Příspěvek: #441

Každá věc jde udělat i složitě. Já dávám přednost jednoduchým řešením.

Používám pásky z celulózy (obdoba nosiče Formidolu).
Narovnám pásky do odměrného válce a zaliju horkým roztokem. Nechám do druhého dne tak, potom válec obrátím dnem vzhůru na nějakou mřížku, aby pásky zůstaly ve válci a nechám vykapat. Pozor, pásky musí být dost na volno - po nasáknutí zvětší objem. Pokud byste jich dal moc natěsno, už je bez poškození nevytáhnete.

Když jsem používal utěrky (třívrstvé), nařezané pásky jsem naskládal do plastové vaničky, lehce přes sebe, jednotlivé vrstvy jsem cca z ¹/₄ proložil plastovou fólií, aby se k sobě neslepily a pohodlně je odebíraly. Pak jsem to zalil a následně nakloněním vaničky nechal vytéct přebytek. Většinou jsem se ale trefil tak, že byly napité do plna a nic nepřebývalo. Žádné ždímání.

Nehledejte v tom zbytečné složitosti. Na nějakém +- gramu opravdu nezáleží. Musí to prostě na pohled i omak být na povrchu hodně vlhké.

Příspěvek: #442

@j_shadow: Super popis, díky.
Ještě by mě zajímalo:
1) Ty pásky pak věšíš shora na rámky (udělají tedy obrácené písmeno "U") v místech, kde je plod, ok?
2) Jaké jsou zhruba rozměry těch pásků a kolik jich dáš do 1 včelstva? Já jsem dával typicky 6 pásek, každá s plochou cca 10x20 cm a počítám, že včely k nim mohou z obou stran (kromě té plošky, která spočívá na horní loučce).
3) A kolik zhruba KŠ nebo KŠG (g nebo ml) dáš do jednoho včelstva? Potřebuju aspoň orientačně, jestli nejsem úplně mimo.
4) Přemýšlím, že by bylo možné předpřipravit si to všechno dopředu - v době, kdy je (mám) na to víc času, typicky v zimě. Nebo je to z nějakého důvodu nevhodné?

Příspěvek: #443

ad 1 - pásky dávám do uliček, podélně

ad 2 a 3 již to zde zaznělo

(05.08.2024 7:06)j_shadow napsal(a):  Loni jsem si dělal pásky z čisté celulózy o rozměru 25x375 mm, tloušťka asi 1 mm. Do pásku se vešlo 8,75 g kyseliny šťavelové, dával jsem 3 pásky na včelstvo (do 6rámkového oddělku jeden pásek), takže jsem byl velmi blízko tebou použitému dávkování. Nepozoroval jsem žádné problémy.

(05.08.2024 10:45)j_shadow napsal(a):  Letos jsem si připravil pásky o 10 mm vyšší, tedy 35 mm, takže výsledný obsah kyseliny by se měl pohybovat lehce nad 12 g na pásek.
TRaky si myslím, že je důležitější ta plocha, proto je vyšší koncentrace zbytečná - pouze při zachování stejné plochy zvedá celkovou toxicitu.

ad 4 Pokud si odladíte rozměr, který vám vyhovuje a kolik se do toho vleze, tak můžete potřebný počet naskládat do sáčku, nalít patřičné množství roztoku, nechat nasáknout, zavakuovat, svařit a máte nachystáno klidně na dva roky dopředu...

Příspěvek: #444

(05.08.2024 7:06)j_shadow napsal(a):  Do pásku se vešlo 8,75 g kyseliny šťavelové

Jen pro pořádek - 8,75 roztoku KŠ v glycerinu nebo opravdu jen kyseliny šťavelové (resp. dihydrátu)?

---

Vyšlo mi, že máte plochu nosičů KŠG cca 400 cm2/vč.
Já mám cca 1500 cm2/vč. - takže to je asi zbytečně moc...?

Příspěvek: #445

(05.08.2024 7:06)j_shadow napsal(a):  Loni jsem si dělal pásky z čisté celulózy o rozměru 25x375 mm, tloušťka asi 1 mm. Do pásku se vešlo 8,75 g kyseliny šťavelové, dával jsem 3 pásky na včelstvo (do 6rámkového oddělku jeden pásek), takže jsem byl velmi blízko tebou použitému dávkování. Nepozoroval jsem žádné problémy.

Když napíšu kyseliny šťavelové, tak tím opravdu nemyslím roztok...
Možná se mi to ne vždy povede, ale vy svých sděleních se snažím být stručný a přesný.

---

Vše podstatné jsem zde již napsal.

