Příspěvek: #401

Zkuste to s těmi panáky - však pořád budete pít alkohol o stejné koncentraci. A ideálně to bude sledovat v dlouhém čase - každý den pět velkých, třeba po dobu deseti let.. To je z pohledu délky života včely pár dní.

Koncentraci v roztoku glycerinu nemá smysl zvedat, protože kyselina začne "vypadávat". V krystalické podobě na nosiči nemá smysl. Už jsem zde o tom před nedávnem psal. Zkuste, prosím, věnovat více času porozumění jednotlivých příspěvků a následnému uložení do paměti. Ušetříte si tím spoustu času psaním zbytečných rozšiřujících podotázek.

Příspěvek: #402

Randy Oliver používá ředění dokonce 1:1 v dávce 60 g/úl. Tvrdí, že je důležitá plocha nosiče. Nejlépe hodnotí švédskou utěrku. Plocha je 60 sq inch. Pokládá ji na horní loučky mezi dva plodištní nástavky. Aby dosáhl podobných výsledků se zavěšenými pásky, mají pásky plochu 112 sq inch.
Zkoušel i ředění 1:2 v dávce 40 g/úl. Výsledky byly o trochu horší.
Možná tedy těch 600 g KŠ na 1000 g G (3:5) je ideál a vyšší koncentrace už nemá smysl.

Příspěvek: #403

Letos jsem si připravil pásky o 10 mm vyšší, tedy 35 mm, takže výsledný obsah kyseliny by se měl pohybovat lehce nad 12 g na pásek.
TRaky si myslím, že je důležitější ta plocha, proto je vyšší koncentrace zbytečná - pouze při zachování stejné plochy zvedá celkovou toxicitu.

Příspěvek: #404

(04.08.2024 8:40)j_shadow napsal(a):  Po odparu kyseliny šťavelové z roztoku glycerinu se z ní stane co?
To rozcupování nějak napomáhá tomu odparu, že je vše využito do poslední kapky?

Nevim, jak jinak to uz rict. KS je krystalicka latka, ktera se neodparuje. Glycerin je tam jako rozpoustedlo a nosic. Vybrany prave proto, ze se hned nevypari a dlouho udrzi KS v tekute forme, aby ji vcely mohly roztahat po plodisti. Myslilm, ze to vite, zbytecny troling.
Pokud jde o chemicke terapie, kdyz uz se jim nevyhnu, jsem priznivcem kratkodobych, (to muzeme, pokecat Jen tak, proc ktere preferujeme, ale je to jen pocitova vec, argumenty vedecke nenajdeme) a u takove by bylo idelani, kdyby odmerene mnozstvi v dannem case plne vyuzily - a pri tom rozcupovani roztahaly po plodisti. Stejne uvazuje mnoho dalsich vcelaru. Je to jedna moznost, nemusime vsichni postupovat stejne. Nemeli bychom.

Příspěvek: #405

Zajímá mě - vy, kdo aplikujete KŠG v tomto období, tak děláte v zimě i pokap KŠ?

Příspěvek: #406

Dast napsal: "...Pokud jde o chemicke terapie, kdyz uz se jim nevyhnu, jsem priznivcem kratkodobych, (to muzeme, pokecat Jen tak, proc ktere preferujeme, ale je to jen pocitova vec, argumenty vedecke nenajdeme)..."
Pokud pod "chemické" zařadím kyselinu mravenčí, kyselinu šťavelovou a kyselinu mléčnou,
pak si myslím, že krátkodobost či dlouhodobost není jen pocitová věc.
Třeba u KMr je krátkodobost objektivně vyvolána nutností rychle zasáhnout a to i na zavíčkovaný plod a jako vedlejší efekt je likvidace (již rozšířenou pozorovatelnou virózou) zeslabených včel. Dlouhodobá forma působení údajně pomáhá s nosematózou.
Naopak u KŠ, která na zavíčkovaný plod nefunguje, je dlouhodobost objektivně nutná k tomu, aby doba působení byla tak dlouhá, že zasáhne i vylíhlé (vyexpedovaní z buněk) roztoče, nejen foretické.
A třeba KMl při bezplodém období (oddělek, roj, norské zimování, potažmo jakékoliv přemetení na MS) objektivně postačí jednorázově.
Tak to chápu já. Analfabet.

