Příspěvek: #81

Nemohu si pomoci Aleši, ale příspěvek o dřevě, který jste tak zkritizoval se mi moc líbí. Jako by to napsal můj děda. Samozřejmě se nedá se vším absolutně souhlasit, viděl jsem třeba nízké nástavky od německého výrobce, které byly skládány naprosto opačně a pro naše stolaře nepochopitelně, pravou stranou dovnitř. Měl k tomu své důvody, o kterých by se dalo diskutovat, ale vyzkoušel jsem si, že to dobře funguje.
Co se mi nelíbí je Váš způsob diskuse, kdy pro Vás všichni kolem jsou „neschopní“ a je třeba je řádně poučit, protože jen Vy víte jak se všechno má dělat a děláte to nejlépe. Možná by bylo dobře, kdyby jste aspoň psal trochu česky. Z pravopisu je to na 4- ….

Příspěvek: #82

Velký problém všech internetových diskuzí a to nejen včelařských je ten, že záleží na momentálním psychickém rozložení druhé strany ,aby rozhodla kde končí diskuze a kde začíná krytika. Proti tomu jsem bezmocný, myslel jsem si, že je to o diskuzi omlouvám se. Naprosto chápu ty, co mi píšou soukromě, že diskuze čtou, ale zapojovat se jim nestojí za to. Mlčeti zlato.

Příspěvek: #83

(27.10.2012 13:30)gasko napsal(a):  Ahoj!
Keď sme začínali s nástavkami, boli sme u p.Sedláčka na prednáške Včelár-stolár. Tam sa tiež spomínala problematika otáčania dosiek pri stavbe nástavkov. p.Sedláček má na to jednoduchú pomôcku. Keď sa dívame na dosku z boku(teda na stranu ktorá ma obvykle 25mm šírku) letokruhy na doske pripomínajú loďku.A aby neboli v úli problémy s vodou lodka musí isť smerom von vid. obr.

S pozdravom Gasko

No, přesně to co kreslíš já říkám. U nás se prostě té straně co ty označuješ ven z nástavku říká pravá strana.

Prkno se vždy prohýbá naopak než je tvar letokruhů. To proto, že uvnitř má strom vždy dříví už neaktivní, vlastně mrtvé a ve srovnání s vrstvou blíže kůře mnohem sušší.
Proč to tak zdlouhavě vysvětluju. Když se tedy z kulatiny udělá prkno (fošna) a není to přímo středové (duši nechává pilař jen u trámů, už na pile by se měla prkna a fošny řezat tak, aby šla jedna pila duší) prkno, tak má vždy pravou stranu sušší než levou. Protože je v levé, "živé" straně prkna více vody, tak se levá strana taky vyschnutím více smrští než strana pravá, relativně sušší. Levá strana prkna tím, že se smrští víc, prohne "korýtkově" prkno vždy tak, že vyboulená je pravá strana.

A další rada starých mistrů. Když se přiverze syrové řezivo a rovná se do štosu, absolutní vyrovnání je podmínkou, tak se prkna pokládají jen a pouze pravou stranou nahoru, tedy tak, aby voda, která by na prkno natekla stekla na strany a ne aby se ve vzniklém korýtku držela. Fakt proč by měla do přikrytého štosu téct voda vysvětlím dál.

Když se prý dříví dá do štosu pravou nahoru a vyschne tak, pak se méně kroutí a praská a výrobky z něj jsou trvanlivější.

No a někdo tu píše jak si koupil dříví a jak čeká až vyschne a někdo mu radí, aby to roznimral na krátké kousky, že prý dříví rychleji vyschne od konců prken. Ach jo!!! To je skutečný nesmysl, nehledě na to, že konce rozpraskají, taky se v krátkosti s tím špatně pracuje, tedy obrábí. Optimální na ruční práci je délka tří stran nástavku + rezerva na prořez + délka rozpraskaných konců. Hoblovka často konce zdeformuje v délce asi 50mm a je nutné s tím při dělení dlopuhých prken na kratší počítat.