(08.08.2024 9:57)j_shadow napsal(a):  Pásky napouštím ponořením (zalívám horkým roztokem) a pak je nechám odkapat. Nikdy je nemám suché. Obsah kyseliny vypočítám z hmotnosti před a po.

---

Mě to možná připadá automatické, ale bavit se o hmotnosti roztoku je bezpředmětné - účinná látka je kyselina šťavělová.
I na lécích se uvádí obsah účinné látky, ne hmotnost tablety.

Příspěvek: #446

Neberte to prosím jako rýpání.
Vy se snažíte být přesný, ale to já nemůžu vědět - neznám Vás, takže se radši zeptám.

(Když pak půjdeme do důsledků - ale to nebylo a není předmětem mého dotazu - předpokládám, že používáte dihydrát kyseliny šťavelové. Takže v 8,75 gramech dihydrátu budete mít cca 6,2 g KŠ, což není úplně malý rozdíl. Ale rozumíme si, všichni zřejmě používáme dihydrát, tak snad zde k nedorozumění nedojde.)

Příspěvek: #447

(12.08.2024 12:20)Karel P. napsal(a):  Jen pro pořádek - 8,75 roztoku KŠ v glycerinu nebo opravdu jen kyseliny šťavelové (resp. dihydrátu)?

Ano, bavíme se o dihydrátu. Nevím o nikom, že by ji někdo k ošetřování včelstev používal v jiné formě.
Vaše otázky rozhodně neberu jako rýpání. Na to jsou tu jiní a většinou na ně přestanu reagovat.

Příspěvek: #448

Ahoj, zrovna nedavno jsem řešil problém "množství KŠ+G na včelstvo" a mje zjištění je následující:
1) Nejlépe zpracované informace podložené měřením a daty jsou na stránkách Randy Olivera https://scientificbeekeeping.com/
2) Dle Randyho je potřeba aplikovat 50gKŠ na včelstvo. Toto je o řád více než se c ČR aplikuje v jedné utěrce (Přidalova metoda), ve které je řádově nižší množství (10g) KŠ. Malé množství rovná se malá mortalita během 48h (jsou na to grafy na Randyho webu)
3) Dále se liší i poměr KŚ:G. Randy propaguje 1:1, pásky z Polska mají poměr 1:2, Přidalova metoda má poměr 3:5

Příspěvek: #449

To, že dávka kolem 5 gramů je nedostatečná, zde již zaznělo několikrát. Jen na okraj - 10 a 50 gramů není rozdíl v řádu. 5 a 50 ano.
Mě se osvědčila koncentrace kolem 40 %. Při silnější koncentraci při uchovávání pásků navrstvených na sobě začnou pásky vlivem krystalizace "prorůstrat".

Příspěvek: #450

Posílám pár poznámek:
1) Přidalova etoda obsahuje v jedné utěrce jednotky KŠ (5-7g) a Randyho metoda 50g, to jsou jednotky a desítky, ale kdo by se přel o slovíčka
2) V celé nahotě se zde projevuje tragédie Českého včelařství, které se tváří že má v zádech nějaký výzkumák bez jakéhokoliv výzkumného potenciálu. Výsledkem je stav "co všelař to výzkumník".
3) Podle studie už z roku 2000!!!, na kterou se odkazuje Randy Oliver (Activity of oxalic and citric acids on the mite Varroa destructor in laboratory assays Norberto MILANI, Table IV) je mortalita KŠ+G v poměru 1:1 73.5%, v poměru 10:1 48%. Studie neuvádí používané poměry 1:2 (polské pásky) nebo 3:2 (Přidal).
4) Běloruský výzkumník Rachmatulin uvádí, že KŠ by měla být ve všelstvu pouze po omezenou dobu jedné generace včel, protože stejně jako včela, tak i včelstvo má svůj "mikrobiom", který přítomnost kyseliny porušuje. Tomu bych docela věřil.
5) Stačilo by do českého včelařství "okopírovat" Randyho metodu, který se za 7 let dostal z nuly na 50% včelstev ve stavu "bez potřeby ošetřování". Medodika je zhruba následující:
- 1) měří se individuální včelstva pomocí smyvu alkoholem cca 3x ročně
- 2) včelstva s nulovým smyvem se neošetřují
- 3) včelstva s nenulovým smyvem se ošetřují (zootechnicky/KŠ/KM/Thymol)
6) Základní Randyho myšlenka: dlouhodobým Darvinovským výběrem se dostat do stavu, kdy většina včelstev nebude potřebovat žádnou "chemii"
7) Když byl ČSV schopen v 80-tých letech převálcovat základní genom včely v České kotlině, tak nevím, proč by nezvládl i toto. Bohužel s lidmi typu Peroutka prosazujícími 40 let sesypání zimní měli do jednoho kelímku od jogurtu to asi nepůjde.