Příspěvek: #407

Shrnul jsi to celkem přesně. Pokud se chci vyhnout pesticidům, což amitraz, flumethrin, tau-fluvalinát nepochybně jsou a já je v úlech nechci, tak mám několik možností a s těmi se dá hrát. Dast preferuje krátkodobou expozici, což umím jen kyselinou mravenenčí, jenže je to hodně radikální a v tomto období s množstvím plodu to má efekt jen při cca dvou týdenní expozici, na to nemám čas a vlny veder to moc neumožnují,takže KŠ s glycerinem mě zatím slouží dobře, loni jediný zásah a vyzimování bez ztrát, což múže být náhoda a taky selekce předchozích let....

Příspěvek: #408

Ja prece nerikam, ze kratko/dlouho-dobost je pocitova vec To je dane delkou aplikace. Ale preference nektere z nich.
Ale asi jsem to prilis zobecnil. Jednak kratkodobe - tim myslim jednorazove, s dobou pusobeni dny az max 2 tydny. Teda i formidol, pokap,...
Mel jsem tim na mysli, ze ten, kdo pouziva ty metody, kde se ruzna leciva vkladaji do ulu na dlouho dobu, dosahne zhruba stenych vysledku,
takze nemam argument, ciste vedecky, kterym bych to vymlouval.

Příspěvek: #409

Ted jsem sk odecty spadu VD pred nasazenim KS a po.
Nechapu, jak Sedlacek muze byt spokojen se spady jak on rika 12345 (predpokladam, ze mluvi o prirozenych spadech).
Kdyz se podivam na ta vcelstva, ktera mela prirozene nelecebne spad 1-10 kousku denne, pak prosla nasazenim formidolu 40 a pei nem mela lecebny spad X desitek kousku VD, a potom dostala pasky s KS a mela a dosud ma lecebny spad klidne mezi 100-200 kusy VD, tak pocitaci prirozeneho spadu roztocu mi prijde k nicemu a chlacholeni se, ze jich je 12345 neno do 10 kusu denne, je velkej omyl.
A nemyslim si, ze kdyu u mne sou ty rozdily tak velke, tak treba prave u Sedlacka nebudou take. To je matematika a biologie.
Tak doporucuju vsem, kdo mate 12345 roztocu, abyste tak uplne v pohode nebyly a overili si skutecne mnozstvi treba prave formidolem nebo stavelkou.

Prijde mi, ze spolehlive se to da zjistit fakt jedine nasazenim nejakeho "odstranovace" VD. Jenze jak to delat v dobe, kdy je v ulech medck vytaceni. Sedlacek se odkazuje na nejakou praci Antonina Pridala, kde pry zjistil, treba KS v medu vyrazna rezidua nezanechala. Da se to najit nekde na netu? Nebo v cem to vyslo? Vite o tom neco vic?

Protoze v nekterych vcelstvech jsem narazil na nizsi jednotky delnic a trubcu se zdeformovanymi kridly, takze si rikam, ze odstranovani klestika melo zacit driv nez po poslednim vytaceni. Trubcinu jsem vyrezaval.

Příspěvek: #410

Kdo si chce něco obhájit, tak vždy se nějaká studie najde... Já bych rozhodně v období, kdy je v úlech med k vytáčení, žádné varroacidy nepoužíval. Vždyť u KŠ je princip, že to roztahají všude. No a v medu KŠ je přirozeně obsažena, takže pak těžko posoudit, kolik z toho je přirozený obsah a kolik pozůstatek léčení. Rozhodně bych nerad vytáčel med se zvýšeným obsahem KŠ.

Příspěvek: #411

...ten prirodzený obsah kyseliny šťaveľov je priamo závislý od rastlín v okruhu včelnice... v nemeckých krajinách to majú vytypované do takej miery, že pre biovčelárov robia kontroly a všetko čo je nad tento obsah berú ako zbytok po nesprávnom liečení...Ak kontrolujú med od Mníchova a vykazuje podozrivo veľký podiel KS, alebo KM, ktorý nie je typicky pre ten región, tak sa urobí hĺbkový rozbor, aká je to látka, či je z nektáru prírodná alebo priemyselne vyrobená, ktorá sa dostala do medu pri likvidácii klieštika. Zistia to napríklad na tom, že síce sú miestne kvety, ktoré mohli svojim nektárom spôsobiť zvýšenie KŠ v mede ( napr. medovka 38–119 mg/kg, vres 48–151 mg/kg) ale ich peľ sa v mede nenachádza lebo je ho minimum.


nakoniec ani česká vyhláška o mede nedovoľuje do medu nič pridávať... či?

