Dostala se mi do rukou kniha Včelařská encyklopedie, druhé doplněné a přepracované vydání 04/53. Nejdříve jsem si myslel, že to bude dávno zapomenutá a překonaná historie. Byl jsem však mile překvapen informační hodnotou této knihy, i když některé údaje již zastaraly. V této publikaci se mimo jiné píše ve vztahu k utepleným/neutepleným úlům následující (doufám, že žádná autorská práva neporuším, a pokud ano, předem se omlouvám a žádám admina o patřičnou cenzuru, či smazání příspěvku. Děkuji.):
strana 204, kapitola Hospodaření teplem "Dnes je známo, že když jsou včely značně utepleny a není dostatečné větrání nebo když je opět uteplení nedostatečné, že tam jsou výsledky stejné - velká spotřeba zásob."
dále: "S uteplováním mají mnozí včelaři smutné zkušenosti, protože nevědí o příčinách nezdaru. Je-li včelstvo při jarním plodování uteplené a má-li nedostatečně velké česno, má v úle vlhko, plesnivé plásty a velkou spotřebu. Včelstvo musí mít totiž při plodování stálou teplotu 35°C, což je podmíněno větším trávením, při němž se vyvíjí více par, než včelstvo spotřebuje. Správně velkým a chráněným česnem se při dostatečně izolovaném a hermeticky uzavřeném úlu (aby nevznikal průvan) vyměňuje vzduch i nadbytečné páry vzájemným prolínáním." "Nadbytečná pára se pak sráží na nejchladnějším místě úlu, t.j. v tomto případě v česně, u lomeného česna na posuvné regulační desce, která je polepena ke zvýšení rosného bodu AL folií" "Je-li česno malé, musí včely zvyšovat větrání a to znamená další spotřebu a vlhko v úle. Jen správná velikost česna umožní větrání. Velikost si musí včelař zvolit podle uteplení úlu."
dále pak se na straně 205 uvádí: "Zvyšováním teploty a větší spotřebou vyčerpává včelstvo předčasně svoji životní energii tak, že na jaře místo zdatných včel, které mají vychovat novou generaci, máme staré opotřebované včely, jež předčasně umírají."
na straně 206-214 autoři uvádí 24 bodů, tj. výsledků výzkumných ústavů a jejich zkušenosti mající vliv na zdárný vývin a výnos včelstva. (Pokusím se to nějak shrnout).
1) Ve včelím hroznu je tepelné vrstvení v porovnání s neobsazenou částí úlu obrácené. Vrstvení zde neodpovídá fyzikálnímu zákonu, podle kterého teplo stoupá pravidelně nahoru. Ve včelím hroznu je od teplého středu nahoru teplota nižší a dolů vyšší. To znamená, že vzduch potřebný k dýchání je nasáván od vrchu chumáče a vydýchaný tlačen dolů směrem k česnu. Kdyby teplý vzduch stoupal nahoru, byl by strop úlu vždy mokrý a kapala by z něho na včelí chumáč voda. Že tomu tak není .... (bylo ověřeno autory)
další zajímavý je bod 6) Teplotní výkyvy, jak již bylo řečeno, mají na řádné zazimování horší vliv než stálá nízká teplota. Každému včelaři je známo, že včely při stálé velké zimě zimují lépe, než při slabé, ale střídavé. Při oteplení se včelí hrozen uvolňuje, při ochlazení se stahuje. To vede k nestejnoměrnému zvyšování a snižování teploty, a tím k většímu trávení.
V bodě 9) v souvislosti s pokusy o likvidaci roztoče Varroa Destructor (snad jsem to napsal správně) za pomocí elektrických ohřívačů - což se myslím probíralo i zde na fóru. Tak tedy v bodě 9) se mimo jiné píše: "Např. za letního dne byla pod plodiště vložena kovová vložka, která byla elektricky ohřívána na 40°C. Teplota mimo hnízdo stoupla na 40°C, ale v hnízdě zůstávala stále 35 - 36°C. Včelstvo reguluje mírné zvýšení teploty větráním.
bod 10) Teplota má na vývoj plodu ve stadiu kukly velký vliv. Při teplotě 26°C se líhne málo včel a všechny jsou se zakrnělými údy. Při 28°C se líhne všechen plod, ale také se zakrnělými údy. Při 30°C stejný jev. Při 32°C všechen plod je vylíhlý s normálními údy. Při 34-36°C stejný jev. Při 37°C jedna část plodu odumírá, ostatní normální. Při 38°C jen jednotlivé včely normální, ostatní hynou. Při 39 vše hyne.
