Příspěvek: #1101

A je vyčeřený?

Příspěvek: #1102

Absolutně čistý akát není světležlutý, ale bílý - když je tam žlutá, tak obsahuje příměsy.
Takto čisté akáty bývají třeba v Maďarsku.

Příspěvek: #1103

Jasný.. máš právě čistý akát.. bez příměsí (žluté) řepky apod.

Příspěvek: #1104

To mi připomělo když moje děti byli u babičky a nechtěli jíst krupicovou kaši.
Když jme se ptali proč, tak prý protože v ní nebyly žmolky.

Příspěvek: #1105

on ale asi nehovori o cirej bezfarebnej agatovej farbe,ale o bielej mliekovej farbe .. u nas som si to tiez vsimol u niektorych vcelarov..

Příspěvek: #1106

ja som ho mal ako mlieko, po týždni je číri

Příspěvek: #1107

Příspěvek: #1108

Vytáčím med kolem 18 % vody podle zkalibrovaného refraktometru.
Přecedím přes hrubé síto, po 4 dnech seberu, co se vyčeřilo, a stáčím do sklenic; zavřu a uložím do cca 15-20 °C. Pak už nikdy nerozehřívám.
Přesto po nějakém čase ve sklenicích začíná med kvasit. V lepším případě třeba za rok, v horším po Vánocích. Nahoře ve sklenici jsou světlé krystaly, které prorůstají dolů. Ta horní vrstva kvasí - je to cítit, jinak to chutná a někdy je i vypouklé víčko sklenice.
Co dělám špatně? Jak tomu kvašení zabránit? Potýkám se s tímto problémem prakticky celou svou včelařskou praxi...
Vede mě to k tomu, že med nechci už prodávat, protože těžce nesu pomyšlení, že si ode mě někdo koupí 10 sklenic a na jaře zjistí, že mu kvasí.
Poradíte?

Příspěvek: #1109

Je to řepkový med?
Jinak bych doporučil zkusit jiný refraktometr. Mám zkušenost, že při měření dvěma byl rozdíl dvě procenta.

Příspěvek: #1110

Typnul bych ne zcela zavíčkované plásty při vytáčení a otevřená česna do medniků

Příspěvek: #1111

Ano, refraktometrem to být určitě může. Mám stejnou zkušenost se dvěma různými refraktometry - 1% rozdíl, což je dost. 18 nebo 19%. Kdybych mohl poradit. Zkuste nevytáčet krajní rámky, pokud nemáte zateplené úly. U mých tenkostěnných optimalů je to hodně znát. Vezmu krajní rámek z nástavku, udělám tah vidličkou a už vidím, jestli se táhne za vidličkou nebo po ní stéká jako voda. Když se táhne, celý nástavek bude krásně pod 18% zcela jistě. Spíš 17%. Když teče jako voda, dám bokem a nevytáčím. Pokračuji na další rámek atd.

Příspěvek: #1112

Karle, a máš to tak ve všech sklenicích?

Příspěvek: #1113

Všem moc děkuji za připomínky.

(25.11.2024 18:08)Slavík napsal(a):  Je to řepkový med?
Jinak bych doporučil zkusit jiný refraktometr. Mám zkušenost, že při měření dvěma byl rozdíl dvě procenta.

Ano, převážně řepkový. Bohužel jsem ale předevčírem natrefil na schválně uskladněný letní med 2022. Byl nakvašený taky, i bez řepky.
Jiný refraktometr, mohu zkusit.

(25.11.2024 18:17)bohemia.gall napsal(a):  Typnul bych ne zcela zavíčkované plásty při vytáčení a otevřená česna do medniků

Ano, ne zcela zavíčkované plásty vytáčím. Velmi často bývá nezavíčkovaná část sušší než med pod víčky (stejnou zkušenost tady na fóru mělo víc lidí).
Očka do medníků už nechávám několik let zavřená.

(25.11.2024 18:54)MatesP napsal(a):  Zkuste nevytáčet krajní rámky, pokud nemáte zateplené úly. U mých tenkostěnných optimalů je to hodně znát.

Krajní plásty už dlouho nevytáčím. Moje zoufalost dokonce pokročila tak, že měřím vzorek z každého plástu, který jde do medometu (mám málo včelstev, tak si to můžu dovolit, ačkoli mě to moc netěší). Jinak - med při trhnutí plástem nestříká ani neodkapává, plásty odebírám za rozbřesku.

(25.11.2024 19:46)emer napsal(a):  Karle, a máš to tak ve všech sklenicích?

Teď určitě ne, ale počítám, že budou přibývat.

