Příspěvek: #41

S mriežkou, alebo bez mriežky?
Zatiaľ včelárim bez mriežky a včely ten plod dávajú všelijako /nízke nádstavky/. Teraz keď som mal zapratané úle peľom a nektárom, tak ten plod bol fakt divne rozmiestnený. Kde matka našla voľné, tam dala pár vajíčok. Toto mi tiež tak pripadá.
Ale abych to uviedol na správnu mieru, tie vaše plásty sú černejšie než moje.

Příspěvek: #42

Podle některých fotek to vypadá, že plásty už tam taky chvilku jsou, viď?
Ale to je jen podkrkonošský rejpaneček KaJi, je někde na internetu nějaká podrobnější publikace o hnilobě?

Pokud tomu dobře rozumím, nejlepší prevence je přesun na mezistěny (s novými, nebo vypářenými rámky a mezistěnami).
S tím, že současný plod může zůstat ve včelstvu dál, nebo se musí vyřezat???
Pokud bych to chtěl udělat a měl třeba z jara 1/3 rámků nových, nezakladených, nebo jednou zakladených, mohu je použít?

Díky

PS: čím víc člověk ví o nemocích, tím je včelaření pro něj těžší. Sladká nevědomost

Příspěvek: #43

Při posuzování barvy z fotek bacha, hodně t o zkresluje do tmava.

Ale jo, včely vyzimovaly ve třech 24cm ale rozhodly se plodovat v prostředním a spodním, do horního s loňským světlým dílem prostě nechtějí. Holt nečetly Rašovskou metodu.
Takže spodní starý měl jít nyní pryč, prostřední je cca dva roky starý a nahoru nový nástavek, kdyby bylv kondici.
Ten první plást je asi předloni nebo vloni postavená plastová mezistěna – nová.
Protže o hnilobě – tedy že je to taková mrška vím od Vánoc, tak jsem se spíš zaobíral virozama atd. a tak jsme to nehrotil – mám několik skupin-metod, jedné vnucuji nové dílo, u jiných jsme to nechával na včelách, vědí snad co se jim osvědčilo a jak jsem psal propolis – je i antivirotikum atd.

Vyhodnotím si to příští jaro, když nyní testuji novou hypotézu.

K informacím o HVP/EVB.
Vyčerpávající a komplexní informace je na stránkách SVS, taktéž ČSV co si vyměnilo vedení poskytuje členům taky dobrý servis, tady jsou všichni členové proškolení, ví jak se to projevuje a co mají dělat a na co koukat atd. Na beedol.cz je taky dost informací.

A beze srandy, něco málo je na stránkách sousední ZO kde to ten včelař už nevydržel a šel přímo do Dolu a navíc se u něj projevila „pěkná plošná klinika“. Podle všeho fotky co kolují jsou jen od něj.

Mezistěny a výměna díla – pomáhá, nezachrání. V rámci kompletních informací JPP se prý při prvních prohlídkách našlo pár buněk u jednoho co si pořídil před dvěma roky včely – takže vše nové. Protože jich měl jen 6, tak na 15% nemohl dosáhnout a spálily mu to všechno. Prý tam měl někde prá buněk, ale to se jen povídá.
Ten soused z naší ZO co přišel v 2014 o 9 z 11 , nakoupil oddělky a pak mu z toho vykultivovali bakterie, takže tam bakterie byly nebo jsou, ale kliniku nenašli a má záznam z prohlídky kde je uvedeno: PŘÍKLADNÁ PĚČE.
Takže je zbytečné si dělat iluze, že to včelař sám o sobě může ovlivnit. Tedy zachránit. Pokazit jo.
Záleží na nákazové situaci okolo, když si toho natahají dost tak je to stejné jako u moru. S tím rozdílem, že mor se snadno vyšetřuje z měli a má pak poměrně trvalou kliniku. Hniloba má problém.

