Příspěvek: #101

Gusto tak to je. Jak už tu někdo napsal.Dřív se dřevo v hráních kropilo aby se teplem nezatáhlo na povrchu,přičemž by se voda v hloubce dřeva špatně odpařovala.A jak je známo v některých případech je lepší si počkat...

Příspěvek: #102

Představuji si dřevěný sud s vínem, jak uvnitř víno neustále smáčí dřevo a nechává otevřené póry a víno prosakuje přes stěnu sudu. Nebylo by toho vína škoda kdyby to tak bylo? A také by každá dřevěná loďka šla ke dnu a šindelová střecha protekla. Když jsou póry otevřené a voda jde jedním směrem ven tak musí jít i dovnitř.
Prkna/fošny určené na vysušení se na koncích(v příčném řezu) zatírala hustou barvou, aby se zadržela voda v místech kde nejrychleji vysychá dřevo a kraje nebyly tolik popraskané.
P.S.Dofám, že jsem takhle po ránu svým příspěvkem zase něco nezmastil

Příspěvek: #103

Určitě nezmastil .Ale to se dělalo jen na čele dřeva aby jak píšeš nepraskalo,ale jen na slunci.Jinak když bylo ve stínu nebo někde pod přístřeškem tak se to nedělalo.Ale jinak se opravdu kropilo aby rychleji vyschlo. Dřevo na topení ti taky rychleji vyschne nahoře na hranici než to dole.Prostě proto,že občas zmokne a póry na povrchu se roztáhnou a vnitří vlhkost může ven.

Příspěvek: #104

(29.10.2012 20:05)Guliver napsal(a):  Nestačím se divit, kolik lidí se dokáže podepsat pod příspěvěk ve kterém je spousta nepřesností. Nikdo nemusí znát vše, to je samozřejmé, ale doporučuji použít aspoň Google.

Na Googli nenájdeš informácie, kedy starí lodiari nechali píliť stromy, aby drevo vo vode nehnilo, tak isto na Googli nenájdeš, kedy sa drevo ťažilo, aby sa doň nepustil červotoč... a treba si uvedomiť, že na internete je veľa zavádzajúcich informácií a to vo všetkých oblastiach.

Miloš.

Příspěvek: #105

(03.11.2012 7:14)Aleš Molčík napsal(a):  Představuji si dřevěný sud s vínem, jak uvnitř víno neustále smáčí dřevo a nechává otevřené póry a víno prosakuje přes stěnu sudu. Nebylo by toho vína škoda kdyby to tak bylo? A také by každá dřevěná loďka šla ke dnu a šindelová střecha protekla. Když jsou póry otevřené a voda jde jedním směrem ven tak musí jít i dovnitř..

Aleši,moj názor: občastné zamokrenie a trvalé namočenie sú dve výrazne odlišné veci..sud aj loďka"zapučia" a vodu nepustia..bežne sa to využíva aj na namáčanie náradia s drevenými násadami,alebo pri kálaní dreva-poriadne popolievať náton (špalek na ktorom sa kála),potom sa sekera doňho nezasekáva a netreba ju pracne vyťahovať..

Příspěvek: #106

Přátelé, můj táta byl tesař dával prkna pravou stranou ven a stloukl mi zde nástavky hřebíky co drží až dodnes.
Ale já jako "železný" technik jsem zjistil, že polovina problémů je způsobena tím, že to prkno je moc silné a má pak "velkou sílu" na kroucení .
Takže když vyrobím nástavek z 3/4" nebo i slabší (17mm) tak nemám takový problém s kroucením.
Podívejte se na titulní stranu minulého MV - 3/4 prkna široká 240mm a v profesionálním provozu po desítky let.

Myslím, že naše středoevropská snaha po 1" je zdrojem potíží co pak složitě řešíme.
A další příčina problému je ta, že zde do výroby úlu mluví truhláři a tlačí sem svůj standard z výroby skříní. Budiž, když se neuživí výrobou nábytku a oken , ať vyrábí úly. Jsou pak hezké. Ale to je asi tak vše. Včelám je to fuk.

Mladí a začínající včelaři, nenechte se zblbnout truhláři, úly vznikly z beden a je to BEDNAŘINA a ne truhlařina. Najděte si někde staré bedny a podívejte se jak drží a jak jsou vyráběné z 1/2" prken.

Zpátky ke kořenům. Langy jsoupůvodně bedny od whisky!

To je mi na nich obzvláště sympatické. 448, 448, 448,..