Příspěvek: #1114

Med z roku 2022, pokud je v pokojové teplotě, se bude díky gravitaci separovat, že úplně nahoře bude nejřidší vrstva. Ta může začít kvasit, přestože rok předtím byl med zcela zkrystalizovaný a v pořádku.
U květového medu je problém nárazové snůšky z řepky a slabých včelstev, kde je málo mladušek na pořádné dosušení. V tom případě to narvou do plástů a zavíčkují řídké. Zabránit se tomu moc nedá.

Příspěvek: #1115

Ten med je prakticky celou dobu zkrystalizovaný, myslím, že gravitačně může separovat první dva týdny. Pak je při 15-20 °C. A kvasí stále ztuhlý.

Příspěvek: #1116

ad: Teď určitě ne, ale počítám, že budou přibývat.

Doporučil bych vakuový zvon, zak jak to dělám já. po čase posoudit, v jakém stavu jsou
vakuované a nevakuované medy.
Přikládám (jen pro zajímavost) pár vybraných bodů z letáku, který dávám těm zákazníkům, kteří jsou nepolíbení znalostí o medu, abych "předešel" tomu, co jejich fantazie a jednapanípovídala by později vyplodily (celkem je toho na 4 stránky a zhuštěná verze na necelou jednu stránku):
1. Aby jeho med měl minimum vlhkosti, to znamená, aby se nekazil a nekvasil - aby
vydržel několik let bez úhony v jakémkoliv prostředí.
A. Proto vytáčíme pouze úplně zralý med, teprve tehdy, až je téměř po celém plástu
včelami vysušený a zavíčkovaný.
B. Proto vytáčíme med ještě za tepla a tehdy, když je nízká vzdušná vlhkost.
C. Proto ještě při víčkování sklenic s medem vysajeme vzduch pod víčkem pomocí
vakuového zvonu. Tam, kde není vzduch, tam není ani vlhký vzduch a tak ani
hygroskopický med nemůže natáhnout do sebe žádnou vlhkost ani z pod víčka. Proto i po letech,
pokud je víčko na sklenici lehce prohnuté dolu, máme jistotu, že se medu nic
nemohlo stát, i kdyby byl skladovaný ve vlhkém prostředí.

Příspěvek: #1117

Ten vakuový zvon používám na všechny sklenice s medem.
Psal jsem o tom tady a dost lidí si obrazně řečeno ťukalo na hlavu...

Bohužel jsem našel med asi v počátku kvašení, kdy víčko bylo stále mírně prohnuté dolů, ale už se rozjížděl. Pomalu, ale už byl cítit.

Příspěvek: #1118

Rozumím. Z toho plyne, že příčina je v tom, co píší ostatní.

---

Už mě nic nenapadá.
-jestliže vytáčím téměř úplně zavíčkovaný med a to ráno(aby mi čerstvý přínos třeba i v několika málo buňkách med nenaředil),
- a jestliže je to med, u něhož je zkouška trhnutím ok, navíc to potvrdí refraktometr (já bych asi ho otestoval v době medobraní u kolegy včelaře, který má med ok, popř. ho požádal, ať mi to změří tím svým),
- tak bych se spolehnul, že ve vstupní surovině pro medobraní to nemůže být.
- pokud by to bylo u mě, hledal bych chybu už jen ve vlhkosti prostředí během vytáčení a po vytáčení("...po 4 dnech seberu, co se vyčeřilo, a stáčím do sklenic...").
Jsem v koncích, opravdu už nevím (kvasinky v prostředí vzduchu vvylučuji, já otírám okraj sklenice a gumu víček slivovicí, ale to je jen pro dobrý pocit).

---

Uvažuji-li třeba, že pokud je větší obsah pylu (tj. bílkovin), který na sobě může nést choroboplodné zárodky, tak mám zato, že v antiseptickém prostředí medu, kde je pyl zapouzdřen, se to projevit nemůže, takže filtrace (snížení počtu velkých řepkových pylových zrn) by také neměla význam. Nevim. Jsem zvědavý na rady jiných (asi to bude nějaký nepozorovatelný detail).

Příspěvek: #1119

Na takové kvašení si stěžovalo už několik lidí, že se jim to stalo u medů co koupili jinde a jak to, že to med ode mě nedělá. Tak by mě také zajímalo, jak to je možné.
Včelaříš v plastu nebo dřevě a zateplené, či nezateplené úly? V polystyrenu měl kolega problémy s vysokou vlhkostí a také mu to kvasilo i když bral zavíčkované plásty. V sezoně pak musel hodně větrat, aby šla vlhkost v úlech dolu.

Příspěvek: #1120

Velkou roli může hrát i stanoviště, možná zásadní. Nebo místo kde se vytáčí a skladuje med.