Příspěvek: #61

Uvedené bednící, či šalovací, desky vypadají sice ekonomicky zajímavě (materiál na nástavek Optimal jsem spočítal na cca 120,-) a jsou ploché (výhoda proti masivu - nemusí se hoblovat) ale co ta chemie? "Něčím" to je slepené a "něčím" povrchově upravené... Což pro učely betonování nevadí a je třeba i žádoucí, ale co pro včely?

Příspěvek: #62

Desky jsou lepené stejným disperzním lepidlem jako tu používá většina z nás.
Nástřik je proveden žlutou,vodou ředitelnou a nijak nesmradlavou barvou která se ihned do desky za pomocí tepla a lisu zapeče.
Desky když mi je přivezli byly ještě horké a při chladnutí lehce pochrupávaly.
Tu barvu jsem viděl v IBC kontajneru a nijak nesmrděla.Kamarád ten kontajner dostal a po vypláchnutí vodou slouží na deš´tovku pod okapem.
Nevidím tu jediný problém.

Příspěvek: #63

Mám přístup k sololitu tl. 3mm - u nás ve firmě ho používáme na obaly a zůstávají nám celkem pěkné kousky. Kdyby měl někdo zájem, pro soukromé účely bych zařídil. Viděl jsem z něj celkem hezký nástavky. SZ

Příspěvek: #64

Nevite nekdo kde sehnat fosny 32mm borovice vejmutovky? Nedari se mi sehnat. Chci si nadelat cca 56 ks 2/3 langstrothu a kdyz uz to delam chci to z vejmutovky, ale kdyz nesezenu, tak uvazuju normalni borovici nebo smrk. Z ceho to bude lepsi? Smrk asi tolik nevydrzi, ale normalni borovice je zase hodne smolnata.

Příspěvek: #65

Máš pravdu, smrk toho opravdu moc nevydrží......
První NN nástavky OPTIMAL mám od roku 1986 (tedy cca 25 let) a zatím ani jeden nejeví známky, že by chtěl do důchodu. Odhad - dalších 25 let.
A smrku je všude dostatek, leckdy i za slušný peníz .... Tak proč bych řešil jinak?
Prostě můj úhel pohledu - na nástavky zlatý smrk, jen má občas oproti vejmutovce nějaký ten suk navíc.
A ještě jedna zkušenost - viděl jsem od jednoho hodně renomovaného výrobce parafínované nástavky z borovice (ale nejsem si docela jist, že to byla přímo vejmutovka) - otřesné, co teplota s tou borovicí dokázala. Zkroucené, docela dost suků téměř na vypadnutí. Naproti tomu jsem u něho já osobně parafínoval 100 nástavků ze smrku a ani jeden nejeví ani náznak jakéhokoli poškození.
Ale každá liška chválí svůj ocas a když ho nemá, říká, že je lepší bez něj..... Toť má zkušenost. Jak jsou na tom ostatní?
iRP

Příspěvek: #66

Mám nástavky Optimal od troch rôznych výrobcov aj zo smreku aj z borovice, ktoré tiež konzervujem parafinovaním.
Z môjho pohľadu drevo borovice tak ako píše pán Pešek oveľa viac praská, krúti sa a po napustení parafínom je oproti smreku prázdny nástavok výrazne ťažší. Opticky mám tiež pocit ako by časom borovica viac stmavla. Možno ak by som nástavky natieral farbou tak by bola borovica lepšia ale pri konzervácii parafínom je smrek u mňa jasný favorit. Myslím, že aj smrekový nástavok pri bežnej starostlivosti svojho včelára prežije.

Příspěvek: #67

Mám nástavky ze smrku. Stárnou do krásy. Jako Sean Connery, Peter Gabriel nebo Zdeněk Svěrák.
Kolega včelař má z vejmutovky a ty pouze stárnou.
Rozdíl je obrovský.

Příspěvek: #68

Zajímavé zkušenosti ... Nástavky (zase Optimal) mám ze smrku, jezdím parafínovat ke Kv. Čermákovi, ten má zase vejmutovku. Vždy parafínujeme souběžně, roztopíme kotel, uděláme moje a já pomůžu s těmi jeho, takže můžu porovnávat. Oboje nástavky jsou v podstatě bez suků, po parafínování se nekroutí, nepraskají, jen jsou mírně lehčí. Je to poznat, když do jedné ruky vezmu jeho a do druhé můj. Smrkové jsou pro mě dostupnější, problém v tom nevidím, kdybych měl bezproblémový přístup k vejmutovce, vzal by ji, ale nehonil bych se za ní přes půl republiky. Klasickou borovici bych zavrhl, sice jsem z ní nástavky nikdy neměl, ale co o boru vím, je sukoviná a smolná. Vsadil bych na ověřené.