Anglicky a německy (Švýcarsko je dost dobrý zdroj informací) je toho na netu spousta.
Členové PSNV dostali věstník, abychom nezůstali pozadu s odkazy a nějakým stručným popisem a hypotézami. Hlavně ty odkazy jsou výživné.
Já měl a mám z toho prezentaci plus jednu další spopisem problémů a co na ně pomohlo a co ne ješt z dob než se objevila ta informace o EFB. Pokud ten problém je tedy EFB. . Chystal jsem se to dát na web, ale nestihl jsem to v zimě , a nyní mám takovou chuť se na všechny české s slovesnké včelaře vy….
Slušných a zkušených včelařů se tato choroba nemůže týkat jsk vám tayv vysvětlili zkušení, na ty ostatní netřeba hledět, ty stejně nečtou, ne? 

Jak na hnilobu? Podle všeho funguje anglická metodika tlumení nákazy (mají na to data a funkční státní správu v duchu jejich tradice co slouží a nebuzeruje) , u nás se jen pálí a netlumí , takže se budeme muset naučit s tím žít. (ve Švýcarsku je podle jednoho zdroje recidiva vypálených stanovišť přes 60%)
Je to kumulativní problém , na to jsem přišel již dřív, takže nekumulovat materiál ve včelách a nečekat že včelstvo je věčné.
Raději oddělek ponechat než jej přidat. Kmenovému to moc nepomáhá, zesílí a spíš vyloupí jiné a podle všeho se to v něm kumuluje – i ve včelách. Takže je lepší rok starý oddělek, než posílené včelstvo – tedy z hlediska pravděpodobnosti přežití.
A když staré včelstvo odejde tak vše vystavit, nedávat dál.
A nepřesouvat materiál ze včelstva do jiného.
A důležíté je vědět že tato nákaza stejně jako mor je v ČR nebezpečná pro včely v kombinaci s včelařem veterinářem.

Příspěvek: #44

(27.05.2016 8:12)KaJi napsal(a):  K informacím o HVP/EVB.
Vyčerpávající a komplexní informace je na stránkách SVS...

To už ale přeci víme zadarmo od toma.

(25.05.2016 17:38)tom.50 napsal(a):  Kohoute. Od toho, aby hlídal někdo zdravotní stav zvířat, v tomto případě včel, je SVS asi tak, jako k tomu, když mě trápí apenditida mám chirurga. Nejsem takový kadet, jako že bych se usnes, že jsou doktoři blbci a že já to zvládnu líp. Mě by taková pošetilost ani nenapadla.

Zkrátka je nemoderní dělat si maximum sám, ale nechat dělat za sebe to, co není mojí přímou profesí, specialisty.

Ale třeba se mejlim a je to všechno jinak.

Příspěvek: #45

(26.05.2016 22:07)Jiří Šilhán napsal(a):  ... KaJi, je někde na internetu nějaká podrobnější publikace o hnilobě?
...

Stačí zadat do vyhledávače termíny:
European Foulbrood
Europäische Faulbrut
Jiří

Příspěvek: #46

(26.05.2016 22:04)Andrej napsal(a):  Ale abych to uviedol na správnu mieru, tie vaše plásty sú černejšie než moje.

Vyfoť si je - po světle a uvidíš jak budou vypadat na fotce.
Pak to sem dej.

Příspěvek: #47

Sorry nemám 16M foťák len 5 M, tak v tom bude asi to skreslenie

A teraz vážne, včelárim 3 roky a v tom prvom roku som mal 3 včelstvá na 2 nádstavkoch, takže, max. 66 rámikov, z čoho som minulý rok vyhodil 39x24, ktoré som prevádzal na 17x42 , ďalšie som tavil v zime a rteraz po prvom medobraní a pod. Teda drtivá väčšina mojich rámikov je 1 - 2 roky stará.
Tú fotku som nefotil špeciálne pre toto vlákno, chcel som to dať do vlákna preleták, ako ilustráciu toho, že mi tam včely vykúsali ten matečník, keď stratili lietavky.

