Příspěvek: #281

Jížní Morava a taková nízka výška, dle mého je zbytečné zateplené. Já mám tenkostěnné ve skoro pětistech a v pohodě. Nehroť to. A na tuhle debatu nic nedbej, je spíše akademická.

Příspěvek: #282

Ja mám tenkostenné v 800m a je to v pohode.

Příspěvek: #283

Pro Kmeť Martin : Mám jeden úl zateplený.Vloni jsem ho měl první sezonu.Pořídil jsem si ho ze zvědavosti. Když mi letos poprvé v lednu trochu poletovaly včely,tak u toho zatepleného bylo živěji o trochu více než u obyčejných.Ale možná jsem tam byl zrovna,kdy to tak skutečně bylo.Tedy,že zrovna nejvíce létaly právě u toho zatepleného.....(Všiml jsem si,že vyletují při proletech jakoby po skupinách,takže to střídavě bzuní u jednoho úlu a pak zase u jiného atd.) V létě se u toho zatepleného stávalo,že včely větraly na letáku (nemá očka).Výnos medu jako v těch nezateplených.....Sám pro sebe mám v tomto zatím tento poznatek:Zateplený úl(s uzavřeným dnem) je pro včely určitě jiný než nezateplený. Jenže nikde se nedočtu přesně jak a v čem. Vstupuje do toho totiž tolik věcí jako,stanoviště,síla včelstva,snůška,zdraví včelstva,schopnosti včelaře,počasí (vliv ročníku) a hlavně neskutečná přizpůsobivost včel,že je to asi těžké nějak celkově postihnout v nějakou jasnou teorii.

Příspěvek: #284

ja tenkostene mam a jedina nevyhoda jakou momentalne pozoruji je prehrivani jinak prevladaji klady levna samovyroba parafinovani lehkost jak vahova tak konstrukčni ale je pravda ze vcelkam je to jedno uli stavi vcelari a musi vyhovovat jemu a co je asi dulezite jeho metedice prace snimi a pak se potka s uspechem

Příspěvek: #285

Mám zateplené úly venku a tenkostěné ve voze. Zkouším první zimu s tenkostěnýma, tak jsem sám zvědav, nakrmil jsem všechny stejně a svrbí mě ruce, abych věděl jaký bude rozdíl zásob. Tenkostěný bych se bál dát někam ven, kde by hrozilo přehřátí.

Příspěvek: #286

(07.02.2013 19:39)Kmeť Martin napsal(a):  Zdravím , letos záčínám. Nakupuji a chystám si tenkostěnné úly. Po přečtení těchto článků jsem zmaten jestli jsem udělal tak špatně nebo ne ?? Mám dát jako první nástavek zateplený a přes sezonu používat tenkostěnné ?

Tak vidíš. Z info, ktoré máš k dispozícii k nahliadnutiu na vlákne sa dá povedať asi len toľko: včuľ buď múdry!" A že múdry nie si, sa Ti ani nedivím. Ale v tom by som nevidel problém. Vzhľadom k tomu, že Ťa fascinuje včelárenie, predpokladám, že sleduješ viacero vlákien na tomto fóre a pritom ešte si včeláriť nezačal...Myslím si, že to podstatné už vieš. Ďalšie Ti už napovedia Tvoje kamarátky -včielky. Len ich musíš mať. A či im ponúkneš kartónovú krabicu, drevenú chajdu, betónové monštrum alebo hypermoderný bejvák- im to bude v podstate jedno. Ide o to, aby sa vo svojom príbytku cítili dobre. V preklade- moc nekomandovať, len jemne usmerňovať, nedusiť ich vo vlhkosti, dostatok čerstvého vzduchu, pekný výhľad z letáča alebo očka na prírodu a nebo, pokiaľ možno bezveterné stanovište -a ako budeš postupovať ďalej- sám sa rozhodneš....