Dříví ze sušárny, určené na nábytek, je sušené na 8-10%, avšak atmosféricky sušené, tedy venku ve štosu se nikdy navysuší pod 12, spíše ale 14%. Jestli tedy někdo koupí sušené dříví, měl by vědět na jakou vlhkost, interiérové dříví bude venku pracovat mnohem víc a bylo mi vysvětleno, že interiérové dříví se na úly použít nemá.

Atmosférické vysušení je časově dlouhé podle dřevin. Měkké dřeviny, smrk například, atmosféricky schne asi cm/rok a tak coulka, tedy cca 2,5 cm by se neměl použít dřív, než tedy 2 a půl roku od pořezání.

Čerstvě pořezané dříví ve štosech je dobré v letních vedrech několikrát denně prolít hadicí vodou. Je to pracné a asi drahé, nesmírně se tím ale dříví zkvalitní a urychlí vysýchání tak, že se dá dříví zpracovávat už po polovině doby (i podstatně dříve)nutné k řádnému atm. vysušení. Patrně proto pravá strana nahoru, aby přebytečná voda při prolévání odtekla.

Je to třeba zdánlivě složité, vidím tu, že se vesele dělají truhlíky se spoji natupo a přitom se dá snadno a jen na celkem primitivné cirkulárce dosáhnout spojů na péro a drážku. Ale kdo dodrží těch pár zásad, které jsem tu vypsal ohledně dříví, a udělá spoje jen na péro a drážku, může si být jistý, že mu nástavky vydrží na celý život.

Příspěvek: #84

(29.10.2012 0:37)tom.50 napsal(a):  Dříví ze sušárny, určené na nábytek, je sušené na 8-10%, avšak atmosféricky sušené, tedy venku ve štosu se nikdy navysuší pod 12, spíše ale 14%. Jestli tedy někdo koupí sušené dříví, měl by vědět na jakou vlhkost, interiérové dříví bude venku pracovat mnohem víc a bylo mi vysvětleno, že interiérové dříví se na úly použít nemá.

Nepochybujem o tom, že máš prehľad, ale mám nasledovnú skúsenosť. Minule som kupoval od známeho lipové fošne na rámiky. Pýtal som sa ho koľko má to drevo a vravi že je porezané skoro 2 roky. Vyzvedal som aj vlhkosť a vraví do 10 vraj bolo suché leto. Potom som šiel známemu stolárovi hoblovať tie fošneho a ten má vlhkomer a ukázalo mu 9. Podotýkam, že tie fošne sú klasika vyšpandlené a uložené na voľnom priestranstve od jari aj celé leto. To znamená žiadny igelit ani nič. Samozrejme som vyberal tie spodnejšie nie tie vrchné a tá vlhkosť bola úplne v poriadku. Preto neviem, či sa dajú písať takéto všeobecné čísla, lebo nie vždy to je pravda a neverím, že som šťastlivec.

---

(29.10.2012 0:37)tom.50 napsal(a):  vesele dělají truhlíky se spoji natupo a přitom se dá snadno a jen na celkem primitivné cirkulárce dosáhnout spojů na péro a drážku.

No máme http://makita.sk/?akcia=produkt&produkt_id=1095 a sme priemerne šikovný ale porobiť drážky a perá nie je až tak triviálna záležitosť.
Uvidíme, čas ukáže, ako sa naše nástavky vysporiadajú s vplyvom počasia.
Ešte možno si mnohý poklepú po čele, ale aj tak by som sa chcel podeliť s našou predstavou, že ak nám vydrží nástavok 10 rokov max. 12 tak sme spokojný a pôjde na palivo. Samozrejme zatiaľ máme 20 nástavkov, materiál na ďalších 30, plány rozšíriť a nabrať skúsenosti. Teda takmer žiadny kapitál, ale nič ma nerozčúli viac ako rozpadnuté úly, škaredé prostredie na včelnici a hlúpy včelár. A pritom považujem výrobu nástavkov za jednu z najlacnejších. Pretože ak sme sa my dokázali vopchať pod cenu 6 eur za kus aj 3 vstvami náteru, tak za koľko to bude robiť profík s vlastnou hoblovkou a lepšou cenou za kubík dreva. Samozrejme výhodu máme v tom, že veľa nástrojov je doma, ale zas iné nám chýba čo má napr. iný kolega včelár.