Příspěvek: #69

Tak dik za nazory. Nasel jsem na pude tak kubik smrkovych fosen 32 mm, takze jasna volba Ted uz se jen rozhodnout, jeslti na 2/3 langstroth nechat z jednoho kusu, nebo delat sparovku.

Příspěvek: #70

Keď už je táto téma aktívna, pripojím jeden dotaz:
Ako dlho by malo prirodzenou cestou schnúť smrekové drevo aby bolo použiteľné pre výrobu nástavkov? Mám 30 mm dosky, rezané v decembri, ťažba pravdepodobne v novembri minulého roku. Pôvodne som mal sľúbené aj sušenie v rámci inej väčšej akcie ale tá akcia padla a pre môj kubík dosiek sa neoplatí rozohrievať veľkoobjemovú sušiareň.
Dosky mám vyskladané vonku na terase, pod strechou.

Příspěvek: #71

No, ten rok by teoreticky mohl stacit. Jelikoz je to na nastavky co budou venku. Ze susarny je to tak na 8% vysusene a stejne se to musi nechat nejaky ten tyden pred vyrobou v prostredi ve kterem to bude, cili venku. Nejlepe zmerit vlhkost vlhkomerem a je. Nevim presne kolik by to melo byt, ale myslim ze neco kolem 15% je vpohode.

Příspěvek: #72

kdosi sháněl kontakt na někoho kdo je schopen dodat vejmutovku. Dostal jsem svolení člověka , který se zabývá prodejem řeziva sdělit jeho kontakty. Jmenuje se p. Dubrava tel. 739 539 934 e-mail: dubrava@less.cz

doplněno :
sklady mají různě po ČR zajišťují i rozvoz - doporučuji prvně zavolat a domluvit se co a jak

Pokud mi bude chtít někdo nahnat plusové body, může říci že má kontakt od. p.Marka

Příspěvek: #73

Dřevo vyschne dříve když jsou kusy kratší. Veškerá voda musí projít vlákny na konce. Do stran to neschne. Takže nenechávat 30metrové fošny. Musí se ale také počítat s tím, že prkna na koncích prasknou. To je právě tím, že konce schnou rychleji a prostředek se teprve zbavuje vlhkosti. Voda musí projít z jedné buňky do druhé a to vezme čas. Takže nařezat na kratší

Příspěvek: #74

(04.01.2011 12:05)jeptus_jepin napsal(a):  Nechal jsem si od kamaráda, který má mobilní katr nařezat borové fošny tl.28mm, srovnal jsem je na zahradě, aby vyschly a pak je na projel na hoblovce na tl.25mm. Z toho pak řežu prkýnka na boky nástavků. Správně by se ta fošna měla po délce rozříznout, polovinu otočit a znovu slepit, ale to nedělám, zatím se mi nestalo, že boky praskají, kroutí se, apod. Je fakt, že na dešti nejsou tak dlouho (2.sezónu), ale snad to bude dobré.
O podlahovkách jsem také původně přemýšlel, ale nesehnal jsem tl.25.

Dělám to jinak když dovolíte. Nejsem truhlář, základní informace mám od strýce, starého mistra, dnes by mu bylo kolem sta let. Oni dřív neměli ty možnosti jako my nyní, třeba dnešní lepidla. Uměli si ale poradit jinak.

Tak třeba to jak píšeš, že ve spárovce je prostřídaná pravá a levá strana, to je nesprávné. To nyní učí truhláře v učňákách a funguje to v moderních, absolutně suchých bytech. Úl přece ale stojí venku a působí na něj vlivy povětrnosti a tak bude lepší využít finty starých truhlářů. A kdo mi nevěří dopručuju aby si začal všímat všech starých věcí ze dřeva a zjistí, že bez jediné výjimky je konstrukce tak jak říkám dále.

Pravá strana prkna (fošny) je ta co byla v kmenu dovnitř, k duši, levá je tedy ta opačná. Jestli se má prodloužit životnost nástavku a troufám si tvrdit že možná až na dvojnásobek, musí být vždy pravá strana všech prken ven. Ovšem za povšimnutí stojí, že staří řemeslníci takto dělai i skříně, které byly uvnitř bytů, pravá strana byla vždy ta venkovní. To samé u dveří, u rámů oken, atd.