Příspěvek: #48

Na té vrchní fotce je jakoby střed rámku byl vlhký špatně opečovávaný, někde žádná sladina okolo plodu, nyní se matky perou o místo se sladinou mladých se líhne jak se zdá dostatek přesto mám dojem, že včelstvo prostor nezvládá, schází mu teplo. Nemoc by zřejmě vypadala jináč a uhynulý plod by byl vidět.

Příspěvek: #49

Daju sa vcely s HVP nejako zachranit? Premiest na medzisteny, 2 dni vaznit, potom otvorit, zakrmit a vsetok predosli plod spalit?

Příspěvek: #50

Dajú, otázka je, či nie je jednoduchšie spraviť odloženec zo zdravvých

Příspěvek: #51

A jak ten popsaný ozdravný mechanismus funguje když přenašečem nákazy je včela?

Příspěvek: #52

(29.05.2016 7:38)patko79 napsal(a):  Dajú, otázka je, či nie je jednoduchšie spraviť odloženec zo zdravvých

Jak je poznáš?

Opravdu by možná bylo lepší starý chov zlikvidovat a koupit někde nové zdravé.
Jenže jak poznat zdravý chov, kdo to má zdravé a kdo ne? Když není viditelná klinika?


Ale snad jsem to tam napsal - přemetení je součát tlumení.
Jenže to by to muselo být plošná záležitost.
Nákazy se tlumí, nelikvidují, tedy každý rok jich musí víc ubýt jak přibýt.
Jenže to byste o té nákaze museli vědět.

Myslím že je zbytečné se zabývat nákazou která na Slovensku a v ČR (až na malý kousek u hranic) neexistuje!!!!!!

Příspěvek: #53

(25.05.2016 18:59)jaro napsal(a):  

(25.05.2016 13:08)patko79 napsal(a):  videl som včelstvá s príškvarmi, ktoré ich majiteľ z moru dostal

Niekoľkým včelárom som včely zachránil pred pálením.....včely žijú aj úle aj všetko náradie a je to u niektorých aj viac ako 10 rokov. Kto umí ten umí.....

(25.05.2016 12:01)patko79 napsal(a):  Ja na rozdiel od teba verím, že všetky choroby sú vo včelstvách v určitej miere prítomné a včelstvá pri dobrých podmienkach s nimi vedia žiť. Možno tu máme aj hnilobu, neviem, neriešim.

Taktiež som písal, že ani ja by som si nedovolil povedať, či larva uhynula na vírové alebo bakteriálne ochorenie.

Hniloba sa u nás nezisťuje......je polybakteriálneho pôvodu. Neviem ako to Dr. Toporčák porieši, lebo podľa mňa by sa aj to malo zisťovať. Je málo prípadov , keď z podozrivej vzorky na MVP vyjde negatívne. Vtedy by mal nasledovať rozbor na hnilobu....ale ako píšem nerobí sa to.
Vírusové ochorenie včelieho plodu (vačkovitosť) je veľmi ľahko rozoznateľná od MVP. Takže ja si dovolím povedať čo je vírusové ochorenie plodu a čo MVP. To by mal vedieť rozoznať každý AÚVL.

(25.05.2016 10:35)KaJi napsal(a):  Jo mimochodem, to podstatné - víš jak se hledá klinika hniloby včelího plodu? Jak se má manipulovat s plástem a v jaké poloze prohlížet?
Kdyby jsi ji náhodou chtěl hledat?

A ty to nevieš?! Každý AÚVL musí vedieť rozoznať MVP od HVP. Všetko sa to učia na školeniach a končí to testom. Stačí si to doštudovať. Ja som tiež mal vzorky , ktoré som odovzdal na rozbor ako na HVP. Ale akonáhle tam nájdu paenibacillus larvae, je to všetko MVP. Kým hnilobu prvotne spôsobujú iné druhy baktérií, keď je vo väčšom rozsahu, už tam môže byť aj paenibacillus larvae. Takže prítomnosť baktérií jednej choroby nevylučujú prítomnosť baktérií druhej choroby, ktorá má podobné príznaky.