Příspěvek: #85

Nestačím se divit, kolik lidí se dokáže podepsat pod příspěvěk ve kterém je spousta nepřesností. Nikdo nemusí znát vše, to je samozřejmé, ale doporučuji použít aspoň Google.

(29.10.2012 0:37)tom.50 napsal(a):  No, přesně to co kreslíš já říkám. U nás se prostě té straně co ty označuješ ven z nástavku říká pravá strana.

Prkno se vždy prohýbá naopak než je tvar letokruhů. To proto, že uvnitř má strom vždy dříví už neaktivní, vlastně mrtvé a ve srovnání s vrstvou blíže kůře mnohem sušší.
Proč to tak zdlouhavě vysvětluju. Když se tedy z kulatiny udělá prkno (fošna) a není to přímo středové (duši nechává pilař jen u trámů, už na pile by se měla prkna a fošny řezat tak, aby šla jedna pila duší) prkno, tak má vždy pravou stranu sušší než levou. Protože je v levé, "živé" straně prkna více vody, tak se levá strana taky vyschnutím více smrští než strana pravá, relativně sušší. Levá strana prkna tím, že se smrští víc, prohne "korýtkově" prkno vždy tak, že vyboulená je pravá strana.

A další rada starých mistrů. Když se přiverze syrové řezivo a rovná se do štosu, absolutní vyrovnání je podmínkou, tak se prkna pokládají jen a pouze pravou stranou nahoru, tedy tak, aby voda, která by na prkno natekla stekla na strany a ne aby se ve vzniklém korýtku držela. Fakt proč by měla do přikrytého štosu téct voda vysvětlím dál.

Když se prý dříví dá do štosu pravou nahoru a vyschne tak, pak se méně kroutí a praská a výrobky z něj jsou trvanlivější.

No a někdo tu píše jak si koupil dříví a jak čeká až vyschne a někdo mu radí, aby to roznimral na krátké kousky, že prý dříví rychleji vyschne od konců prken. Ach jo!!! To je skutečný nesmysl, nehledě na to, že konce rozpraskají, taky se v krátkosti s tím špatně pracuje, tedy obrábí. Optimální na ruční práci je délka tří stran nástavku + rezerva na prořez + délka rozpraskaných konců. Hoblovka často konce zdeformuje v délce asi 50mm a je nutné s tím při dělení dlopuhých prken na kratší počítat.

Dříví ze sušárny, určené na nábytek, je sušené na 8-10%, avšak atmosféricky sušené, tedy venku ve štosu se nikdy navysuší pod 12, spíše ale 14%. Jestli tedy někdo koupí sušené dříví, měl by vědět na jakou vlhkost, interiérové dříví bude venku pracovat mnohem víc a bylo mi vysvětleno, že interiérové dříví se na úly použít nemá.

Atmosférické vysušení je časově dlouhé podle dřevin. Měkké dřeviny, smrk například, atmosféricky schne asi cm/rok a tak coulka, tedy cca 2,5 cm by se neměl použít dřív, než tedy 2 a půl roku od pořezání.

Čerstvě pořezané dříví ve štosech je dobré v letních vedrech několikrát denně prolít hadicí vodou. Je to pracné a asi drahé, nesmírně se tím ale dříví zkvalitní a urychlí vysýchání tak, že se dá dříví zpracovávat už po polovině doby (i podstatně dříve)nutné k řádnému atm. vysušení. Patrně proto pravá strana nahoru, aby přebytečná voda při prolévání odtekla.

Je to třeba zdánlivě složité, vidím tu, že se vesele dělají truhlíky se spoji natupo a přitom se dá snadno a jen na celkem primitivné cirkulárce dosáhnout spojů na péro a drážku. Ale kdo dodrží těch pár zásad, které jsem tu vypsal ohledně dříví, a udělá spoje jen na péro a drážku, může si být jistý, že mu nástavky vydrží na celý život.

