Příspěvek: #41

Ja zacal vcelarit z donuceni, protoze na to nikdo nezbyl. Nakrmil jsme vcely skoro az v rijnu a ze 3 prezili 2. Nejvetsi chyba bylo pozdni krmeni (unava zimnich vcel) a nespojeni slabeho vcelstva na 3-4 ramcich se strednim vcelstvem. Jak silne vcelstvo zazimujes, takove budes mit na jare. Sakra at uz je jaro, to je nuda. hihi

Zdravím, včelařím první rok, takže první zima na krku, zajímá mě váš názor o zazimování silného včelstva, je jasný, že silnější včelstvo přežije zimu líp.
Otázka "Jak by mělo být včelstvo silný aby zimu přežilo?"
Mám jedno mateřské včelstvo a dva oddělky z něj, jeden květnový, druhý červnový, jsou zhruba stejně silný, každý na jednom nástavku 39x24.
Uvažoval jsem, kdybych jsem příští rok měl další oddělky, jestli je některé před zimou použít na posílení včelstev do zimy.

Příspěvek: #42

(12.12.2010 19:52)pavelno napsal(a):  2 nástavky 39x30cm (můj případ) jsou na výšku - 60cm. Včelstvo tedy může jet po zásobách 60+39=99 centimetrů
Tak teď teda nevim.

A což teprve 2x 44,8x30.

Tenhle týden jsem byl v NSR - asi 100km pod Wuerzburkem. M.j. jsem tam navštívil včelaře, který do teď měl většinu úlů z PS - takové ty jejich "ledničky" a jejich malé rámky. Přechází na dřevo - v jarním rozvoji podle něj rozdíl je, v létě už ne.
A je to můj osobní názor, do úlu jsem mu nekoukal - ty jejich úly jsou malé a včely asi nejsou v takové síle, jako když se včelaří bez mřížky.

Zavezl mě do velkoobchodu, kde bylo jen dřevo - žádné plast. úly. Podle sortimentu co měly skladem preferují tzv. Dadant - plodiště 44,8x28 na 12 rámků, medník asi 15 cm. Tlouštka dřeva 22 mm.

Úplně jsem byl nadšen - vydal jsem se před pár lety touto cestou - nástavek na 12r, výška plodiště 30 cm, nad tím NN, tl. stěny pokud hobluji - 23mm, jinak i slabší.
http://www.imkertechnikwagner.de/itmdadant.html

Takže za pár let dám vědět, jak má výška a počet rámků vliv.

Ale jedno mám odzkoušené - vliv izolace na Brennerech 30x30 a 30x15. Podle mě je izolační schopnost delší loučky teoretický nesmysl.
A ještě když se vědecky debatuje zda 39 x 45.
Slabé včelstvo raději ploduje v málo uličkách od loučky k loučce, silné si založí plod ve více uličkách a je uprostřed rámků. Při tom by paradoxně slabé včelstvo mělo plodovat jen uprostřed. Oboje jsem pozoroval na 45x30, 45x23 i 30x30.

A MV 2010/5 - zkušenosti L. Nerada s plast. rámkem - to je zajímavěšjí než uteplení - Hofman nebo mezerníky - to je izolace navíc.
Myslím, že plast. rámky od Žáka to dost řeší. Kdyby se vyráběly před deseti lety, neřešil bych žádnou otázku. Slabá horní a dolní loučka už nedělí plodiště.
Tedy rozměr rámků je podle mě jasný. Kupodivu, co je podle mě otázka - půdorys plodiště. Př. Žák má taky 12r NN. A jinde raději dělají Langy na 8 rámků.

Příspěvek: #43

(12.12.2010 22:32)petr p napsal(a):  Otázka "Jak by mělo být včelstvo silný aby zimu přežilo?"
Mám jedno mateřské včelstvo a dva oddělky z něj, jeden květnový, druhý červnový, jsou zhruba stejně silný, každý na jednom nástavku 39x24.
Uvažoval jsem, kdybych jsem příští rok měl další oddělky, jestli je některé před zimou použít na posílení včelstev do zimy.

