Příspěvek: #541

A jak to tedy přesně bylo s tou kraňkou? To se obešli všichni chovatelé včel a komisionálně jim odborníci vyměnili matky jednoho plemena (a jaké linie přesně) a vymlátili všechny původní trubce a tedy geny všech původních včel i těch dovezených ke křížení a zušlechtění? Už se v tom začínám ztrácet a asi toto téma nebudu již číst!

Příspěvek: #542

To téměř jistě ne, ale podle statistik během válek se počet včelstev na území silně snížil a díky tomu se v meziválečných dobách včelaři nejspíše jednodušeji dostali k novému materiálu?

Příspěvek: #543

Nejake zkusenosti s krizenim BF a kranky jiz z minulosti zrejme mame...

https://en.wikipedia.org/wiki/European_dark_bee

In Western Europe, dark bee breeds were the original honey bee stock until creation of the Buckfast bee. This is a hybrid breed whose progeny includes salvaged remnants of the British black bee, nearly extinct by then due to Acarapis woodi (acarine mite). The breeding stocks in Central Europe were nearly destroyed by order of the Nazis, who considered the honey yields not up to modern standards and wanted to "improve" the bee stocks kept in areas under their control.

This led to the creation of more aggressive, high-yield breeds (probably by cross-breeding dark and Buckfast high-yield strains with Carniolan honey bees), which, however, were very susceptible to Varroa mite infection and unpleasant to handle and were dropped from use after World War II, but just as in North America, some feral colonies survive. In the United States, 'M' lineage honey bees have been found in Arkansas, Louisiana, Mississippi, Oklahoma and Missouri, based on DNA sequencing analysis.[3]

Příspěvek: #544

(22.06.2015 8:23)Jindřich Meduna napsal(a):  Dnešní importy umělého plemene

(22.06.2015 19:23)Maraakame napsal(a):  umělý dovoz umělého plemene

Jaký je rozdíl mezi umělým plemenem a neumělým plemenem? Existuje nějaká definice neumělého plemene?

Příspěvek: #545

Ta definice je jednoducha. Umele vytvari clovek cilenou selekci a krizenim, neumele vznikaji prirozenym procesem v prirode.

Příspěvek: #546

Je to původně hybrid mnoha plemen. Je to jediné umělé včelí plemeno. Dlouhodobý, více jak sedmdesát let trvající plemenný výběr vedl k ustálení vlastností. Vyšlechtil jí Bratr Adam. Původem Němec, žijící od útlého mládí v Anglii, v benediktýnském klášteře, opatství Buckfast. Bratr Adam je jeho řeholní jméno. Pod tímto jménem tohoto včelařského velikána včelařská veřejnost zná. Jeho původní občanské jméno je ale Karl Kehrle. Narodil se 3.srpna 1898 v Německu. Zemřel 1.září 1996, nedaleko opatství Buckfast ve věku 98 let.

Příspěvek: #547

Môže vzniknúť plemeno v prírode? Uveďte príklad... Žiadne plemeno v prírode neexistuje, tam sú druhy resp. poddruhy. Plemeno je výsledkom ľudského šľachtenia, teda je to antropomorfizácia prírodnej formy za určitým účelom (s určitým cieľom). Plemená sú výsledkom šľachtenia človekom. Bez človeka by plemená nevznikli, pretože to čo považoval človek za dôležité (prečo šľachtil), bolo v prírode nepotrebné. Bolo to potrebné pre vyšší štandard života človeka.

Příspěvek: #548

To uz je slovickareni. U vcel se termin "plemeno" bezne pouziva pro jednotlive geograficke rasy (poddruhy).

Příspěvek: #549

A práve preto je v tom bordeľ.

Příspěvek: #550

(22.06.2015 20:20)Jose68 napsal(a):  Je to jediné umělé včelí plemeno.

Jo, to se s oblibou říkává. A neumělé je tedy které a proč?

Příspěvek: #551

(22.06.2015 17:22)Jose68 napsal(a):  Nechápu větu"nic se neudělalo proto, aby tady byla kraňka." Myslím, že uděláno bylo hodně.

Například se udělalo co?

Příspěvek: #552

To Kohout.
Včela indická se v přírodě vyskytuje v Indii.
Včela kraňská pochází z Kraňska.
Včela buckfastska se vyskytuje v Anglii, hrabství Buckfast.Asi fakt umělá nebude.

(Vznik BV se datuje rokem 1916. Po vlně úhynů, které způsobil roztočík včelí (Acarapis woody), zůstalo v opatství Buckfast pouze 16 včelstev. Byly to italské včely (Apis m. ligustica) nebo kříženky italské včely s anglickou tmavou včelou (Apis m. mellifera). Tento základ bratr Adam zušlechťoval včelou anatolskou (Apis m. anatolica) a včelou řeckou (Apis m. cecropia). Genetická výbava BV je tvořena také geny dvou populací afrických včel. Je to včela saharská (Apis m. sahariensis) a velice mírná horská včela (Apis m. monticola). BV neobsahuje geny včely středoafrické (Apis m. scutellata). Středoafrická včela je známá jako zakladatelka afrikanizované populace včel v Jižní Americe.)