Příspěvek: #86

No přidám svůj názor. Je pravda,že spárovka-laťovka se delá pravá-levá-pravá-levá. To že se dává pravá strana dřeva ven je proto,že ta vnitří strana dřeva je "kvalitnější" a hezčí. A co se týče spojování tak líp drží spoj když jsou spojeny dvě pravé strany ven.Asi proto,že lépe se udrží hřebíkem-vrutem dvě zvedájící se strany prkna než když se zvedá prostředek.Ovšem myslím si ,že i když se použije prkno široké 15-18 cm tak při délce cca 50cm asi nebude takovej problém s kroucením nebo praskáním.To by se muselo asi použít úpně syrové dřevo.Slyším poprvé,že by se dřevo neštíplo když hřebík namažu.Zato naklepávání špičky je letitá a odzkoušená věc.Tím ovšem netvrdím,že to nefunguje.Je to můj názor a chabé vzpomínky na učňák.

Příspěvek: #87

I já přidám svůj názor. Vždy jsem při výrobě NN tenkostěnných nástavků tl. 25 mm chtěl, aby se na to m.j. "dalo koukat", tedy aby to sneslo alespoň nějakou rozumnou kritiku. Protože nejsem truhlář ale stavař, takjsem to vše, o čem se tady píše ani zdaleka netušil. Dřevo jsem vybíral podle následujícich kritérií:

1. Co dům dal - peníze nebyly, požadavky ano. Vše, co šlo nějak využít se prostě MUSELO!!!! použít. První nástavky jsem začal vyrábět někdy v roce 1986, těm nejstarším je tedy dnes 26 let.
2. Ta nejhezčí prkna byla vybírána vždy na přední stranu nástavku (jsou nejvíce vidět), ta trochu horší dozadu (jsou vidět, ale nejsou tak na očích) a to, co zbylo na bok (tam to při našem včelnicovém uspořádání není vidět skoro vůbec). Pokud šel suk nebo jiná vada nějak vyříznout, šel do kamen.
3. Pravá nebo levá strana mne nikdy nezajímala, protože jsem tomu nerozumněl. Nevědomost hříchu nečiní.
4. Vlhkost jsem opět nějak kriticky neřešil, ale dnes vycházím z názoru, že venku je běžně vlhkost 12 - 14%. Pokud to vysuším na nábytkových 8 - 10%, tak to dřevo (a úl zvlášť) tu vlhkost venku musí zase logicky nasáknout zpět a může se to klidně zkroutit.
5. Nástavky byly vždy dělány z celé šíře prkna. Při minulé sérii jsem v rámci šetření užší prkna lepil k sobě, ale kvůli neskonalé pracnosti bych je dnes snad raději hodil do kamen.
6. Přestože bylo občas použito dřevo kategorie "kamna", snažil jsem se dát ho do jednoho nástavku. Abych kvůli jednomu nahnilému prknu nemusel vyhodit jinak schopný nástavek. Když vyhodit shnilý, tak celý. Ale do dnešního dne to ani po 25 letech žádný nepotkalo. Propolis prostě umí v tomto směru své.....
7. Snad to největší kritérium dnes - ÚLY NEJSOU NÁBYTEK!!!!! Pokud má někdo 2 - 3 včelstva pro okrasu, tak snad. I když také mám rád práci hezkou a koukatelnou - ono to i jináč baví, než se dívat na něco, co mne namíchne hned při prvním pohledu.

No a po cca 25 letech používání nebyl dodnes vyřazen jediný nástavek z cca 1200 ks a žádný si o to ani neříká. To dřevo je přece v krátkosti cca 50 cm a spoj ho nepustí!
Takže moje zkušenost? Nijak zvlášť to neprožívám, ty nástavky jsou schopny vydržet snad 50 let, tak o co jde.....
iRP

Příspěvek: #88

Víte pane inženýre a oto myslím jde. Pokud na to člověk má málo peněz tak to dělá z toho co má a pokud si to člověk chce udělat sám tak ho těší že to udělal a vlastně je jedno jestli je to odborně nebo není. Těší ho že to zvládl sám. A jak se říká---komu se to nelíbí ať si pr...... políbí. Chybama se člověk učí. Dávám Vám stokrát ano.

