Příspěvek: #381

Daste, loni jsem zkusil pozdě dané pásky ponechat v úlech do jara a většina jich ještě nebyla suchá, a jen zlehka okousana na okrajích, opravdu je uvolňování pomalé a aspoň u mě funguje už třetí rok nic jiného nepoužívám a stačí to...

Příspěvek: #382

Napada me, ze by se ten obsah KS, respektive zmena obsahu, dal jednoduse zjistit tak, ze by se Ph papirkem zjistilo PH na zacatku pri vlozeni, a pak zas po tydnu, dvou, trech, mesici, dvou trech.
Nejde o absolutni hodnoty, ale o zmenu, jak velka by byla a kam az by to doslo.
Nejsem chemik, pamatuju si pokusy ze zakladky, tak jestli je to blbost, tak me opravte.
Ale myslim, ze jak by klesal obsah KS tak by se mela menit barva papirku, a je jedno jakym smerem, jde o velikost toho rozdilu.

---

Ty ph papirky, jako spoustu dalsich veci ke vcelam, sem si uz kdysi koupil, kdyy sem kupoval KS a glycerin, zatim sem ani jedno nepouzil,,tak kdyz najdu ty papirky, tak to zkusim.

Příspěvek: #383

(03.08.2024 15:17)Petr Střelec napsal(a):  Daste, loni jsem zkusil pozdě dané pásky ponechat v úlech do jara a většina jich ještě nebyla suchá, a jen zlehka okousana na okrajích, opravdu je uvolňování pomalé a aspoň u mě funguje už třetí rok nic jiného nepoužívám a stačí to...

Ok, takze pokud budeme predpokladat, ze v tom pasku zustal glycerol a kyselina, nikoliv, ze v zime nasal vlhkost, tak je tam vyrazne posunuta teplotni zavislost. Takze to celou zimu nefungovalo. Je to nastavene na teplotu vceliho plodiste. A tam musis zmerit delku toho odparu.

Příspěvek: #384

toto logikou to ale minimalne funguje tedy dyl nez ubrousek ktery vykousou behem par dni a vynosi. funguje to dokud muze a pripadne podle teploty hned jak muze fungovat. pokud tam tedy jeste nejaka kyselina je. čím víc si čtu o léčení včel, tím míň těm preparatum a postupům věřím

Příspěvek: #385

Jo, melo by stacit udrzet to tech 12 dni, nez se vylihne vsechen uz zavickovany plod. Teoreticky. Pokusy v praxi Danhilika a dalsich ale vychazi stejne spatne, jako kazda lecba s pritomnosti plodu.

Příspěvek: #386

Zjišťovat hmotnostní obsah kyseliny (úbytek) pomoci pH?

Představa, že se kyselina šťavelová odporuje, tak jako například kyselina mravenčí, je myslím na hony vzdálená realitě. Kyselina mravenčí je těkavá a intenzivně se odpařuje i při pokojové teplotě. Kyselina šťavelová rozhodně ne. Při aplikaci kyseliny mravenčí se doporučuje odpar 20 g za den. Přibližně stejné množství kyseliny šťavelové by mělo fungovat několik měsíců (pokud připustím, že se odporuje)? Při řádově nižší koncentraci v úlovém prostoru?
No ono to ale opravdu může fungovat poměrně dlouho (vyzkoušeno), ale s odparem to opravdu nemá nic společného.

Glycerin je tam mimo jiné proto, že je hygroskopický (přitahuje vodu ze vzduchu) a díky této vlastnosti zůstává nosič dlouhodobě vlhký a zajišťuje udržení kyseliny v nekrystalické podobě. Stejnou funkci plní sacharoza v roztoku pro pokap - rozhodně tam není k vůli tomu, aby to pro včely bylo atraktivní.

Rozdílnou délku schopnosti efektivně působit (mezi ubrouskem a hobrafiltem) bych viděl v rozdílné ploše a schopností pojmout určité množství roztoku

Příspěvek: #387

Ja to asi blbe napsal a asi je to blbost.
Myslel jsem nezjistovst hmotnostni ubytek ale ubytek te kyseliny skrze zmenu Ph....jakoze cim min kyseliny postupem casu tim min kyseljesi to je a tim odlisnejsi bude Ph od Ph na zacatku.
Jestli je tedy spravny muj predpoklad, ze Ph se meni s tim, jak ubyva odparovanim koncentrace KS na nosici.
Jak rikam, nejsem chemik.
Jeste mam doma stavebnici Junij Chemik, kdo to znate, a ve skole jsem nechybel. Takse chemii jen bavim.

Příspěvek: #388

Stačí prst a jazyk - prstem poznám, zda je nosič vlhký a líznutím prstu zjistím, zda je kyselý. Věci lze dělat i jednoduše.