Příspěvek: #412

Nevim v jakem kontextu to v te vyhlasce je, ale urcite se pridavanim do medu mysli jeho pancovani anebo dochcuvoani apodobne, ovsem s umyslem menit chutove nebo kvalitativni a jine vlastnosti medu. Coz nedopada na podavani napr KS s umyslem idstranit klestika.

Příspěvek: #413

@TomasK1
Vy máte přehled o německé legislativě ohledně medu?

(06.08.2024 20:03)goro napsal(a):  ... v nemeckých krajinách to majú vytypované do takej miery, že pre biovčelárov robia kontroly a všetko čo je nad tento obsah berú ako zbytok po nesprávnom liečení...

Příspěvek: #414

@Dast
No vidíte, a mě přijde jako troling to vaše vymýšlení různých teorií o vlastnostech glycerinu a jeho roli při ošetřování včelstev...

Zkusím to ještě jednou - heslovitě a jednoduše:
- Glycerin je silně hygroskopická látka, tzn. že velmi ochotně přijímá molekuly vody z okolního prostředí (vzdušná vlhkost). Pro tuto svou vlastnost se hojně používá v kosmetice jako základ hydratačních krémů, mýdel atd.
- Pokud jakákoliv hygroskopická látku na sebe váže vzdušnou vlhkost, její celkový objem i hmotnost se oproti tomu původnímu zvedá. Naproti tomu při odpařování libovolné látky počáteční hmotnost i objem, v závislosti na intenzitě odparu, postupně klesá.
- V úlovém prostoru je vyšší vzdušná vlhkost (v závislosti na snůšce, krmení atd.), tedy ideální prostředí, ve kterém se molekuly vody váží na glycerin.
- Jediný úbytek množství (hmotnosti a objemu) u roztoku kyseliny šťavelové a glycerinu je ten, který včely na svých končetinách roznesou po díle, případně vynesou ven z úlu , společně s vykousaným nosičem. K žádnému odparu kyseliny ani glycerinu nedochází.
- Jedna z aplikací, kde dochází k odparu glycerinu, jsou e-cigarety. To ale myslím s předmětem naši diskuse nemá nic společného.

Pro úplnost, abych předešel vašemu dalšímu trolení, dodávám:
- K ošetřování svých včelstev nepoužívám žádné pesticidy, jak jste zde před časem tvrdil. K tomu nabádám i ostatní včelaře, aby od VLP s obsahem těchto látek upustili.
-Pokud je to nutné, používám organické kyseliny.
- Počet ošetření v průběhu roku se snažím omezit na nezbytné minimum.
- Nejsem příznivce dlouhodobých aplikací čehokoliv. Jedinou výjimkou je právě roztok kyseliny šťavelové a glycerinu - dle současných poznatků šetrný způsob vůči včelám s dobrým účinkem.
- Maximálně se snažím využít benefitů, které poskytují metody jako tvorba oddělků, letní kličkování matek a přimetení na mezistěny.

Příspěvek: #415

Ne nemam, a proc? Jako tedxfakt nechapu kam mirite a na co narazite. K cemu by mi mela byt dobra nem3cka legislativa?
Ja se vyjadroval k ceske vyhlasce na kterou upozornoval goro, ze je zakaz cokoliv pridavat do medu. Uprimne, nevim jak to tam je napsaney sle pokud je to pravda, tak je to mysleno tak jak jsem to napsal.
Nebudte tajuplnej a vyjadrujte se naprimo, fakt nevim, kam tou otazkou mirite.

Příspěvek: #416

(06.08.2024 20:49)TomasK1 napsal(a):  Nevim v jakem kontextu to v te vyhlasce je..

nevieš ale píšeš..
..citujem vyhlášu, paragraf 10, odsek 1:
§ 10
Požadavky na jakost
(1) Do medu nesmí být přidány, s výjimkou jiného druhu medu, žádné jiné látky...
Tomáš
ak pridáš do medu KŠ je jedno s akým "úmyslom" , jeho chuť tým ovplyvniť rozhodne môžeš...

Väčšina medov obsahuje < 200 mg kyseliny šťaveľovej/kg medu (Wibbertmann, 2003). Práve 200mgKŠ/kg kvetového medu je chuťová hranica väčšiny ľudí, ale sú jedinci, ktorí cítia KŠ už pri 50mg/kg medu. Naopak výraznejšia chuť medovicového medu posúva chuťovú hranicu človeka až k hodnote 450 mg KŠ/kg medu!
Samozrejme neznamená to, že med v ktorom zákazník „ucíti“ vyšší podiel KŠ po liečení včelár nemôže predávať. Vzhľadom na „prirodzený výskyt KŠ v mede“ nie je totiž pre kyselinu šťaveľovú zákonom stanovený limit rezíduá v mede ako je to u iných zvyškových látok z iných liečiv...

