Příspěvek: #21

Prošel jsem si téma "úly tenkostěné versus zateplené". Až mne zarazilo, jak přispívající se zajímají pouze o období zimování a zde by mně nějaké kilo zásob navíc nevadilo.
Bylo by dobré, aby se též objevily zkušenosti a názory, jak je to v ostatním čase. Jsem zcela přesvědčen o tom, že včelstvo si snáze poradí s přehřátím úlu (většinou krátkodobým), než s dlouhodobou nízkou teplotou v úlu.
Mám prokazatelně lepší výsledky v zateplených úlech (hobra-vzduch-hobra) než v nezateplených a i zateplené polystyrénem již prolétly komínem.

Pokusím se přiložit video jak si včelstvo poradilo s 28°C večer.

Příspěvek: #22

Mám v plánu dělat nástavky na tupo, kamarád je tak také dělá a doporučil mi je z důvodu jednodušší a rychlejší výroby. Jinak očekávám hlavně, aby se v něm dařilo včelám a ten vzhled zas tolik nejde. Takže pokud je udělám natupo, stačí je pak naparafínovat? A jak dlouho tak vydrží? Nebo je dobré je parafínovat častěj, třeba každé dva roky nebo jen když jsou nové?

Příspěvek: #23

Já myslím že včelkám to bude jedno, ale pokud je nenaparafínuješ a nastavky seštoubuješ na tupo tak se ti nástavek rozleze po prvních deštích, to je má zkušenost.
Já jsem to zkoušel též a po dvou měsících jsem to vzdal.
Zdravím

Příspěvek: #24

Mám nástavky dělané doma na koleně , spojené šrouby natupo, síla dřeva je 20 m, jsou venku 3 měsíce a dobrý. Podle rad na webovkách Matelů http://matela.wz.cz/index.php?clanek=sestnast jsem použil na lepení Polyuretanové lepidlo na dřevo D4 odolné vlhku a vodě od firmy Zwaluw. Hlavně pak co nejrychleji otřít přebytečné lepidlo. Jen jsem teda nedělal ten spoj s drážkou a perem tak, jak to tam mají oni. Když jsem sháněl rady, tak jsem psal mimo jiné i mail panu Pravdovi, který mi sdělil, že nástavky spojuje jen natupo - je to i dobře vidět na jeho webovkách. A teď si nejsem jistý, jestli mi to psal on nebo to vím od někoho jiného, ale dotyčný ani na spoj nepoužívé lepidlo a když se to někde trochu rozevře, tak tam přidá hřebík a včely si nějaké ty menší dírky zalepí propolisem. Výrobci úlů však musí kvůli kvalitě svých výrobků dřevo sušit na určitou "svou odhadnutou vlhkost" a používat při výrobě "své různé zaručené výrobní postupy", aby se to, či ono při používání úlů v praxi nestalo. Plně je ale chápu.
A tady se lepidlo, ani hoblování nepoužívá vůbec http://www.vcelky.cz/vyroba-nastavku.htm
Ono jde o to, zkusit si to u sebe, ve své praxi, třeba jen na několika kusech

Příspěvek: #25

Jenom krátce, Radime, upřímně tě lituji . Před nedávnem jsem byl v úplně stejné situaci jako ty - bylo to hrozný. Kvůli něčemu jsem kolikrát ani nemohl spát . Je to tady psané již od jiných, ale spousta rad ve včelařině je 50 na 50, takže nejlepší je - použít zdravý selský rozum, ne extrém, tzn. ani úl z nerezového plechu , ale ani úl z 20 cm tlustého polystyrenu . Poslouchej včely, musíte cítit s přírodou, včela žila a žije (tedy povětšinou) ve dřevě. Zkus tady na Fóru sekci Plánky, výkresy a návody k výrobě téma Zateplené úly.

Příspěvek: #26

(18.11.2010 20:54)Radim Holčák napsal(a):  Dobrý den, na jaře bych chtěl začít včelařit. ..Mohli byste mi poradit zda mám volit úly spíše tenkostěné nebo úly zaizolované? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody, popř. jaké jsou vaše zkušenosti? Děkuji

Zkusil bych nějaké kurzy pořádané na profi farmách, dnes byla zajímavá u př. Sedláčka v Bučovicích - celý závěr je, že vše se musí posuzovat komplexně - zřejmě se musí posuzovat stanoviště, výška rámku, šířka rámku a zateplení, obecně čím menší šířka rámku tak bude třeba více zateplit úl.