Příspěvek: #389

Taky nejsem chemik, ale souhlasím s Jirkou, kombinace KŠ a glycerinu mi připadá jako ideální řešení, právě pro to že glycerin je hydroskopický a tudíž stále kyselinu udržuje v tekuté formě, nemám rád radikální řešení, pesticidy vůbec a KM mi po mnoha aplikacích připadá jako nadměrný stres i když funkční jako radikální zásah v určitém případě. Možná ten pomalý odpar nemá jiný význam než že o to déle působí kyselina kontaktně, ale to neřeším, důležité že to funguje, ale každý si musí najít svoji cestu ?

Příspěvek: #390

Jo, je to idelani kombinace, ikdyz ne kvuli hydroskopicite, ale tem ostatnim. Levna, potravinarska latka s pomalym odparem. Stejne jako cukerny roztok pri pokapu. Je to nosic a rozpoustedlo... (KS je krystalicka latka, ze. srovnavat to s odparem KM, ktera je kapalina, nedava smysl, mozna ve vlakne o sublimaci) Resime rycholst odparu glycerinu. Ktery se pri nizsich teplotach neodparuje vubec, takze si dokazu predstavit, ze to prezilo zimu do jara. Ale to asi nechces, zejo, takze oklikou k puvodnimu tematu... to, ze to rozcupuji a tim padem spotrebuji do posledni kapky, mi prijde, ze neni vubec na skodu.

---

Doporucite nekdo nosic, ktery rozdrbaji tak za tech 12-14dni? To bych moh zkusit, kdybych musel nekdy lecit chemicky s plodem.

Příspěvek: #391

Přiznám se, že se v těch teoriích přestávám trochu ztrácet.

Jednou je glycerin jako jakýsi zpomalovač odparu, potom zase rozpouštědlo... S tím rozpouštědlem souhlasím. Jak ale u pevné krystalické látky působí jako zpomalovač odparu?
Souhlasím, že kyselina šťavelová je pevná krystalická látka. Pokud vytvořím roztok takové látky, tak po odpaření rozpouštědla tato látka přechází zpět do pevné krystalické podoby - viz například výroba mořské soli anebo krystalového cukru.

V zimě se roztok glycerinu s kyselinou šťavelovou neodpařuje a proto vydrží až do jara. A roztok vody, sacharózy a kyseliny šťavelové pro pokap se v zimě odpařuje?

Při zmíněné sublimaci kyselina šťavelové přechází z pevného skupenství do plynného a potom zase zpět do pevného skupenství v podobě mikrokrystalů. Po odparu kyseliny šťavelové z roztoku glycerinu se z ní stane co?

To rozcupování nějak napomáhá tomu odparu, že je vše využito do poslední kapky?

Příspěvek: #392

Přiznávám, ač s touto metodou experimentuju už dlouho, tak jsem sledoval vždy účinnost a nad mechanismem působení jsem se moc nezamýšlel, a proto uznávám, že myšlenka postupného odparu KŠ z roztoku s glycerinem je blbost. Takže zůstává kontaktní působení přímo s nosičem a potom případná interakce mezi včelami, a v tom si myslím, že jsem to celkem našel, právě umístěním na okraje plodového tělesa kde sice dochází ke kontaktu, ale včely pásky tak nějak tolerují, nelikvidují je jako překážku, ale při migraci v úle ke kontaktu stále dochází a zárověň nedochází ke kontaktu s ústním,dýchacím, ani trávícím ústrojím včel. Ta dávka na dvou mých páscích je asi 25 g na úl, což je o proti pokapu násobně velká dávka, ale včely ji nekonzumují a jen se v nějakém filmu roznáší po úlovém prostoru. Docent Danihilík na přednášce metodu zpochybnil, ale při použití papírových nosičů s dobou velmi krátkou než to včely vyházely ven (nevím přesně, ale dva tři týdny, myslím), potom to vyšlo křížovým testem fumigací varidolem blbě, což bylo asi před třemi lety, horká léta posledí dobou mi neumžňovala zasáhnout účině kyselinou mravenčí, (za účinné považuju působení min. dva týdny).
Tak zkouším tuhle metodu a výsledky zatím vypadají nadějně.
Ať se daří...

Příspěvek: #393

Tak ono v zimním chomáči je podstatně méně včel, než které potřebuješ ošetřit nyní a navíc v zimě neřešíš otevřený plod, takže ti stačí mnohem kratší období - proto na pokap stačí té kyseliny podstatně méně. Navíc se roztoči v zimním období nepohybují po díle - v tomto období jde právě o to, aby včely ten roztok glycerinu a kyseliny šťavelové "rozpatlaly" po co největší ploše, aby se zvýšila šance, že se s ním roztoč potká.
Včely roztok s kyselinou šťavelovou nekonzumují ani v jednom případě z uvedených možností aplikace. Proč by to taky dělaly. Při odstraňování nosiče, případně při čištění od pokapu, samozřejmě jejich ústní ústrojí do kontaktu s kyselinou přijde a k nějaké míře "necíleného pozření" asi dojde, cíleně však ani jeden z roztoku určitě nekonzumují.