(25.05.2016 9:50)patko79 napsal(a):  Čo sa týka toho, či je možné pozorovať klinické príznaky hniloby. Nestretol som sa s ňou, ale predpokladám, že to bude podobné ako pri more. Ani pri more pri silných včelstvách nespozorujete žiadnu kliniku (a myslím si, že mor sa vo včelstvách bežne vyskytuje, len ho nevieme v tak malej koncentrácii spór detekovať).

Áno príznaky HVP sú podobné príznakom MVP. Ja si myslím, že MVP sa bežne vo včelstvách nevyskytuje - to je choroba. Ani spóry MVP sa podľa mňa nevyskytujú všade ako napr, nozéma.

(25.05.2016 8:56)patko79 napsal(a):  doktor Toporčák a ten myslím že bol aj v amerike a s americkou hnilobou sa fyzicky stretol.
A čo by som robil pri podozrení na hnilobu? Jednoznačne labák. U nás je povinnosť hlásiť podozrenie na túto chorobu.

Podľa mňa je americká hnilobaplodu = MVP, takže dr. Toporčák nemusel ísť do AMeriky ak chcel vidieť americkú hnilobu plodu, stačilo ostať na SR aby sa s ňou stretol
Európska hniloba plodu = hniloba včelieho plodu.
A s druhou vetou súhlasím - jednoznačne labák. Len by konečne už mali začať vyšetrovať aj na HVP. Nerobí sa to na SR.

Páni, skutočne zaujímavá debata ale aj poučná. Dovoľte len krátke odpovede.
Myslím v dobrom, počas mojej pracovnej kariéry som doma mal česť stretnúť nespočetné množstvo plástov s morom ale aj s hnilobou včelieho plodu. Učil som sa od zmieňovaného Dr. Roška na ŠVÚ v Košiciach ale hlavne od Dr. Drobníkovej na Včelárskom ústave v Dole. V zmieňovanej USA som diagnostikoval aj iné choroby ktoré sú tam bežné au nás ich roky nemáme ako napr. Roztočíkovú nákazu alebo už mali Malého úľového chrobáka ale najviac ma posunulo testovanie na čistiaci pud a práca s americkými inšpektormi v teréne pri klinických prehliadkach včelstiev.
Čo sa diagnostiky hniloby VP týka, treba si dobre prečítať Eradikačný program pre MVP- poslednú vetu:
3.9. Odber a zasielanie vzoriek
Postup pri odbere vzorky plodového plástu na bakteriologické vyšetrenie za účelom
potvrdenia alebo vylúčenia choroby je nasledovný
a) odoberie sa podozrivý plodový plást bez medu alebo bez cukrových zásob
o veľkosti minimálne10 x 15 cm,
b) vzorky plodových plástov sa odoberajú v termíne od 1. apríla do 30. septembra
príslušného kalendárneho roka,
c) vzorky plodových plástov sa balia do pevného, priedušného obalu (napr.
papierového)
a následne do pevného obalu tak, aby vzorka nebola poškodená,
d) každá vzorka musí byť správne označená a odoslaná spolu s potvrdenou žiadankou
RVPS na laboratórne vyšetrenie.
V prípade negatívneho výsledku bakteriologického vyšetrenia plodového plástu na MVP, referenčné laboratórium pre choroby včiel vykoná u týchto vzoriek aj vyšetrenie za účelom potvrdenia alebo vylúčenia hniloby včelieho plodu.

Ale skutočne pre mňa má význam Vaše debaty pretože viem sa orientovať ako zmýšľate.
Diagnostika MVP a HVP sa vie už diagnostikovať pomocou PCR ale je to dosť nákladné, takže sa používa klasická kultivácia. Najďalej pri skúšaní diagnostiky HVP napríklad z meliva je môj kamarát Dr. Bzdil na SVÚ Olomouc.
Dúfam, že ešte budem mať tu česť s Vami komunikovať (vaše diskusie majú aspoň úroveň, žiaľ diskusie iných diskutujúcich týkajúce sa SZV žiaľ nie). Pekný večer Juraj Toporčák