Příspěvek: #27

Spousta zajímavých věcí je na http://www.optimalklub.cz/INDEX6866.HTM?...&showid=79 nebo přímo hlavní stránka http://www.optimalklub.cz/

Příspěvek: #28

(18.11.2010 20:54)Radim Holčák napsal(a):  Dobrý den, na jaře bych chtěl začít včelařit. ..Mohli byste mi poradit zda mám volit úly spíše tenkostěné nebo úly zaizolované? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody, popř. jaké jsou vaše zkušenosti? Děkuji

Zdravím příteli, jen pro informaci nás, kteří jsme na tvůj dotaz napsali pár odpovědí, máš již nějaký závěr nebo rozhodnutí? Byly ti odpovědi členů fóra k něčemu? Mohl by si nám něco písnout, třeba budeš mít zajímavou odpověď, která pro nás bude poučná a změní možná i názor některých zastánců toho, či onoho druhu úlu, díky Pavel.

Příspěvek: #29

Na konfernci jsem dnes nasel podobne tema, ale hlavne me zaujalo:

(05.12.2010 11:30)karl napsal(a):Moje skušenost včelaření v nástavkových úlech s polyuretanovou vložkou která je potažena hliníkovou folií.

Úlohou dobrého nástavkového úlu z hlediska chovu včel a hlavně samozřejmě výnosu medu je kvalitní úlová sestava a podle mého názoru je na prvním místě volba materiálu, ze kterého je vyrobena.

Nástavkový úl by měl být především snadno rozebíratelný a rozšiřitelný o prostor jak v plodišti tak i v medníku.Podle mých zkušeností tyto požadavky splňuje
nástavek který je velmi lehký to nejvíce ocení senioři,ale největší význam kladu na vysoce tepelně - izolační materiál skládá se:
Polystyrenový skelet o síle stěny 4cm. kde je dovnitř tohoto nástavku vlepena 1cm. silná polyuretanová vložka,která je po celé ploše nástavku uvnitř potažena hliníkovou potravinářskou folií.
Stále se diskutuje a s cela logicky o problematice tepelné izolace a síle úlové stěny.Tak zvané tenkostěnné dřevěné nástavky o síle stěny 25 mm. jsem sám měl vyzkoušel několik let a jednoznačně zavrhl.A důvody které mne k takovému činu vedly byli zřejmé neboť než jsem tyto nástavky vyřadil úplně s chovu
tak jsem je 5 let vyhodnocoval byly na stejném stanovišti a vždy na střídačku jeden dřevěný a druhý s polyuretanovou vložkou (dna a střechy byli na obou typech úlů stejná)a všechno jsem si každý rok pečlivě dokumentoval. A důvody:

1. V zimě příliš velká nepřiměřená spotřeba zásob až 25kg.(úhyny na vyhladovění) z toho vyplývá že včely v úle o síle stěny 25 mm.(tenkostěnném) musí tyto zásoby přepracovat a uložit( dobrému včelaři to udělají ještě letní včely musí včas začít s krmením) z důvodů snadného prochlazení a promrzání nástavku mají včely velkou spotřebu zásob na udržení tepla v chumáči což je pro ně velká zátěž na vytvoření této energie na teplo a vysilují se tímto.Je to ještě trochu složitější včely začínají později plodovat a negativně reagují na náhlé venkovní tepelné změny.
2. V létě je situace opačná dochází k nadměrnému přehřívání úlu a to zaměstnává včely tzv. větráním úlu aby se jim plod nepřehřál a nepřišli o něj proto se nemohou tyto včely věnovat snůšce.V ne poslední řadě je tu zvýšený výskyt varroázy moru včelího plodu a nosemy.
   

