Příspěvek: #201

Často se mi stává, že poznatky ze světa fungují a domácí poznatky, které někteří včelaři považují za životně důležité, bez následků opouštím. Chce to zkoušet a zkoušet..
Ještě bych dodal, že i ve včelařství existuje něco jako "móda", tj. směr který je oblíbený v určitém období

Příspěvek: #202

Tak tady nemohu nereagovat. Teploty v úle a různých místech chomáče (i v místě, kde je matka, mimo úl) sleduji od r. 1982 a musím říci, že Corkinsovy výsledky jsou velmi podobné. Mohu to doložit dvěma přepravkami dat. Moje motivy jsou ale jiné a sleduji i jiné věci, které se v zimě odehrávají jaká je např. spotřeba na medu a cukru (údaje mám od r. 1992) a pod. Síla naší kraňky je dána nejen geneticky, ale i metodami ošetřování. Např. je zcela patrná tendence včelstva jít do zimy v síle, ve které šlo před rokem. Pokud tedy narazime, při určitém způsobu včelaření /prostor, zásoby, doba krmení a pod/ na geneticky danou sílu, hranici, lze ji překročit a posunout se o třídu výše jen za cenu např. spojední včelstva oddělkem v říjnu /nejde zde ale o přímou úměru/ a opačně to platí podobně.
To, samozřejmě, ale neznamená, že chci někomu vnucovat ty, či ony úly. Já jsem si vybral dávno neizolované. V r. 1967 si táta koupil 3 nástavkové úly, 2 včelstva v izlovovaných 15 cm zimujících v 1VN a 1 v neizolovaném o síle stěn 3cm,ale zimovaná síla 2VN. Rozdíl byl zcela jasný. Od té doby jsem prováděl i 7 let pokusy a srovnání izolované a neizolované a pro naší oblast /Mladá Boleslav/ je to při dané zootechnice jasné, není rozdílu ve s potřebě. U nás má např. zimní spotřebu stejnou oddělek zimovaný ve 2NN L a 5 NN L. Je třeba si uvědomit, že hlavním zdrojem tepla je slunce a nikoliv chomáč včelstva,tak tomu by mělo např i odpovídat rozmístnění včelstev podle toho, v jakém úle je máme.
V nástavkovém úle ale zimovat včelstvo o síle 1,75 kg je dost pod čáru. Je téměř jasné, že jarní výnos (ovocné stromy) takovéhoto včelstva je minumální, u včelstva 0,75 kg nulový. Zase mluvím o naší oblasti.
Tohle téma bych mohl rozvádět třeba celý týden a nebyl bych u konce.
Krátce, včely tohle za nás dávno vyřešily, stejně tak jako problém rámkových měr. To jen my včelaři v tom vidíme problém, prože drtivá včelařů upřednostňuje, resp. vnímá potřeby včelstva jen z technického hlediska bez vazeb na biologii včelstev /chce se mi říci i roztoče, protože letos je zase nádherný rok, který ty vazby velmi ukazuje/. Především proto vzniklo hnutí Šance pro včely. Ne proklamovat, jednoduchost, blízkost přírodě, ale skutečně chápat podstatu věci a tomu uzpůsobit náš přístup a způsoby vedení včelstev. LD

Příspěvek: #203

Zdravím,
zda včelařit v uteplených nebo neuteplených úlech je věčné téma, ale chtěl bych se zeptat, jestli se dá přibližně odvodit podle nadmořské výšky stanoviště, zda bude výhodnější včelařit v uteplených nebo neuteplených úlech?
Včelařím prvním rokem v nadmořské výšce 340m, zatím na zateplených úlech rm.39/24, ale velmi se mi líbí úly nezateplené, popř. nezateplená kombinace 39/24-39/17 .
Může prosím někdo zkušenější napsat pár kladů a záporů neuteplených úlů?
Pro mě je obrovský klad nezateplených úlů jednoduchost výroby, hmotnost a "čistota" úlů bez skulin a záhybů, ale co se týče metodiky ošetřování, s tím zkušenosti nemám.
Děkuji.

