Příspěvek: #1

Měl bych dotaz ohledně výroby nástavku na výšku rámku 30cm. Jedná se mi o to, zda-li jste někdo nezkoušel použít na tuto výšku nástavku jeden kus prkna. Chtěl bych takto slepit nástavek a sešroubovat ho, ale byl jsem od to ho zrazen, že se to zkroutí. Už v loni jsem si vyrobil takto vysoké nástavky, ale lepil jsem to ze dvou kusů, ale teď bych to chtěl z důvodu "nelepení ze dvou kusů" udělat z jednoho, možná i bez lepidla, jednalo by se o smrk. Nemáte někdo s touto problematikou nějaké zkušenosti?
Díky za radu, Pavel.

Příspěvek: #2

(01.10.2010 15:51)pavelno napsal(a):  ... ale byl jsem od to ho zrazen, že se to zkroutí. Už v loni jsem si vyrobil takto vysoké nástavky, ale lepil jsem to ze dvou kusů, ale teď bych to chtěl z důvodu "nelepení ze dvou kusů" udělat z jednoho ...

Jste odsouzen to vyzkoušet na vlastní kůži
Nepíšete, jak prkna spojujete, ale takto vysoký nástavek bych vůbec nedoporučoval spojovat natupo. Už se to tady v jiném tématu myslím probíralo. Pohledejte
Zkuste vyrobit pár nástavků a uvidíte. Snad ještě jedna rada, prořízněte prkna po délce dvěma zářezy na tlošťku pily do třetiny nebo poloviny tloušťky ze strarny tvořící vnitřní stěnu nástavku. Zářezy vykompenzují pnutí.

podbná starší témata:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Vyrob-si-vlastni-ul
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Vyroba-nastavku

Příspěvek: #3

Z takto širokých prken jsem dělal předsíňovou stěnu s policí a poličku v kotelně. Oboje natírané bezbarvým lakem do interiéru. Po dvou letech používání to vypadá takto:

• v předsíni bez problémů (je tam relativně stálá teplota i vlhkost), žádné známky kroucení
• v kotelně se polička kroutí v závislosti na tom, zda se topí nebo ne

Zkušenost s nenatíranými a neslepovanými nízkými nástavky (168 mm) ve včelách pod širým nebem je taková, že se kroutí - a to dost, až to občas trhá 5mm vruty. Tytéž nástavky ošetřené parafínováním nepracují vůbec (nebo to tedy není vůbec vidět).

Takže pokud tyto dvě zkušenosti spojím dohromady, klidně bych nástavek 30 cm vysoký udělal, ale co nejrychleji po sešroubování bych jej naparafínoval, abych zabránil vlhkosti pracovat se dřevem.
Nicméně nikdy jsem takový nástavek nedělal - takže jde o teorii...