Ahoj, podle me se nemusis bat ani o jeden oddelek, pokud jsi je vcas nakrmil a vcelstva jsou zdrava. Verim, ze pokud dostali alepson 15 kg krmeni na zimu, budou v pohode. K tomu jednomu nastvaku. Jsou i zastanci zimovani vcelstev pouze v jednom nastavku, z duvodu mezery mezi jednotlivymi nastavky. Nektera vcelstva tam proste nejdou a hladoví na spodnich ramcich. Pri jarni prohlidce vcelar objeví netknuty nastavek plny zasob (me se to tedy zatim nestalo, ale slysel jsem o tom).
K tomu posilovani. O tom jsou prave ty zkusenosti, aby clovek vedel, zda to ma nebo nema cenu spojovat. Zkuseni vcelari rikaji, ze pokud chces mit silny jarni prinos, je dobre ponechat vcelstva s dobrou matkou a k nim pridat vcelstva slabsi. Pokud jsou vcelstva evidentne slaba na zimu (obsednute jen 3-4 ulicky), tak nepreziji a kdyz ano, tak ten rok jaro vyuziji jen na zesileni a s kvetovym medem od nich nemuzes pocitat. Ja jim i zbytek prostoru vyplnim polystyrenem a udelal jim silne izolovany ul, ale nepomohlo to. Tak se mej a dej vedet jak to na jare dopadne

Příspěvek: #44

(12.12.2010 22:57)KaJi napsal(a):  Podle mě je izolační schopnost delší loučky teoretický nesmysl.

Karle, až takový nesmysl to asi nebude, teoretický a kupodivu ani praktický. Pokud to Tobě vychází jako nepodstatné, nemusí tak tomu být vždy. Příkladů je více, ale nesbíral jsem je, abych je v takovéto situaci předložil. Jeden jasný má kamarád z M. Třebové, požádám ho, aby ho sem napsal. Jde o jednostěnné nástavky s rámky 37 a vedle Optimaly (42 cm).
On výsledek záleží na několika okolnostech - stanoviště včelstev včetně průběhu snůšek, síla chovaných včelstev, původ matek a s tím souvisící uspořádání zásob a plodu. Význam to má hlavně během jarního rozvoje a nejvíce v nepříznivém jaru jako bylo letos (2010). Byl bych tedy opatrný v generalizování nějakých svých pozorování! Jinému to může přinést nesnáze a ztráty!

V této souvislosti - zkuste si v různých včelstvech všímat, jak mají tvarované plodové těleso a u něho zásoby - jen nad plodem nebo většinou i na bocích, některá včelstva zase plodují od loučky k loučce, ...

Příspěvek: #45

Ahoj Květoši, já tady nezpochybňuji fyzikální princip - ten je nezpochybnitelný, ale včelám se ta vyšší či nižší izolace nezdá jako podstatný faktor při utváření plodového hnízda.(to co dále píši je moje úvaha, nechci aby to vyznělo jako nějaké absolutní tvrzení)

Prostě včelstvo které je silné se drží dál od zdi, pokud má v tom obsednutém prostoru dál od zdi dost plochy kde může plodovat.

A slabé včelstvo, které si nemůže zas tak vybírat raději obsedne ulkičku a ploduje v té uličce s maximálním využitím plochy. Obrazně řečeno, ploduje skoro centimetr od boční loučky. Vytopit celou jednu uličku je pro něj snazsží než dvě uličky jen uprostřed.
Z toho usuzuji, že to pro včeltvo není zas tak významný faktor. Co je zajímavější k diskuzi je to, jak udržet teplo v uličce. Zda je dobré, že nad rámky je na jaře místo, nebo má strop doléhat na loučky jak v divoké stavbě, a jak na boku. Mezerníky, hofmann - krátký - dlouhý jako má Žák?

Osobně si myslím, po zkušenostech Brenner, 10 rámk. Lang a v posledních pár letech 12r Lang, že prostor sám o sobě nemá zas tak velký význam jako spíš ta vepsaná koule. spíše elipsoid. Tedy má kladný vliv na sílu včelstva (nikoli výnos) a tady je otázka zda je to ten prostor nebo izolační mezera dlouhé loučky. Oboje je spolu spojeno a těžko lze ty faktory oddělit.

ALe vzhledem k tomu, že mé původní Brennery i s mými včelami i s mými radami jsou dnes 2km ode mě, tak se takovými úvahami nad HW bavím, protože vliv stanoviště na těch 2km se jeví jako velmi významný faktor. Spíš než hledat optimální a supr a drahou konstrukci, tak raději stlouc laciné úly a rozmístit je po okolí a vytipovat si nejlepší stanoviště (každý rok to bude třeba jinde) a neklepat se, že mi úly někdo ukradne.

