Příspěvek: #221

(02.02.2013 22:19)Ivík napsal(a):  Má někdo zkušenost s úlem bez zateplení, tzn. včetně nezatepleného stropu?

Co to je bez izolace.

Zkoušel jsem z nouze i jen plechovou šablonu a pod tím folii na neutepleném langu.
Nějak nebyl HW a nějak se to moc množilo.

Nevšiml jsme si u nás výrazného problému ale na jaře jsem tam strčil PS, v zimě se mi do něj zakusují a hnízdí v něm myši.

Letos, je to v jiném vlákně se mi potvrdilo, že folie, mezera, max karton a pak dřevo 12mm, plech, že je to snad i lepší. Viz jiné vlákno.

Včely jsou hlouběj jak se to maluje ve stromě a nad sebou mají zásoby.
U zatepleného stropu udělají polokouli pod stropem a člověk aby měl nervy že tam jsou pod nimi zásoby, když tam nevidí.
Koukal jsem na to nyní na asi 10+10 včelstvech.
Ale neříkám, že tam za měsíc neroznesu desky s uteplením, ale nevím, možná jen 1cm tlustý karton. Nevím, uvdím podle stavu včelstev budu spíše přehazovat uteplení nad slabší. A zužovat je z boku PS přepážkama. A ty co to nebudou potřebovat, těm namaluji na stěnu nástavku hvězdičku za vyzimování.

V zimě v PS bydlí myši a když to olepím proti myším tak pod tím bydlí v létě mravenci.

Příspěvek: #222

Čo sa týka spotreby zásob, nespozoroval som výrazný rozdiel medzi izolovanými a neizolovanými úľmi, i keď spočiatku som mal pocit, že spotreba v neuteplených úľoch je vyššia. Nie je. S izoláciou úľov to nemá nič spoločné. Ide skôr o vlhkosť v úli a veľkosť včelstva.

Příspěvek: #223

Pro starší včelaře jde především o lehký nádstavkový úl: čtyři hranolky, dovnitř sololak, polystyren 2-3 cm, venek fólie - do včelínu. Ale obstojí i venku.

Příspěvek: #224

(03.02.2013 8:54)KaJi napsal(a):  Nevšiml jsme si u nás výrazného problému ale na jaře jsem tam strčil PS, v zimě se mi do něj zakusují a hnízdí v něm myši.
...
V zimě v PS bydlí myši a když to olepím proti myším tak pod tím bydlí v létě mravenci.

Karle, pokud Ti do polystyrenu ve střeše chodí myši, máš špatně udělanou střechu. To se mi u střech na Optimalech nemůže stát, protože střecha jen o kousek přesahuje půdorys úlu (mj. kvůli pohodlnému převážení úlu). Zároveň plechová krabicová střecha slouží při otevření úlu na odkládání nástavků, bez problému jich i s medem unese několik - viz foto. Přitom do střechy dám vnitřní plochou vzhůru folii (Durofol) a s případnými kapkami medu na ní ji pak vrátím včelám při zavírání úlu...

Včelstva s jednoduchou střechou (plech a pod ním jen plotna dřeva 2 cm silná) jsem před léty v Zubří měl, bylo to na úkor jarního rozvoje a výnosu medu, ve srovnání se včelstvy s 3 cm polystyrenem ve střeše.

Příspěvek: #225

Mám za to, že o této problematice již bylo vše řečeno a je zbytečné se k ní stále dokola vracet.
Ale pro zopakování.
Je to již bezmála sto let, co Farrar publikoval poznatek, že nejlepší uteplení je více včel. Toto podložil pozorováním a srovnávacími pokusy. Pro silná včelstva je uteplení zbytečné. Uteplení začíná být aktuální s chovem slabých včelstev na úzkém rámku. Př: u míry 30x15cm bude uteplení asi pro efektivní včelaření nutné. Čím je rámek širší, tím je uteplení zbytečnější.
Proto uteplené úly jsou pro včelaře, kteří budou chtít zimovat slabá včelstva na jednom nástavku. Třeba 8-9 rámků 39x24. Dřív se tak běžně včelařilo. Převažovala letní snůška. Poměrně slabá vyzimovaná včelstva se dokázala dostat do dobré kondice a letní snůšku využila. Spotřeba cukru na zimní doplnění zásob byla malá. V současné době jsou letní snůšky značně nespolehlivé. Jarní snůšky jsou ve většině případů mnohem jistější. Je nutné mít včelstva pro tyto jarní snůšky v dobré kondici již v podletí.
Pro zodpovězení otázky pro volbu tenkostěnných nebo uteplených úlů je potřeba vzít v úvahu, jak silná včelstva uvažujeme chovat a na jaké rámkové míře.
U neuteplených úlů je dobré mít uteplený strop. Není to z důvodu úniku tepla v zimě. Je to především z důvodu zábrany přehřívání v létě.