Pravda je, že jestli potřebuju na stěnu nástavku prkno široké třeba 16 cm a mám takové, že by to dalo, je nutné ho prostředkem rozříznout a zase slepit, ale obě části tak jak byly, tedy stejně orientovat strany. Toto rozříznutí a zase slepení se dělá proto, aby se eliminovalo pnutí a stěna nástavku se nedeformovala. Lze to obejít tak, že se prkno nerozřízne úplně, ale jen prostředkem podélně nařízne do hloubky asi dvou třetin tloušky a to na levé straně prkna, která přijde dovnitř nástavku, nebude vidět a nebude do ní zatékat.

Další zásada je, že jestli je prkno s duší, musí se prostředkem podélně rozříznout vždy, žádné naříznutí v tom případě nestačí!

Taky tu někdo píše o borovici na úly. Nevím proč, staří tvrdili, že je to dřevo pro včely nevhodné, prý pro svou vůni, že se včely ve vykotlané borovici (kromě vejmutovky) samy nikdy neusadí. To opravdu nevím, spíš si myslím, že ta averze vůči borovici byla proto, že je těžká a taky neprodyšná.

A nakonec zdánlivou maličkost, kterou však jak jsem si všimnul většina chlapů neví. Jestli potřebuju zatlouct hřebík blízko kraje prkna a hrozí rozštípnutí, pak se to navrtává. No anebo se nepředvrtává (zdržuje to), hřebíček se otočí a klepne se na jeho hrot, aby se ztupil. Pak hřebík nevniká mezi vlákna dřeva jako klín ale trhá je a tím se to málokdy štípne.

Snad tyhle rady někomu pomůžou, já mám po předcích tenkostěnné nástavky staré přes 50 let a pořád slouží a lepené jsou vodě neodolným kostním klihem!! Ty staré přes 30 let, které jsem dělal já s moderními lepidly, ale podle starých zásad vůbec "nestárnou".

Příspěvek: #75

Ahoj!
Keď sme začínali s nástavkami, boli sme u p.Sedláčka na prednáške Včelár-stolár. Tam sa tiež spomínala problematika otáčania dosiek pri stavbe nástavkov. p.Sedláček má na to jednoduchú pomôcku. Keď sa dívame na dosku z boku(teda na stranu ktorá ma obvykle 25mm šírku) letokruhy na doske pripomínajú loďku.A aby neboli v úli problémy s vodou lodka musí isť smerom von vid. obr.

   

P. Sedláček to dosť prizvukoval a aj my sme to spravili podľa toho. Tento rok veľa nepršalo, ale aj tak sa objavilo mierne krútenie dosiek(max. 2mm). Pripisujeme to však skôr použitiu eko lepidla, ktoré nieje zrejme tak pevné ako často používaný Rakol. Podotýkam nič sme nečapovali ani špeciálne nespájali. Klasika na tupo spojené dosky. Teraz na jesen sme kúpili šikovnú frézku Makita(do ruky) a skúsime aj čapovať. Vyskúšame, uvidíme a potom napíšeme čo je lepšie.
Inak chcem povzbudiť budúcich včelárov-stolárov, aby nešpekulovali a použili klasiku. Hoblovaná, 25mm doska (smrek,vejmutovka) je výborný materiál, čím viac komplikovania s inými materíálmi tým viac starostí a roboty.
S pozdravom Gasko

Příspěvek: #76

(27.10.2012 11:21)tom.50 napsal(a):  Dělám to jinak když dovolíte. Nejsem truhlář, základní informace mám od strýce, starého mistra, dnes by mu bylo kolem sta let. Oni dřív neměli ty možnosti jako my nyní, třeba dnešní lepidla. Uměli si ale poradit jinak.

Tak třeba to jak píšeš, že ve spárovce je prostřídaná pravá a levá strana, to je nesprávné. To nyní učí truhláře v učňákách a funguje to v moderních, absolutně suchých bytech. Úl přece ale stojí venku a působí na něj vlivy povětrnosti a tak bude lepší využít finty starých truhlářů. A kdo mi nevěří dopručuju aby si začal všímat všech starých věcí ze dřeva a zjistí, že bez jediné výjimky je konstrukce tak jak říkám dále.