Příspěvek: #89

Pane Pešku vyzeráte na šikovného chlapíka. Máte úplnú pravdu, pretože fakt to inak baví keď sa s nástavkami prplete napr. mesiac a my 3 dni. Úplne tomu chápem a som rád, že ste napísali výborný príspevok. Ale som toho názoru, že veľa skúseností je neprenosných a človek si postupom času a množstvom práce začne vážiť svoj čas, peniaze... no proste ekonomika. Ale môj príspevok som myslel aj v tom duchu, že v dnešnej dobe aj vzhľad predáva a to som zažil na nedávnej návšteve Sudtirol v Taliansku, kde aj na obyčajnú maštaľ, ktorá vyzerá ako u nás pekná chata dajú kvetináč s muškátmi a ten turista tj. potencionálny zákazník si aj vezme ten medík 400 gramový za 6eur aj sa odfotí pri tom úly,aj tú etiketu poobzerá aká je pekná. A reklama letí do sveta. A u nás...na úli tam šróbik povolený, tam odpadnutá strecha, bordel od cukrových sáčkov na včelnici. Turista kukne, včelár vypýta 6 eur za kilo a turista poďakuje a zmizne. Našim vzorom ako má vypadať včelnica je dr. Čermák, tie fotky to je radosť pozerať. Dúfam že mi admini prepáčia malú odbočku.
Ešte ale jedna otázka p.Pešku. Aký máte názor na 25 ročný nástavok z hladiska hygieny, či predsa len nemôže byť potencionálnym zdrojom chorôb.
A nakoniec len taký bonus ak to nieje tajné, koľko Vás stojí jeden nástavok, predpokladám že máte Lang.2/3.
Vďaka

Příspěvek: #90

Zastávám stejný názor jako Rosťa (úly nejsou nábytek) - ale ze zkušenosti doporučuji každému, kdo chce jít v našich končinách touto cestou, připravit se na kritiku od ostatních včelařů. To v tom lepším případě - v horším jsou to drby za zády (třeba právě na Rosťovu adresu už jsem to tak po jedné přednášce slyšel...).

Asi by to nijak nevadilo - pokud se ale třeba nezmění legislativa a nevznikne tu včelařský inspektor. Logicky se budou totiž rekrutovat z řad včelařů - ale dozajista ne úspěšných farmářů, kteří na vzhled nehledí, ti se budou dál držet své firmy. Spíš to bude jiná kasta včelařů - spíš menší, třeba právě "nábytkáři". Ale budou mít pravomoci. A nevzhledný stav úlů je chtě nechtě to první, čeho si na místě všimnou. A to může pak být problém...

Příspěvek: #91

Lidi jsou hnusní. Jsou rádi když se člověku nedaří a když se mu daří tak hledaj mouchy a pomlouvaj.Já obdivuju lidi co si dokážou jak se říká -z hovna uplést bič- omlouvám se za vulgárnost.Je jasný,že by to asi mělo trošku vypadat,ale určitě časem příjde zručnost a nikdo nebude pořád dělat ,,příšery" a časem si to vymazlí. Smekám před těma co to dokážou.

Příspěvek: #92

Mrzí mne, že jsme si tady tak trochu nerozuměli. Já přece netvrdím, že to je nástavek "od sekery". Ty naše jsou všechny hoblované (znám chovatele, který měl blahé paměti 320 včelstev na OPTIMALECH jen z nehoblovaných prken stlučených hřebíky jen natupo a taky jel), první série jsou spojovány na tzv. "polokrytý cink", ty další pak na polodrážku a pero s 8 ks vrutů 5x 60 mm. Nejnovější série, která se spouštěla minulý týden už je dělána na čepování. Kvůli tomu bylo zakoupena speciální mašina, která umí vysekat čepy jednorázově. Na její hřídeli je osazeno celkem 13 fréz tl. 12 mm. Veškeré nástavky jsou po slepení velmi důkladně obroušeny včetně sražení hran. Nástavek je v konečné fázi, těsně před mořením důkladně obroušen na pásové brusce. Jediné, co po zkušenostech nedělám, je vytmelení vad. Tmel má totiž snahu vlivem vlhkosti a mrazu vypadávat, resp. zatím jsem asi nenašel ten správný. A navíc jde velmi blbě mořit - dělá "stíny", protože tmel má jinou nasákavost než přírodní dřevo.
A právě proto tvrdím, že to není nábytek. Ten nástavek totiž není připravován jako pod lak, ale je pouze z vnější strany namořen (spíše jen pošpiněn) speciální lazurou pro vnější použití. Na něj totiž občas i prší!!!!!
Samozřemě, že u nás, tak jako v každém větším provozu najdete věci, které se leckomu nemusí líbit. Máme např. stále ještě celkem mnoho nástavků z dřevotřísky. Prostě pokud nestíháte z masivu a urychleně je potřebujete, jiné řešení není. Ale každý rok se dělá série cca 120 až 150 ks z masivu, náhradou za ty postupně vyřazované DTD.
A bude se pokračovat - nejmladší syn se loni vyučil truhlářem, nakoupili jsme stroje bratru za 120 tis. Kč..... Přemýšlím o tom, že budeme dělat tyto úly i pro ostatní zájemce. Samozřejmě se všemi vychytávkami, na které jsme za těch 26 let včelaření v tomto systému se současnými 200 včelstvy přišli.
Samostatnou kapitolou jsou dna. Ta, která jsem dnes začal konečně lepit jsou koncepčně připravena i pro osazení pylochytu. Jen na to dodnes nebyl čas.
Jo a odpověď pro gasko - je to OPTIMAL 42 x 17 cm.
iRP