HW je podle mě významný jen ve vztahu ke včelaři - tedy aby se mu dařilo s co nejmenší prací (to je moje kritérium) dosáhnout co největší výnos a radosti ze včelaření bez stresů, co všechno měl a neměl včelám udělat.

Příspěvek: #46

Ahoj,pokusím se stručne popsat mé zkušenosti. Jsem si vědom, že mnozí z vás mají zkušenosti jiné. Včelařil jsem v zateplených Čechoslovácích po tátovi, součastně jsem si vyzkoušel včelaření v tenkostěných úlech na RM 37x30, 37x15 ve vysokých nástavcích, v nízkých nástavcích, ale i kombinovaných. V tenkostěných úlech na této RM jsem nikdy nedosáhl podobných medných výsledků jako v zateplených úlech. Včelstva byla vždy i početně slabší, protože plodové hnízdo bylo také menší, hlavně u jarního rozvoje. I když v tenkostěných úlech včelstva začala plodovat o něco dříve. Na tomto stanovišti jsem usadil několik včelstev do Optimalů. Výnosy v Optimalech byly mnohem vyšší než včelstva vedená v úlech s loučkou 37cm
Později, díky pozůstalosti po jednom včelaři, jsem získal se stanovištěm (které se mi velmi líbilo) i včelstva v zateplených Brenerech 30x30 a v tenkostěných úlech 39x17. Medné výnosy byly v těchto úlech podobné. Včelstva byla přibližně stejně silná. Takže v praxi mám odzkoušeno, že izolace úlu a délka rámku mají podstatný vliv při utváření plodového hnízda, narozdíl od výšky rámku (dle mých zkušeností u silných včelstev výška rámku pro rozvoj včelstva není rozhodující). Nyní včelařím jen v Optimalech.

Příspěvek: #47

Dovolte mi přátelé k tomuto tématu pár slov. Tak jako mnozí jiní naši předchůdci jsem se přesvědčil o tom, že v přírodě se včely snaží přežívat na každém vhodném i méně vhodném místě. To jenom člověk, a zvláště český včelař, se ze svého pohledu snaží vytvořit včelám ty nejlepší podmínky, ten nejnejnej úl. Snaží se o to možná proto, že má strach o to, aby těm našim holkám nenastydly vaječníky v kruté zimě, nebo aby se jim nezapařily zadečky v horkém létě. Když se zeptáme našich moudrých předků co oni na to, dovíme se, že již oni přišli k názoru, že: "úl medu nepotí". Také někteří naši moudří současníci doplňují: " že v jednoduchosti je krása". Když se podíváme do světa? Jaképak tam mají úly? A musíme odpovědět: převážně s coulovou dřevěnnou stěnou a pokud možno co nejjednodušší a nejlacinější. Nic jiného neřeší. Ing. Květoslav Čermák chová pokusně včelstva v úlech se stěnou ze sololitu o tloušťce 5 mm a úspěšně. Není tato úlová hysterie uteplených úlů jen typická otázka toho našeho "obdivuhodnéhu Česka"? Otázka teplotních poměrů v úlech je však zcela pochopitelná u včelařů začátečníků a jejich strachem o svá včelstva a o jejich nejlepší ubytování. A tím, to si přiznejme, jsme prošli všichni a budou tím procházet i další elévové našeho oboru. Podle mých zkušeností nezáleží příliš na tom, jak tlusté prkno na stěně úlu máme, jaký materiál nacpeme mezi prkýnka stěny úlu, jak tlustý polystyren, sláma, orobinec, jak tlustý beton nebo zda musí zde být cihla na štorc, nebo třicítka na polskou vazbu. I takové úly existují. Záleží ale na tom, jak silná a zdravá včelstva chováme. Potom si můžeme odpovědět, že nejlepší úl je takový, který vyhovuje včelám i včelaři. Položme si však také otázku" "existuje takový úl"? Zde si ale musíme bohužel odpovědět: Je to otázka kompromisu.