Příspěvek: #287

Krásný pojem - přehřívání. A nebo tomu celému opět nerozumím.
Vyjdu z několika neoddiskutovatelných faktů:

1. Včelstvo potřebuje pro výchovu plodu teplotu cca 35 - 36 st. C.
2. Venkovní teplota (vzduchu) se alespoň u nás této teplotě NIKDY ani nepřiblížila (nejsme na poušti). Maximální teploty jsou naměřeny někde kolem 30 - 32 st. C během několika málo dnů v roce (tzv. tropické dny)
3. Včelstvo denně přináší nektar se sušinou kolem cca 30 %. Zbylých 70 % je voda, která se musí odpařit, resp. snížit obsah vody na nějakých 16 - 18 % (norma Český med).
4. Za 25 let praxe v mých tenkostěnných úlech se mi ještě nestalo, abych se o úl popálil (tedy úl měl POVRCHOVOU!!!!! teplotu vyšší jak 52 st. C). To by totiž za takovýchto dnů znemožňovalo manipulaci ve včelstvech (nástavek by se horkem nedal udržel).
5. I kdyby nakrásně tato skutečnost nastala, neznamená to automaticky, že by teplota uvnitř úlu nějak drasticky stoupala. Úlová stěna má také nějakou setrvačnost. A i kdyby se takováto teplota objevila, docela dost dlouho by trvalo, než by to včelstvo vůbec zjistilo. Byl by opět večer. Úl je totiž uvnitř permanentně ochlazován. Velmi mnoho tepla spotřebuje právě odpařování vody díky zahušťování přinášeného nektaru.
6. Tato možnost připadá v roce pouze na několik málo dnů (do 5) a v nich jen na několik málo hodin. Dejme tomu od 12. 00 do 17.00.
   A abych se kvůli těmto několika málo hodinám v roce (které souhrou výše uvedených faktů stejně nanastanou) rval s těžkými "zateplenými" nástavky, tak to ani náhodou.

Ale to berte jen jako povzdechnutí, zda z přehřívání úlů náhodou neděláme z komára velblouda.
iRP

Příspěvek: #288

Vážení kolegové. Podle mých zkušeností neposkytuje zateplení výhodu proti chladu. Je však výhodné proti přehřívání, pokud máme včelstva umístěna na slunečním úpalu. Pro "neuteplené" úly je potřeba zvolit zastíněné stanoviště, nebo provést vhodné zastínění. Je však v roce jedno období, kdy je dodatečné zateplení vhodné. To je období jarního rozvoje.
JK

PS
Mám zkušenost se styrodurovými plemenáčovými nástavky. Zde je jarní rozvoj tak rychlý, že zimovaná záložní včelstva na 4 nástavcích o 20-ti plástech, jsou u nás schopna se vyrojit již v prvé dekádě dubna.

Příspěvek: #289

Scipio,
z Vašeho příspěvku jsem dost zklamaný. Obsahuje sice pravdivá fakta, ale postrádá souvislosti. Uvádíte kolik protopí (správnější by bylo provětrá a prochladí) včelstvo v neutepleném úlu. Neuvádíte ale, kolik protopí stejně silné včelstvo na stejné rámkové míře v utepleném úlu. Zásadní je sdělení, že jste u svých neuteplených úlů neuteplil strop. Není divu, že se Vám pak tento systém neosvědčil. Pokud se použije úl Langstroth nebo Optimal bez utepleného stropu, jsem přesvědčený, že rozdíl oproti tomu samému úlu s utepleným stropem bude také Vámi zmiňovaných 15-20kg. To, že uteplení stropu je rozhodující, ve svém článku také zdůrazňujete. Proto nechápu, že při porovnávání systému uteplený x neuteplený používáte výsledky provozu s hrubou konstrukční vadou.