Příspěvek: #4

Staří stolaři používali tzv.svlaky. T.j. speciální pilkou,svlakovkou,se vyřízly protáhlé rybiny(drážky) kolmo ke směru vláken od kraje desky(spárovky) až asi do poslední třetiny šířky desky.Šířka drážky byla cca 3cm u dna širší (rybina).Pak se drážka namázla klihem a poté se ze strany,odkud byla rybina vydlabaná ,natloukly svlaky,což nebylo nic jiného než laťky(často z tvrdého dřeva) s profilem aby na těsno pásly do připravené drážky.Přečnívající části svlaku se po zaschnutí klihu odřízly a zahoblovaly k ploše desky.Nešlo o nic jiného než zamezit prohýbání desky stolu vlivem kroucení dřeva tak,že jste takto upevnili laťky napříč k desce aniž byste museli narušit tloušťkovou celistvost stolní desky.Na učňáku jsme to jednou dělali,jak si vzpomínám. Dnes jsou na to asi mašiny.Neumím si ale představit,že by někdo svlakoval prkna do nástavků.To by byl luxus! Ještě jednu poznámku k těm kdo to neznají.Omezit přirozené kroucení prkna lze tak,že prkno připevníte levou stranou k podkladu a pravá (ta co je blíže k jádru,dřeni) zůstává právě jako pohledová.Jelikož se to často plete a já nenašel nějaký obrázek, tak si to zde dovolím vysvětlit.Když se podíváte na čelo prkna na obloučky letokruhů tak pravá strana prkna je ta,která směřuje k bývalému středu(dřeni) kmenu,ze kterého bylo prkno vyříznuto a levá je blíže k bývalé kůře kmenu.Prkno se vlivem sesychání má snahu právě ohýbat od středu bývalého kmenu.Zjednodušeně řečeno, prkno má většinou snahu udělat z profilu oblouček přesně obráceně než jak jsou obloučky jeho letokruhů. Jediná prkna která se neohýbají,nebo jen minimálně, jsou radiálně řezaná.Ty jsou ale oproti bežným křehčí.Dobře se štípou.Pokud vím používají se na rezonanční desky k hud. nástr. a rovněž dřevěné šindele se štípou radiálně atd.U normálně /tangenciálně/ řezaných prken je jediné vlastně radiálně řezané jedno ze středu kmenu.To nemá obloučky letokruhů,ale pochopitelně jen čárky a někdy i duši /dřeň/ kmenu.Ta by se měla ale vyříznout.

Příspěvek: #5

Dovolím si také několik poznámek.
U nástavků ze širokých prken (fošen) jsou dva hlavní problémy.
Prvním je podélné raskání a následné "rozestupování" prasklin až na několik milimetrů.
Příčinu je nestejné sesychání nebo bobtnání jedné části oproti části druhé. Pomoci může použití uměle vysušeného materiálu a zabránění přístupu vody jak kapalné tak plynné do dřeva. Opravdu se nejvýhodněji jeví napouštění voskem. Praskání může omezit i ne zcela pevný rohový spoj, Mám na mysli možnost dílú se vzájemně trochu posunout. Nesmíme zapomenout, že dřevo na výšku nástavku cca 25 cm při změnách vlhkosti může nabobtnat nebo seschnout běžně o 4-6mm. Také je důležité požít na díly jednoho nástavku materiál přibližně stejné kvality - ideálně ze stejného prkna.
Druhým problémem je kroucení - to také souvisí se změnami vlhkosti. Zásadně nemohu doporučit pro šířky nad 150 mm díly z jednoho kusu. Naopak. I kdybych mněl k dispozici dostatečně široký materiál, vždy bych jej rozřezal a slepil. Při lepení je nutné díly otočit. Jak píše v předešlém příspěvku kolega truhlář, jednu část "pravou" stranou prkna dovnitř, druhou ven a případně třetí zase dovnitř. Při pohledu na čelo prkna - to s letokruhy- by letohruhy mněly být v ideálním případě uspořádány do vlnovky.
Tato konstrukční úprava napomůže eliminovat toto přirozené avšak pro nás nevyhovující chování dřeva.
Dřevo bylo živé a kdo s ním chce pracovat, musí ho respektovat, jinak se mu pomstí. Ale to stzejné jako s těmi našimi včelkami.
S pozdravem
Radek Mojžíš

Příspěvek: #6

(03.10.2010 19:28)apimen napsal(a):  ... Nesmíme zapomenout, že dřevo na výšku nástavku cca 25 cm při změnách vlhkosti může nabobtnat nebo seschnout běžně o 4-6mm. ...

Máte pravdu. To je důležitá věc, na kterou jsem ve svém komentáři zapomněl.
Loni jsem koupil tenkostěnné úly 39/34 z vejmutovky. Část nástavků jsem složil do sklepa (suchého) a na jaže jsem se divil, že včelí mezera, která měla být mezi patry rámků byla jen taková půlvčelí. Po nasazení nástavků na úly se to srovnalo. Je potřeba počítat s tím, že u smrkového nástavku 30 cm vysokého se prkna pohnou o pořádný kus.

