Příspěvek: #321

(08.02.2013 13:11)ing. Rostislav Pešek napsal(a):  Nevydržím, ještě jednou budu jizlivý. Myslíte si, že ve volné přírodě v ČR jsou stejné, nebo alespoň podobné podmínky, jako na asfaltové střeše paneláku?
A stejně tam ta "kritická" teplota za celý rok naměřena není.... A i kdyby nakrásně, tak možná jen několik málo minut. Což ale vůbec neznamená, že je to teplota uvniř úlu.
Možná ještě jedna úvaha - neuteplený úl se používá i v daleko jižnějších státech s podstatně vyšší průměrnou teplorou, mnohdy celoročně. Hlavně aby u nás......???? Nějak jsem se v tom ztratil.
Nebo konkurence na takovéto "....." s..e (pardon kašle) a věnuje se pragmatičtějším věcem (např. manželce).
iRP

Bydlels někdy v paneláku? Já jo!! A než nám ho zateplili, vařili jsme se tu a to mám okna na sever a východ a to ještě šlo, dopoledne se to nestihlo tolik rozpálit. Ovšem sousedi, co měli smůlu že měli okna na jih a západ, byli doslova zoufalí!! Jistěže beton má jinou tepelnou setrvačnost, ale kdo nezažil, planě teoretizuje. A to mluvím jen o svislých stěnách, pod střechou (asfaltovou jak říkáš ty) byl očistec bydlet!
Na svislé stěny paneláku stačilo 100 mm polystyrenu a skoro nevím jak je venku. V létě stačí ráno nezapomenout zavřít okna, aby nemohl dovnitř horký vzduch, větrá se jen v noci.

A ještě dodám. Do zateplení jsem platil nějak. Zateplení se bude splácet 15 let z úspor tepla, jak nám řekli a tak jsem vzhledem k věku váhal, zda s tím mám souhlasit, bylo to pro mě nula od nuly. Neřekli nám ale, že ještě ušetříme kolem 10.000 ročně na topení proti stavu před zateplením. Ano, skoro vůbec nepouštím topení. A není to za jedinou zimu, je to tak letos už čtvrtý rok.

Nijak se k zatepleným úlům nevyjadřuju, mám tenkostěnné. Ne ale proto, že by byly lepší. Jsou levné a šly rychle na svět. Podle zateplení baráku mám jasno a plánuju dodatečné zateplení úlů polepením polystyrenem aspoň 80, lépe 100mm. Třeba u deseti úlů a za rok za dva budu vědět jistě, co je lepší. Zda polepit i ostatní úly a nebo zda polystyren ze zkušebních úlů strhat.

Jo a taky, příklad, jestli vyjde zateplení na třeba 1.000 Kč a zvýší se výnos jen o kilo a tak bude návratnost 10 let, je zateplení nesmysl. Jestli ale stoupne výnos o třeba 5 kilo a za dva roky je to doma, pak je možné o tom uvažovat. Nebo dělám v té úvaze nějakou chybu?

Příspěvek: #322

(10.02.2013 0:54)liptaka napsal(a):  ....
V priestore kde má včelstvo plod býva relatívna vlhkosť vzduchu 30-60%. .....
......

Chcel by som poprosiť skúsenejších o pár postrehov k tomuto textu.

Zkušený nejsem,ale to se mi zdá pekelně málo...tedy těch 30% určitě.

Příspěvek: #323

Co se vlhkosti v úle týče jsem hledal a nejlépe to mám popsáno p. Sedláček. Do poloviny února na stropě krmítka a difuzně otevřený strop, aby vlhko mohlo pryč. Teprve v únoru dělá tzv budící prohlídku a zatepluje strop. Co jsem vypozoroval, tak včelky se již začínají rozmělňovat a trochu ovládat úl. Tím pádem, pokud se posunou pod strop vytlačí vlhkost do rohů úlu a nekape jim na hlavu. Co jsem vyčetl na netu canady, norska, finska a ruska všude doporučují úl bez vlhkosti.