Příspěvek: #226

(02.02.2013 22:05)pavelno napsal(a):  Nevím, v jakém tématu a od koho to tady bylo napsané, ale někdo psal o tom, že bude zkoušet dávat na nástavky dodatečnou izolaci, kterou bude možné na úl instalovat, především v jarních měsících, při rozvoji včelstva a v létě jí pak jednoduše odstranit.

Mám pár drevených tenkostených ulov aj uteplených 2cm styrodurom z vnútra, dve bočné steny a z vonku s čelnej a zadnej strany,no táto izololácia je viacmenej prichytená na pevno,no dá sa v pohode odstrániť.Pri slabších včelstvách som 11 rámikové plodisko zložené z troch nadstavkov zužoval pri rozširovaní na 9 rámikov.Zateplené vložky zo styroduru o šírke rámika som vkladal na krajné pozície ku stene.Tieto zateplené vložky som využíval aj pri slabších znáškach v medníkoch,kedy mojim cieľom bolo vytáčať len plné plásty a tak med sústrediť na menší počet rámikov.V dobrých rokoch sú tieto vložky pre mňa zbytočné a viacmenej len zaberajú priestor,no z času na čas ich pri slabšom včelstve použijem.

Příspěvek: #227

Na webu PSNV je text pana Boháče (Tom promine) kde k otázce délky rámku pro jednoduchý dřevěný nástavek píše:

Citace: Čím kratší rámková délka, tím méně vhodná pro neizolovaný nástavek. Za minimum délky se považuje 40 cm. Délky 42 až 45 mají , vzhledem k plodovému hnízdu a zimnímu hroznu dostatečnou plástovou izolační zónu od stěny úlu. Proto kratší délky rámků 39 a 37 cm nedávají v nástavcích bez izolace vždy přesvědčivé výsledky. V USA měl nástavkový úl vždy Langstrothovu délku 44,8 cm a nám ve střední Evropě to chvíli trvalo, než jsme pochopili, že každá naše míra není pro nástavkový úl vhodná. Izolační hodnota v teplotních číslech je pro dřevo 0,15, pro plást s medem 0,3, pro vzduch 0,02 a pro vzduchem naplněný plásty 0,05 - tedy 3x lepší než dřevo.

Soused mi v pátek říkal, že si nechal vyrobit nové zateplené úly, rámek 39. Já mám 44,8 a k tomu dřevěnou stěnu 2,5 cm. Neobešlo se to bez alespoň krátké povinné diskuze na téma tenkostěnný nebo zateplený.
Dneska dopoledne jsem štípal dřevo. Při tom není mnoho co na přemýšlení (stačí dávat pozor abych si neprosek koleno nebo holeň), tak jsem při tom meditoval. O těch jeho a mých úlech.
Představil jsem si jeho 9 a svých 10 rámků sestavených k sobě. U mě na každé straně délky zhruba o 3 cm buněk více. Tudíž jestli dobře chápu Boháče tak "9 cm dřeva" k dobru. A k tomu ten jeden rámek z boku navíc.
Soused má mezerníky, já Žákovo plastové Hofmany. Bočnice téměř po celé výšce rámku oproti mezerníkům znamená nižší únik tepla z plástu do stran ke stěně úlu. K tomu uzavřený vzduch v dutých bočnicích jako další izolant.
Na to celé soused postaví bednu palubka-polystyren-palubka, já z coulového prkna a oba otevřeme česno.

Pomocná otázka: Kdo z nás dvou má zateplený úl?

Příspěvek: #228

Mám tenkostěnné úly od př.Kolomého. Střecha plechová a v létě,když na ni peče slunce,je docelá horká.Nedá se ji dotknout. Stačí polysteren v ní,aby bezpečně zadržel teplo venku? Nepozoroval jsem,že by to včelám uvnitř nějak vadilo ani v těch nejteplejších dnech. Samozřejmostí je síťované dno. Díky.