Příspěvek: #417

@TomasK1

Goro písal, ako robia kontroly biovčelárov v nemeckých krajinách...
Pod svou otázkou jsem vložil citaci jeho postu a tučně jsem vyznačil části textu pro lepší pochopení kontextu mé otázky. Asi nedostatečně zvýrazněné...

Příspěvek: #418

Ach jo...vyhlaskou jsem zminoval vyhlasku, kterou goro zminil na poslednich dvou radcich onoho prispevku = ceskiu vyhlasku.
Nemeckou vyhlasku/legjslativu jsem vubec nesresil, jen se podivil nad temi rozsahy.

Goro - vyklad predpisu je vzdycky potreba delat tak, aby naplnoval ucel a smysl. "Pridavat" v dsnem pripade se podle smyslu a ucelu te vyhlasky nevtahuje na kyselinu stwvelovou, pokud ji tedy nebudu kapatkem pridavat do kazde sklenice. Ostatne ty vyplyva, kam tim zakonodarce miril i z toho, ze jedinou vyjimku zminuje jiny med.
Co kdyz bude v medu vosk???? Hmmm? Med prodavaby ve sklenicich kde je kus plastu zality medem. S medem se to nesmicha, ale pridano do medu to je. Takze to je treba priklad toho, ze je potreba se zam,slet, jak to autor zamyslel.

Ale, chtel jsem se jeste zeptat vas obou.
Chapu, te se KS s glycerinem roznese po ule treba na tech nohach vcel a ulpi na plastech.

Kam ta kyselina pak zmizi z tech plastu. Rekneme, ze se ten glycerin odpari, krystalky opadaji mebo zustanou "zadupane" ve vosku?
Jde mi o to pochopit cely cyklus od vpraveni KS do ulu az po jeji vymizeni z ulu.

Nebo to vymizeni je realizivano proste vymenou dila, proprze jinak se to ven z ulu nedostane?

Diky.

Příspěvek: #419

Pokud se chcete striktně držet legislativy, tak máte naprosto jasně dané, že do včel za účelem jejich ošetření můžete použít výhradně pouze a jen registrované a schválené VLP. U každého takového prostředku je jasně uvedeno, zda ho můžete či nemůžete použít v době, kdy je v úle med, který bude odebrán a určen ke konzumaci.

Takže je zbytečné lamentovat nad tím, zda případná rezidua kyseliny či glycerinu je či není v rozporu s citovanou vyhláškou - jeden předpis chcete úzkostlivě dodržovat a porušujete jiný. To je poněkud schizofrenní.

Kyselina šťavelová není lipofilní a včely ji do díla určitě nezadupou. Jak se na dno úlu dostane roztoč, zrnka pylu, vosková zrcátka a spousty dalších "hmot"? Že by třeba gravitace.
O odpařování glycerinu již dále nehodlám diskutovat.

Příspěvek: #420

Zdravím vespolek, dnes jsem rozšířil Vaše řady, tedy Vás, kdo aplikujete KŠG do včel. Předtím jsem si poslechl pár přednášek J. Danihlíka na toto téma.
Dnes jsem zkušebně ošetřil dvě včelstva, zítra budu pokračovat, ale potřeboval bych se poradit:

1) J. Danihlík měl dobré výsledky s 42 g dihydrátu KŠ na včelstvo (7 ubrousků x 6 g KŠ). Ubrousky tam, kde je plod. Takže když byl plod v jednom VN, tak všech 7 ubrousků jsem dal do tohoto jednoho VN (každý zavěsím na horní loučku rámku s plodem)? Každý ubrousek má šířku cca 10 cm. Je to tak OK?

2) Je potřeba rozšířit mezeru mezi rámky - o kolik asi je to potřeba? Tam, kde byl ubrousek, jsem přidal cca půl mezerníku. OK?

3) Zkusil jsem dvouvrstvé kuchyňské utěrky, které jsem podle J. Danihlíka dal dvě na sebe a ještě přehnul na půl. Jak sám říkal, blbě se to dává do úlu.
Další nosič jsem zkusil suché desky z použitého Formidolu 40, ty se dávaly o poznání lépe. Je jejich použití OK?

4) J. Danihlík nechával KŠG 3 týdny. Nestačilo by pokrýt dobu, po kterou se zaručeně vylíhne všechen zavíčkovaný plod, tedy cca o týden méně?

Předem díky za komentáře.