Příspěvek: #461

(11.10.2024 16:33)Miroslav Vochozka napsal(a):  J_shadow tu pěkně popsal, že tohle vysvětlení je nesprávné.

Ale já tam nikde nepíšu, že se ta štavelka vypařuje, to je samozřejmě nesmysl....včely jí roztahají po úle a vyčistí a vynesou z úlu....

---

(11.10.2024 17:32)NitraM napsal(a):  Já jsem potřeboval dlouhodobý nosič, utěrky na týden mi přijdou dobré pro nutné nasazení v květnu nebo červnu, ale na ochranu včel v podletí chci pokrýt aspoň ten měsíc. S použitím hobrafiltu mezi rámky a jeho účinností jsem vcelku spokojený, akorát jsem si myslel, že když se ve zde na fóru zveřejněném návodu navrhuje po 14 dnech výměna za čerstvý, že budou desky suché a bude je třeba znovu napustit. Jsou ale pořád vlhké a kyselé,

Nechci ti brát iluze, ale ta štavelka prostě tak dlouho nefunguje, at jí tam dáš sebevětší množství. Ta hobra do sebe natáhne vlhkost, tim se to naředí a ta koncentrace se tak sníží, že to je pro roztoče skoro neškodné. Já když chci v létě léčit dlouhodobě, protože vím, že mám včely zamořené, tak každý týden utěrku měním. Letos jsem tohle aplikoval 6x a z dosti zavšivený včelstev jsou ted krásná silná včelstva. Až jednou půjdeš do začátku léčení s velkým počtem roztočů, tak poznáš, že ti ta hobra rozhodně nepokryla celých 21 dní a spláčeš nad výdělkem.

Příspěvek: #462

Prepáčte, som v tejto téme nový.
Nemôže sa nemiesto glycerínu používať sirup, ako zmes na pokap, ale vo vyššej konentrácii ? Proti plesni by moholi fungovať biofungicídy napr. propolis. Ako nosiče odporúča Randy celulozové utierky. Na aplikaciu KM používam utierky z viskozy, ktoré by sa dali použiť pohodlne vložením na rámiky. Aká by mala byť kontaktná plocha ?

Příspěvek: #463

V glycerinu se rozpustí KŠ a zůstává dlouho vlhká. Prostě nevyschne. To asi sirup nedokáže.
Plocha? Přiměřeně. Koupil jsem před lety napuštěné pásky od Lysoně a ty napodobuju. Pět pásků do úlu položených na uličky. Šířka, aby zakryly uličku.
Viskóza a celulóza je ze stejného materiálu, pokud se nepletu

Příspěvek: #464

Ďakujem za odpoveď. Ešte si to doštudujem.
Skúšal som použiť aj gel, ale neuspešne. Chce to poctivý "výskum".

Příspěvek: #465

Asi to nemáš daleko do Polska. Můžeš vyzkušet taky ty jejich pásky a porovnat s vlastním výzkumem.

---

Pásky

Příspěvek: #466

Jaké jsou termíny použití těchto pásků, v jakém množství se používají na nástavek 39x24, jaká má být teplota při jejich aplikaci ?

Díky za odpovědi.
JiříM

Příspěvek: #467

Pásiky Ks+glycerín sa používajú po letnom slnovratu na cca 28 dní na podielových nadstavok dáš 4 pásiky

Příspěvek: #468

Asi je dobré připomenout, jakým mechanismem KŠ působí. Pokud se dostane do styku s kleštíkem, cosi mu popálí. Někdo uvádí nohy, jiný sosák a potom odpadávají. Proto funguje i sublimace, kdy se pokryje povrch úlu a včel drobnými krystalky. Nepůsobí pára jako u KM. Proto se účinek pozná až za několik dní, ať to je pokap nebo proužky. Prý je nejlepší, pokud nosič včely rozcupují a vynosí, to s ní přijdou do styku nejvíce. Část včelstev to nedělá a pásky zůstávají vcelku. V průběhu času, jak jsou krystalky z nosiče roznoseny a vynoseny, tak samozřejmě účinek klesá a mizí. Někdo dává nové proužky během roku každou druhou kontrolu.
Sirup se do pokapu dává, aby se lepila účinná látka na včely, ale včely ho nejedí, vyhýbají se mu.
KŠ působí pouze na foretické (ty co jsou na včelách) kleštíky, ne v plodu jako tvrdá chemie nebo KM (ta pouze v hraniční koncentraci) , ne na plod. Protože v plodu je nemalý podíl kleštíků, tak se může zdát, že je jednorázová léčba neúčinná, protože kolik se zabije, tolik se vylíhne (řádově). Ovšem už to, že se zastaví exponenciální vzestup, pomůže.
Proto se léčba KŠ doporučuje v době bez plodu. Pokud někdo provádí izolaci matky v červnu nebo v zimě, tak v tu dobu je pravá doba na pokap, sublimaci. Některé linie (Vigorky?) mají v létě přestávku v plodování v genech.
Výhodou kyselin je minimální pravděpodobnost vzniku rezistence a žádné zbytky metabolitů ve vosku.