Těch 30% je opravdu málo, myslím dokonce nemožných.

Tím to se omlouvám vědcům, že se nezabývali vlhkostí. Našel jsem nyní nějaké odkazy jak se někam dopracuji dám vědět.

Dále co se týče přehřívání, měřil někdo teplotu lepenky, když je venku k 30 st.C a žádný mráček? Neudržíte nářadí v ruce, teplota je bez problémů na 80 st.C. Měřil jsem úl, když slunce vysvitlo na 5 min. a teplota dřeva byla na 10 st. C pol. bez nátěru na -5st.C.
Pak záleží na včelkách jak rychle stačí létat pro vodu a větrat. Čím tmavší barva na slunci tím horší.
Ona teplota udávaná na meteovebech je v meteo budkách a ta nemá nic společného s povrchovou teplotou. Viz. třeba ukazatele teplot na dálnicích. Teplota vzduchu a vozovky.

Příspěvek: #324

Tak jsem konečně našel něco kloudného. Názor si z toho udělá každý sám.



Rozložení vlhkosti v úlu v zimě -
v teplem a suchem dnu 6) - na chladném, vlhkém dnu.
Tečkami označené oblasti nebezpečné pro zimní zásoby teploty.

internetový překlad:
Teplý vlhký vzduch ven z klubu je třeba odstranit z úlu
dříve než až zcela vychladne. Pokud izolační matku
al málo prodyšné, teplý vzduch rozložení hmotnosti
hodyatsya úl, vodní pára kondenzuje, neustále
zvýšené relativní vlhkosti. To je velmi
nebezpečné pro přezimování rodinu jako provokuje ne
Pouze hypotermie úl a fermentace (kvašení)
rezervy, zhoršující fyziologický stav sami
včely. Vysoká vlhkost zabraňuje včely vylučují
Tělo vodní páry, a v extrémních případech vede
smrt hmyzu. Pokud relativní vlhkost v
25,5% včel žije 35 dnů, s 73,5% - 25 dnů,
na 93,1% - jen 8 dní.

Příspěvek: #325

To je v případě, že ve včelstvu není plod. Ten je tam ale téměř vždy souvisle od Vánoc. Na plodu nemůže být nižší RH než 50%, optimum je 65%. Proto také teče z úlů vždy, když je tam plod. Jinak je tam sucho, i kdyby byly úly úplně ucpané.
Né všemu co je napsané, dokonce azbukou, lze věřit. Podle mne to soudruzi přepočítali podle teploty a vlhkosti vně chumáče. V té době takovou techniku, která by to byla schopna měřit uvnitř chomáče neměli k dispozici.

Příspěvek: #326

No podle toho co jsem stačil pročíst, tak nějakou techniku měli. Ale ono 10% sem 10 tam, v celku jim to pasuje podle toho co jsem naměřil já.
To vlhko je z jiného důvodu, než jen z plodování, i když to má také vliv. Jak bude čas dodám více. Je to velice zajímavé. a je zajímavé, že soudruzi toho mají víc, jak američani. Tam někteří nedovedou pochopit, že může být -10 st.C déle jak měsíc.

Příspěvek: #327

(10.02.2013 1:11)tom.50 napsal(a):  Na svislé stěny paneláku stačilo 100 mm polystyrenu a skoro nevím jak je venku.
....
Podle zateplení baráku mám jasno a plánuju dodatečné zateplení úlů polepením polystyrenem aspoň 80, lépe 100mm.
...
Nebo dělám v té úvaze nějakou chybu?

