Příspěvek: #301

Ale je to super mít možnost chovat včely alespoň na střeše. Já bydlet v paneláku, tak bych na ní byl od rána do večera.

Příspěvek: #302

(08.02.2013 13:19)Josef K napsal(a):  Měl by jste někdo něco podloženého o tom negativním účinku průvanu na včelstvo?
Hodně by mě to zajímalo, díky.
Josef

Měl jsem před dvěma lety čtyři nástvaky 39x24 na sobě a zavřená očka krom vrchního nástavku.To očko si včely kompletně zalepily propolisem.Byl bych se zdráhal tomu uvěřit,že to dokáží a v poměrně krátké době,kdybych to neviděl.Nechaly tam jen malou dírku.Jen tak sotva na jednu včelu.Myslím,že ten úl měl,tím jak byl vysoký,už velký komínový efekt.To jim vadilo,tak si to zredukovaly.Kdyby bylo třeba na úle o nástavek méně,možná by to neudělaly.Myslím,že průvan se jim moc nelíbí.Také si pamatuji,že jsem jednou v pozdním jaru viděl,jak v chladném vzduchu k večeru ucpávaly očka svými těly.Má osobní domněnka je ta,že jim vadí to příliš velké proudění vzduchu v uličkách,protože pak nezvládají v dostatečné kvalitě udržovat to mikroklima u larev.No nevím zda to tak skutečně je,ale vsadil bych se,že průvan jim vadí.

Příspěvek: #303

Pane Pešku, pan Thomas Seeley, zjistil, že včela považuje za ideální hnízdiště dutinu o objemu 40l s otvorem situovaným na jih a ve výšce minimálně 5m, chráněnou před predátory. Tak kdož máte tento ideální úl hoďte kamenem
Každý se snažíme v rámci svých možností a v rámci svého poznání tento ideál včele nabídnout. Proto jsem se snažil teploměrem zjistit, jak moc včely teplem stresuji a jak by šlo negativní dopady zmírnit. Ostatně i toto vlákno je o tom, abychom si vyměnili zkušenosti o výhodností toho či onoho systému a každý vybírá úl tak aby dle jeho suběktivního pohledu byl "nejlepší". Ale jak říkávala babička (když jsem něco provedl a pak se vymlouval, že jsem to tak nemyslel) cesta do pekla je vždy dlážděna jen těmi nejlepšímy úmysly....

Příspěvek: #304

Ale pane kolego, my si možná nerozumíme. Já to přece nijak nekritizuji, naopak takovéto měření hluboce vítám a děkuji za něj!!!!!
iRP

Příspěvek: #305

Keď si všimnete včely počas horúčav a najmä tenkostenné úle, ktoré sú vystavené slnečnému žiareniu,tak si zrejme všimnete,že včely začínajú vytvárať brady na letáčoch.Stačí otvoriť úl a prezrieť zaplodované rámiky na ktorých zistíme podozrivo málo včiel,pretože tie sa s plodu stiahli von na letáč, aby tak zabránili prehriatiu plodu.Len čo teplota počas noci či rána klesne,včely sú opäť v úle.Ak pod takéto včelstvo podstavím nadstavok,tak brady zmiznú,no nie preto že som tým znížil teplotu, ale že som včelám vytvoril nový prijateľnejší únikový priestor.
Počas tohto leta som mohol porovnať.Stanovisko pri potoku východná orientácia letáčov,tenkostenné úle väčšinu dňa v chládku,brady na letáčoch sa netvorili,včely boli pokojné a medný výnos vyšší.Naopak stanovisko z juhozápadnou orientáciou letáčov,úle oslnené od obeda do večera,tak v tomto prípade brady na letáčoch včelstvá tvorili už okolo 15 hod,včely nepokojné pichavé,medný výnos nižší.Pre mňa jednoznačne platí,že k prehrievaniu ulov dochádza,včely reagujú na teplotu a umiestnenie úlov,čomu zákonite prispôsobia svoje správanie a no vedia si vždy poradiť.Na druhú stranu včelár typom úla,či výberom vhodného stanoviska môže včelám veľa uľahčiť.

Příspěvek: #306

..možem potvrdiť aj z mojej skúsenosti,a to mám tenkostenné len medníky,plodiská mám zateplené..

Příspěvek: #307

(08.02.2013 10:19)Scipio napsal(a):  Uvadzal som, ze priemerne silne vcelstvo pretopi 90 kg.

Mně to furt vrtá hlavou. Jak to vychází datumově? V kterých týdnech?

Příspěvek: #308

Môže to byť len v období,keď včely chovajú plod,vtedy nesmie v úli klesnúť teplota po 36,5°C,je to hlavne na jar,keď vonku sú ešte nízke teploty.Čo sa týka leta,tam je to skôr o tom vetraní ako extrémnom kúrení.
Čo sa týka tých 90kg prekúrených-neviem,to by musel dennodenne vážiť,zisťovať prínos-úbytok.Lenže s pribúdaním plodu ubúda donesených zásob,pribúda "mäsa-lariev,teraz koľko z toho je peľu?Ďalej v medníku včely upravujú sladinu na med-odparúvajú vodu,to ako započítaš ,do kúrenia?Takže ten,kdo toto tvrdí,nech predloží dôkaz,ako k tomu prišiel.