"Z toho je vidět, jak je důležité, aby včely měly po dobu plodování stejnoměrnou teplotu", ..... atd. .... " Co však dělá včelař v létě? :o) Odstraňuje rohožky z úlů, otvírá často a bezdůvodně úly, dává úlům jednoduché medníky, které v noci prochládají a proto včely u stropováku jdou těžko do medníků." Pak se zde píše, že úl by měl být uteplen nejenom v zimě, ale i v létě, kdy za nejdůležitější považují autoři uteplení v předjaří, v únoru až v červnu, kdy úl potřebuje vzhledem k rozšiřování plodu největší tepelnou ochranu s tím, že úl by měl být uteplen po celý rok.
bod 16 " Silná včelstva mají v zimě průměrně o 4°C větší teplotu, než včelstva slabá."...
bod 17 "Nesmíme dovolit, aby studený vnější vzduch vnikal přímo do plástových uliček. Tím vznikají ohromné tepelné ztráty, které včelstvo musí sycením a spotřebou zásob nahrazovat. Česno má být dostatečně veliké, aby přebytečné vodní páry mohly samovolně uniknout, ale musí být chráněné proti přímím nárazům větru."
(dále je zde spousta zajímavých informací, kdy nejzajímavější mi v tomto bodě dále přijde): "Velikost česna je důležitá pro všechny úly a u utepleného úlu zvlášť. Čím uteplenější úl, tím větší musí mít česno. Uteplený úl nesmí na podzim působit na zimní chumáč tak, aby měl vyšší teplotu, aby se uvolňoval, protože uvolněný chumáč rychleji ztrácí teplotu, kterou musí neustále zvyšovat, znovu se musí sytit a včely se více fyziologicky vyčerpávají." Pak je zde popis , jak upravit lomené česno, takže asi nic pro moderní včelaře :o)
bod 19 "Vlhkost v úlu nevzniká vnikáním vnějšího vzduchu do úlu, ale z páry, která se tvoří dýcháním včel, t.j. trávením zásob. Je-li měsíční spotřeba normálně 750g, činí množství páry, která denně vzniká 17 g. Je-li tedy spotřeba zásob správným uteplením, větráním a klidným zimováním o 50% menší, je i tvoření páry-vlhkosti o 50% menší. Je-li obsah úlu v poměru k velikosti zimního hroznu příliš velký, takže včelstvo neovládá klimatické poměry v úlu, sráží se i v utepleném úlu vlhkost. Je-li některá stěna méně uteplena, takže prochladá, sráží se na této stěně také vlhkost. Proto u dobře izolovaného úlu (tepelná propustnost nejvíce 500 kalorií), který je podle velikosti včelího hroznu zúžený a u něhož je postaráno o dostatečně větrání jen samotným dýcháním (prolínáním), nemůže být vlko. Vlhkost se ukáže jen na jaře, kdy venku je vzduch teplejší než uvnitř úlu. Tato vlhkost brzy zmizí a nezanechá žádné následky. Takovému vlhnutí se nedá ničím zabránit."
bod 20 "Izolovaný úl nesmí na jaře brzdit ranný vývoj včelstev. Je známo, že izolace drží v zimě dlouho teplo, ale na jaře uchovává zase dlouho zimu. Proteplení úlů nesmí trvat dlouho." dále se hovoří o lomených česnech (opět nic pro moderní včelaře)
dále se zde píše: "Samotný úl neuteplujeme více než na 800 až 1400 kalorií tepelné propustnosti." Dále zde autoři uvádí, že při budování včelínů a včelníků je nutné pamatovat na využití kalorií jarního slunce.
bod 21 Zde autoři zmiňují, že je důležité, aby nejstudenějším místem úlu bylo česno, nebo jeho blízkost (při dostatečné izolaci), aby se zde srážela případná vlhkost
v bodě 23 Autoři zdůrazňují, že "Pro vnitřní prostředí plástové uličky je důležitá také rámková míra. Čím více se blíží tvar plástu čtverci, tím rovnoměrnější je vnitřní prostředí plástových uliček. Podlouhlé tvary kladou na včely zvláštní požadavky, pokud jde o regulaci vnitřního prostředí, má-li být plástová ulička v celém rozsahu osazena plodem. Přitom se zdá být úl s širokonízkou mírou poněkud nepříznivější, než starý stojan" (mám velikou radost z toho, že jsem se i přes nerozšířenost, rozhodl právě pro rozměr Čechoslovák
)
bod 24 Opět zajímavé info, nejzajímavější: "Včely, které se líhnou při nedostatečném teple, mají kratší sosák a jsou krátkověké. V utepleném vzdušném úle je sucho, nekysnou tam otevřené zásoby, je malá spotřeba, včely mají zachovalou životní energii, nemají přeplně výkalové váčky, nemají náchylnost k onemocnění nosemou, jsou zdravé.