Co se týká poznámky související se zateplením domů. To je úplně o něčem jiném. V domě je zásadní uzavření prostoru. Pak má zateplení význam. Pokud budeme simulovat podobnou situaci, jaká je v úlu, musíme vytvořit otvor (česno). Je otázka jak velký. Pokud budeme chtít dosáhnout srovnatelných výsledků, musí být poměr obsahu prostoru ve stejném poměru k ploše větracího otvoru.
Příklad:
Langstroth dva standardní nástavky a česno 20mm. Pro zjednodušení nepočítejme, že prostor vyplňují rámky a včely.
Vnitřní prostor 375x500x465=87187500mm3
Česno 375x20=7500 mm2
Poměr 1:11625
Pokoj 25m2, výška stropu 2,3m
Vnitřní prostor 57,5m3=57500000cm3
Otvor v poměru 1:11625 je 4946,24cm2
Pro výšku okna 150 cm vychází šířka otvoru 32,97cm. V případě věrné podobnosti s úlem bude u dveří 80cm širokých dole chybět 62cm.
A teď. Zkuste v superzatepleném domě na noc, kdy teplota je kolem nuly, nechat otevřené okno na 30cm.
Ráno bych docela rád slyšel Váš názor na důležitost uteplení stěn.
Bylo to trochu dlouhé. Omlouvám se. Slibuji, že se již nikdy tímto tématem nebudu zabývat.

Příspěvek: #290

(07.02.2013 23:31)ing. Rostislav Pešek napsal(a):  Krásný pojem - přehřívání. A nebo tomu celému opět nerozumím.
Vyjdu z několika neoddiskutovatelných faktů:

...
1. I kdyby nakrásně tato skutečnost nastala, neznamená to automaticky, že by teplota uvnitř úlu nějak drasticky stoupala. Úlová stěna má také nějakou setrvačnost. A i kdyby se takováto teplota objevila, docela dost dlouho by trvalo, než by to včelstvo vůbec zjistilo. Byl by opět večer. Úl je totiž uvnitř permanentně ochlazován. Velmi mnoho tepla spotřebuje právě odpařování vody díky zahušťování přinášeného nektaru.
2. Tato možnost připadá v roce pouze na několik málo dnů (do 5) a v nich jen na několik málo hodin. Dejme tomu od 12. 00 do 17.00.
   A abych se kvůli těmto několika málo hodinám v roce (které souhrou výše uvedených faktů stejně nanastanou) rval s těžkými "zateplenými" nástavky, tak to ani náhodou.

...

Minulou sezónu jsem měl celonástavkové oddělky nad kmenovými včelstvy, oddělené vnitřním mezidnem. Zaznamenal jsem silné vyvěšování na stěny nástavků. Po chvíli mi došlo, že je problém s teplotou. Byly uzavřené v jednom nástavku, jediný ventilační otvor bylo očko. Jako dno sloužila plná přepážka, nad hlavou plechové víko s PS. Očko prostě neumožňovalo dostatečnou tepelnou výměnu. Podsadil jsem další nástavek s MS a bylo po problému.

Příspěvek: #291

Uvadzal som, ze priemerne silne vcelstvo pretopi 90 kg. To sa da znizit zateplenim na cca. 20 kg (niektore zdroje uvadzaju iba 15 kg). Urcite to mnozstvo pretopeneho medu zavisi od nadmorskej vysky, umiestnenia ulov a pod. Pan Krnac to myslim testoval na priemernu teplotu (nocnu+dennu) v SR. Ak si niekto mysli, ze vcely dokazu nejako oklamat fyzikalne zakony tak nech tomu veri. To je ako pytali toho cloviecika, ze aky je rozdiel medzi sexom a bicyklovanim. On odpovedal, ze nevie. Tak odporucanie bolo, aby sa dalej bicykloval.
Taktiez ak ma niekto problem so zvihanim dodatocneho polystyrenu, ktory ma vahu vzduchu tak prosim. Uz sa k tejto teme nebudem vyjadrovat, lebo som pochopil, ze aj vcelari v dobrych podmienkach s trapnym vynosom 30 kg/na rodinu su so sebou spokojni.

