Příspěvek: #161

Zimné drevo, teda drevo vyťažené v zime, a napílené má najnižší obsah vody, hm ale prečo mokré z píli, keď sa dá kúpiť buď vzduchosuché alebo suché? Stojí ti to zato?

Příspěvek: #162

Nevím, nemám dost informací. Proto se ptám...

Příspěvek: #163

Najlepšie kúpit drevo v marci.
Na vysušenie je najlepšie miesto kde je prievan.
na čom bude drevo uložené je najlepšie betonová rovná podlaha, každú čiaru uloženého dreva vyfugovat.
Za rok bude drevo perfektne suché.
najkvalitnejšie drevo na úle je červený smrek a aj borovica. Z borovicov nik nechce robit lebo sa na nej ničia nože, jej životnost je 1000 rokov.
ja mám 32 úľov s červeného smreku / modřín /
Modřin som si doniesol už napílený na gátri od Plzne

Příspěvek: #164

Modřin som si doniesol už napílený na gátri od Plzne - tos to převážel až na Slovensko ??

Příspěvek: #165

To bolo ešte za sociku, boli sme tam stavat vyškoví žeriav. Dreva tam mali plno a na slovensku temer nič.

Příspěvek: #166

Prkna silná 24 mm by měla přirozeně schnout alespoň jeden rok,uložená pod přístřeškem venku,nejlépe někde v průvanu.A odizolovaná od země,to znamená že při uložení na betonových patkách je potřeba mezi ně a dřevo dát izolaci,třeba kus plechu.Zapomeňte na dobu "pár měsíců".Silnější dřevo 24-32 mm schne asi dva roky.Měkké dřevo(smrk,vejmutovka) vysychá rychleji než tvrdé.Na nástavky o síle 25 mm tuším používají truhláři řezivo silné 30-32 mm.Řezivo se při schnutí mírně prohýbá, záleží také zda koupíte středová nebo krajní prkna.Nejlépe se na toto ale zeptat výrobců úlů.
Pak je tady možnost si nechat vysušit řezivo v sušičce,tam by to mohlo být suché k použití cca za tři týdny.
Nejlépe je kupovat dřevo se stromů kácených od října do konce prosince, v této době jsou bez mízy.Staří hospodáři na horách na stavbu svých domků dokonce káceli stromy v tomto období ještě v určité fázi měsíce.
Někdy je dobré si nechat úly-nástavky vyhotovit již zavedeným výrobcem,může mít nižší náklady na výrobu.

Příspěvek: #167

Při sušení dřevo (prkna) rádo praská - hlavně z čela. Pamatuju si, že jako učedníky nás mistr honil s barvou zatírat před sušením v hráních prknům čela , aby při vysychaní tolik nepraskala. Zacpou se tím tracheje a dřevo vysychá rovnoměrneji. Také si mlhavě vybavuju, že prkno má ležet pravou stranou nahoru a doba sušení u smrku je na vzduchu na každý 1cm - rok...

Příspěvek: #168

Praská,je to přirozené. Čím rychleji vysychá,tím větší pnutí v mokrém(čerstvém) dřevě vznikají a tím se také více objevují praskliny.Čím pomaleji a déle prkno vysychá,tím je pak stálejší jako hotový materiál ve výrobku.Za rok prkno nevyschne.To je málo.Počítejte tak tři roky(u přirozeného sušení v hráních).U silnějšího materiálu(fošen) 5let i více.Trámy, povaly celá léta.Nečekejte zázraky. Prkna v hráních pravou stranou nahoru,protože se při vysychání ohýbají a je lepší,aby tlak toho ohýbání směřoval dolů proti podkladu a prkno se deformovalo co nejméně. Natírání čel barvou ( u prken v hráních) má právě zamezit příliš rychlému vysychání a tomu následnému praskání(jak je zmíněno výše).Čela právě snadno přijímají vlhkost(to je hned znát jak sají právě tu barvu) a také přebytečnou vlhkost snadnou pouští.

Příspěvek: #169

(19.01.2014 19:30)Jan Vondrák napsal(a):  1. Když objednáváte "mokré" dříví na pile, kolik procent připočítáváte k požadovaným třem rozměrům finálního prkna? Tj. o kolik to v různých směrech seschne a kolik bývá třeba ubrat hoblováním kvůli deformacím a třískám? Liší se v tom jednotlivé dřeviny nějak zaznamenáníhodně?

Josten, Reiche, Wittchen (2010): Dřevo a jeho obrábění

Příspěvek: #170

(19.01.2014 19:30)Jan Vondrák napsal(a):  3. Přikládám tabulku (Kadleček: Ruční obrábění dřeva), ze které vyplývá, že prkno na nástavek uschne ze stromové vlhkosti na 20% za několik málo měsíců. Tady na fóru ale většinou praktici radí čekat asi rok a půl. Znamená to, že většinu času prkno schne z 20ti na 15% ?

Asi ano. Sesychání dřeva lze rozdělit na dvě fáze - nejdřív se odpařuje tzv. volná (kapilární) voda z vnitřních prostor buněk a až když se všechna odpaří (bod nasycení vláken), začne se odpařovat i voda vázaná obsažená v buněčných stěnách. Teprve od té chvíle se začne dřevo zmenšovat.
Bod nasycení vláken je u různých dřevin v rozmení 22-35% vlhkosti. Odpařování vázané vody je pomalejší než odpařování vody volné.