Příspěvek: #451

ad 7
Tak oni by mohli, kdyby chtěli. Jenže oni nechtějí...
Českému včelařství by pomohlo, kdyby místo kleštíka ze včel, byli odstraněni někteří lidé z oboru.

---

Nechci se handrkovat o slovíčko, ale mezi cca 5 g a 10 g je rozdíl 50 % Ano, v Randyho metodě je o řád vyšší množství. Hlava mi nebere, kde se vzalo těch 5 g a proč na nich někteří tak lpí...

Příspěvek: #452

Ona je i otázka, jak Randy přišel na to, že je potřeba 50g KŠ/včelstvo. V přednáškách na Youtube se Randy odkazuje na výše uvedenou studii Norberto Milani, kde sledovali motralitu roztočů a vyšel jim graf na Figure 2., ve kterém je 95% mortalita při koncentraci 5ug/cm2 povrchu, po kterém roztoči hopsali v petriho misce. Randy to potom přepočítával na povrch těla včely (včela má dle Randzho asi 3cm2) a titroval jednotlivé včely a zjišťoval kolik KŠ absorbovalo jejich tělo. Já vycházím z toho grafu a říkám si, že jestli Randy má 95% mortalitu při 50g/včelstvo, tak 5g bude mít (dle grafu) mortalitu cca 50% no a to je dost málo.

Příspěvek: #453

(12.08.2024 10:10)j_shadow napsal(a):  Každá věc jde udělat i složitě. Já dávám přednost jednoduchým řešením.
*
*
Když jsem používal utěrky (třívrstvé), nařezané pásky jsem naskládal do plastové vaničky, lehce přes sebe, ...

Když jednoduše, tak proč nepoložit papírovou utěrku na rámky a např. střičkou nanést požadované množství KŠG. Během chvíle se tekutina vsákne. Je s tímto postupem nějaký problém?
Nebo je fakt potřeba nalévat horké, nechat den louhovat, uzavírat do pytlíků atd atd ... nebo prostě vžít roli utěrek, natrhat a položit na rámky a zalít KŠG (minuta na 10 včelstev) ... ? Nebo jako Raul na včelnici ponořit jednu utěrku za druhou do kýble s KŠG a položit na rámky - taky rychlovka.

Pokud dáváte přednost jednoduchým řešením, proč to děláte tak složitě - má to nějaký pádný důvod?
Dík

Příspěvek: #454

Utěrky nepoužívám. Psal jsem - když jsem používal...mna to jako pásky mezi rámky, ne celé utěrky. Má to svůj důvod a psalo se zde o tom již několikrát. Aplikace roztoku stříkačkou na každý jednotlivý nosič v každém úle je jednodušší, než přes noc nechat nasáknout třeba 200 pásků pro 50 úlů? Nalití kdo nádoby trvá 30 sekund na 50 úlů. Následné otočení dnem vzhůru asi tak 12 vteřin. Čas nacákání a odkapání nepočítám, protože mezi tím dělám něco jiného, třeba spím...
Horký roztok nalévám na pásky hned po tom, jakmile se veškerá kyselina rozpustí. Pro jednoduchost bych měl počkat, až chladne? Benefitem, je, že horký roztok má nižší viskozitu a lépe se vpíjí.
Představa, že budu roztok mezi včelnicemi převážet v otevřeném kýblu mě poněkud děsí. Z pásku mi roztok kyseliny nestříká ani při sebeprudším brždění. U toho kýble si moc jistý nejsem...
Proč píšete o jakémsi Raulovi? Pochlubte se, prosím, se svými zkušenostmi.

Příspěvek: #455

Zkoušel jsem glycerin se šťavelkou před čtyřmi a pěti lety. Používal jsem proužky vyrobené z papíru na pivní tácky a také ubrousky. U vysokých nástavků se ubrousky příliš neosvědčily, vhodnější byly pásky. Léčebná kůra trvala jeden měsíc. Po vyhodnocení smyvem CO2 se zdálo, že počet roztočů se nezměnil, bylo jich stejně. Gabon Flum, který jsem nasadil po šťavelce, byl účinnější. Později jsem už tuto metodu nezkoušel. Přešel jsem na sublimaci a tepelné ošetření. Dnes se zaměřuji hodně na genetiku, která zvládá virózy, než na boj s roztoči – tam vidím svoji budoucnost. Příští rok ale zkusím u několika rodin dát proužky dlouhodobě, můj známí tvrdil že se mu to moc zamlouvá. Uvidíme.