Příspěvek: #48

Když tak pročítám příspěvky, tak mě napadla jedna věc. Popíši hodně zjednodušený sled myšlenek Poslední dobou je zimní počasí nestálé - chvíli teplo, druhý den mrzne a podle toho co vím, tak pro roztoče je nevýhodné chladno, protože včelstva neplodují, takže se nemá na čem množit a když je potřeba, dá se jeho populace v tomto období silně omezit. Když budu mít lehké nástavky třeba z toho 5 mm sololitu a ke každému úlu si udělám z třeba 3 cm silného styroduru skládací "kabát" do kterého úl začátkem března na 2 -3 měsíce zabalím, abych zajistil včelám pohodový jarní rozvoj, tak si sice přidám trošičku práce ale možná by se tím daly zoptimalizovat podmínky pro včely a omezit roztoče atd.
Jaké jsou názory zkušených?

Příspěvek: #49

(15.12.2010 0:43)Josef Křapka napsal(a):  Dovolte mi přátelé k tomuto tématu pár slov. Tak jako mnozí jiní naši předchůdci jsem se přesvědčil o tom, že v přírodě se včely snaží přežívat na každém vhodném i méně vhodném místě. To jenom člověk, a zvláště český včelař, se ze svého pohledu snaží vytvořit včelám ty nejlepší podmínky, ten nejnejnej úl. Snaží se o to možná proto, že má strach o to, aby těm našim holkám nenastydly vaječníky v kruté zimě, nebo aby se jim nezapařily zadečky v horkém létě. Když se zeptáme našich moudrých předků co oni na to, dovíme se, že již oni přišli k názoru, že: "úl medu nepotí". Také někteří naši moudří současníci doplňují: " že v jednoduchosti je krása". Když se podíváme do světa? Jaképak tam mají úly? A musíme odpovědět: převážně s coulovou dřevěnnou stěnou a pokud možno co nejjednodušší a nejlacinější. Nic jiného neřeší. Ing. Květoslav Čermák chová pokusně včelstva v úlech se stěnou ze sololitu o tloušťce 5 mm a úspěšně. Není tato úlová hysterie uteplených úlů jen typická otázka toho našeho "obdivuhodnéhu Česka"? Otázka teplotních poměrů v úlech je však zcela pochopitelná u včelařů začátečníků a jejich strachem o svá včelstva a o jejich nejlepší ubytování. A tím, to si přiznejme, jsme prošli všichni a budou tím procházet i další elévové našeho oboru. Podle mých zkušeností nezáleží příliš na tom, jak tlusté prkno na stěně úlu máme, jaký materiál nacpeme mezi prkýnka stěny úlu, jak tlustý polystyren, sláma, orobinec, jak tlustý beton nebo zda musí zde být cihla na štorc, nebo třicítka na polskou vazbu. I takové úly existují. Záleží ale na tom, jak silná a zdravá včelstva chováme. Potom si můžeme odpovědět, že nejlepší úl je takový, který vyhovuje včelám i včelaři. Položme si však také otázku" "existuje takový úl"? Zde si ale musíme bohužel odpovědět: Je to otázka kompromisu.

Pane Křapka,
v posledním čísle časopisu Včelařství byl článek o zateplení úlu ovčí vlnou. Nepamatuji si přesně jeho nadpis, ale celý článek jasně směřoval a přesvědčoval včelaře o tom, že zateplený úl je bezkonkurenčně nejlepší. Musím ještě napsat, že redakce si dovolila poznámku o tom, že ostatní včelaři s neutep. úly nemusí souhlasit. Nicméně tento článek pro začátečníka, který se rozhoduje jestli úl tenkostěný nebo zatep., je osudový.
Proto Vás prosíme (věřím, že nejenom já), aby jste nechal presentovat Váš článek v časopisu Včelařství. Protože se domnívám, že čtenáři, kteří nemají přístup k internetu (a je jich většina), by si měli udělat vlastní úsudek o tom jak to vlastně je.
Jinak plně s Vámi souhlasím.
Honza

Příspěvek: #50

Domnívám se, že pro přítele Křapku, bude snazší uveřejnit svůj článek v Moderním včelaři než ve Včelařství. V něm také publikuje některé své dobré nápady.