Příspěvek: #107

Vašku, dřevo nahoře na hráni vždy vyschne dřív a nemusí na něj ani pršet nebo prolévat. Tohle dělá běžné proudění vzduchu kolem dřeva.
Gusto to vše co jsi napsal je v pravda, ale všechno to souvisí s bobtnáním dřeva a ta šindelová střecha je příklad občasného navlhčení stejně jako to dřevo na topení uložené venku.
Dřevo se prolévá, protože deska na povrchu proschne dřív než uprostřed. A tento rozdíl ve vlkosti způsobuje tzv. tahové napětí a deska se začne prohýbat. Pokud se horní vrstva prkna opět navlhčí, tak se toto napětí zmenší. Prolévat se musí několikrát během léta dokud nedojde ke snížení vlhkosti uvnitř prkna a sníží se tlak mezi povrchem a středem prkna. Rozhodně prolévání nezpůsobí rozšíření pórů a rychlejší proschnutí, protože dřevo je víc porézní a tím i křehčí když je suché. Je to o zvětšení objemu jednotlivých buněk po dodání vody a tím zmenšení poréznosti dřeva a zvětšení jeho pevnosti. Například dub je klasický příklad stavebního materiálu který je pod vodou pevnější než ve vysušeném stavu.
KaJi, když si dělám pro sebe nástavky, tak je mi jedno jestli na tom dřevě před rokem cvrkali vrabci. Změřím si vlhkost a podle toho přidám na výšku nástavku 2-3mm složím nástavek a postahuji vruty. Během používání se vlhkost ve dřevě srovná a výška také.
Problém je, že zákaznikovy takový nástavek nemůžete si dovolit prodat. Protože nevíte dopředu na koho narazíte který neví, že se časem nástavek dostane do normy jak má být a o tom, že některé úly mají původ v bednách a včelám je to jedno, zákazníka nejspíš také nebude zajímat. A než řešit nespokojeného zákazníka s úly to je lepší, žádné úly nedělat a raději mu prodat skříně. Za ty skříně utratí víc a u dřevotřísky neřeším vlhkost a mnohem jednoduší výroba.

Příspěvek: #108

(02.11.2012 13:21)Guliver napsal(a):  Příteli, jedni si myslí, že umí a mají vědomosti a zkušenosti, ale když už neumí s googlem a použily aspoň selský rozum, tak by přišly na to, že plácají nesmysly. Můžete vysvětlit názor Váš a toho starého mistra o kterého se opíráte, na jakém principu je založeno vaše tvrzení, že dřevo které se při uskladnění v hráni prolévá vodou, co se stane s tím dřevem, že se u něj zkrátí doba, kdy je možné začít dřevo používat? Kdo dokáže popsat proč se dřevo v hráni prolévá a co se se dřevem děje, příjde i na další hlouposti z říše mýtů co jste napsal. Nevím proč, ale asi někde nahoře je napsáno, že každá generace bude stejně hloupá jako ta generace před ní, aby se nenudila a mohla se učit.
A předem říkám, že nejsem vyučený stolář a měl jsem strýce tesaře s datem narození 1914, ale jen je to dřevo a práce s ním pro mě relax a tím zájem o řemeslo i z pohledu historie mě zajímá. A jelikož mě to neživý, tak si můžu hrát se starými postupy.

Tak, jako neumíš, navzdory schopnosti zacházení s internetem a Googlem pravopis rodné řeči, což by se ti nějak nerado, ale dalo odpustit, tak máš ovšem patrně i problém rozumět mnou sděleným informacím.
Navíc ti chybí elementární vychování. Jinak bys neříkal o mých názorech a zkušenostech a názorech ostatních diskutérů, že to je "plácání nesmyslů".

Ale zpět k tvému neporozumění psanému textu. Myslím, že jsem jasně napsal, že nevím proč se dříví ve štose prolévá, že jsem slyšel, že je to kvůli rychlejšímu vyschnutí. Ovšem nikde jsem to netvrdil, jak naopak bez uzardění o mě TVRDÍŠ ty.

Navíc to, co ty nazýváš plácáním nesmyslů tady ihned vysvětlují jiní a tak je to důkaz toho, že buď je Google nanic a nebo s ním ty přece jen tak bravurně neumíš, co říkáš?

Ale jak znám mladé macho typy (najdi si na Google co to je), na sto procent se neomluvíš že?

A neodpustím si pozastavit se nad tím, proč sem vlastně chodíš? Dokázat starým jak jsou blbí a aby vám mladým do ničeho nemluvili a nebo se tu chceš pokorně a vděčně dovědět věci, za které bys jinde draze platil v rekvalifikačním kurze?