Příspěvek: #309

Pro ty co se ještě nerozhodli. Studoval jsem historické záznamy, kde včelaři hledali vhodný materiál, aby zabezpečili včelkám lepší tepelnou pohodu. Bádali dokonce tak hluboko, že úly vyráběli ze ztrouchnivělého dřeva. Více třeba zde: http://kramerius.mzk.cz/search/r.jsp?for...=&udc=&ddc

Taky jsem na toto téma hovořil s jedním nejmenovaným velkovčelařem. Sám to otestoval a zjistil, že v zateplených úlech má lepší medný výnos. Je to už hodně dávno, taže si ta procenta nepamatuji, ale nebylo to zanedbatelné, jinak by i nadále včelařil v nezateplených. Ono totiž čím víc včelstev člověk má, tím víc medu ušetří a může prodat. Další výhodu, kterou dle něj mají zateplené úly proti nezatepleným je hlavně u oddělků, které dosahují mnohem lepších výsledků. Proto chová oddělky ve styroduru.

Kamarád včelaří s 20 včelstvy, kdy 3 z nich má zkušebně v nezateplených úlech. Posledně jsme se na toto téma bavili ve vztahu k vlhkosti, kdy si stěžoval, že mu to v nezateplených úlech vevnitř vlhne a plestniví, tj. krajní plásty a stěny. On totiž také začínal s nezateplenými úly, ale poté, co přišla tuhá zima a většinu včelstev na jaře vymetl, už včelaří v zateplených. Toto na jižní Moravě jistě nehrozí.

Je to jako ve stavebnictví, tepelné mosty se projevují srážením vlhkosti, i když u včel je to trochu jinak, ale myslím, že se to jako hrubé přirovnání dá použít.

Začínám mít pocit, že nestranných a zkušených včelařů, ochotných se podělit o své know how, je jako šafránu.

Obecně platí asi toto: "Každá liška chválí svůj ocas a když ho nemá říká, že je dobře i bez něj". To samé se dá vztáhnout i na včelaře podle toho, jestli mají zateplené, nebo nezateplené úly.

Příspěvek: #310

Ze stránek bučovického Sedláčka

Citace:Zkusili jsme téměř vše – budečáky, poté vysouváky s dvěma medníky, moravské univerzály I a II (výška rámku 27,5 cm), úl Lesan, Pětiletku, Tachov a z těch lepších Optimal, Langstroth s všemi typy výšek, slaměné úly s nástavky 37x15, nástavkové úly Boháče tj. 39 x 17, Kolomého úly 39x24, což je napodobenina K39, až jsme pochopili, že:
- Dělat med ve vysokých širokých a těžkých nástavcích je opravdu problém, že po tom bolí záda, že se těžko sežene někdo, kdo Vám s 25 kg nástavkem bude manipulovat.
- Nástavky s šířkou rámku 39 cm je nutné uteplovat (u šíře rámku 42 cm a hlavně 44,8 cm je uteplení daleko méně podstatné).

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelare...1202246058

Příspěvek: #311

s vlhkostí v úlu mám podobnou zkušenost jako miko. Stropní folii používám, nikdy jsem nenechával otevřená očka. Na folii se mě srážela vlhkost, po vysunutí monitorovací podložky na ní byly kalužky vody nebo led a krajní plásty byly po zimě plesnivé. Letos jsem nechal otevřená očka na všech nástavcích, monitorovací podložky jsou suché, na foliích nepatrná vlhkost. Nahrazení stropní folie paropropustným materiálem (plstí apod.) podle mě nic neřeší, pokud je další vrstva (víko) pro páry nepropustné. Základem je podle mě dobré odvětrání úlu. K otevřeným očkům jsem měl nedůvěru, každý rok jsem to odkládal, bál jsem se průvanu, ale všechny má včelstva sedí naproti otevřeného zúženého otvoru česna, takže trocha průvanu jim asi nevadí. Uvidím v jaké kondici vyzimují, ale zatím z toho mám dobrý pocit.

Příspěvek: #312

(09.02.2013 12:17)Radim Kubíček napsal(a):  Nahrazení stropní folie paropropustným materiálem (plstí apod.) podle mě nic neřeší, pokud je další vrstva (víko) pro páry nepropustné.

Na plsť, alebo hobru na strope musíš položiť (3) hranolky aby pod strieškou nad izoláciou mohol prudiť vzduch.
Vo včelíne som plechové striešky nepoužíval. Bol to pelíšek pre mačku. Veľmi sa jej tam páčilo. Keď som na tom ale zabudol nepriepustný materiál (špachtla 10x10 cm), tak pod tým zostala uteplívka úplne mokrá. Treba vyskúšať.