A toto je teprve mazec: "Sovětští výzkumníci zjistili, že: 1. silná včelstva spotřebovala na jednotku živé váhy včel v podzimním období o 34% a v zimním období o 13,7% méně, než středně silná včelstva.
2. V silných včelstvech bylo při nepříznivém počasí a nedostatečném množství zásob v podzimním období vychováno o 20,9% více plodu, než ve středně silných včelstvech. T9m horší musí být výsledek ve slabém včelstvu.
3. Produktivnost medu a vosku byla u silných včelstev o 30% větší, než u včel středně silných.
No a pak je závěr, který moderní včelaře jistě zajímat nebude (po přečtení odstavce o Sovětských výzkumnících :o) )
Nemoderní včelaře bude zajímat jistě toto: "V zimě je zapotřebí včelám klid a v létě co nejméně otevírání. K normálnímu uklidnění (teplotě) po vyrušení v zimě dochází podle posledních výzkumů po 53 hodinách." "Včelař musí včelám nechat více medu v úlu, než se dodnes nechávalo. Cukr je pro včely jen náhražkou, která má být pomocí jen v nouzi, přes zimu, kdy včely na cukru lépe zimují. Pro jarní vývin musím mít však včely med." "Zazimujeme jen silná včelstva s mladými matkami, t.j. nejméně o váze 2-2,5 kg. Tím zvýšíme produkci medu a vosku o 30% jako u včel jen středně silných. Slabochy na včelíně netrpme a ještě na podzim spojme.
Takže tak. Já netrpím předsudky co se týče výzkumů dávno minulých a ani co se týče dobře míněných rad zkušených včelařů. Vše s otevřenou myslí přijímám, zkouším a postupně filtruji. Tímto způsobem jsem se profiltroval až k tomu, že letos zhotovím novou baterii úlů krytých z vnitřní strany alu fólií, neboť jak jsem se dočetl v uvedené chytré knize (viz. níže), hlinková fólie odráží 90% tepelné energie zpět. Kamarád včelař zkoušel nad stropní fólii položit hliníkovou fólii za radiátory, které se s velkou slevou zbavovali v Lidlu a zjistil, že v úlech, kde byla tato fólie umístěna byl normální letový provoz, na rozdíl od úlů, kde nebyla s tím, že zde již byly včelky v chumáči.
No a ještě si dovolím zacitovat pár řádků z té staré, úžasné a moudré knihy. strana 223 "Podle propočtu Ing. Ráthe (nevím jak se píše přehláskované a) protopí včelstvo od 20. března do 20 září za průměrné teploty jako je u nás toto množství medu:
1. Je-li úl jednostěnný, má-li okénko, dvojité dno a uteplující rohož 101000 kalorií = 31,50 kg medu.
2. Je-li úl na přední straně izolovaný, dno chráněno, 71700 kalorií = 22,4 kg medu.
3. Při dokonalé izolaci celého úlu 52800 kalorií = 16,5 kg medu.
Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší spotřebou je 15 kg. Kdyby jeden včelař správným uteplením ušetřil jen jednu třetinu tohoto množství, tedy 5 kg v létě a 3 kg na zásobách v zimě, bylo by to celkově 8 kg medu.
Sovětský výzkumník Ing. V. A. Těmnov konal podobné zkoušky v létě a říká - Je vidět, že při dobrém uteplení úlu měsíční úbytek medu ze 6,17 kg možno snížit na 2,04 kg, tj. zmenšit ho na třetinu. Podrobnější pojednání ve stati - Naše praktické zkoušky, pokusy a jiné výzkumy. (To už ale přepisovat nebudu, protože necítím prsty
)
Doufám, že jsem Vás navnadil k útoku na antikvariáty a pořízení této velice zajímavé publikace. Možná jsou i nové a aktuálnější knihy, ale zatím se mi pod ruky nedostalo nic tak čtivého.
Omlouvám se za dlouhý příspěvek, vícekrát se to již opakovat nebude, ale doufám, že jsou zde zmíněna všechna zásadní stanoviska pro a proti zateplení, i když přiznávám, že jsou to stanoviska spíše pro zateplení, ale s tím nechť se vypořádá každý sám podle toho v čem má včelky zrovna on ubytované
Tenkostěnný dřevěný nebo zateplený úl
a že krajina vypadala úplně jinak.