Chyba je v úvaze zateplit včelám barák tak, aby skoro nevěděly jak je venku. Pro včelu je občas životně důležité to vědět.
Prostuduj si kapitolu o konstrukci úlu v článku Mikroklima v úle III. v MV. Nepamatuji si v kterém čísle, ale na titulní stránce je fotka Boháče. Je tam cosi o tepelné kapacitě stěn úlu. Zřejmě než dodatečně zateplovat úl ze silného prkna bude vhodnější vyrobit si úly nové s vnitřní stěnou z palubek.

Příspěvek: #328

Byla tady narážka na azbukou psané texty, nemyslím si, že je tam vše špatné. Jak je zájem o včely tady, tak ho mají i jinde na světě, pokud je neberou jen jako prostředek na peníze. Naučil jsem se dívat na člověka jaký je a ne odkud pochází.

Podívejte se na tyto stránky. Je tam toho opravdu hodně. Jak mikroklima v úle, tak divoce žijících včel ve stromě. A mnoho dalšího co jsem jinde nenašel.

http://www.honeyfine.ru/

K uteplení, určitě vliv to má, ale ne v zimě. Teprve při jarním rozvoji a v létě. Také hodně bude záležet na barvě - odstínu úlu.
Ale jak moc to si musí odzkoušet každý sám, co mu vyhovuje a co od toho čeká.

Příspěvek: #329

Je správné dělit úly na tenkostěnné a zateplené z hlediska hospodaření s teplem? Jestli není správnější mluvit o nezateplených a zateplených. Protože

(11.02.2013 22:19)vojtab napsal(a):  Také hodně bude záležet na barvě - odstínu úlu.

ale i zpúsobu zateplení stropu, výšce podmetu a velikosti česna. Počtu nástavků, počtu, délce a typu rámků. Na množství včel v úle, na jejich zdravotním stavu a pohodě. Stanovišti a umístění úlu na něm. Materiálu z kterého jsou nástavky vyrobeny, nátěru, nenátěru stěn úlů. Nešachování s očky. Bourání, nebourání voskové stavby mezi horními rámky a strůpkem. A co já vím ještě.
Jen tak si tu pro sebe plácám o tom, jestli i tenkostěnný úl může či nemůže být zateplený.

Příspěvek: #330

Nevím proč? Ale nějak se mi vtírá blbej nápad z našeho zákonodárného sboru o energetických štítcích budov - tentokrát na úly .
JK

Příspěvek: #331

Pepo, to neříkej moc nahlas, nebo se toho nějaký iniciativní vůl chytí...

Příspěvek: #332

Pred dvema lety jsem si koupil prvni vcely, snazim se najit co nejlepsi zpusob pro chov, a Tak jsem si koupil taky ul z polystyrenu 39x24 a vcelku jsem byl zklamany, v tomto ulu se mi vcely nechtely rozvijet, naproti tomu jsem si poridil v lete oddelky do langstrotu a do konce srpna mi vcelky vystavely cele dva nastavky a zanesly medem, a tak se ptam zateplene uly nebo ne? Jak se na to kdo divate?

PetrM upravil 18.02.2013 10:34 tento příspěvek z důvodu: Přečtěte si a dodržujte Pravidla fóra, prosím. Používejte vyhledávání. Příspěvek jsem přesunul.

Příspěvek: #333

Dobrá otázka.
A snadná odpověď Tenkostěný nebo zateplený úl.

Příspěvek: #334

Ještě bych si k tématu zateplený/nezateplený úl, dovolil citovat opět z knihy Včelařská encyklopedie (1956) - Strana 159 - Úlová stěna a její vliv na život včelstva.

Podívejme se na obydlí včel, ve kterém vydržely několik tisíc let. Vchod do dutiny - ulomená vyhnilá větev v délce 50 cm i více, vnitřek úlu byl ztrouchnivělý. Včely vynosily měkký troud při čištění ven. Místy trčely dovnitř zbytky větví, které zpevňovaly celou stavbu plástů. Včely měly zájem, aby do ztrouchnivělého dřeva nenasakovala vlhkost, proto je důkladně potahovaly propolisem. Stěnou by i tak vlhkost těžko procházela, protožě síla stěny byla 8-10 cm, a rozřízneme-li takovou stěnu, vidíme, že nejdříve je vrstva propolisu, pak ztrouchnivělé dřevo, potom dřevo zdravé, dále lýko a konečně kůra. Proto ani stěna úlová nepotřebuje a nesmí dýchat a nesmí být propustná.