PetrM upravil 03.09.2012 22:28 tento příspěvek z důvodu: Nezakládejte duplicitní témata. Spojeno s existujícím tématem.

Příspěvek: #204

Včelaříš teprve rok. To je vlastně nic. Určítě ti někdo poradí a i porovná, ale já být na tvém místě, tak si dva úly pořídím a budu 3-4 roky srovnávat a učit se. A rozhodnutí už bude jednoduché. I když ti teď někdo poradí, tak je to jen všeobecně. Kolem je moc proměnných, na tvoje objektivní rozhodování.

Příspěvek: #205

Vezmi v zimě pár prken, nejlépe i slabé, třeba 12-19mm, aby jsi viděl o co jde. Pokud máš nástavky, vždycky budeš potřebovat bedny na rámky atd. Takže nebudeš tratit.

Ono jde o produkční silná včelstva - těm je to fuk, podle mě může být silné včelstvo klidně v lepenkové krabici.
Otázka je, jak mít všechna včelstva silná. .-) Já těm slabším zateplím přepážkama právě jen ty rámky co obsedají. Na jaře. Tzv. komorování, Blínova přepážka atd.
Oddělky a zesláblá včelstva - to je něco jiného. Ty uvítají zateplení i v létě.

A až budeš na 20včelstvech v každé skupině tak uvidíš. A dej vědět.

Příspěvek: #206

Volbu zatepleného či tenkostěného úlu nelze řešit podle nadmořské výšky. Je nezpochybnitelný fakt, že oba systémy v zimě promrznou, ať se nám to líbí nebo ne (to zase budu kamenován). Toto rozhodnutí má vazbu na konkrétní lokalitu, jsou místa, s relativně nízkou nadmořskou výškou ve kterých se zima drží, naopak jinde, při vyšší nadmořské výšce , při vhodné orientaci jsou velmi příznivé povětrnostní podmínky.

Příspěvek: #207

Říká ti něco jméno ing. Smělý? Tuším že Václav. To je český včelař z Prahy, který tvrdí, že opakovaně dosahuje v silně zateplených úlech z 80mm polystyrenu, které si vyrobil před snad už 40 či více lety, průměru nad 100 kg medu na včelstvo a současně za celý rok zkrmí od 3 do 5 kg cukru. Tvrdí že je v jeho úlech sucho, i když jsou z neprodyšného polystyrenu a že je to tím, že rosný bod je vždy venku mimo úl a že toho se nikdy nedá dosáhnout se stěnou sice zateplenou polystyrenem, ale slabším.

Nevyzkoušel jsem. Tenkostěnaři či langisti, nebo jak nazvat zatvrzelce, začínají každou debatu o izolaci úlů argumentem, že včely v zimě úl nevytápějí. Ano, o tom není sporu a Smělý nic takového nikdy netvrdil. Tvrdí však, že včely úl vytápějí v době jarního rozvoje a tehdy silná izolace význam mít může a má, jsem o tom přesvědčený.
Je tu totiž ještě jeden a já tvrdím že důležitější aspekt, o kterém všichni tenkostěnaři (taky mám včelstva v tenkostěnných úlech s dřevěnou stěnou 20mm) cudně mlčí. A to je přehřívání úlu. Málokdo si uvědomuje, že samotné aktivní větrání, ani stovkou či několika stovkami včel nemůže úl ochladit. Jestli je tenkostěnný úl na slunci rozpálený nad 50 stupňů a vzduch má na slunci nad 36 a takto horký vzduch vchází do úlu, pak ho včely neumí ochladit jinak, než že uvnitř úlu něco odpaří a tepla se zbaví v podobě skupenského tepla a "vyženou" ho pak ven v podobě vodních par. Pak se tedy může stát, že co má v úle křídla nosí vodu (místo medu) aby ochladilo úl a neuvařil se plod ne? Pak by mělo silné "zateplení" velký význam.