Pokud máme na mysli stejnou akci na UP v Olomouci, tak doktor Danihlík nezpochybnil metodu jako takovou, nicméně na základě vlastního pozorování a dat z COLOSSu zapochyboval o účinnosti při dávkování kolem 6 g kyseliny šťavelové na včelstvo. A poukázal na to, že původní receptura od jihoamerických včelařů pracuje s mnohem větším množstvím. Proto začal pracovat na zjišťování vlivu vyšších dávek na včely.

Věřím tomu, že Jiří Danihlík jednou docentem bude. A přeji mu to. Anebo mi nebo uniklo a už jím je?

Příspěvek: #394

Jo vycházel jsem ze stejné přednášky v Olomouci, a opravdu nevím jestli už je Jirka Danihilík docent, to mi jen tak uniklo a není to podstatné, vím, že je to opravdu zapálený člověk, který i svoje doktorandy vede k velmi užitečným výzkumům. Ale k věci, v podstatě jsem se nenchal odradit, a šel cestou vyšší dávky po dlouhou dobu a alespoň u mě zatím funguje, zkoušel jsem vždy s podobným vzorkem a vychází mi to dobře. Letos u kontrolní skupiny vynechám i pokap a uvidíme, protože podle spadu po pokapu, i když je v zimě málo vypovídající (zimuju buď 3, 39x24, nebo 39x35 s nízkým nástavkem nahoře i dole), se mi pokap začíná jevit jako zbytečný, ale to ještě zabere čas a sledování...

Příspěvek: #395

S tím dávkováním KŠ jsme tady měli rozepři s kolegou Raulem ( p. Loukota) že, to množství na utěrkách je skutečně velmi vysoké na to aby mělo alespoň nějakou účinnost. Je vyzkoušeno a otestováno, že v zimním období skutečně stačí celkově cca 4 až 5 gr. Na včelstvo libovolné velikosti a účinnost je excelentní.

Příspěvek: #396

Tak na pana Raula alias Loukotu mám taky svoje vzpomínky. Naštěstí se realizuje na facebooku, což jde mimo mne. Jo když jsem si spočítal, že na dvou páscích dávám do úlu najednou cca 22-25 g. najednou tak mi to připadlo hodně, na utěrkách přes horní loučky to hodně je, ale dá se to aplikovat i jinak, a potom to dává smysl...

Příspěvek: #397

Loni jsem si dělal pásky z čisté celulózy o rozměru 25x375 mm, tloušťka asi 1 mm. Do pásku se vešlo 8,75 g kyseliny šťavelové, dával jsem 3 pásky na včelstvo (do 6rámkového oddělku jeden pásek), takže jsem byl velmi blízko tebou použitému dávkování. Nepozoroval jsem žádné problémy.

Příspěvek: #398

Zeptam se mozna blbe....neni jedno kolik te KS na tom nosici je, jestlize resite, zda ji tam neni moc?
Pokud to je dotykova "lecba", tak mnozstvi KS v tom nosici ma prece vyznam jen z toho uhlu pohledu, za jak dlouho se to kontaktem se vcelamy "osoupe".
Takze vetsi mnozstvi se "osoupe" za desli dobu a nosic muze zustat v ule delsi dobu, nosic s mensim mnozstvim kratsi dobu.
A obdobne to plati i pro pocet nosicu, kjde o to, aby v zvolenem obdobi s KS prislo do kontaktu co nejvice vcel s VD nebo primo jen VD, tak podle toho zvolim umisteni potrebneho poctu nosicu. Samozrejme s prihlednutim k tomu, aby se doba /pocet kontsktu jedne vcely s nocicem KS neprehnal a ty vcely nebyly v kontaktu s KS 24 hodin denne.

Příspěvek: #399

A je jedno, jestli je při odparu použita 65% anebo 85% kyselina mravenčí? Bude výsledek stejný? Skoro ano: 65% použitá při chladném a vlhkém počasí nebude fungovat, 85% v horkém počasí poškodí spoustu včel, včetně plodu a matky.

A pokud si dáte jednoho anebo pět velkých panáků, bude výsledem taky stejný? Když tak to zkuste a pak dejte vědět.

Příspěvek: #400

Napsal jsem to blbe. Nemel jsem na mysli vyssi koncentraci, ale vyssi mnozstvi KS pri stejne koncentraci.
Z tech prispevku o mnozstvi KS mi neni jasne, co prwve mate na mysli, jestli zmenu mnozstvi pri zachovani koncentrace nebo zmenu mnozstvi pri zvyseni koncentrace. Kazde pak muze mit jine nasledky, ktere naznacujete.