Příspěvek: #469

(28.12.2024 13:15)Dětřich Daněk napsal(a):  KŠ působí pouze na foretické (ty co jsou na včelách) kleštíky, ne v plodu jako tvrdá chemie nebo KM (ta pouze v hraniční koncentraci) , ne na plod.

Ani tvrdá chemie nepůsobí na kleštíky v plodu. Pokud se použije např. Gabon, princip je, že zasahuje postupně kleštíky na včelách právě se líhnoucích, ale ne pod víčky. Je to obdobný princip jako pásky Kš+G.

KM v hraniční koncentraci odparu pod víčky usmrcuje pouze samečky.

Takže pod víčky plodu má šanci roztoče usmrtit jenom nátěr emulzí M1AER, tam je ale problém s rezistencí na pyrethroidy, stejně jako u Gabonů,
nebo nátěr plodu KM ale tam to mnohdy odnese i plod, ale ozdraví to včelstvo solidně.

S ostatním ohledně mechanismu působení KŠ souhlas.

Příspěvek: #470

A co takhle místo prakticky nepřetržitého léčení včel chemií aplikovat ve správný čas provedení plodové pauzy, čímž je docíleno stejného efektu a bez trápení včel chemií.

Příspěvek: #471

Varroa Jakobsoni, stejně jako jiné druhy Varroa, může žít přibližně 1-2 měsíce bez možnosti rozmnožování na plodu. V období bez plodu, jako je zima, může jejich dožití dosáhnout až 5-6 měsíců. To chceš tak dlouho izolovat matku?

Příspěvek: #472

(28.12.2024 15:05)Jiří V. napsal(a):  ..... To chceš tak dlouho izolovat matku?

Ano, od pulky zari do pulky unora, 5 mesicu nepodminene.

Figle jako prazdny nastavek nad vcelstvem nefunguje uz spolehlive, zvlast jeste v relativne teplym listopadu. A od unora to pojede opet nanovo, letos liska prasila v pulce unora.
Vyndavat podsitovy desky v dobe kdy potrebuju zjistit narust spadu taky neni to spravny (si aktualne myslim).
Samozrejme uznavam, ze takova dlouha izolace muze matku negativne ovlivnit, proto mam pripadne nahradni oddelky/matky. A tez uznavam, ze musim odladit umisteni izolatoru, par jsem jich musel presunout, ale v nekolik pripadech to bylo zbytecny - je to pro me nova metodika, ma svy vyhody a nevyhody.
Jirko, ty to resis kyselinovou clonou, jsem kyselinar, ale zase se mi tam ty NEvitaminy nechce lejt po litrech.
Chose

Příspěvek: #473

Zimní bezplodé období a chov včelstev, která v zimě neplodují je jen jedna část skládačky. Samozřejmě VD má nějakou přirozenou mortalitu a za těch 5 měsíců (od září do února) jich tam už moc nezbude. A se zbytkem snadno zatočíte na přelomu května a června (u včelstev, kde je to nezbytné), to je ten další dílek. Když tento úkon dobře naplánujete, nemusíte kolem včel běhat s jedy a ještě maximálně využijete hlavní snůšku, rozmnožíte včelstva atd... Jen to chce u toho včelaření přemýšlet a ne bezhlavě furt cosi aplikovat a aplikovat. Variant jak to udělat je asi milión, ale principy jsou pořád stejné a kopírují to co třeba cerana dělá sama od sebe. Plodové pauzy, koncentrace VD do určeného místa a likvidace (opuštění nakaženého plodu)... A jako bonus vůbec nemusíte řešit rezidua čehokoliv v medu. Jen si musíte najít to správné načasování pro vaše konkrétní snůškové podmínky. Fakt si někdo myslí, že pro včely je lepší likvidace VD kyselinami, když to samé můžete provést mechanicky a v podstatě i efektivněji? Když to zvládne profík, tak pro hobíka s pár včelstvy za barákem je to vyloženě jen zábava.

Příspěvek: #474

Stefanos - problem je ale , že většina včelařů toto dělat nebude. Je to pracné. Pro začátečníky složité. S odebraným plodem nevíco, klíckováni kdo nemá značené matky je problém. Varroa past vyžaduje víc zásahů. Ale jak píšeš, možnosti jsou a kdo chce , může to dat asi i bez kyselin. Nebo minimum aplikací. Sám to po uhynech chci zkusit a overit si cas a narocnost jednotlivych zootechnik.