Příspěvek: #93

Nechcelo sa mi rozklikávať Váš profil, preto som tipol zle No cena je samozrejme v prípade, že idete nástavky vyrábať na predaj výrobné tajomstvo a som zvedavý kam sa zaradíte v konkurencii (cenovo). Tie spomínané vychytávky to je ale ošemetná vec. Sedláček ponúka prepracovaný systém(ktorý naozaj klobúk dole má a fakt to vyzerá ako západný výrobok), ale tie ceny to by človek musel mať pod zámkom a pitbula vedľa aby sa nebál, že si to niekto požičia. Na druhú stranu perfektnosť tohoto systému nevie začiatočník ako som ja využiť ani len z polovice. Napr. lebo neštosuje dná, lebo nepoužíva aerosol, lebo neberie pel, lebo nekočuje atď. A na odlahčenie videl som úly ktoré ponúka SZV v rámci projektu Dotácie na podpora pre mladých včelárov a veru keby aspoň polovicu tejto debaty prečítali tvorcovia úlových zostáv tak by tie výtvory vyzerali určite krajšie a na pohľad príjemnejšie. Ponúkajú americký Langstroth a kvalita je slovenská.
Aby som nezabudol, veľa šťastia, aby sa vložená investícia skoro vrátila.

Příspěvek: #94

(30.10.2012 0:15)gasko napsal(a):  Na druhú stranu perfektnosť tohoto systému nevie začiatočník ako som ja využiť ani len z polovice. Napr. lebo neštosuje dná, lebo nepoužíva aerosol, lebo neberie pel, lebo nekočuje atď.

Jenže v tom je mnohdy meritum věci. Ano, plný souhlas, že úplný začátečník mnohdy úpravu nevyužije. Jenže s jakýmkoli úlem už za jediný rok není úplným začátečníkem a dost věcí ocení. a co třeba za 5 let?
Když si kupuješ první auto, nebo počítač, tak je tam taky hejblat.... A za půl roku zjistíš, že bez nich nemůžeš být. To si půjdeš koupit nové?
A s úlem je to stejné. A cenový rozdíl je mnohdy naprosto zanedbatelný - ten základ je přece stejný. V našem případě ( stejně jako u toho auta) je tam jen někde nějaká lištička nebo drážka, ale ten vlastní pylochyt nebo stavební zábranu si přece včelař může dokoupit, pokud časem zjistí, že by to využil. Stejně, jako např. u auta ten závěs.
V případě montáže závěsu se také nemusí rozebrat, či upravit půl auta, na to musí být přece připraveno ve výrobě.
iRP

Příspěvek: #95

K tématu, prosím, a to je Dřevo - materiál pro výrobu úlů.

Příspěvek: #96

Rozumiem a skoro úplne súhlasím! Inak stále ste mi neodpovedali na moju otázku: Či sa podľa Vás nepodpisuje na relatívne zlom zdravotnom stave včelstiev aj vysoký vek nástavkov(úľov). Asi by to chcelo dáky presný výskum, ale pri Vašich skúsenostiach môžete povedať svoj názor.
Vďaka

Příspěvek: #97

(29.10.2012 20:05)Guliver napsal(a):  Nestačím se divit, kolik lidí se dokáže podepsat pod příspěvěk ve kterém je spousta nepřesností. Nikdo nemusí znát vše, to je samozřejmé, ale doporučuji použít aspoň Google.