Já kupříkladu to druhé. Například jsem přes svůj věk nevěděl, že když namočím špalek, tak při štípání dříví se do něj nebude sekera zatínat. Taky už vím, proč se štosy dříví prolévají = ne že dříví rychleji vyschne, ale kvůli eliminaci vnitřního pnutí a v jeho důsledku kroucení dříví, způsobeného nerovnoměrností mezi rychlejším vysýcháním povrchu řeziva a pomalejším vysýcháním vnitřku prken a fošen.

Uznávám, že moje poslední, složitá věta může někomu přijít poněkud obtížná...

Příspěvek: #109

Tom.50 včeláriš cez 50 rokov, rukami ti prešlo xx úľov, xx rámikov, a x ton dreva. Prezradil si tvoje nadobudnuté a zdedené poznatky a vedomosti, ktoré sú najcennejším majetkom každého ľudského snaženia. Prakticky súhlasilo skoro celé osadensvo, čo pozeralo túto diskusiu a ... chcel by som, aby starší ludia chápali mladíkov, ktorí si hladajú svoju cestu, skúšajú a učia sa. Guliver si povedal svoje, ty svoje a pravdu aj tak čas ukáže.

Příspěvek: #110

(18.06.2011 15:17)Lukáš Bašta napsal(a):  No ten zendr co sem koukal tak se dá udělat asi na jakej koliv rozměr.... teda spíš způsob výroby aplikovat na výrobu nástavků různej typů úlů... já si to spočítal na optimal akorat místo mezery 8mm sem počítal 10mm (velikost mezerníku). A zkusil sem ho vyrobit i z palet.. nejdřív neslepenejch jen hoblovanejch. Výsledek nic moc takže budu muset lepit problem je že nemůžu najít truhlářský svorky takže mi to bude komplikovat lepení protože mám jen jeden svěrák ale konstrukce zendru je moc simpatická.... lišty zpevněj celej nástavek a zároveň plněji funkci madla takž u mě je to jednoznačně palec nahoru

Chceš-li radu jak nepotřebovat svěrky ani svěrák tady je. Jen to neumím nafotit a ani už to nemám, už mám svěrky.

Za komančů, když nic v obchodech nebylo a co bylo, bylo tak drahé, že jsem si to nemohl koupit jsme se naučili spousty fint.

Spárovku uděláš beze svěrek takto pomocí jakéhosi klínového šponováku. Vezmi asi metr fošny široké cca 15-20 cm (klidně i širší) a dej si jí ohoblovat, aby plocha nebyla vrtule a nebo nemusí být hoblovaná když je rovná. Asi 5-10 cm od jednoho konce přibij či přišroubuj napříč kolmo na fošnu zarážku, tedy kousek dřeva dlouhý asi 20-30 cm. Jednotlivá prkna spárovky pokládáš na tu fošnu (dobré je na ní dát noviny kvůli vytékajícímu lepidlu ze spár) a můžeš si udělat spárovku třeba 80 cm, lepší je ale menší, třeba 2-3 šířky stěny nástavku (počítej s prořezem), podle toho, jaké nástavky děláš. Mě se osvědčilo lepit jen asi metr dlouhá prkna, na délku dvě stěny nástavku, lépe se dělá jen půlmetrová spárovka. Samosebou by šlo mít šponovák širší, o to líp se budou spárovky dělat.
Na druhém konci šponováku je taky zarážka napevno a připravenou spárovku utáhneš dvěma klíny proti sobě právě o tuto druhou zarážku. Když budeš mít špatně oštosovaná prkna a spárovka se ti bude jakoby vybulovat nahoru, pomocí prkýnka to probiješ hřebíkem k té základní fošně. Dírka po hřebíku nebude nijak v nástavku vadit.

Nevím jestli jsem to popsal srozumitelně. Pomocí těchto šponováků jsem nadělal desítky nástavků. První z už načisto ohoblovaných prken a to sice nástavky fungovaly dokonale, jenom to nebylo hezké, nepřesnosti byly velmi viditelné. Samosebou je třeba mít prkna oštosovaná ze tří stran a protáhnout to až po slepení a rozřezání. Kdo nemá možnost dát si to protáhnout jasně říkám, že to jde i bez toho ale... Dosedací plochy nástavků nechávám jen od pily + obroušení, nehobluju je.