Příspěvek: #7

(03.10.2010 19:28)apimen napsal(a):  Dovolím si také několik poznámek.
......Jak píše v předešlém příspěvku kolega truhlář, jednu část "pravou" stranou prkna dovnitř, druhou ven a případně třetí zase dovnitř. Při pohledu na čelo prkna - to s letokruhy- by letohruhy mněly být v ideálním případě uspořádány do vlnovky.......

Ano, přesně. Spárovka vždy na střídačku "pravá, levá". Jinak se to totiž rovnou může vyrobit z celých třicítek, čtyřicítek prken, protože se to bude chovat stejně a je to jedno. Docela mě zajímá to parafínování. To musím zkusit. Pokud je to tak účinné, tak je to super. Já jsem koupil dva úly /39/ a ty se tak "hýbou", že někdy nestačí šířka rámku a ten prostě vypadne z té polodrážky. Z 39tek mám někdy tak asi 41. Pak, když se to zase vrací zpátky, musím páčit rámky s napruženými horními loučkami mezi bočními stěnami nástavku a dát je zpět do té polodrážky. No prostě "super výrobek". Příští rok s tím něco udělám.

Příspěvek: #8

Chtěl bych navázat pokračováním dotazu ohledně výroby nástavků. Nyní se mi jedná a vnitřní šířku nástavku. Jeden rozměr mám dán - 406mm, mám r.m. 39x30cm. Podle Optimalu pana Čermáka jsem se rozhodl pro použití šířky loučky 28mm na rámek. Chtěl bych také použít do nástavku 11 rámků, a v souvislosti s tím řeším, zda-li udělat nástavek obdélníkového půdorysu na těch 11 rámků a tudíž té šíře cca 430-435mm nebo jen na deset, tedy čtverec půdorysu 406x406mm.
Prosím o poskytnutí rad a názorů, jaký půdorys nástavku by bylo vhodnější udělat? Pozn. včelařit chci stejně jen na studenou stavbu, tak na co ještě jiného by pak v praktické včelařině mohl mít vliv, jestli bude, či nebude úl čtverec?
Jen na okraj, důvod na vysvětlení, proč jsem se nerozhodnul pro Optimal, i když se mi velmi, ale velmi zamlouval? Byl nakonec vždy jen jeden argument, který mě při všem rozhodování vždy uzemnil a přinutil pro rozhodnutí se pro délku 39cm - přece jen malé zastoupení Optimalistů u nás a s tím spojený prodej a nákup oddělků a další spousta věcí uzpůsobených na délku 39cm.
V hloubi srdce mě ale stejně mrzí, že sjednocení na Optimal v osmdesátých letech nevyšlo. Optimal je přece jenom velmi dobře vymyšlen a logicky zdůvodněn, ale to už jsem trochu odbočil od mého dotazu.
Děkuji za rady Přátelé, Pavel.

Příspěvek: #9

K té šířce jsem psal už nahoře - nemá moc cenu vymýšlet zas vlastní úl, nejlepší je vybrat si něco co se dá případně jednou zase prodat, co se dá dokoupit když nemáte čas na samovýrobu. Včelám je to úplně fuk a pro včelaře jeden rámek víc, nebo míň nepředstavuje také žádný závratný rozdíl...

edit: ups pomalu píšu

Příspěvek: #10

Pročištěno, přesunuto a otevřeno.

A pište, prosím, k tématu.

Příspěvek: #11

Nevím, jestli jsem dotaz umístil do správného tématu, ale.
Prosil bych Vás přátelé o radu, zda-li dělat pro ouška rámků v nástavcích vybrání a nebo to řešit přibitím latičky, jako v tomto případě:
http://www.volny.cz/zlepsovaky/10.JPG
Díky
Mimo jiné, tento zvedák je i pro inspiraci k tématu Zvedací zařízení.
Umístil jsem to i tam a i něco navíc.