Příspěvek: #229

Polystyrén o hrúbky 3cm zabráni prehrievaniu stropov aj keď osobne preferujem dobre zateplený a hlavne vzdušný strop.Neviem prečo si poniektorý čo tak čítam myslíte,že otvorené sitá počas horúčav môžu nejak pomôcť včelám lepšie regulovať teplotu v úle.Já si myslím že opak je pravdou,otvorené sitá počas vysokých teplôt vlastne včelám sťažujú udržať optimálnu teplotu v úle.Stačí počas horúčav pozrieť do podmetov a musí byť každému z pohľadu zrejmé,že včely sa snažia každú uličku husto uzavrieť,aby teplý vonkajší vzduch neprenikal k plodu.Prečo teda otvárať sitá,tomu nerozumiem,čomu to vlastne má pomôcť? Včelám stačí hlavný letáč,ním si zrejme ľahšie dokážu udržať potrebnú mikroklímu a v prípade horúčav svojimi telami uzavrú aj ten.Problém tenkostenné úle a juhozápadná orientácia letáčov,ktoré sú až do večera oslnené riešim na novom stanovisku tiež.Zatiaľ som v štádiu zakorenených rezkov vŕby rakyty ktoré na jar budem vysádzať pred úle,no do toho času než výsadba splní účel budem musieť niečo vymyslieť,možno náter na bielo poprípade jednoduchú a lacnú tieňovku. Máte niekto lepší nápad?

Příspěvek: #230

Koupil jsem si knihu - nevím přesně název, ale Kramler - metodika v Dadantu. Není v ní nic nového co není třeba v metodice Ing. Řeháčka.
Je v ní zajímavá věta od zastánce utepleni- při ploše rámku dadantu je debata o uteplení čistě akademická. Je to zhruba citace z paměti, knihu jsem někam založil.

Ovšem na druhou stranu, právě jsem obešel včely a mám pocit že vyzimovat včely v síle se budu muset jít někam doučit, nebo nevím co se k... děje.

Asi budeme i tady u nás na severu mít stejné problémy s VD jako na jihu a budeme to muset kropit snad celý rok. A nebo je v tom ještě neco dalšího. Takže ta Farrarova věta je dobrá, pokud je dost včel.

Na druhou stranu, jestli začíná být styrodur lacinější konstrukční materiál jak dřevo, tak to dilema začíná být pouze ideologické. Pokud mi nevadí plast, nevím proč bych se dřel se dřevem. Letos možná díky slabé zimě na žádné úly nezaútočili ptáci, takže nemohu posoudit. Ale v tuhé zimě neodolá ani dřevo.

---

(03.02.2013 11:24)Čermák Kv. napsal(a):  Karle, pokud Ti do polystyrenu ve střeše chodí myši, máš špatně udělanou střechu. To se mi u střech na Optimalech nemůže stát, protože střecha jen o kousek přesahuje půdorys úlu (mj. kvůli pohodlnému převážení úlu). Zároveň plechová krabicová střecha slouží při otevření úlu na odkládání nástavků, bez problému jich i s medem unese několik - viz foto. Přitom do střechy dám vnitřní plochou vzhůru folii (Durofol) a s případnými kapkami medu na ní ji pak vrátím včelám při zavírání úlu...

Včelstva s jednoduchou střechou (plech a pod ním jen plotna dřeva 2 cm silná) jsem před léty v Zubří měl, bylo to na úkor jarního rozvoje a výnosu medu, ve srovnání se včelstvy s 3 cm polystyrenem ve střeše.

Květoši, víš že mám od Tebe jedne originál Optimal , takže vím jak vypadá optimální střecha a si padesát langstrotích mám obdobné konstrukce od Kolomého. Tam máš pravdu se myš nedostane, ale mravenci ano.
ALe na ten optimal jsem si musel dát další plech. Tady u nás jakmile nemá střecha alepoň palec přesah tak désť a vítr zmáčí stěny úlu. Ten optimal mi stojí o samotě a severní strana byla celá mokrá.

A v létě proti mravenmcům u krabicového dřevěného víka jen strčím kus klacíku na placato, aby se ještěrka protáhla a na PS , nebo jen pod víkem má hnízdo a od mravenců je klid. Což s tím plechovým co obemyká těsně stěny dělám obtížně.

Ale na těch nástavkách co mám z PS dle Dr.Šumery je mi vlhko od deště na stěnách jedno, když je to umělá hmota. Tam jsou ta víka dobrá.

Zatím je těžké pokus vyhodnocovat, já v těch izolovaných mám hlavně oddělky a ty jsem obecně vyzimoval podstatně lépe jak někde kmenová.

