Příspěvek: #421

(06.08.2024 21:46)j_shadow napsal(a):  - Maximálně se snažím využít benefitů, které poskytují metody jako tvorba oddělků, letní kličkování matek a přimetení na mezistěny.

Můžete prosím napsat pár řádků k letnímu klíckování matek?

Příspěvek: #422

Tak je tu o tom celé vlákno.
https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Izola...lich-matek

Anebo se dá čerpat třeba zde.

(22.01.2018 14:47)ferokulda napsal(a):  Vyrábí je přímo pán na těchto stránkách. Zatím pro Adamce a Optimal, ale prý začne i pro Langy. Tak ho zkus kontaktovat.
http://www.vcely-med.cz/izolace-vcelich-matek

Příspěvek: #423

@Karel P.
ad 1. Na přesném rozměru a umístění nosiče zcela určitě nezáleží. Blízko plodu je OK a musí tak nějak včelám zavazet.
ad 2 Není, včely si dílo kolem pásků vykoušou.
ad 3 Desky od formidolu jsou z celulózy, takže jejich požití je OK.
ad 4. Kde berete jistou, že kyselina bude mít účinnost hned po vložení? Včely musí roztok nejprve roznést po díle, aby se s ním mohl roztoč potkat - působí kontaktně, takže nejprve musí dojít k jeho distribuci. A to může chvíli trvat, takže proto tři týdny.

Příspěvek: #424

(07.08.2024 22:30)j_shadow napsal(a):  @Karel P.
ad 1. Na přesném rozměru a umístění nosiče zcela určitě nezáleží. Blízko plodu je OK a musí tak nějak včelám zavazet.
ad 2 Není, včely si dílo kolem pásků vykoušou.
ad 3 Desky od formidolu jsou z celulózy, takže jejich požití je OK.
ad 4. Kde berete jistou, že kyselina bude mít účinnost hned po vložení? Včely musí roztok nejprve roznést po díle, aby se s ním mohl roztoč potkat - působí kontaktně, takže nejprve musí dojít k jeho distribuci. A to může chvíli trvat, takže proto tři týdny.

Díky za odpovědi.
Druhý den jsem se na to podíval, jak to vypadá (pochopte, dělám to poprvé). A zjistil jsem toto:
1) Včely normálně lezly i po páskách.
2) Mezery mezi plásty byly rozšířené o ca půl mezerníku a veškerý plod v místech nosičů byl zachovaný.
3) Desky od Formidolu včely už během prvního dne masivně cupovaly a vynášely ven, tak snad z nich ještě chvíli něco zbyde.
Připadalo mi ale, že ty desky jsou poměrně suché, tak se obávám o účinnnost (napustil jsem je tak, že na 1/2 desky padlo 6 g dihydrátu KŠ. Kuchyňské utěrky ve vedlejším úle mi připadaly vlhčí, tak možná budou vhodnější (ovšem horší manipulace s nimi). Ani je včely tolik nevykusovaly (zatím).
4) Kde beru jistotu, že KŠ bude účinkovat hned - já žádnou jistotu nikde neberu, prostě jsem se jen ptal. Odpověď chápu. I spad na podložku byl nula.

Nosiče KŠG jsem při přípravě nemáčel a neždímal, ale jako J.D. jsem dávkoval stříkačkou. Možná to ty desky od Formidolu chtělo udělat menší, aby se víc nasytily...

Příspěvek: #425

Kdyz jsem vlozil pasky s KS a glycerinem do ulu a po 24 hodinach sel zkontrolovat spad, tak tak byl skokovy vyrazny narust v poctu VD na podlozce oproti predchozim dnum (24 hodinovym cyklum) odectu spadu.
V mym pripade KS fungovala hned, vcetne toho, ze hned po vlozeni pasku je vcely zacaly cupovat a vynaset.
To ze padal vyssi pocet klestiku tedy bude cim?
1/ pusobenim KS?
2/ hrebelcovanim delnic a trubcu kouskami cupovaneho nosice?
3/ nahlou promenou vcelstva ve vcelstvo varroasenzitivni/-rezistentni?
Podle toho co vidim ve vcelach/na podlozkach ta KS ucinkuje a vyvolava spad VD hned, ve smyslu od prvniho dne.

Příspěvek: #426

Můžeš upřesnit ten skokový nárůst spadu? Byly jich desítky / stovky / tisíce?

EDIT:
Jak to padá ostatním po 24 h?
U mě to zatím nepadá proč? Nejsou roztoči? Podle smyvu by tam roztoči měli být. (Záměrně nepíšu kolik, protože bych se patrně dočkal zaručených předpovědí, že včelstva nepřežijí podzim apod.)