Příspěvek: #12

Doporučuji udělat drážku. Všude v úlu by měla být včelí mezera a s použitím laťky by se těžko dodržela. Výsledkem by bylo vytváření různých stavbiček na bocích rámků a stěnách úlu a následné drcení včel, v horším případě matky, při manipulaci s rámky. Ve svých prvních úlech jsem takové lištičky měl, patrně proto, že strýc měl u rámků menší ouška a potřeboval si nějak "pomoci" aby rámky držely na svých místech. Brzy jsem zjistil, že lišty musí ven.

Příspěvek: #13

Pavle, pokud se tam přibije 9mm laťka a rámky budou mít velikost rozteče mezi latičkami, tak i ta včelí mezera bude dodržena. Jenom včely nebudou moci, tak jednoduše, procházet po stěně nahoru. Také si myslím, že vše bude dokonaleji zatmeleno.

Příspěvek: #14

... a nepůjde vytáhnout rámek trhání za něj a bez drcení včel. Přesně takto jsem to měl v těch svých univerzálech. Je to snad ještě horší, nž tahání rámků ze zadováku.

Příspěvek: #15

(01.10.2010 15:51)pavelno napsal(a):  Měl bych dotaz ohledně výroby nástavku na výšku rámku 30cm. Jedná se mi o to, zda-li jste někdo nezkoušel použít na tuto výšku nástavku jeden kus prkna. Chtěl bych takto slepit nástavek a sešroubovat ho, ale byl jsem od to ho zrazen, že se to zkroutí. Už v loni jsem si vyrobil takto vysoké nástavky, ale lepil jsem to ze dvou kusů, ale teď bych to chtěl z důvodu "nelepení ze dvou kusů" udělat z jednoho, možná i bez lepidla, jednalo by se o smrk. Nemáte někdo s touto problematikou nějaké zkušenosti?
Díky za radu, Pavel.

Jistě že to jde jen je třeba mít vyzrálé suché dřevo.Pak použít rohové spojení na ozuby(cinky).Dělal jsem tak i více než 50cm vysoké truhly.Také lze použít proti kroucení takzvanou rybinu buď jednodnostranou nebo oboustranou,pak by šli jednotlivé boky k sobě šroubovat.Jen upozorňuji že pokud nemáš strojní vybavení je to hodně pracné.Jsou i jiné technologie méně náročné na kvalitní vyzrálé dřevo a méně náročné na truhlářskou práci.

Příspěvek: #16

rozmýšľal už niekto o letáči vytvoreného z okraja úlového dna,kde je chránený proti vlhkosti,vetru,prípadne pri nízkej vzdialenosti od zeme,aj ochrana od chladu

Příspěvek: #17

Rozmýšlám o tom stále a napadlo mne jednoduché víceúčelové řešení k nezatepleným nástavkovým úlům.
Podmet bez jakéhokoliv letáku, jen přistavit zepředu k úlu nastojato jeden nástavek. Získáme široký leták, krytí ze všech stran proti dešti, větru, možnost závětrného umístění soukromé napaječky (kelímek od rostl.tuků např.). Nezaskočí nás ani překotný rozvoj, pro případné rozšíření nástavek ihned k použití. V případě náhlé rojové nálady upevnit zpředu celoplošně mateří mřížku a roj je hned v nástavku a nikoli na stromě.

Příspěvek: #18

No to je nápad - vězení pro královnu - tohle protirojové opatření si nech patentovat

Příspěvek: #19

Nesmějte se, tohle se opravdu používalo. Tuším, že Míra.P někde takové udělátko někde našel, notně už strávené zubem času.

Příspěvek: #20

jj, nic nového pod sluncem mě inspiroval přítel Bencúr, lepší než stříhat křídla