Příspěvek: #231

To: Josef333, S tím stropem to zkouším já. Asi není problém izolovaný a neizolovaný úl, ale vlhký a suchý. Dával jsem zde termofotky, z kterých je jasné, že izolovaný má oproti neizolovanému ve vnitř stejnou teplotu, stejnou jako venku. Prošel jsem hodně diskuzí a prací, ale nikde se neřeší vlhkost v úlech. Jen ve finsku píší, vlhko zabíjí včely pomalu, potřebují sucho. Na jiných diskuzích se o tom aspoň zmiňují. Někteří budou namítat, že včela potřebuje vysráženou vodu z folie. Já jsem na úl dal nástavek s dírou, do něj místo folie na včely vlněnou deku. Když jsem měřil vlhkost v úle, byla 87% po 24 hodinách 60%! Po 12 hodinách z otvoru v nástavku vytékala voda a zamrzala. Dnes jsem se díval a nástavek má deku suchou, žádná vlhkost se netvoří. Na porovnání jsem se díval do druhého nechaného s folií a včelek mi bylo fakt líto. Ty kapky vody jim kapou přímo na hlavu. Během týdne jim to předělám. Jedinou možnost vidím v pootevřeném očku, ať může voda ven, ale nemají tam průvan. V létě je naopak potřeba chránit před sluncem a to lze udělat stejným způsobem. Dobře odizolovaná střecha a pod ní odvětraný prostor. Na stropě druhá izolace. Vím zní to složitě, ale jde to jednoduše. A hlavně funkčně. Se zasíťovaným dnem jsem si loni také myslel, jaký je to vynález. Dnes už ne. Včelky doopravdy dost těžko mohou ovládnout a regulovat tak velký prostor. Dělám nyní uzavřená dna s možností vložení vložky na měl atd.., ale pro včely určitě lepší. Ten izolovaný úl má asi význam, až se rozvolní chomáč a včely jsou schopny si úl vyvětrat a potom si tam lépe udrží svoje klima. Do té doby jsou jen jak zmoklé slepice. A ted se do mě můžete pustit.

Příspěvek: #232

Myslíte, že 60% vlhkosti je pro vývoj plodu to pravé?

Příspěvek: #233

Ta otevřená varroadna se mi také moc nelíbí.Pletivo, aby se včely nedostaly na monitorovací podložku ano,ale spodek bych také uzavřel.Chystám se,že to letos předělám. Mám některé úly,které,když tam strčím podložku(je v rámu),tak to spodek kompletně uzavře jako šuplík,ale u jiných to monitorovací podložkou neuzavřu a nebo jen z části. Z toho stropu mám teď trochu zamotanou hlavu.Zkoušel jsem předloni u jednoho úlu strop jako má warré systém,ale včely mi tu pytlovinu přilepily k rámkům a "ošetřily" propolisem.Něco málo sály ty hobliny,které jsem tam svrchu měl,ale jinak,když jsem se podíval,byla vysrážená voda odspodu na té látce jako podobně jako na folii. Možná jsem to udělal blbě,ale nakonec jsem to dal pryč a dal tam zase folii.
Teď čtu nad sebou příspěvek p.Přesličky. Ano,toto mne právě zajímá.Jaká má být vlastně vlhkost v úle? Já se totiž domnívám,že v dutině stromu sucho moc není. Sakriš,to by chtělo nějaká měření.

Příspěvek: #234

A víte že 87% je optimální? Jakou vlhkost v úlech máte v létě? Jaká je vlhkost u přirozeného obydlí roje ve stromě? Kdyby to včelám vyhovovalo, asi by si dělaly hnízda v kanálech u parovodů. Dědeček choval kuřata a v líhni se musela dodržovat teplota 55-60%. Netvrdím, že je to pro včely optimální. Na kolik májí šlechtitelé nastveny inkubátory na matky? Já jen myslím, že je to na ně moc vlhké, píšíto i finové, způsobuje jim to nosemu a jiné problémy. Proč se tomuto zatím nikdo z odborníků nevěnoval? Víte jaká je teplota v úle, v jakém místě, jakou mají spotřebu ten který měsíc atd.... ale o vlhkosti ani slovo! Jen vycházím z toho, že předci měli košnice, kláty a na stropech ještě před 20 roky byly jen deštičky zakraté novinami a filcem, větrající střecha. Pak se vymyslela folie, všeci k tomu přistoupily a já předloni také. Ale chybí informace. Běžte se zítra podívat do včel a jestli je máte pod folií, uvidíte sám. Prostě vlhko a humus!! Kdyby uměli mluvit, asi by něco řekli.
Pokud jsou silné a chomáč se rozvolní, určitě si to potom upraví podle sebe. Abych aspoň něco provedl, zakoupil jsem datalogger, dal jsem to do nich a pak dám data k dispozici. pokud to udělá víc z Vás, určitě to bude k prospěchu.
Mám tento: http://www.thelektro.cz/products/teplome...atalogger/