Příspěvek: #313

(09.02.2013 6:41)Kohout napsal(a):  Ze stránek bučovického Sedláčka

Citace:Nástavky s šířkou rámku 39 cm je nutné uteplovat (u šíře rámku 42 cm a hlavně 44,8 cm je uteplení daleko méně podstatné).

Tohle jsem si propočítával už dříve. Přišel jsem na jednu věc. Vnitřní půdorys nástavku Langu je 46,5x37,5cm. S tou délkou (ne šířkou, to je špatně napsáno) rámku 44,8cm, to bych jako to uteplení bral, ale na tu šíři, což je tedy jen těch 37,5cm, mi tam pár centimetrů chybí. A tak se mi zdá, že se tady mluví o tom, že lang je delší, a že uteplení nepotřebuje.
Ale to je jen na délku rámku, že je šíře nástavku, oproti délce o 9cm kratší, toho si zatím asi nikdo nevšiml, co?
Nebo blbě počítám?
Josef

PS: pro názornou ukázku, asi v polovině stránky, viz. bod 3. Čtvercové plodiště.

Příspěvek: #314

Na šířku problém není, tam to odizolují krajní rámky. Včely obsedají maximálně 7 uliček, u mě většinou jen 5. Kdys tady někdo psal, že když mají na zimu dostatečně vysoké plodiště (což je u NN technologie standard), tak ten zimní hrozen není na šířku, ale na výšku.

Příspěvek: #315

(09.02.2013 12:41)Josef K napsal(a):  Ale to je jen na délku rámku, že je šíře nástavku, oproti délce o 9cm kratší, toho si zatím asi nikdo nevšiml, co?
Nebo blbě počítám?

Ako to chápem ja.
Lang je o 1,5 plastu užší voči dlžke. Neviem odkiaľ pochádzajú rozmery Langu.
V prirodzenej stavbe (aj v úle) včely neobsadzujú okraje stavby, krajný plast z vonka, alebo konce plástov aby im „nefučalo na chrbát“. Nakreslil som škice.
V úle treba odrátať koncové medzery a zvisle latky. Potom na výpočet zostáva vnútorná dĺžka rámku.
Lang má podľa toho šírku o 53mm menšiu ako by si vyžadovala dĺžka ak by sme predpokladali kruhový profil zimného chumáča.

Potom zostáva upresniť pojem štvorcový profil úľa (optimálu) a štvorcový priestor pre zimný chumáč. Optimál má podľa takejto úvahy pre zimný chumáč širší priestor voči svojej dĺžke.

Příspěvek: #316

(09.02.2013 12:41)Josef K napsal(a):  ...Přišel jsem na jednu věc. ... že je šíře nástavku, oproti délce o 9cm kratší, toho si zatím asi nikdo nevšiml, co?

Někdo musí být první.

Příspěvek: #317

Pěkné, myslel jsem to s nadsázkou.
Palec nahoru

Příspěvek: #318

Ve fyzice jsme se snad učili, že je to izotropní, či anizotropní prostředí - či tak nějak - tedy že ve všech směrech stejné. Pak má debata o kruhu, kouli význam, jakmile to není, kruh se mění často v elipsu atd. Dle rozdílu/poměru v jakých směrech se šíří třeba teplo snadněji.

Příspěvek: #319

(08.02.2013 12:25)Josef Lekki napsal(a):  Pokud jsem se díval na članky, tak třeba v Australii taky včelaří v tenkostěnných Langstrothech,

No a na internete nájdeš aj langy štyri vedľa seba, obalené slamou (senom?), ešte potiahnuté plachtovinou a vôbec nie malou vrstvou! (Amerika) ....

Scipia beriem s rezervou, ako aj rôzne odvolávky na internet, podobné tým tvojím.

Je síce pravda, že včely priestor nevykurujú, ale fyzika funguje na Zemi všade rovnako. Každé teleso je v priestore ochladzované. A na včelie teleso má vplyv prúdenie vzduchu a vlhosť vzduchu. A od toho sa odvíja spotreba zásob. Ak by nevyžarovali žiadne teplo do priestoru, termokamery by neukázali teplotu "včelieho telesa"...

Příspěvek: #320

(03.02.2013 21:09)Jiří Přeslička napsal(a):  Myslíte, že 60% vlhkosti je pro vývoj plodu to pravé?

Citujem z knihy Včelárstvo,autor:Jozef Rejnič a kolektív str.38:

V priestore kde má včelstvo plod býva relatívna vlhkosť vzduchu 30-60%. Vysoká vlhkosť včelám škodí ale menej než vyššia teplota.
Dôležitou regulačnou látkou teploty vo vegetačnom období je voda.Ak majú včely dostatok vody nehrozí im nebezpečenstvo prehriatia ani vtedy keď sú na priamom slnku.

Chcel by som poprosiť skúsenejších o pár postrehov k tomuto textu.