Příspěvek: #54

Zdravím a ďakujem , že ste sem zavítali. Ono to ešte bude sranda to mi verte, ako sa začneme s morom a možno aj s hnilobou pasovať (skutočne som ja na začiatku zamenil mor a hnilobu ). Prečo to píšem? Začal totiž novodobí trend kupovania odložencov na väčšie vzdialenosti. Hoci stále tvrdím, že som sopliak vo včelárení, za 16 rokov som toto nezažil. Vždy sa včelstvá kupovali od suseda, z druhej dediny, ale teraz??? V lepšom prípade narazíte na človeka, ktorý chce poradiť a nechá si včelstvá skontrolovať. Horší prípad že nepustí ani veterinárneho lekára. Čo ale je horšie, že "podozrení" stúpa. Viete si predstaviť, prečo píšem len o "podozreniach". Tlaky sú veľké, bez kočovania to pôjde pri medných výnosoch z kopca. Tu by pomohla nejaká jednoduchá metodika a možno aj správne nasmerovanie dotácii tam, kam by mali ísť (nie na nezmyselné kontroly klieštika v máji). Furák napríklad predáva toto http://apiprodukt.sk/praca-na-vcelnici/p...-americku. Lenže chýba mi nejaká metodika ako postupovať, či je to možné použiť len pri klinike, alebo je možné urobiť zmesnú vzorku a kultivovať. Verím, že tu ešte prídete, ako hovorím, bude to určite prínos nie len pre mňa

Vďaka

Příspěvek: #55

Patko,kvoli tomu čo píšeš silno uvažujem o ukončení mojej činnosti ako AÚVL,včelári si u nás robia zo všetkého dobrý deň,včelstvá aj matky sa vozia z celého slovenska,moravy aj čiech,aj bez akýchkoľvek povolení,kopec neregistrovaných,ani boh netuší kto kde má včely..chalan čo ešte nevčelári sa ma pýtal že kde by zohnal buckfasky,ďalší že či nepoznám merkuriho z fóra,ze či by som nevedel od neho zohnať tie lýbijské matky, a takéto"šoky" zažívam pravidelne..ak by to bolo v mojej kompetencii,okamžite zruším prehliadky a začne sa s odberom meliva na MVP.. tiež vítam že sa sem prihlásil p.doktor Toporčák... čo sa týka EFB,tak podľa dostupných info je jej diagnostika omnoho ťažšia ako AFB,Kaji má k tom dosť zaujímavých materiálov,neviem či to tu ešte číta,bolo by dobré prehodit reč aj s ním..

Příspěvek: #56

Po třech letech další výskyt! Hniloba v Dolních Štěpanicích na Semilsku

Máte někdo z okolí bližší informace?

Příspěvek: #57

Je potvrzené a spálené ohnisko s klinikou přímo v těch Štěpanicích a vyhlášené pásmo, které zahrnuje snad 12 katastrů. Včelaři musí udělat prohlídku včelstev a nahlásit počty a údaje do 16.6. na KVS Liberec

Příspěvek: #58

Nařízení SVS: https://edeska.svscr.cz/eDeska/download....loha=16208

Příspěvek: #59

Zdravim, dva roky zpet jsem presunoval stanoviste 7 vcelstev, za 6 roku vcelareni jeden uhyn z duvodu me blbosti. Vloni rozsireno na 10 vcelstev, v zime 3 uhyny, jedny jsen ted premetal na mezisteny, vcely nejdou do sily, proste hruza. Vcera prisel soused, pry chce videt plod, ze on tam ma takove divne cerne larvy, pry to moc smrdi....

Jelikoz je to clovek, co kazdy rok kupuje vcely a kazdy druhy mu to vsechno uhyne, tak bych se chtel zeptat zkusenejsich, zda se tak k nemu mam zajit podivat? Podle mne bud mor nebo hniloba....

Ja vim, informace jsem vam nedal velke, ale on moc nevedel, co ze to tam vubec ma...

Příspěvek: #60

No jasně. Jít se podívat co nejdřív!
Nafotit a zkonzultovat s někým znalým pokud to nebude jasné.