Kromě jiných věcí, dělám do stavby lodí a tam dole pod vodou není vlhko, ale mokro a tlak. Pokud se staví dřevěná obšívka (plášť trupu), který se potom laminuje. Tak neprostřídat levou a pravou stranu by nedopadlo dobře, slušně řečeno. A dále platí ze zkušeností, že jednotlivé lamely na lepení k sobě by neměly být širší jak 50mm . Nějaký ten starý kousek nábytku jsem už také měl v rozborce a zborce a to na jakou stranu otočily mistři prkno není podle pravidla pravou ven, ale odvíjí se od konstrukce, která má pnutí udržet. Tam kde konstrukce nebyla pevná používaly středová prkna. Ty pracují nejmíň.

---

(27.10.2012 11:21)tom.50 napsal(a):  Lze to obejít tak, že se prkno nerozřízne úplně, ale jen prostředkem podélně nařízne do hloubky asi dvou třetin tloušky a to na levé straně prkna, která přijde dovnitř nástavku, nebude vidět a nebude do ní zatékat.

Zatékat do toho nebude, ale je to hnízdo pro veškerou jinou drobotinu jako zavíječe a spol. včely se na ně nedostanou. Když už naříznout tak určitě vylepit pérkem. Tyto drážky mám odzkoušené u dna kde jsem je dělal z jiného důvodu než pnutí.

---

(27.10.2012 11:21)tom.50 napsal(a):  Taky tu někdo píše o borovici na úly. Nevím proč, staří tvrdili, že je to dřevo pro včely nevhodné, prý pro svou vůni, že se včely ve vykotlané borovici (kromě vejmutovky) samy nikdy neusadí. To opravdu nevím, spíš si myslím, že ta averze vůči borovici byla proto, že je těžká a taky neprodyšná

O lepší prodyšnosti jiných dřevin pochybuji. Borovice má víc pryskyřice a už Vikingové ji používaly na stavby obšívky lodí a vím o pramici staré cca 40 let natírané jednou za rok lněným olejem a pořád jako nová a funkční. Vydrží dost.
Když mě v Hodoníně za vojáčka braly tak borovic kolem spousta a když nějaký ptačí dřevorubec pomohl tak i včely se usadily. Jak neměl na stráži ve Vracově vojáček co dělat dlouhé hodiny, dny, měsíce a roky na jednom místě, tak znal každou vykotlanou dutinu a věděl co v ní je.

---

(27.10.2012 11:21)tom.50 napsal(a):  A nakonec zdánlivou maličkost, kterou však jak jsem si všimnul většina chlapů neví. Jestli potřebuju zatlouct hřebík blízko kraje prkna a hrozí rozštípnutí, pak se to navrtává. No anebo se nepředvrtává (zdržuje to), hřebíček se otočí a klepne se na jeho hrot, aby se ztupil. Pak hřebík nevniká mezi vlákna dřeva jako klín ale trhá je a tím se to málokdy štípne.

Tento návod o rozklepávání špiček jsem dostal tak před 20 lety, od tý doby jsem naklepal špičky na nějakém tom kilogramu se zjištěním, že jestli praská to záleží na průměru hřebíku a kvalitě dřeva než na špičce.

Příspěvek: #77

Aleši, vyrástol som pri otcovi stolárovi, (ja ho nenasledoval, stal som sa banským meračom), ale pamätám sa, otec a všetci v tých časoch (po 2. svet. vojne) keď museli použiť klinec hlavne hrubší, tak ho na špičke zatupeli kladivom, alen tak ho zatĺkli do dosky na spojoch. Zatupený klinec sa naozaj správa pri vbíjaní do dreva lepšie ako nezatupený, netrhá drevo, preráža a neštiepi.

Příspěvek: #78

Mě se víc osvědčilo mít hřebíky namazané než naklepávat špičku. Ale to je moje zkušenost, já mám na spoje raději vruty a jsou co nepotřebují předvrtávat, aby přitáhly spoj k sobě.

Příspěvek: #79

Pro Aleše.

Předeslal jsem, že nejsem truhlář. Dále jsem napsal dle nejlepšího svědomí jak to dělám já a popsal jsem základní zásady vštípené starým mistrem truhlářem. A jasně jsem řekl, že to není z mojí hlavy, ale že když jsem je dodržel, pak nebyl nikdy problém.

Podle způsobu jak se vyjadřuješ budeš patrně ředitel zeměkoule, všechno znáš a víš líp. Já vím jen to, že o půl generace mladší kámoš, který má mladšího bratra truhláře, od kterého věděl, že se musí prostřídávat pravá strana s levou, neposlechl mě, ale svého vyučeného bratra a už za rok si přišel ke mě podrbat hlavu a přiznat, jak poslechl bratra a jak se mu do jara za jedinou zimu rozpadly nástavky ze spárovek s prostřídanými prkny.
Nechám na zvážení každému aby si udělal, co chce a jak chce.