Spárovka se má dělat tak, že se prostřídají prkna - levá/pravá strana. Jinde jsem tu psal, že aby se nástavky nekroutily, je nutné dát VŠECHNA prkna ve stěně nástavku VŽDY pravou stranou ven. Pak nástavky vydrží více než 50 let.

To prostřídávání stran prken ve spárovce je myšleno pro výrobky ze dřeva do interiérů bytů. Úl, který je vystaven povětrnosti a jindy je zase třeba půl roku v suchém skladě, jindy na něj praží slunce a pak třeba zmokne musí mít prkna s pravou stranou ven. Na toto tvrzení mi tu spousta lidí napsalo jak jsem hloupý. Dělejte si všichni co chcete. Já jen poctivě dávám to, co vynašli naši předkové, kteří neměli k dispozici vodovzdorná (i blbovzdorná chtělo by se říct) lepidla a pokud chtěli aby jim jejich výrobky udržel kostní klih, museli dodržet určité zásady. Pochybovačům doporučuju udělat pár nástavků tak jak říkám a pár tak, jak se dnes učí v učňákách. Výsledek se mému kámošovi dostavil po první zimě. Neposlechnul mě.

Bavíme se tu nikoli o profesionální výrobě pomocí dokonalých strojů, ale o amatérské samovýrobě pomocí většinou hobby strojků a cirkulárky. Pak je rozumnější raději respektovat poučky starých mistrů než riskovat zklamání. Ale opakuju, každý si dělejte co chcete.

Jo, taky mě napadlo proč já v mém věku dělám nástavky na 50 let. Nějak dělat aušusy neumím tím spíš, že je neumím udělat rychleji a tedy levněji. Času musím dát do kvality jako šmejdu skoro stejně. Materiál to samé. Něco dělám nějak špatně...

Příspěvek: #111

Asi 10 a víc let si dělám Langy s filosofií. že je leší než natírat, desinfikovat atd je udělat nové- proto mám interní limit na výrobu nástavku 30minut - protože jsem zjistil dříve že ta snaha o natírání a věčnost je poměrně nákladná. Časově a finančně.

A jak tak koukám, tak životnost neošetřených nástavků z palet pokud neleží ve vodě je podstatně vyšší jak deset let - samozřejmě jsem nečekal, že se rozpadnou, ale půjdou mezi manipulační - skladování souší, postupně bedny na dřevo.

Je to asi o přístupu ke konstrukcï jak se nyní modně říká u nás "design to cost" či jak, ale je to to co jsme se učili v dávnověku na průmce - konstruktér si musí každou korunu zdůvodnit.

Takže jo, nekvalitně je drahé, ale laciné neznamená nekvalitní. Ale vždy existuje určité minimální množství od kterého to je potřeba řešit. Já mít na zahradě tři úly, tak opravdu nevím - mahagon, eben, sibiřský modřín, týk, ... ? Ty starosti jsou pokaždé trochu jiné podle fin. situace a množství.

Příspěvek: #112

(03.11.2012 21:07)KaJi napsal(a):  Mladí a začínající včelaři, nenechte se zblbnout truhláři, úly vznikly z beden a je to BEDNAŘINA a ne truhlařina.

Zpátky ke kořenům. Langy jsoupůvodně bedny od whisky![/b]

To je mi na nich obzvláště sympatické. 448, 448, 448,..

Já jen k tomu termínu bednařina,to je termín,kterým se označovala výroba dřevěných sudů.Bednář byl řemeslník,který vyráběl dřevěné sudy a nejen sudy,ale různé jiné nádoby s podobným principem výroby.Mimochodem právě u tohoto řemesla se přímo počítá s bobtnáním dřeva. Pokud je mi známo,dodnes existuje v ČR skupina tradičních bednářů,kteří toto staré řemeslo provozují.
Nechci se motat do diskuze,ale ještě bych chtěl napsat to, že dřevěný masiv má specifické vlastnosti,které jsou určitým způsobem limitující. Není to prostě tak homogenní materiál jako je třeba kov či plast,sklo atd... Vlastnosti dřeva využívala všechna řemesla,jež se dřevem pracovala,univerzálně. Je jedno zda masiv zpracovává,tesař,truhlář,bednář,stolař,a já nevím kdo ještě.Pro všechna tato řemesla jsou vlastnosti dřeva stejné.V mnoha bodech se i zpracovávání dřeva tak u těchto řemesel shoduje. Takže když truhlář vyrobí korpus skříně,využívá vlastnosti dřeva nejvhodnějším způsobem(dnes skříň z masivu je luxus...).Pokud se postaví před problém vyrobit nástavek,jsou to pořád ty samé problémy jako u té skříně,nebo u čehokoliv jiného.Navíc nástavek je vlastně také takový korpus skříňky(bez dvířek a zad).