Příspěvek: #427

(08.08.2024 8:10)Karel P. napsal(a):  Připadalo mi ale, že ty desky jsou poměrně suché, tak se obávám o účinnnost (napustil jsem je tak, že na 1/2 desky padlo 6 g dihydrátu KŠ. Kuchyňské utěrky ve vedlejším úle mi připadaly vlhčí, tak možná budou vhodnější (ovšem horší manipulace s nimi). Ani je včely tolik nevykusovaly (zatím).

Pásky napouštím ponořením (zalívám horkým roztokem) a pak je nechám odkapat. Nikdy je nemám suché. Obsah kyseliny vypočítám z hmotnosti před a po.

Příspěvek: #428

Říkal jsem si, že to tak taky na zbytek včel udělám.
A po tomhle ošetření KŠG děláš ještě pokap KŠ v zimě v bezplodém období? Předpokládám, že tam VD vždy bude a cílem je mít 0 VD do jara.
Jde mi o to, jestli nevadí takováhle opakovaná expozice šťavelkou.

Příspěvek: #429

Jen v kratkosti, nemam to vsechno v excelu zatim jen na papirech, tak se mi s tim hur pracuje.
Kmenova vcelstva:
C. 1.4.1 pocet vd 3 dny pred KS: 3, 3, 8, den po aplikaci KS 23 kusu

Vcelstvo c. 1.4.2. Pocet vd 3 dny pred KS: 2,5,2, den po KS 35 kusu

Oddelek c 3.1 3dny pred KS: 2,2,2, den po KS 47 kusu, pritom pasky nevykousane (na podlozce zbytky nebyly)
Oddelek c 3.2 3 dny pred KS: 0,1,0, den po KS 26 kusu

Pak ale byl treba jeden oddelek c. 3.5, 3 dby pred KS 2,4,2 a den po KS 4 kusy vd

Az si to dam cele do excelu tak to bude prehlednejsi.

Příspěvek: #430

(08.08.2024 9:20)Karel P. napsal(a):  U mě to zatím nepadá proč?

Kyselina šťaveľová pôsobí na roztoče Varroa pri priamom kontakte, je to kontaktný jed. Preto sa zdôrazňuje, aby kyselina šťaveľová bola na povrchu včiel, kde príde s ňou klieštik do kontaktu. Kyselina šťaveľová poleptá sací orgán klieštika a ten uhynie od hladu. Podľa niektorých pozorovaní tiež leptá a poškodí nožičky klieštika, ktoré prídu s ňou do kontaktu a klieštik sa na včele neudrží. Nejaký čas trvá kým klieštik odpadne a uhynie od hladu, preto klieštik pri aplikácii KŠ nespadne v priebehu hodín, ako po použití amitrazu, ale klieštik postupne padá niekoľko dní až týždňov. Šanca, že foretický klieštik nájde na včele KŠ a tá ho trvale poškodí je tým vyššia, čím viac včiel je kyselinou zasiahnutých pri aplikácii. Tiež je dôležité koľko tej kyseliny na včele je, pretože to musí byť " not too little, not too much ", pretože ak dáme málo, klieštik prežije, ak včely zmáčame veľmi, poleptá KŠ aj včely.

Příspěvek: #431

Karel P - u kolika včelstev jste tu KS aplikoval a u kolika z nich byl spad nula, jak píšete?

Příspěvek: #432

Ano, pokap zatím stále dělám - je to jakási pojistka pro odstranění toho, co si od posledního ošetření stihly nanosit. Mým cílem rozhodně není 0 - to je jen utopie a zbožné přání. Stačí se s tím smířit, že tam prostě vždy nějaký kleští bude a naučit se s tím žít.
Včely, které ošetříš nyní, tam v drtivé většině v době aplikace pokapu již nebudou. A i kdyby, toxicita pro včely zřejmě není tak vysoká, jak se předpokládalo. Někdo v průběhu sezóny dělá pokap opakovaně, třeba při každé druhé návštěvě.

Tak po aplikaci kyseliny mravenčí mám po 24 hodinách spady i několik set kleštíků. Tomu říkám skokový nárůst spadu.

Příspěvek: #433

@j_shadow
mohu poprosit o nastínění vaší celkové metodiky ošetření v průběhu roku. kdy používáte pásky, kdy kys. mravenčí, kdy pokap. např. tu kyselinu dáváte kdy, v jaké formě a na jak dlouho? dáváte ji v nějaké závislosti na předchozím léčení? chápu že to je mimo téma tady tak klidně prosím odpovězte do zprávy nebo jiného vlákna.

Příspěvek: #434

Pane Krbec, metodik ošetření včelstev proti nemocem je na tomto foru, na faceboku na youtube přednáškách a v odborných včelařských knihách tolik, že si můžete vybrat. A i v této oblasti platí "co včelař, to metodika". Musíte si to nastudovat a rozhodnout se co je pro vás a vaše včely nejlepší sám. Nepředpokládám, že to za Vás udělá někdo jiný.