Příspěvek: #456

Letos jsem použil KŠG napuštěnou v páskách hobrafiltu, zavěšené mezi rámky. Jsou tam už od začátku srpna, ale většina z nich je pořád těžká a mokrá. Doufal jsem, že je nyní vytáhnu a suché uskladním na použití příští rok. Takhle moc nevím, jak to udělat, aby nechytly plíseň. Má někdo zkušenost, třeba když se přes zimu rozvěsí v prázdném nástavku, jestli je šance, že nějak odvětrají a vyschnou? Překvapilo mě to, vzhledem k tomu, že jsem byl připravený, že je po cca 14 dnech použití budu muset znovu napustit. Podobně jsem to měl ale i v létě s ubrousky, kdy jen slabá třetina jich uschla a včely je začaly jakž takž vynášet. Zbytek tam zůstal ležet, dokud jsem je sám nevyhodil.

Příspěvek: #457

Primo na plodu?

Příspěvek: #458

(10.10.2024 14:50)NitraM napsal(a):  Letos jsem použil KŠG napuštěnou v páskách hobrafiltu, zavěšené mezi rámky. Jsou tam už od začátku srpna, ale většina z nich je pořád těžká a mokrá. Doufal jsem, že je nyní vytáhnu a suché uskladním na použití příští rok. Takhle moc nevím, jak to udělat, aby nechytly plíseň. Má někdo zkušenost, třeba když se přes zimu rozvěsí v prázdném nástavku, jestli je šance, že nějak odvětrají a vyschnou? Překvapilo mě to, vzhledem k tomu, že jsem byl připravený, že je po cca 14 dnech použití budu muset znovu napustit. Podobně jsem to měl ale i v létě s ubrousky, kdy jen slabá třetina jich uschla a včely je začaly jakž takž vynášet. Zbytek tam zůstal ležet, dokud jsem je sám nevyhodil.

S hobrafiltem zkušenosti nemám, ale u ubrousků je normální, že je nevykusují naopak je spíš připropolisovávají k loučkám, proto je po týdnu vyndavám....jsou sice mokrý, ale né od štavelky s glycerinem, ale od úlové vlhkosti. Tomu hobrafiltu bych moc nevěřil, nasaje spousty roztoku dovnitř, ale do včel se nemá jak dostat.

Příspěvek: #459

J_shadow tu pěkně popsal, že tohle vysvětlení je nesprávné.

---

(03.08.2024 17:50)j_shadow napsal(a):  Zjišťovat hmotnostní obsah kyseliny (úbytek) pomoci pH?

Představa, že se kyselina šťavelová odpařuje, tak jako například kyselina mravenčí, je myslím na hony vzdálená realitě. Kyselina mravenčí je těkavá a intenzivně se odpařuje i při pokojové teplotě. Kyselina šťavelová rozhodně ne. Při aplikaci kyseliny mravenčí se doporučuje odpar 20 g za den. Přibližně stejné množství kyseliny šťavelové by mělo fungovat několik měsíců (pokud připustím, že se odporuje)? Při řádově nižší koncentraci v úlovém prostoru?
No ono to ale opravdu může fungovat poměrně dlouho (vyzkoušeno), ale s odparem to opravdu nemá nic společného.

Glycerin je tam mimo jiné proto, že je hygroskopický (přitahuje vodu ze vzduchu) a díky této vlastnosti zůstává nosič dlouhodobě vlhký a zajišťuje udržení kyseliny v nekrystalické podobě. Stejnou funkci plní sacharoza v roztoku pro pokap - rozhodně tam není k vůli tomu, aby to pro včely bylo atraktivní.

Rozdílnou délku schopnosti efektivně působit (mezi ubrouskem a hobrafiltem) bych viděl v rozdílné ploše a schopností pojmout určité množství roztoku

Příspěvek: #460

Já jsem potřeboval dlouhodobý nosič, utěrky na týden mi přijdou dobré pro nutné nasazení v květnu nebo červnu, ale na ochranu včel v podletí chci pokrýt aspoň ten měsíc. S použitím hobrafiltu mezi rámky a jeho účinností jsem vcelku spokojený, akorát jsem si myslel, že když se ve zde na fóru zveřejněném návodu navrhuje po 14 dnech výměna za čerstvý, že budou desky suché a bude je třeba znovu napustit. Jsou ale pořád vlhké a kyselé, tak nevím důvod, proč se ta obměna doporučuje (a jestli to třeba někomu funguje jinak). Jen píšu svoji zkušenost, která mě překvapila.

Tak až nyní pásky vyndám, nechám je vyvěšené v prázdném nástavku mimo včelstva a budu pozorovat, co to s nimi udělá a jestli příští rok budou k použití nebo budou na vyhození.