Příspěvek: #292

(18.01.2013 16:07)Scipio napsal(a):  2011: 106 kg

(20.01.2013 23:37)Korous napsal(a):  2011 průměr 121
Maximální výnos v roce 2006 198kg
Langstroth 320m

Zdroj: Vlákno Kolik jste letos vytočili medu? v tomto fóru.

Příspěvek: #293

Scipio: tomu co děláš se v diskusích říká tapetování, tedy jeden ničím nepodložený názor "kolik včely protopí" zde tapetuješ dokola jak kolovrátek. Byl jsi vyzván aby jsi uvedl nějaké důkazy pro svá tvrzení a ty jen zopakuješ co jsi již několikrát tvrdil a přidáš jakýsi off topic fór o sexu a cyklistice...
Rostislav Pešek: co se přehřívání týče měl jsem z něj také obavy, jelikož mám včely na velmi exponovaném místě. Proto jsem na stojan vedle úlu dal teploměr od Papoucha a sledoval teplotu (teploměr umí zaznamenávat teplotu, pošle maila při překročení nějaké hranice atd.). Teplota za celý rok 2012 nikdy nepřekročila hodnotu 34 C. Z toho usuzuji, že k přehřívání úlu nedošlo a nemusím ho ani v příštím roce nějak řešit (teplotu budu samozřejmě i nadále monitorovat).

Příspěvek: #294

Pokud jsem se díval na članky, tak třeba v Australii taky včelaří v tenkostěnných Langstrothech, nemají to ve stínu a problém není a to tam je nějaké teplo... A jestli jsem to dobře pochopil tak včelám zima nevadí, vadí jim průvan. A dále se od teploty odvíjí i plodování, proto se tenkostěnný prohřeje víc a je větší spotřeba zásob, protože je více plodu. Ale když je více plodu, je více včel, které mohou donést produkty. Včelstvo je silnější. Co mi na to řeknou příznivci uteplených úlu? Samozřejmě s teplotou roste i nálada k rojení, ale to už je otázka provozu. Takže za mě, raději uříznu pár prken, sešroubuju je, je to rychlé, levné a moje produktivita je vyšší. Pořád se tu točíme kolem toho, že většína včelařů má včelaření jako koníček, takže to neřeší.

Příspěvek: #295

Čidlo teploměru bylo kde?

Příspěvek: #296

A ještě jeden dotaz - jak dlouho takováto teplota trvala - kolik hodin?
iRP

Příspěvek: #297

Čidlo teploměru bylo ve stínu hned za úlem zde je to takový ten šedivý drátek na podstavci za červeným úlem. Já si nechal nakonec posílat jen maxima, systém co měl kreslit graf mi nezafungoval a nakonec nebyl čas ho rozběhat, tak nevím přesně jak dlouho těch 34 C tam bylo. Letos snad vymyslím něco sofistikovanějšího, či úly nějak zastíním.

Příspěvek: #298

A kdybys ho dal do stínu za sluneční tavidlo?

Příspěvek: #299

Nevydržím, ještě jednou budu jizlivý. Myslíte si, že ve volné přírodě v ČR jsou stejné, nebo alespoň podobné podmínky, jako na asfaltové střeše paneláku?
A stejně tam ta "kritická" teplota za celý rok naměřena není.... A i kdyby nakrásně, tak možná jen několik málo minut. Což ale vůbec neznamená, že je to teplota uvniř úlu.
Možná ještě jedna úvaha - neuteplený úl se používá i v daleko jižnějších státech s podstatně vyšší průměrnou teplorou, mnohdy celoročně. Hlavně aby u nás......???? Nějak jsem se v tom ztratil.
Nebo konkurence na takovéto "....." s..e (pardon kašle) a věnuje se pragmatičtějším věcem (např. manželce).
iRP

Příspěvek: #300

Měl by jste někdo něco podloženého o tom negativním účinku průvanu na včelstvo?
Hodně by mě to zajímalo, díky.
Josef