Ať je to jak chce, Smělý asi nelže. V posledním jeho článku, který jsem četl jasně psal návod jak to vyzkoušet. On laminoval měkký polystyren (ještě se nevyráběl tvrzený či extrudovaný) novinami s epoxydem v několika vrstvách vně i uvnitř, nástavky nemají rámy jako je má například ing. Jindra. A tak na úle není nic co by mohlo tvořit tepelný můstek. Ing Smělý radí pochybovačům, že není nic snazšího než polepit tenkostěnný úl polystyrenem silným nejméně 80 mm a já dodávám, že "extruďák" na ten pokus (na rok, dva či tři) ani nepotřebuje žádnou laminaci či jinou ochranu. Nástavek nemusí mít samonosný polystyren, uvnitř bude přece normální nástavek. Jestli se to neosvědčí, nevadí, polystyren se strhá, nástavky obrousí a jede se dál.

Třeba je to blbost. Náklady na vyzkoušení a ne jen u jednoho úlu, je třeba jich tak udělat několik, nebudou zdaleka ani na 5 úlů činit tolik, co stojí jediný Hivet. Včelí mezeru si každý udělá jak má být a ne jako u Hivetu 15 mm.

Uvedl jsem tento příspěvek tím, že jsem nevyzkoušel. Letos to chci udělat tak jak píšu, jak radí ing. Smělý. Kdyby totiž úl zateplený dle jeho rady vyšel třeba o 20% dráž než úl "holý" a vyprodukoval třeba jen o 40% medu víc (když ne tolik co tvrdí on), pak je to bomba ne?

PetrM upravil 18.12.2012 11:20 tento příspěvek z důvodu: Pište příspěvky do správného tématu. Příspěvek přesunut.

Příspěvek: #208

Jo Tome máš pravdu. Při diskusi o izolaci říkám, že se nebudu vyjadřovat k její potřebě na Jižní Moravě, protože tam svítí v létě slunce daleko víc a je možné že je tam potřeba právě víc jak tady pod Krkonošema.

Články Ing. Smělého jsem četl, a opravdu netušil že při těch všech vědeckých "termínech" a korelacích neudělal jediný pokus korelace výnosů mezi utepleným a neutepleným. Takže já když tohle zjistil jeho články již dál nečetl. Nemají jediné prokazatelné sdělení kromě toho že na Dlabačově jsou dobré snůškové podmínky.

Já si tenkrát vyrobil podle něj serii úlů s izolací 4,5 a 9cm cm. Brennerů, tedy tam kde je extrémně krátká loučka a plodové těleso blízko stěny. (Asi 10B neizolovaných, 10 a 10 izolovaných, 15 a 30cm výška, vedle nově langy) Jen pro zajímavost - modifikoval sem starší konstrukci - mezi horní a dolní rám PS, uvnitř chráněný omyvatelnou tapetou zvenší sololit. Já měl nově uvnitř fasádní perlinku a stěrku a zvenčí hliníkový plech. Nádehrně lehká konstrukce.
A to je asi vše co o tom mohu potvrdit.
Kromě toho že je to možnáý dobré ale ne do mých podmínek kde jsou všude mravenci protože mají taky rádi medovici.
A protože medovice tady začíná až v červnu tak se mi nepotvrdilo vůbec nic o tom že je korelace mezi uteplením a výnosy. Jak píšu jinde, uteplení včelstva zjara mohu dělat efektivněji a jednodušeji.
A to jsem tehdy zkoušel ještě topení na jaře. A to co sjme tenkrát zjistik s nosem (Dobrý tepelný sensor) jsem si pak potvrdil s termokamerou.
Takže já mám své potvrzené, XPS opět zkouším. Ale spíše jako lehký laciný nepracující materiál.
A mimo jiné zimuji "panelák" 27 plemenáčů v PS 6r 45*30 namačkaný na sebe, tedy maximální izolace, Namačkané na sebe a vzájemně se ohřívající jako kdysi almárky.
Možná změním názor, ale zatím jsem nepřevědčený Langstrotista, protože o bezpodmínečném nutnosti uteplení k dobrým výnosů mě zatím nic nepřesvědčilo.

