnu u nás neplodovalo. Tohle může být vysvětlení. I hory mají své výhody.

Příspěvek: #94

Máš představu jaká je tu zima ? Obrovská síla ,nadbytek zásob, tmavé plásty a zásoby starého pylu na správném místě. O tomto je. A o plodování jsem ti napsal v jiném tematu.

---

A rozkouskovaný nízkonástavkový úl u slabších včelstev pokládám ze své skušenosti za koncentrák který užírá včelsvu strašně moc energije a promešká se tam ten správný razantní start. Energyje včelsva vyšumí v hlídání mezynástavkových merer. Letos to možná někteří pochopí proto že za týden má být zase zima.

Příspěvek: #95

Nečerti se hned. Včelaříš celej život, já jen několik let, tak snad můžu mít nějaké teorie.
To, že je na horách více slunečních dní je nezpochybnitelný fakt. Máš slabé dřevěné úly, které Slunce snadno prohřeje. Může to mít pozitivní vliv na plodování? Vždyť sám si někde psal o této výhodě slabostěnných úlů proti utepleným.

Příspěvek: #96

Apsolutní omyl ,fakt. Před nedávnem zde KTM vložil porovnání počasí u mne a u Loukyho, Počet slunečných dnů, a další ukazatele, mám o mnoho méně všeho. Právě že ta oblačnost zde sráží teplotu. Neber inverzi v zimně že na horách někdy slítí ale mrzne při tom. Kdyby to sem KTM dal ještě jednou byl bych vděčný. Já nevím kde to najít.

Příspěvek: #97

(28.03.2021 12:30)Zdeněk Barnat napsal(a):  mám o mnoho méně všeho.

Bohužel i medu. A to bude zřejmě příčina tvé averze k Loukymu. Protože jinak jste dost stejný. ?

Příspěvek: #98

To už je takové každoroční klišé , kdy včelaři z nižších poloh napíší domněnku, že včelaři ve vyšších to mají lepší (inverze, jejich včely stihnou dorůst do snůšky, apod., každý rok se to opakuje ). Ono se to tak může někdy zdát, ale opak je pravdou. Některá stanoviště v kopcích mají opravdu výhodu v delší snůšce (jižní a severní stráně). Možná "výhoda" může být i v plodovém období, kdy jaro začíná později a s menší intenzitou, ale podzim je tu zase dřív. V součtu za rok, včelstva plodují kratší dobu. Může to být rozdíl i několika týdnů = menší infekční tlak.
Měl jsem včelstva na různých stanovištích a podstatnější rozdíl než nadmořská výška je to, kolik hřebenů vám "kryje záda". Jak máte v např. v 450mnm s za sebou bílé hory, je to jiné než v 450mnm někde v kraji. Každý hřeben od hor je na jaře sakra znát. V kopcích nemáte často prolety, nebo jen krátké, neustále studený vítr, ten je snad nejhorší, apod. Hospodaření v podhorských oblastech bylo vždy těžké, ale donedávna to mělo alespoň benefit, že napadení roztoči a nemocemi nebylo tak intensivní jako už bylo dlouhou dobu v kraji.

Příspěvek: #99

Zdeněk: Není právě to počasí, konkrétně mráz výhoda pro Tebe. Je dokázáno, že N.C byla nalezena v pylu, medu a na díle. A N.C spolehlivě ničí mráz a to i v medu, pylu a na díle. Kolikrát za ty poslední léta mrzlo dole v údolí. Možná proto nemáš takový problém z úhynem velkých včelstev.

Příspěvek: #100

(28.03.2021 13:35)Vítězslav Richtr 2 napsal(a):  Protože jinak jste dost stejný. ?

jen to ne