Příspěvek: #51

(15.12.2010 10:17)hanss napsal(a):  ...v posledním čísle časopisu Včelařství byl článek o zateplení úlu ovčí vlnou. Nepamatuji si přesně jeho nadpis, ale celý článek jasně směřoval a přesvědčoval včelaře o tom, že zateplený úl je bezkonkurenčně nejlepší. Musím ještě napsat, že redakce si dovolila poznámku o tom, že ostatní včelaři s neutep. úly nemusí souhlasit. Nicméně tento článek pro začátečníka, který se rozhoduje jestli úl tenkostěný nebo zatep., je osudový.
Proto Vás prosíme (věřím, že nejenom já), aby jste nechal presentovat Váš článek v časopisu Včelařství. Protože se domnívám, že čtenáři, kteří nemají přístup k internetu (a je jich většina), by si měli udělat vlastní úsudek o tom jak to vlastně je.
Jinak plně s Vámi souhlasím.
Honza

Myslím, že dokonce v témže čísle našeho božského časopisu je žádost čtenáře o další zveřejnění informací o metodě chovu trubců páně Linharta a Bičíka. Redakce se k tomuto vyjádřila asi tak, že metoda není dostatečně vědecky ověřená a tudíž ji jako odborný časopis nemohou zveřejnit, aby si snad někdo nemyslel, že ona metoda funguje. Doporučuji přečíst, pokud to nenajdete, zkusím ten plátek najít v koši a naskenovat to. Už delší dobu mám pocit, že nejzajímavější rubrikou Včelařství je inzerce. Je to škoda.

Příspěvek: #52

Plně souhlasím s Pavlem! Pokud ten plátek najdeš tak budem rádi (rád)

Příspěvek: #53

(15.12.2010 0:43)Josef Křapka napsal(a):  Dovolte mi přátelé k tomuto tématu pár slov. Tak jako mnozí jiní naši předchůdci jsem se přesvědčil o tom, že v přírodě se včely snaží přežívat na každém vhodném i méně vhodném místě. To jenom člověk, a zvláště český včelař, se ze svého pohledu snaží vytvořit včelám ty nejlepší podmínky, ten nejnejnej úl. Snaží se o to možná proto, že má strach o to, aby těm našim holkám nenastydly vaječníky v kruté zimě, nebo aby se jim nezapařily zadečky v horkém létě. Když se zeptáme našich moudrých předků co oni na to, dovíme se, že již oni přišli k názoru, že: "úl medu nepotí". Také někteří naši moudří současníci doplňují: " že v jednoduchosti je krása". Když se podíváme do světa? Jaképak tam mají úly? A musíme odpovědět: převážně s coulovou dřevěnnou stěnou a pokud možno co nejjednodušší a nejlacinější. Nic jiného neřeší. Ing. Květoslav Čermák chová pokusně včelstva v úlech se stěnou ze sololitu o tloušťce 5 mm a úspěšně. Není tato úlová hysterie uteplených úlů jen typická otázka toho našeho "obdivuhodnéhu Česka"? Otázka teplotních poměrů v úlech je však zcela pochopitelná u včelařů začátečníků a jejich strachem o svá včelstva a o jejich nejlepší ubytování. A tím, to si přiznejme, jsme prošli všichni a budou tím procházet i další elévové našeho oboru. Podle mých zkušeností nezáleží příliš na tom, jak tlusté prkno na stěně úlu máme, jaký materiál nacpeme mezi prkýnka stěny úlu, jak tlustý polystyren, sláma, orobinec, jak tlustý beton nebo zda musí zde být cihla na štorc, nebo třicítka na polskou vazbu. I takové úly existují. Záleží ale na tom, jak silná a zdravá včelstva chováme. Potom si můžeme odpovědět, že nejlepší úl je takový, který vyhovuje včelám i včelaři. Položme si však také otázku" "existuje takový úl"? Zde si ale musíme bohužel odpovědět: Je to otázka kompromisu.

Naprosto s Vámi souhlasím. Úlovou otázku mám vyřešenou (optimal).
Svůj dotaz na brennery a gerstungy, jsem však myslel trochu jinak. Nešlo mi o to, jestli dají včely v tom či onom úlu větší výnos, ale spíše jak se v nich včelaří, jaký je v porovnání s jinými jarní rozvoj, zimování a pod.
Omlouvám se však, byla to moje chyba, protože jsem zvolil špatné vlákno. Pokud by to šlo, prosím Petra o přesunutí mého dotazu, děkuji.