Najdeme-li si v tabulce součinitel průteplivosti dřevem směrem kolmým přes vrstvy, zjistíme, že je 0,08-0,18. Zjistíme i tam, že součinitel průteplivosti stěnou prkna je ve směru vrstev let 0,1-0,4. Z toho je vidět, že stěny úlů z prken by měly být nejména dvakrát tak silné, čili 16-20 cm. Viděl někdo tak silné stěny úlů u nás?

Podle toho vidíme, že tepelná průteplivost stěn brtí a klátů byla 500 kalorií. Je to průměrně nejvýhodnější tepelná průteplivost, která se nejlépe osvědčila při zkouškách tepelné isolace úlů. Při takovém uteplení neprochládaly stěny úlů, nesrážela se na nich vlhkost, v úle bylo sucho. Při takovém uteplení bylo dosaženo nejnižžší zimní spotřeby, tím menšího fysiologického opotřebování včel, nejrychlejšího jarního rozvoje a nejlepších výkonů.

Někdo může namítnout, že při lesní pastvě bylo v prodiště na zimu dost medovicového medu, a že včely hynuly na medovicovém medu úplavicí jako nyní. Avšak nebylo tomu tak. Tepelná propustnost stěn klátu, jak jsme zjistili, byla 500 kalorií, při které je třeba zásob v zimě, t.j. od října do konce února, 2, nejvíce 3 kg. Proto v klátu včely méně spotřebovaly a výkalové váčky nebyly přeplňovány ani z lesního medu, který obsahoval více nestravitelných dextrinů. Včely neonemocněly úplavicí a vydržely až do prvního "prášení".

V lese, kde byly klimatické poměry mnohem lepší než v krajině otevřené, ničím nechráněné, byla spotřeba jistě ještě nižší.

Příspěvek: #335

myslim si ze velikost a sirka ramku je lepsi izolant + hofmann nez jen nizke ci uzke uly. vcelam je to jedno jestli maji polystyren nebo drevo. Dokazi si teplotu regulovaz ale pokud maji prostor kde se schoulit je to lepsi.
polystyrenove uly se me osobne moc nelibi. Pripadaji me rachunkove protoze se odrbkaji a poskodi. Drevo je drevo...

Příspěvek: #336

V názvu vlákna je, jak již bylo výše zmíněno, protimluv. Co takto tenkostěnný: z polyuretanu tl. 20-30mm chráněným Al folií aby se nám neekloval plast?

Cenově stejné jako dřevo, hmotnost mnohem menší a žádné starosti s prací dřeva.

Příspěvek: #337

(10.02.2013 20:24)vojtab napsal(a):  Co se vlhkosti v úle...

Příspěvek do diskuse je i v pozvánce na únorové setkání Slezánku. Jen připomenu, že p. Žídek (spoluautor Slezanu) je zkušený dlouholetý praktik, který obhospodařuje tuším přes 100 včelstev a v době, kdy vznikal Optimal, představoval i vznikající Slezan obdobný názorový proud a tehdejší moderní směr včelaření...

Příspěvek: #338

Změnil jsem název tématu na Tenkostěnný dřevěný nebo zateplený úl.

Příspěvek: #339

Jaký já mám úl, když je jen zevnitř sololak 0,4 mm na hranolcích 2x2,5 cm, pak 2 cm polystyren a venek fólie na polystyrenu? Minimálně tenkostěnný, superlehký a zateplený?

Příspěvek: #340

Franto, nedělaj nám v tom bordel!