Příspěvek: #435

vim ze je spousty způsobu a kombinací. prave pro utvoření nejakeho obrazku me zajimalo jak to dela pan shadow (cele to neni myšleno nejak zle) opravdu mě zajímá jak na to jde on. se svými zkušenostmi těžko můžu hodnotit jestli je to dobře nebo špatně, ale rad si přečtu jak to dělá.

Příspěvek: #436

(08.08.2024 15:03)TomasK1 napsal(a):  Karel P - u kolika včelstev jste tu KS aplikoval a u kolika z nich byl spad nula, jak píšete?

Odpovím šířeji:
1. vcelstvo - KŠG na deskách od Formidolu - neosvědčily se, protože včely desky brutálním způsobem vykusovaly. Po 2 dnech zlikvidována zhruba 1/2 hmoty desek, na zasíťovaném dně asi 3 cm vysoká cupanina (expozice 3 týdny nemyslitelná)). I proto jsem nepozoroval spad. Ale ani v té cupanině se to nehemžilo roztočema.

2. a 3. včelstvo - KŠG na nosičích z kuchyňských utěrek nebo tzv. papírových ručníků (ty se mi líbí víc, jsou pevnější a přitom stejně nasákavé). Včely je nevykusují.
2. včelstvo - Podložka jen zasunuta, takže přístup mravenců apod. - roztoči v řádu kusů
3. včelstvo - Podložka zasunuta a utěsněna proti mravencům - spad cca 150 ks.

(původně jsem podložku neutěsňoval, protože J. Danihlík popisoval, že mravenci o upatlané VD nejeví zájem, ale asi to neplatí obecně)

Příspěvek: #437

Roztoci z podlozek mizi vlivem vetru a pak vlivem zvireneho vzduchu od vcel a vos pohybujicich se a zapasicich s jinymi vcelwmi nebo vosami, to udela pekny pruvan. Alespon u mne, mravencum neprikladam vyznam, mam hidne mrqvencu i hodne roztocu, oboje na jednom stojanu a fakt je roztoci nezajimaj.

Příspěvek: #438

(09.08.2024 9:02)Karel P. napsal(a):  KŠG na deskách od Formidolu - neosvědčily se, protože včely desky brutálním způsobem vykusovaly. Po 2 dnech zlikvidována zhruba 1/2 hmoty desek

Problém bych hledal zde.

(08.08.2024 8:10)Karel P. napsal(a):  Připadalo mi ale, že ty desky jsou poměrně suché, tak se obávám o účinnnost (napustil jsem je tak, že na 1/2 desky padlo 6 g dihydrátu

---

(08.08.2024 22:02)panKrbec napsal(a):  @j_shadow
mohu poprosit o nastínění vaší celkové metodiky ošetření v průběhu roku. kdy používáte pásky, kdy kys. mravenčí, kdy pokap. např. tu kyselinu dáváte kdy, v jaké formě a na jak dlouho? dáváte ji v nějaké závislosti na předchozím léčení? chápu že to je mimo téma tady tak klidně prosím odpovězte do zprávy nebo jiného vlákna.

To je na celou přednášku.

Příspěvek: #439

dodržiavajte pravidlá fóra a v tomto vlákne diskutujte o kyseline štaveľovej s glycerínom...

príspevky mimo témy boli presunuté do správneho vlákna
https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Dulez...celar-znat

a prestaňte trolliť ...

Příspěvek: #440

Udělal jsem nové nosiče KŠG - z "pevných" papírových utěrek/ručníků. Spad po 48 hodinách je brutální, někde odhadem i > 1000 VD. Takže účinnost je evidentní.
U jednoho úlu nemám možnost podložku utěsnit - tam je spad prakticky nula... Tak buď tam nejsou roztoči (tady jsem nedělal smyv) nebo mravenci, vítr apod...

Ale chtěl bych se poradit s jinou věcí - praktickou výrobou nosičů KŠG.
Původně jsem to dělal tak, že jsem stříkačkou odměřil mililitry KŠG a jednotlivě na každou utěrku umístěnou v tužším igelitovém sáčku jsem vpravil toto množství. Výsledek dobrý, ale pracné, zdlouhavé.
Tady jsem se pak dočetl:

(08.08.2024 9:57)j_shadow napsal(a):  Pásky napouštím ponořením (zalívám horkým roztokem) a pak je nechám odkapat.

Tak jsem to zkusil, ale zase jsem nevěděl, jak a kde "nechat okapat" - přece jen toho jsou v mém případě desítky kusů nosičů. A ždímání, po kterém utěrky zůstaly stále dost nacucané, se mi taky dělalo špatně.

Jak přesně ty nosiče vyrábíte?