Přiznám se, že jsem strýcovi nevěřil a že od té doby první čeho si všímám u všech starých věcí kdekoli, je orientace prken a ještě jsem neviděl (a nebo si nevšimnul) to co tvrdíš ty. Myslím si, že jestli to někdo otočil, ta věc se prostě nedochovala. Tvrdit to ale nemůžu, prostě to tak dělám přes 30 let a funguje to.

U borovice jsem jasně řekl, že nevěřím, že by borovice včelám smrděla a že to tvrdili staří včelaři, od kterých jsem se učil a že jí spíš staří včelaři nepoužívali kvůli váze a neprodyšnosti. A tak jsem nějak nepobral co a hlavně proč to říkáš o té pramici.

Když stavíš lodi měl bys vědět, že je opravdu velmi veliký rozdíl jestli je dřevo ve vodě trvale a nebo se střídá sluneční žár, kdy na přední desce truhlíku ruku neudržíš a ve chvilce nástavek zmokne a ochladí se a nacucá se vodou a když se neustále, mnohokrát během roku prostřídá vlhko až mokro s maximálním vyschnutím, horko i mráz.

Jsem tu docela nový a netušil jsem, že to tu je hádání a vytahování se jeden na druhého a snaha někoho ponížit, jako to od tebe cítím já. Domníval jsem se, že to tu je o sdílení zkušeností s ostatními a že moje zkušenosti můžou být někomu k užitku. Nechceš co tu dávám zadarmo? Tak nech být, někdo to třeba uvítá.

---

(27.10.2012 22:01)Aleš Molčík napsal(a):  Mě se víc osvědčilo mít hřebíky namazané než naklepávat špičku. Ale to je moje zkušenost, já mám na spoje raději vruty a jsou co nepotřebují předvrtávat, aby přitáhly spoj k sobě.

Vrut je samosebou tisíckrát lepší. Ovšem je taky dražší, většinou se pro něj musí předvrtávat a šroubování je pomalejší, než zatloukání hřebíků. A už vidím, jak někdo mastí hřebíčky při sbíjení rámků. Prostě někdo nechce z nějakého důvodu šroubovat vruty a chce zatloukat v samém kraji dřeva hřebíky a uvítá, když se mu to nebude štípat.

No a slovo namazat evokuje olej nebo prostě nějaký tuk. No a než mít upatlané nástavky, upatlané ruce a zlobit se "sviněma klouzavýma" (jestli to nevíš je to hláška ze známého amerického filmu a ne můj vulgarismus), tak to já tedy skutečně jednoduše, neskutečně rychleji než s mazáním hřebíků a s rukama čistýma otočím hřebík a klepnu kladivem na jeho hrot.

Mimochodem, na sbíjení rámků je dobrá pneusponkovačka. Sponky nemají vykovanou špičku a proto se to štípe mnimálně.

Příspěvek: #80

Děláš si zbytečný pocit "násilý" vnímáš můj příspěvek jinak než jsem ho myslel. Protože je to přesně tak, o sdělení zkušeností. A když je mám jiné tak to napíšu a nemůžeš si osobně brát když s tebou někdo úplně nesouhlasí jako snahu Tě ponížit, nemám k tomu jediný důvod. Ale tohle jsme si měly napsat v SZ a vysvětlit si to , ale když to píšeš veřejně tak veřejně odpovídám, moderátor promine.

Já mám nejstarší úly 12let venku, slepené otáčené pravá/levá a nerozpadají se. Borovice má výdrž, tak jsem to i napsal, na lodích je čára ponoru, tam je situace na kvalitu s největší zátěží, větší zátěží než u úlů, proto jde tyto zkušenosti z jiného oboru využít. Mám možnost po těch starých mistrech vidět práci doslova rozloženou na součástky, ne každý byl mistr, ale doba se v tomto moc nezměnila. Kromě lepidel a strojního vybavení vše kolem základních vlastností dřeva zůstává, kdo se dřevem pracuje a nemá základní znalost o materiálu, může mít ty poslední technologie opracování k dispozici a je mu to k ničemu. Hřebíky se mažou jednoduše nalitím malého množství čistého oleje(lnění, slunečnicový) do krabice. Pokud je olej čistý budou čisté i ty hřebíky, ale ty už z výroby čisté nejsou a dřevo zašpiní jiná kategorie jsou hřebíky pozink.