Příspěvek: #113

Vím že dílny kde se vyráběly bedýnky se nazývaly BEDÝNKÁRNY, ale kdo v nich provozoval to "řemeslo"? A jaké? Myslel jsem si, že bednařina pojímala výrobu obalů, od beden po sudy. Ale nevím.
Ví někdo jak se nazývala profese výrobce dřevěných obalů - beden?

Příspěvek: #114

Já si myslel totéž, že bednář nedělal jen sudy, ale kromě nich i jakékoli bedny a tedy i obalové. Když nad tím přemýšlím, jiná než obalová bedna asi ani neexistuje.

Wiki neví, v rozcestníku ale tvrdí, že bednář dělal ty sudy, bečky atp.

Přiložím perličku. Smál jsem se informaci, že se v Kalifornii ptali třináctiletých školáků, co to byl gramofon. Děti odpovídaly úžasné věci, vědělo to snad jen 20% dotázaných. Nejkurioznější byla odpověď nějaké dívenky která řekla, že to bylo primitivní elektronické komunikační zařízení ze sedmnáctého či osmnáctého století...

Připadám si jako ta malá americká slečna. Prostě nevím co je vlastně bednář... Nikdy bych nevěřil, že zapomeneme, co které řemeslo vlastně bylo.

Příspěvek: #115

Ona asi výroba beden neměla potřebu řemesla. To asi uměl skoro každý.

A podle všeho to byla strojová záležitost již velmi dávno.

Vlastním pár beden na půdě - takové od mýdla s jelenem, to by byl perfekt nástavek jak bylo provedené - včetně těch hmatových prohlubní.
V Nelahozevsi v "mýdlárně" je snad dodnes hala zvaná "bedničkárna".
To byly bedničky z "hoblovaného" dřeva. Ale přijde mi to, že už tehdy měly tak dobré rozmítačky. Mám tady taky pár hladkých prken šíře skoro 200mm tlouštka 12-15mm kterými byla obložená jedna podkrovní místnost - podle mě bednový matroš - doklad že se to asi dřív na pilách dělalo. Ještě asi tak do šedesátých let co pamatuji byla bedna běžným obalem a dřevitá vlna běžnou výplní.
Pak přišly palety a giterboxy (palety s ohradou).

Příspěvek: #116

(25.12.2012 21:40)KaJi napsal(a):  Vím že dílny kde se vyráběly bedýnky se nazývaly BEDÝNKÁRNY, ale kdo v nich provozoval to "řemeslo"? A jaké? Myslel jsem si, že bednařina pojímala výrobu obalů, od beden po sudy. Ale nevím.
Ví někdo jak se nazývala profese výrobce dřevěných obalů - beden?

To jedině,že by se pak jmenoval řemeslník "bedýnkář". Ne fakt nevím.Ono by bylo asi zajímavé vyhledat někde původ slova "bednářství",jestli třeba není odvozené z nějakého germanismu atp. To fakt nevím.Asi to bývala možná přidružená výroba atp. Já jen vím,že bednáři vyráběli sudy,dřezy,vědra, atd. Přesně jak v té říkance :"...a já pořád kdo to tluče a on bednář na obruče.....bednář sudy dodělává přitom velké rány dává..."
To jsem ale odbočil od tématu...

Příspěvek: #117

Tady je něco málo o starém řemeslu bednářství http://stararemesla.mypage.cz/thema/reme...bednarstvi
a voskařství http://stararemesla.mypage.cz/thema/voskarstvi

Příspěvek: #118

Stránky jsou super, děkuju.

Příspěvek: #119

O nutnosti užívat dřevěné nádoby k uchovávání vína se již v 8. století objevila zpráva o zákazu Karla Velikého, který zakázal uchovávání vína v kožených vacích.


Koukám že v tom aby se "vláda" montovala do podnikání je skutečně dlouhá tradice. Pak se divíme EU.

Skvělé stránky, už jsou v oblíbených.

Příspěvek: #120

Topolové dřevo.

Mátě prosím někdo zkušenosti s rámky případně nástavky z topolového dřeva?
Zajímají mne hlavně rámky, jestli se nebudou lámat ouška nebo jestli nebudou brzy rozviklané. Mám asi 30 let starý roják z topolu a je krapet rozviklany, ale funkční.

Tady píšou v angličtině, že na úly si to někdo chválí.