Skušenost s mé dokumentace je že i na jaře slabší včelstvo o hmotnosti 0,75 kg. mi poskytla v mém velmi dobře utepleném úle až o 60% vyšší výnosy medu než včelstva i větší hmotnosti v úlu tenkostěnném.Proto upřednostňuji a považuji za smysluplné řešení chov včel jen ve kvalitně utepleném úle.
Největší přednosti jsou paradoxně v létě (v zimě u tenkostěnných úlů nejen že zaplatíte více za cukr,ale hlavně včely se dvakrát více napracují na udržení teploty) a to proto,že dobře zateplený úl (nástavek) je totiž po celý rok stejná teplota ať je venku -30 nebo +30 stupňů C rozdíly jsou + - 2 stupně a toho vyplývá včely nespotřebovávají tolik energie na zahřívání třením v zimním chumáči ale hlavně v létě nemusí úl ochlazovat větráním kvůli přehřátí plodu,čímž ušetří svoji energii a mohou se plně věnovat snůšce.Nástavek je vyroben ze speciální zdravotně nezávadné biologicky neškodné termoizolační polyuretanové hmoty.
Je nehořlavá tzv. s uzavřenými molekulami což zaručuje nízkou tepelnou vodivost a prakticky vylučuje jakýkoli únik tepla a kondenzování vody vně i uvnitř nástavku.Další velkou předností nástavku je nízká hmotnost 0,80kg. to ocení zejména starší včelaři.Polyuretanová hmota má vynikající tepelně-izolační vlastnosti v porovnání s polystyrenem v poměru 1:3 (tzn.že 1 cm. polyuretanu se rovná 3cm. polystyrenu) Za dobu asi 5 let co používám tuto hmotu,nedošlo ani jednou k poškození nástavku včelami avšak ani mravenci hlodavci nebo ptactvem.Za nejdůležitější považuji skutečnost že má včelstva netrpí nemocemi jako škůdci varroáza(samozřejmě preventivně léčím),mor či nosema.Je to tím že včely mají mikroklima vůbec nepřijdou do styku ani s polystyrenem ani s polyuretanem celé vnitřní stěny jsou potaženy hliníkovou folií a dosedací plochy jsou polepeny hliníkovou samolepící páskou nevím proč,ale včely téměř vůbec netmelí stěny nástavku asi jim nevoní (škůdci se nemohou do hliníku zavrtat odpadá i tzv. vypalování nástavků desinfekce a nátěry) Spotřeba zásob na zimu v mých úlech je 8 -10kg krmím 12kg. na včelstvo.
Odůvodnění:

1. Spotřeba zimních zásob cukru je 10kg dřevěné 25kg za zimu
2. Výtěžnost tedy snůška medu průměrně je až 80kg ve dřevěných 40kg.
3. Omezení nemocí všech druhů je minimální paraziti se nemají kde skrýt do dřeva se zavrtají(nutně musíte dřevěné nástavky vypalovat a desinfikovat natírat atd.)
4. Životnost mých úlů je při správné manipulací a údržbě neomezená.
5. Včely v mých úlech díky 100% tepelně izolační vrstvě mají v zimě i létě stálou teplotu kolísá + - 2 stupně dřevěné i zateplené + - až 15 stupňů a tím je dána zimní rozdílná spotřeba cukerných zásob a o 100% vyšší snůška medu.
   

Návratnost ceny úlů je již v prvním roce dvojnásobná tzn. cena úlu asi 3000kč. Cena za prodaný med cca 80kg. krát 100kč.za 1kg. je 8000kč. Karl

Příspěvek: #30

(29.11.2010 10:23)pavelno napsal(a):  Zdravím příteli, jen pro informaci nás, kteří jsme na tvůj dotaz napsali pár odpovědí, máš již nějaký závěr nebo rozhodnutí? Byly ti odpovědi členů fóra k něčemu? Mohl by si nám něco písnout, třeba budeš mít zajímavou odpověď, která pro nás bude poučná a změní možná i názor některých zastánců toho, či onoho druhu úlu, díky Pavel.

Odpovědi členů fora mi jen zopakovaly, co už jsem věděl. Ale pořád váhám...prostě co včelař to názor! Asi na to časem budu muset přijít sám, co je v naších podmínkách nejlepší . (podmínky pro plánované umístění mých včel: Valašsko, 465 m n.m, jižní svah, na kraji lesa ve slabém stínu mladých bříz). Nejspíš zvolím úly Langstroth 3/4, ale nejsem ještě plně rozhodnut. Uvažoval jsem také o palubkovém zatepleném BVD úlu 39x24 na 11 rámků.