Ale pokaždé říkám - v mých snůškových podmínkách. Jestli někomu končí snůška s řepkou, může být vše jinak.

Příspěvek: #209

Urcite zateplenie funguje. Ja po precitani clankov Smeleho pozateploval co sa dalo, najme na medniky 3 cm polystyren (viac by vyrazne komplikovalo pracu), ale rozhodujuce je z mojho pohladu zateplenie stropu. Tam som presiel na 9 cm zateplenie a do buducna prejdem na 15 cm zateplenie (pri vymene vrchnych deklov). Pri plodiskach prechadzam na 2 cm doska +7 cm styrodur+(plodiskami nehybem, cize izolacia nevadi).

Kazdopadne po tychto zateplovacich cviceniach mi priemer poskocil z nejakych 65 kg/vcelstvo, na 98 kg/vcelstvo v poslednych 2 rokoch. Na zimu uz druhy rok krmim cca 5lg/vcelstvo, ale to aj vdaka zlatobylu. Spotreba cukru pocas sezony 2 kg/ vcelstvo + 3 kg/vc repkoveho medu. Rok predtym pocas sezony iba cca. 3 kg vcelstvo.
Ule iba zo styroduru sa mi neosvedcili, lebo vcely bez ohladu na druh nateru ci laminacie vyhryzali falosne ocka + problem s cistenim ulov.

Příspěvek: #210

Jak vidím, tak ty 100 kilogramové výnosy na úl jsou pro mnohé jaksi magické. Efektivita úlu se však neskládá pouze z jeho výnosu, ale i z pracnosti a nákladů na něj...

Příspěvek: #211

Zateplenie 1 B nastavku 7 cm styrodurom ta vide asi na 2 eura. No to je fakt, ze nejaku pracu navyse budes musiet vynalozit, najme neskor pri vytacani dvojnasobnych vynosoch medu.

Příspěvek: #212

Vzhledem k tomu, že jsem skoro 15 let včelařil na Praze 6 (asi 700m od Ing. Smělého), rád bych uvedl svoji zkušenost. Otec začal včelařit na chatě v Řevnicích po několika letech si pořídil včely i do Prahy, kde jsme bydleli. Na obou místech jsme měli ty samé úly (univerzály a tachováky), včely od toho samého chovatele (otec je bral od jistého pana Šáchy) a i naše péče o včely byla na obou stanovištích stejná. Faktem ale je že v Praze byly výnosy medu víc jak dvojnásobné. Tedy jak píše KaJi nezanedbatelná část úspěchu jsou podmínky. V Břevnově byly podmínky vynikající, areál Břevnovského kláštera, kde je třešňový sad, ulice Patočkova je lemována lipami, v okolí jsou tři rybníky s jívami a vrbami, park Kajetánka s březovým hájkem, Petřínské sady, Ladronka atd. atd. Takový včelí ráj, stále někde něco kvete.

Příspěvek: #213

Zdravím,
Po pctivém "přelouskání" 11ti stran jsem stále nenalezl vodítko, které by mi pomohlo vybrat vhodný úl. Tenkostěnný nebo zateplený? Položím tedy otázku trochu jinak:
Kdy tenkostěnný a kdy uteplený?
Pochopil jsem dobře, že uteplení není tolik důležité pro zimní chomáč, jako pro jarní rozvoj? Z toho odvozuji, že pro začátek asi budu potřebovat uteplené úly. Mýlím se?

Chybí mi nějaké vyhodnocení, něco ve smyslu:

1. Silné včelstvo + Lang. = tenkostěnný
2. Silnější + 39/24 = ?
3. Slabé + = ?

Pro upřesnění uvádím že:

1. jsem začátečník
2. letos počítám s pořízením max. 3 oddělků. Do budoucna max. 10 včelstev.
3. nemám vybranu RM ale počítám, ze se asi nevyhnu 39/24 (oddělky)

Příspěvek: #214

Ja včelárim v nadmorskej výške 800mnm a mám tenkostenné úle. Zatiaľ som nezbadal ich nevýhodu oproti utepleným. Skôr samé výhody. Sú ľahké, dobre sa s nimi manipuluje, ľahko sa vyrábajú, dobre sa skladujú a ošetrujú. V medných výnosoch rozdiel medzi uteplenými a neuteplenými som nezaregistroval.