Příspěvek: #54

I já se přidávám. Je to až smutné pozorovat, jakou selekcí prochází články do včelařství.
Zajímalo by mě, jestli by šlo nějak tuhle neutěšenou situaci změnit.

Příspěvek: #55

Jinak k diskusi o zatepl. X nezateplených úlech.
Je to pěkné číst, veškeré zkušenosti co kdo má. Ale vždy to byde 50:50 Už jsem si ve včelařství zvykl, že co člověk to názor a každý má nějakou zkušenost a ta může být zcela opačná. Viz výběr úlu, práce s trubčinou a pod.
Kolikrát se ani zkušení či profíci neshodnou. Nezbývá než si co nejvíce vyzkoušet na vlastní kůži dle svých podmínek a udělat si svůj názor, vypracovat svoje postupy. Je však velmi přínosné poslechnout si pozorně všechny strany a znát různé pohledy na danou věc . Tím se člověk lépe zorientuje, ale konečné rozhodnutí zbude stejně na něm.

Příspěvek: #56

Něco takového bych od svazového časopisu očekával.

Příspěvek: #57

Přesně tak, Pavle. Naprostý souhlas ... I když z praktického hlediska je právě třeba toto forum ideálním médiem pro fungující debatu o těchto věcech, protože je to operativní a rychlé. Žel, je pro ty, kteří jsou v sítích ... ale s tím se těžko dá něco dělat. Takže zase pak ten svazový časopis ...
Někdy ten strach z debaty nechápu ...

---

(15.12.2010 13:17)PavelN napsal(a):  "Myslím, že dokonce v témže čísle našeho božského časopisu je žádost čtenáře o další zveřejnění informací o metodě chovu trubců páně Linharta a Bičíka. Redakce se k tomuto vyjádřila asi tak, že metoda není dostatečně vědecky ověřená a tudíž ji jako odborný časopis nemohou zveřejnit, aby si snad někdo nemyslel, že ona metoda funguje. Doporučuji přečíst, pokud to nenajdete, zkusím ten plátek najít v koši a naskenovat to. Už delší dobu mám pocit, že nejzajímavější rubrikou Včelařství je inzerce. Je to škoda."

Vidím tu v tvrzení redakce jeden problém: Včelařství není odborný časopis. Je to časopis spolkový, což je naprosto v pořádku. Jako takový plní snad svou funkci. A zveřejňuje (a díky za to), také články s odbornou tématikou, jakkoli jsou psány populárnější formou a třeba bez relevantního "vědeckého" aparátu. To je také (vzhledem k zaměření periodika) v pořádku. Má ovšem také rubriky typu "jak to dělám já", tedy osobní metodická zamyšlení, individuální strategie a postupy. Zde samozřejmě (a přirozeně) také nejde o přísně vědecky ověřené metodiky. Takže proč by zde nemohly vycházet články, které se věnují dalšímu fungování LBV metody? Která ostatně, jak mi bylo poznati, také z přednášky p. Křapky, mimochodem, koření mnohem hlouběji, než jen v pracích kolegů L+B+V (což nebudiž, prosím, chápáno proti nim...). Inu, asi by to chtělo jistý tlak na redakci, aby byl znát zájem obce včelařské, je-li tento ... . Ale, pravda, MV nebo e-Věstník ...

Příspěvek: #58

(15.12.2010 10:17)hanss napsal(a):  Pane Křapka,
v posledním čísle časopisu Včelařství byl článek o zateplení úlu ovčí vlnou. Nepamatuji si přesně jeho nadpis, ale celý článek jasně směřoval a přesvědčoval včelaře o tom, že zateplený úl je bezkonkurenčně nejlepší. Musím ještě napsat, že redakce si dovolila poznámku o tom, že ostatní včelaři s neutep. úly nemusí souhlasit. Nicméně tento článek pro začátečníka, který se rozhoduje jestli úl tenkostěný nebo zatep., je osudový.
Proto Vás prosíme (věřím, že nejenom já), aby jste nechal presentovat Váš článek v časopisu Včelařství. Protože se domnívám, že čtenáři, kteří nemají přístup k internetu (a je jich většina), by si měli udělat vlastní úsudek o tom jak to vlastně je.
Jinak plně s Vámi souhlasím. Honza