To KaJi. Kde se zde vzaly slechtielske a rozmnozovaci chovy? Vznikly samovolně? Např... Když nikdo nic neudělal, kde se zda vzala, namnozila....

Příspěvek: #553

(22.06.2015 19:23)Maraakame napsal(a):  Jak už tu bylo vzpomínáno, také by mě zajímal názor p. Čermáka a dalších způsobilých osob se k tomuto tématu vyjadřovat.

No kdyby si byl na Olomouckém setkání na tématu šlechtení s panem Čermakem, tak tam jsem se ho na to v diskuzi osobně ptal. Někde mám i zvukový záznam přednášky. Odpověď byla ve sportovním duchu. Potvrdil výraznou nerojivost, myslím že zmínil že křížení s kraňkou nevede k bodavosti ale osobní zkušenosti nemá. Spíše to bere jako výzvu konkurence k vylepšování své linie. Rozhodně jsem z jeho odpovědí necítil nějakou antipatii k této včele.
Pokusím se ten záznam dohledat, vyseparovat jeho odpověď na mou otázku a pošlu SZ, když vás to tedy tak zajímá. Možná kdyby jste tam byli tak tu teď tak nelámete nad BF hůl.

Příspěvek: #554

Ja by som to tiež chcel počuť.

Příspěvek: #555

To jsme si Josefe nerozuměli. Tady Kraňka nějakým způsobem je a nikdo ji nezakazuje. Pokud bude dobrá tak tady bude jako je i v jiných zemích - třeba v Rakousku a v NSR.
Tam je, protože její chovatelé jsou na úrovni a dokáží zákazníky přesvědčit o kvalitě a tak tam je.

To samé bude asi i zde.

Ale mám pocit z mnoha příspěvků, že vám jde o to aby zde byl pro kraňku nastaven jistý monopol, nebo minimállně její ochrana před chovateli "nekraňky".

Takový pořádek bych si dovedl představit.
25 let je dost dlouhá doba. Nevím že by byla využita k nějaké viditelné aktivitě.
Takže z mého pohledu to beru tak, že ti co to chtěli a chtějí prošvihli svoji čtvrtstoletí trvající šanci si to zavčasu zajistit a připravit.
Že zajedeš za hranice a přivezeš v kapse matek co ti dá peneženka - dneska tu byl zrovna jeden příspěvek o nelegálním (zřejmě) dovozu je realita.
A pravidla žádná. Tak se ptej těch co to měli na triku, co nedělali, že nejsou. Vám podle všeho chybí.

Příspěvek: #556

Nejde mi o monopol. Mám jen obavy z toho (a přeženu abych to zdůraznil), že v jedné dedině bude chovatel kraňky, ve vedlejší bude mít Bf a přes jednu černou. A výsledkem bude nepoužitelná směs a léta buď trvat než se to napraví.
Ano, jistě lze napsat, že výsledkem bude vynikající kříženka. Ale pokud se podíváte na Čermákovu práci, je to tvrdý výběr vhodných matek. Chov se neděje nahodile jako v přírodě. A proto říkám, že šlechtění bych nechal na takovýchto lidech.

Příspěvek: #557

Ano, tomu se mohlo předejít. nebo mohla být snaha tomu předejít.

Dnes realita. Co naděláš.

Příspěvek: #558

Výsledkom bude to, že všetci časom začnú používať to, čo bude najvýhodnejšie. Buď nigru, kraňku alebo BF alebo kríženca. Zvíťazí len jedna. A nebude to podľa mňa dlho trvať. V regiónoch by sa to ustálilo postupne samo.

Příspěvek: #559

(22.06.2015 21:48)Jose68 napsal(a):  Nejde mi o monopol. Mám jen obavy z toho (a přeženu abych to zdůraznil), že v jedné dedině bude chovatel kraňky, ve vedlejší bude mít Bf a přes jednu černou. A výsledkem bude nepoužitelná směs a léta buď trvat než se to napraví.
Ano, jistě lze napsat, že výsledkem bude vynikající kříženka. Ale pokud se podíváte na Čermákovu práci, je to tvrdý výběr vhodných matek. Chov se neděje nahodile jako v přírodě. A proto říkám, že šlechtění bych nechal na takovýchto lidech.

Myslím si, že tu nikdo nemluvil o vlastním šlechtění. Mluví se tu o zkušenostech a vlastnostech plemen. Kdo opravdu šlechtí, tomu okolí vůbec nevadí. Šlechtění volným pářením je opravdu jen pro amatéry. Kdo bude chtít mít čistší produkční chov, bude si matky kupovat, nebo, když bude dobrá vůle žáby na prameni, vzniknou oplozovací stanice plemen a linií a každý řádný člen a přispěvatel si tam zadarmo oplodní matičky. To by se ta žába musela pohnout a mít skutečný zájem o své včelaře.

Příspěvek: #560

(22.06.2015 22:08)Pavel Holub napsal(a):  Šlechtění volným pářením je opravdu jen pro amatéry. Kdo bude chtít mít čistší produkční chov, bude si matky kupovat,

A Holub, Matl, Jiruš nebo kdo to bude platit. Ptám se na reálné řešení, protože nákupem matek mi zvednete náklady, protože dnes se mi matky s většinou ustálených vlastností se mi vrací z volného páření, takže nemusím je kupovat.