Příspěvek: #31

(05.12.2010 23:05)Radim Holčák napsal(a):  Nejspíš zvolím úly Langstroth3/4, ale nejsem ještě plně rozhodnut. Uvažoval jsem také o palubkovém zatepleném BVD úlu 39x24 na 11 rámků

Jestli uteplené či neuteplené - to nevím, zda Langtroth - možná, ale pokud nízký lang tak ne 3/4 ale 2/3.
V ČR je vše pro něj - krmítka, plast. mezistěny, rámky, stavebnice nástavků.

Je jedno jak to vnímáme, ale byznys je byznys a včelaření je investice. A 2/3L bude přinejmenším likvidní investice - bude se dát prodat, medomet, oddělky atd.

Spíš než uteplený - neuteplený je dle mě otázka výšky rámků. A tu určuje tolik faktorů, že se dá těžko radit.
A tady má Lang. největší výběr - naštěstí či bohužel. Ale zkracovat jde lépe než prodlužovat.

Příspěvek: #32

Pokud jste to ještě nečetli, tak vám to vřele doporučuji.

http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/Zhodn...%20ulu.htm

Příspěvek: #33

Čest, no říkal jsem si teda, že bych skusil ty Langstrothy 2/3. A chtěl jsem se zeptat, zda je dobré mít plodistě větší rámkové míry než 2/3 medníky? Jaké jsou vaše zkušenosti? Děkuji!

Příspěvek: #34

Přečtěte si téma Vysoké x nízké plodiště , popřípadě v této problematice pokračujte tam.

Příspěvek: #35

Další článek k tomuto tématu:

http://www.vcelar.com/view.php?cisloclanku=2009100004

Hlavně se mi líbí poslední odstavec, který říká vše :

V diskuzích se zastánci uteplených úlů uvádím tento příměr: Otevřete-li si v zimě, v mrazu okno obývacího pokoje, je také úplně jedno, jak jsou silné stěny domu. V pokoji je brzy stejná teplota, jako venku. Stejně tak je tomu při otevřeném česnu neřku-li zasíťovaném dnu.

Příspěvek: #36

(19.11.2010 11:18)Radim Holčák napsal(a):  A když bych zvolil úl tenkostěnný, nemusím se bát, že mi včely v zimě umrznou?

Odpověď není zrovna jednoduchá a hlavně je třeba si uvědomit, že vše je propojené - tedy musí posuzovat několik zásadních věcí - stanoviště, technologie, nástavek (uteplený - neuteplený), výška rámku a šířka rámku.

Co mám zatím načteno a načerpáno ze seminářů (Sedláček - Bučovice), tak tradiční rámek 39x24 není do neuteplených úlů nejvhodnější, čím je rámek vyšší a hlavně delší, tím menší může být uteplení.

Sám jsem zvolil 2/3 Langstroth, ale jsem jen 270 m.n.m.

Příspěvek: #37

(19.11.2010 11:18)Radim Holčák napsal(a):  A když bych zvolil úl tenkostěnný, nemusím se bát, že mi včely v zimě umrznou?

Na to je jednoduchá odpověď. Neumrznou. Mohou zemřít hladem, mohou je zničit hlodavci, ptáci, medvědi, člověk. To je daleko pravděpodobnější, než že včely zemřou v našich zeměpisných šířkách následkem mrazu. Dnes je všeobecně známo, že zimující včelstvo nevytápí úl jako celek nýbrž pouze své zimní sezení. Pokud včelstvo v zimě neploduje, udržuje si v místě sezení teplotu kolem 20 °C. Je-li vnější teplota -20 °C dokáže včelstvo překonat tepelný rozdíl 40 °C i vyšší za předpokladu, že má k dispozici dostatek voskového díla, dostatek včel a dostatek zásob a za předpokladu, že není vystaveno průvanu a větrům. Není podmínkou, že musí být umístěno v úle. Dr. Hruška (vynálezce medometu) provedl pokus se zimujícím včelstvem bez úlu na počátku minulého století na svém včelíně v Itálii a včelstvo přezimovalo a na jaře se normálně rozvíjelo. Ze zvědavosti jsem jeho pokus zopakoval tuším, že v roce 1978. Roj jsem nechal vystavět dílo v drátěnném koši zavěšeném na drátě ve stodole. Drátěnný koš zde sloužil jako ochrana před ptáky a hlodavci. Stodola jako ochrana před nepřízní počasí a člověkem. No a příští rok toto včelstvo dalo po přeložení do úlu ještě i medný výnos. Takže se nebojte. V tenkostěnném neizolovaném úle při splnění výše uvedených podmínek neumrznou.