Příspěvek: #215

Když vidím tu diskusi kolem utepleného a neutepleného, teplá a studená stavba, mezerníky a Hoffmany apod. každý si chválí to svoje, tak jsem rád, že jsem se rozhodnul z mého pohledu správně.
Jednoznačně bych volil neuteplený tenkostěnný úl - jednodušší výroba i likvidace.
Rámková míra je nakonec jedno, já šel do Langa 2/3 - ten mi vyřešil všechna výše zmíněná témata, mám klid a nelituji. 500 m.n.m. Votice

Ještě dodám, že Lang je úl s delším rámkem než 39x24, takže převedení oddělku není takový problém, jako by to bylo obráceně. Lepší je smozřejmě mít oddělek rovnou na svou míru.

Příspěvek: #216

Nevím, v jakém tématu a od koho to tady bylo napsané, ale někdo psal o tom, že bude zkoušet dávat na nástavky dodatečnou izolaci, kterou bude možné na úl instalovat, především v jarních měsících, při rozvoji včelstva a v létě jí pak jednoduše odstranit.
Bylo to snad ve fázi nějakého zkoušení, jak by se to dalo provést v praxi.
Kdo jste o tom tady psal? Nejde mi to najít
Díky za nasměrování, Pavel

Příspěvek: #217

(02.02.2013 20:24)Martin Horák napsal(a):  Zdravím,
Po pctivém "přelouskání" 11ti stran jsem stále nenalezl vodítko, které by mi pomohlo vybrat vhodný úl. Tenkostěnný nebo zateplený? Položím tedy otázku trochu jinak:
Kdy tenkostěnný a kdy uteplený?
Pochopil jsem dobře, že uteplení není tolik důležité pro zimní chomáč, jako pro jarní rozvoj? Z toho odvozuji, že pro začátek asi budu potřebovat uteplené úly. Mýlím se?

Chybí mi nějaké vyhodnocení, něco ve smyslu:

1. Silné včelstvo + Lang. = tenkostěnný
2. Silnější + 39/24 = ?
3. Slabé + = ?

Pro upřesnění uvádím že:

1. jsem začátečník
2. letos počítám s pořízením max. 3 oddělků. Do budoucna max. 10 včelstev.
3. nemám vybranu RM ale počítám, ze se asi nevyhnu 39/24 (oddělky)

Ano mýlíš se což je zcela lidské v tom že do začátku potřebuješ úly zateplené .Nezačínáš v zimě ale v sezoně s tím že oddělky které si pořídíš musí do zimování narůst tak že jim bude zcela jedno zda zimují v tenkostěném či zatepleném.V čem se namýlíš je to že v zimě je včelám jedno zda zimují v zatepleném či nezatepleném.Co je pro včely důležité je zateplení stropu především v předjaří a to v obou případech.Pokud jsi se rozhodl pro nezateplené nemá smysl pořídit si nejdříve zateplené a pak z nich odcházet k nezatepleným a obráceně.Co se týče oddělků prozatím je čas a proto se poptej nejdříve po oddělcích na r.m. na které chceš včelařit jak se říká za peníze v Praze dům tak se jistě najde někdo kdo ti je pokud si je zajistíš včas udělá.Pravdou je i to co je napsáno v předposledním příspěvku že každý si chválí svoje což je zcela logické kdyby se dotyčnému špatně pracovalo asi by to dělal jinak.Pokud už se pro něco rozhodneš máš tedy jasnou představu tak se jí drž

Příspěvek: #218

Má někdo zkušenost s úlem bez zateplení, tzn. včetně nezatepleného stropu?

Příspěvek: #219

Pomocná otázka: "Ako je to zimným zakrmovaním - koľko kg zásob potrebuje včelstvo v uteplenom a neuteplenom úle?

Příspěvek: #220

Nevím. Kolik?