Příspěvek: #235

"krycí fólie je jediná součást z plastické hmoty, kterou většina ekologických združení povoluje"
Claudia Bentinzen

všetci Nemci aj tí ekologickí včelári sú asi blbí a robia to proti včelám, aby im život skomplikovali,
len
náš malý český(slovenský) človiečik včielky zachráni a zbaví ich folie aby nemali v úle tak "vlhko" ako tie nemecké potvory....

Příspěvek: #236

(03.02.2013 21:21)miko napsal(a):  Zkoušel jsem předloni u jednoho úlu strop jako má warré systém,ale včely mi tu pytlovinu ... "ošetřily" propolisem.

Otázka je jestli nanesly propolis aby si udělaly neprodyšný strop, nebo jestli jen tmelily otvory v pytlovině. Možná by to chtělo zkusit místo hrubé tkaniny dát nějakou hladkou celtu.

Příspěvek: #237

No ono ta látka moc hrubá nebyla.No normálně to "lakovaly".
Nemohu to teď najít,ale četl jsem někde na nethu v jednom dokumentu z roku 1953(byl to nějaký patent na izolované úly),že optimální teplota plodiště je 35°C při relativní vlhkosti 85%. Nemůžu to ale najít. Co vlastně učí ve škole budoucí včelaře profesionály?

Příspěvek: #238

Groro, někdo musí být první. Ale já to nejsem, mluví o tom i jiní.
Věřím že včelky přežijí i to vlhko, ale za jakou cenu? Nevím, jestli to vadí, nebo ne. Myslím že ano.
Že to ji používají po celém světě, je mi jasné. Dělám ve stavebnictví a vím jak všichni kopírují až někdo něco zjistí, azbest...., i ty folie třeba pře 20 roky úplně špatně používané a dnes řešíme problémy. Jo tehdy používané všude. Všude blbě. Bohužel někde u nás i dnes.
Nechci to opakovat, ale co jsme hledal, nikdo se tomuto zatím nevěnoval.

Miko otázka je jak moc byl ten strop zaizolován a kde byl rosný bod, vlna má tu výhodu, že saje vlhko a do 30% nasáknutí stále hřeje. U těch finů je vidět, že mají na stropě něco jako hobru a úplně na hoře pod stropem mřížku a na ní vložky do česna, tak jim to tam luftuje.

Ale asi se odkláníme od tématu, navrhuji založit téma vlhkost v úle.

Příspěvek: #239

(03.02.2013 21:54)goro napsal(a):  ...
takže všetci Nemci aj tí ekologickí včelári sú blbí a robia to proti včelám, aby im život skomplikovali,
...

Ja, ja. Dnes už jsem jednou citoval Boháče z webu PSNV. Zaujalo mě i toto.

---

Citace:U nás je ještě zvykem dávat na vrchní nástavek folii a na ní uteplívku. To vše dávno nahrazuje silně izolované vnější víko a vnitřní víko. Je to rám o vnějším půdorysu nástavku, vyplněný deskou z tvrzeného dřeva nebo silně impregnovaného sololitu a pod. ...

Mimochodem včelař který mě "uvrtal" do včel žije převážnou část roku v Německu. Tady má 40 úlů. Zateplených a s prkýnky na stropě. Prý to tak okoukal od německých velkovčelařů od kterých se dřív nechával najímat na sezonu aby se něco naučil.

Příspěvek: #240

Dosť často je tu spomínaný prípad že pod fóliou krajne plásty splesnivejú...
Pre šikovného včelára žiaden problém, zahodí a vloží nové...

Otázka je, či majú včely z toho prospech, keď sa im periférie obydlia počas zimy znehodnotia? Neviem ako by som sa vyjadril, ale stavali by si včely obydlie v takom prostredí, kde by počas zimy prišli o neobsadenú stavbu? A to nemyslím iba stavbu, ale prišli by aj o zásoby v tejto stavbe.

Myslím že je tu absolútne nemiestna a zbytočná "starosť" o vlhkosť v plodovom telese a snaha zachraňovať včelám vodu.

Používanie fólie je určite praktické, to nepopieram, ale je určite neprirodzené.