Příteli, jedni umí a mají vědomosti a zkušenosti, které se osvědčily, druzí se neobejdou bez google a internetu.
Já jsem u svých příspěvků předeslal že:
A -nejsem vyučený truhlář
B-využil jsem rad starého mistra, kterému by dnes bylo asi 100 let
C-podle rad jeho a rad a zásad dalších praktiků vyrobené úly "drží" a nejeví vůbec žádné známky destrukce stárnutím a tak podobně a z toho jsem vydedukoval
D-že je, podle mě slušné se se všemi, kdo má zájem o tyhle vědomosti podělit
E-a taky jsem řekl, že kdo zájem nemá, nenutím mu nic a ať nechá být

---

(30.10.2012 10:02)gasko napsal(a):  Rozumiem a skoro úplne súhlasím! Inak stále ste mi neodpovedali na moju otázku: Či sa podľa Vás nepodpisuje na relatívne zlom zdravotnom stave včelstiev aj vysoký vek nástavkov(úľov). Asi by to chcelo dáky presný výskum, ale pri Vašich skúsenostiach môžete povedať svoj názor.
Vďaka

Sice se neptáš mě, ale o padesátiletém nástavku jsem tu hovořil já.

Jsem ze včelařské rodiny, pod dohledem rodičů jsem začal včelařit asi tak v deseti letech a vůbec nechápu nač se ptáš. Jaké nákazy že by mohly být ve starých nástavcích? Pokud se včelaří s dodržením základní hygieny a čistoty, nemůže se přece nic stát. Pokud by se "něco stalo", lze vše vypálit horkovzduškou a nebo vymýt louhem a nebo obojí, pokud by došlo k nejhoršímu a to je mor plodu, pak se vše spálí.
Důkladné oškrábání a očištění a vyžehnutí úlů a dalších věcí každých asi 5 let je samozřejmé (nijak přesně to neeviduju a tak se klidně může stát, že některý komponent úlu je vyžehnutý každý rok či dva, jiný taky po deseti letech).

Možná jsem měl jen štěstí. Pravda je, že jsem nikdy neměl sto a více včelstev a že to co vidím ve velkoprovozech či na filmech o velkovčelařích na internetu je někdy tak úděsný humus, že pak bych věřil, že by se nějaká nákaza z nástavků a jiných komponentů úlů rozšířit mohla.

Příspěvek: #98

Příteli, jedni si myslí, že umí a mají vědomosti a zkušenosti, ale když už neumí s googlem a použily aspoň selský rozum, tak by přišly na to, že plácají nesmysly. Můžete vysvětlit názor Váš a toho starého mistra o kterého se opíráte, na jakém principu je založeno vaše tvrzení, že dřevo které se při uskladnění v hráni prolévá vodou, co se stane s tím dřevem, že se u něj zkrátí doba, kdy je možné začít dřevo používat? Kdo dokáže popsat proč se dřevo v hráni prolévá a co se se dřevem děje, příjde i na další hlouposti z říše mýtů co jste napsal. Nevím proč, ale asi někde nahoře je napsáno, že každá generace bude stejně hloupá jako ta generace před ní, aby se nenudila a mohla se učit.
A předem říkám, že nejsem vyučený stolář a měl jsem strýce tesaře s datem narození 1914, ale jen je to dřevo a práce s ním pro mě relax a tím zájem o řemeslo i z pohledu historie mě zajímá. A jelikož mě to neživý, tak si můžu hrát se starými postupy.

Příspěvek: #99

To proto př. Gulivere, aby tak rychle nevysychalo a nepraskalo. Ale to se již dnes nenosí .
JK

Příspěvek: #100

..ja síce niesom odborník na drevo,ale u nás vie každý,že palivové drevo uložené pod holým nebom,po pravidelnom opršiavaní,vyschne skor,než drevo pod prístreškom..omoknutie údajne otvára póry a drevo rýchlejšie vysychá do hĺbky..ak sa mýlim,opravte ma