Josten, Reiche, Wittchen: Dřevo a jeho obrábění, str.65-66

Příspěvek: #171

(19.01.2014 19:48)Rasťo 71 napsal(a):  Zimné drevo, teda drevo vyťažené v zime, a napílené má najnižší obsah vody, hm ale prečo mokré z píli, keď sa dá kúpiť buď vzduchosuché alebo suché? Stojí ti to zato?

Ak planujes rok dva dopredu, tak m3 cerstvo napileneho smrekoveho dreva kupis za 190,- EUR a suche ohoblovane stoji 330,-
Je s nim sice trochu roboty a ... susenim a naslednym hoblovanim stratis asi 25%, ale matematika nepusti.

Ale iny sa rano rozhodne kupit drevo a poobede z neho robit ule a ramiky. Ten moc na vyber nema.

Příspěvek: #172

Dobrý den. Potřeboval bych poradit jak mám postupovat při zpracování a uskladnění surového dřeva, aby bylo možné je použít jako řezivo. Na zahradě nám spadla více než staletá lípa.



Lípa by se měla spracovat co nejrychleji protože z části leží na zdi a kdyby se pohnula tak reálně hrozí poškození stěny. Věřím, že mi někdo kdo často pracuje se dřevem poradí. Lípa má průměr kmene cca 1m (s motorovou pilou nemám problém, ale do teď jsem ji používal jen na zpracování palivového dřeva, kde je to více méně jedno)
Předem děkuji za vaše přízpěvky.

Příspěvek: #173

Limitující jsou dostupné prostředky. U takového kmene je navíc riziko hniloby takže místo na rámky by byl do kuřáku.

Popíšu jak jsem využil topol průměr kmene 60-70 cm. Na místě jsem nařezal kmen na 110cm délku. Tamtéž jsem motorovou pilou kmen podélně rozpůlil. Jde o o aby se s tím mohlo ve dvou manipulovat. Tyto půlky kmene dlouhé cca 110 cm jsme rozřezali na cirkulárce na 7cm tlusté fošny. Po usušení tyto fošny hobluju a vidiovou pilou řežu laťky silné 25mm určené na rámky.

Ale hlavní je co je k dispozici za stroje a k čemu má být dřevo určeno.

Příspěvek: #174

1. Zjistit jaké jsou v okolních pilách možnosti ke zpracování, tj. jaký průměr jsou schopny rozřezat a jaká minimální délka kmene musí být. U průměru 1m je celkem problém, hledal bych zpracovatele s pásovou pilou.
2.vybrat ze stromu části, které se budou hodit ke zpracování na řezivo a vyřezat je, zbytek na topení
3.zajistit dopravu nejlépe s hydraul. rukou pro převoz na pilu, nechat pořezat třeba na fošny tl. 55mm (v mokrém stavu, po vysušení to bude kolem 50mm)
4. natřít čela fošen barvou k zamezení rychlého vysychání a tím rozpraskání konců a u přirozeného sušení doporučuji odkornit
5. vybrat místo někde ve stínu v suchu, uskladnit do hráně a přikrýt shora proti dešti, skládat pravou stranou (blíže středu) nahoru
6. čekat přibližně 3 roky a pak zpracovat

Příspěvek: #175

Díky moc za rychlé odpovědi. Trochu jsem po včerejšku vychladl a rozhodl jsem se lípu prvně odklestit a odřezat od domu, pak se uvidí, které části jsou nebo nejsou použitelné, protože teď tam může být klidně i tuna listí a klestí přes které je prd vidět. Co s dřevem (myslím konečný produkt) udělám zatím opravdu nevím, není to jen na mě.

Příspěvek: #176

Trutnovsko.

Teď mi byl chlápek nabízet lípu - porazil ji ve svahu za domem - průměr 1metr 4m délka, prý rovný pěkný kmen bez větví.
Asi bude i problém ji stáhnout
Já mám hotovo a suchou lípu jsem dokonce před rokem rozdával zadarmo a skoro nikdo ji nechtěl.

Pokud se situace změnila a někdo má zájem, tak na SZ. Předám kontakt.

Příspěvek: #177

Mám smrekové dosky, ktoré som pred 10 rokmi natieral bochemitom. Chcem ich použiť na vrchné latky rámikov. Môže to byť problém pre včely?

Příspěvek: #178

Hlavne pre med !

Příspěvek: #179

Za deset let už tam žádný Bochemit není.

Příspěvek: #180

Myslím si ,že nemáš celkom pravdu.Já som bochemitom natieral hrady a laty na strechu pred 10 rokmi.Viem že som dopadol vtedy tak,že som z výparov dostal večer horúčku.Aj po 10 rokoch ak prejdeš vybračnou brúskou po krovových latách ktoré boli napustené bochemitom,tak z toho prachu ten bochemit máš jednoducho v nose,je tam proste cítiť,to viem z vlastnej skúsenosti.Na rámiky by som takýto materiál nepoužil ani náhodou.
Bochemit je svinstvo a vydrží v dreve desaťročia.