Dobrý večer vážení přátelé. Ani jsem netušil při prezentaci svého názoru na úlovou otázku, že vzbudím takový ohlas, a žádost abych uveřejnil článek k tomuto tématu. Já však na žádném takovém článku nepracuji a ani jej neplánuji. Musíme si uvědomit, že úlová otázka se v našich zeměpisných šířkách řeší, co a kdy včelaři včely chovali a dosud nebyla, není a patrně ani nebude vyřešena. V každé generaci vstanou noví bojovníci, kteří budou objevovat objevené. Nechme jim tu radost poznání z poznaného. Vždyť my jsme nebyli jiní a máme to již za sebou. Potom, kdo si hraje nezlobí. Pokud si uvědomíme co slov, vět a papíru bylo již k této tematice napsáno a popsáno. Pokud si uvědomíme, že mnohé z toho co bylo napsáno, jednou upřednostňovalo tu a jindy onu konstrukci úlu a nebo ji zatracovalo a přece v tom včely žily a žijí stále stejně. Nejspíše to je tím, že včely neumí číst a tak neví, který úl vymyšlený člověkem je pro ně ten nejlepší. Konstrukce úlů také často závisí na komerčních zájmech výrobců i když někteří již pochopili, že daleko výhodnější je pro ně přizpůsobit se přání zákazníka. A jako ne poslední jsou různí vynálezci nadšenci, kteří propagují ta svá nejlepší nej a jsou "udiveni", pokud to druzí nechápou. Skutečností však je, že je to stejné jako s tím pověstným acylpyrinem. "Když nepomůže, tak neuškodí". A na co by se měli dosud nerozhodnutí začátečníci při pořizování svého zamýšleného provozu soustředit? Především se vyhnout starým úlovým konstrukcím a úlům. Je to dobré palivo do kamen. Historické úly chovat jako oko v hlavě, ale hlavně, nechovat v nich včely, protože mohou být semeništěm chorob. Při pořizování úlové soustavy dbát na frekventovanost moderní úlové soustavy. Vyhnout se zavádění dalších i "celosvětových" rámkových měr v již tak u nás "bohatém" sortimentu. Pro jednoduchost ošetřování včelstev volit jednotnou výšku rámku (prosím, nechci tím naštvat zastánce kombinovaných rámkových měr Dadantsystém - to je pro začátečníka vyšší dívčí). A kde získat přehled nejsnadněji? V posledních letech se pořádají letní kurzy nástavkového včelaření - viz stránky Pracovní společnosti nástavkových včelařů. Z literatury velmi dobrá kuchařka pro začátečníky od Dr. Gerhard Liebig - Včelaříme jednoduše a Yves Gustin - Ilustrované včelařství, zvláště v Ilustrovaném včelařství je úlová otázka podána poměrně chronologicky přehledně a srozumitelně, ale izolované úly tam chybí. Proč asi?

Co se týká izolace ovčí vlnou, proč ne, když již musím mít izolovaný úl. Nevím však, co s touto izolací provedou například moli? To však spekuluji. Na vojně jsme proti molům užívali naftalín. Je možné, že tato vlna je proti škůdcům vhodně (záměrně neříkám ekologicky - ten zprofanovaný výraz nemám rád) ošetřena. Brenery a Gerstungy jsou dnes již historické úlové soustavy a jejich používání je dnes snad již překonáno, ale já v nich včely nechoval a možná je zde na tomto fóru někdo, kdo by nám chov v těchto úlových soustavách přiblížil. Mohu spekulovat, že oba typy uvedených úlů jsou vhodné pro včelu tmavou, nikoli však pro kraňku, která vytváří v době rozvoje početnější společenství. Bohužel, můj otec se k tomu již nevyjádří. Vím však, že od obou těchto soustav upustil v šedesátých letech minulého století. Co se týče metody LBV, pro zájemce viz časopis Včelařství č. 5 a 10/2007.
Mimochodem, víte co je za dveřmi???? S l u n o v r a t... slyšíte Jiří?? Slunovrat již klepe na dveře. Již to opět pomalu začíná.

Příspěvek: #59

Připojuji slíbený text ze Včelařství - postimage.org/image/7wisw2is

Příspěvek: #60

Vážím si př. Křapky za jeho články. Mají hlavu a patu a nikoho neurazí. Sdělí svůj názor, dá šanci si z nich vzít to podstatné a nesnaží se prosadit svou pravdu. A navíc, jsou i vtipně napsány. Dík.