Příspěvek: #38

(11.12.2010 17:18)Ladislav Svoboda napsal(a):  a hlavně delší, tím menší může být uteplení.

Taková úvaha, napíši sem, čím mi byly propagovány langstrothy: že mají delší rámek, tudíž více buněk mezi chomáčem a stěnou úlu, což je jako izolace, to ano. Ale pozor, ono to je pouze v jednom směru - po délce rámku, na šíři už je to méně izolace. Nebo se pletu?
No vždyť přece chomáč, ale ne ani zrovna zimní, který bude mít průměr cca 25cm a bude zrovna vprostřed nástavku, tak bude mít na každou stranu, vpředu i v zadu cca 10cm plástů mezi chomáčem a stěnou úlu. Na šířku nástavku však, bude mít chomáč jen cca 6cm izolace plástů. On je totiž lang v půdorysu na šíři cca o 9cm kratší, než na délku. Takže ono to opodstatnění, že delší rámek u langů je více izolace je pravdivé, ale pouze v jednom směru. Co tedy pak izolace plásty i na šířku, to už jsem nikdy od propagátorů langstrothů neslyšel. Takže ono ty langstrothy jsou zaizolovány plásty, ale pouze na délku, ne na šířku nástavku. Dost věcí je krásně vysvětleno zde, viz. filozofie Optimalu http://www.optimalklub.cz/INDEX6866.HTM?...&showid=79
Ještě, co jsem zaslechl, že zimující včelstvo má možnost jet delší cestu po zásobách, v důsledku delšího rámku. Oproti klasice 39cm může jet po zásobách 45cm a to je o 6cm víc. Což je pro zimující včelstvo, zvláště při dlouhé zimě, na jaře prý obrovská výhoda - těch 6cm.
Ovlivněn články o tom, že do vyšších poloh je pro lepší jarní rozvoj včelstev vyšší rámek, a já jsem 550 m.n.m., jsem si pro svoje včelaření vybral rámek 39x30cm, mám i polorámky. Pan Sláma z Chlístova (r.m. 39x27,5cm) byl a je pro moje počiny ve včelařině inspirací. Používá vysoké nástavky v různých kombinacích s nástavky nízkými.
Nyní trocha počtů k tomu delšímu rámku pro to zimování:

• 3 nástavky 2/3 langstroth (168mm) jsou na výšku - 51 cm. Včelstvo tedy může jet po zásobách 51+45=96 centimetrů
• 2 nástavky 39x30cm (můj případ) jsou na výšku - 60cm. Včelstvo tedy může jet po zásobách 60+39=99 centimetrů

Tak teď teda nevim.
Při zimování ve 2 nástavcích 39x24 je pravda, že ten lang je ve 3 nástavcích (2/3) na tu dráhu po těch zásobách delší, to jo:
2 nástavky 39x24cm jsou na výšku - 48cm a včelstvo pak může jet po zásobách jen 48+39=87 centimetrů, což je, no dobrá tedy, dokonce 9 cm k dobru těch langů, proti 39x24 no.
Ale to už jsou jen takové argumenty, jen že se nějak argumentuje.
Pokud jsou ale včelstva správně nakrmena, tak bych nějakých 6 nebo 9 centimetrů neřešil. Oni si včely stejně sednou kam chcou a do jakého tvaru chcou. V zimě však má chomáč většinou tvar koule.
Těch 6 centimetrů, o které je lang delší než naše klasika, to mi přijde snad jen jako takový propagátorský tah langstroťáků, proč taky někdy neřeknou něco o tom, že ten lang je ale na šířku úzký?
Já se nechci nikoho dotknout, to jsou jen takové moje úvahy, když jsem se rozhodoval jaký úl a jezdil jsem na rady po odborníkách.
Ale chlapi, ty včely nám přežijí, i přezimují ve všem.
To jen tak okrajově, co jsem zaslechl k propagaci langstrothů, versus moje úvahy.
Taková slohovka.

Příspěvek: #39

Další příspěvek:

http://www.optimalklub.cz/DOWNLOAD/FILES...NS1932.PDF

Příspěvek: #40

Zajímavý článek. Něco podobného jsem také někde četl. Včely jsou tak nenáročné a v podstatě vděčné za každou usmolenou bedýnku, až je mi trochu stydno.