Příspěvek: #441

Souhlasím s Vámi, že ty pokusy byly asi dělány na jiných včelách než na kraňkách, ale princip zimování silných včelstev ve vztahu k jejich jarnímu rozvoji je obecně platný. (a nejen pouze jarnímu)
Dá se toho také dosáhnout Vámi popisovaným způsobem tj. pozdním připojením oddělku tj. např. až na konci října resp. počátku listopadu. Ale i tak lze mít bez tohoto způsobu u špičkových včelstev na konci ledna 3 kg včelstvo i u kraněk. Je to tam kde se neomezuje prostor, zásoby na zimu a samozřejmě k tomu musí být i včely, které patří do daného regionu. Budu volně citovat jednoho staršího, ještě žijícího praktika, že kde se kdo zrodil tam také patří.
Úspěch není ve stálém hledání nových a stále nových linií, ale ve výběru toho co mám doma nebo u kamaráda přes plot.

Příspěvek: #442

Míval jsem někdy okolo roku 1994 nebo 95 matku, která pocházela tady od zesnulého přítele Havlíčka. Neznal jsem původ, ale včely dokázaly brzy na jaře zaplnit 4 nástavky. Ačkoli neměly, v porovnání s ostatními tolik plodu, dokázaly nanosit spoustu medu. Přibližně o 40% víc, než ostatní. Na podzim plodu také nic moc a přesto vždycky zimovaly v ohromném množství. Tenkrát jsem se zamýšlel nad tím, jestli se tam ty dlouhověké včely nevyskytují ve větší míře po celý rok....Nevím. O tuhle linii jsem přišel v roce 2005, kdy mi po těchto včelkách zůstaly prázdné úly. Můžu ale říct, že na to, aby mohlo včelstvo dosáhnout takové síly pro zimování je potřeba buď na podzim spojit, nebo si časem vyselektovat takovou linii, která to zmákne sama od sebe....ale to trvá.

Příspěvek: #443

Odpověď na to, zda je lepší dřevěný, nebo zateplený úl je jednoznačná a zní - termo-solární úl, jelikož spojuje výhody dřeváku/polystyreňáku a to z následujících důvodů:

Dřevák je dobrý do nížin, kde poté, co vyjde slunce zpoza oblak, nastává hned jaro a včely tak mohou využít slunečních paprsků ke svému rozvoji, když jim sluníčko pomáhá s vytápěním úlů. V létě je v nich však tento vytápěcí efekt nežádoucí z důvodu možné přeměny dřeváku na sluneční tavidlo. V nadmořských výškách, dle mého neodborného odhadu cca. 400 mn a víc je to už problém, protože se poslední dobou velice často stává, že sluníčko včelám prohřeje úl, ty začnou vyletovat ven a záhy mrznou, protože teplota vzduchu je kolem bodu mrazu. Také se díky ohřevu rozvolňuje zimní chomáč, což má jistě vliv na spotřebu zásob. U zateplených úlů k tomu nedojde, protože včely reagují toliko na okolní teplotu vzduchu, nikoliv na prohřátí sluncem v mylném domění, že už je tu jaro. Každopádně pokud je venkovní počasí příznivé, bude mít prohřívání úlu pro včely pozitivní přínos, narozdíl od zatepleného úlu. Pokud se však příroda rozhodne přihodit metrák sněhu na metr čtvereční v dubnu, nebo v květnu, nastává pro včely problém, protože je to přinutí stáhnout se opět do chomáče, se všemi důsledky pro plod. Navíc, když si mylně myslí, že už začalo jaro, nekvetou díky proměnlivosti počasí žádné rostliny, což je dále vysiluje od zásob, eventuelně pylu. Pokud by reagovaly na skutečnou teplotu vzduchu, byly by stále v postýlkách. Snad jsem se vyjádřil dostatečně podrobně.

Takže pokud chceme využít výhod jarního sluníčka k podpoře rozvoje plodu, zejména na jaře i ve výškách nad 400 metrů v zateplených úlech, jistě postačí umístnit na jednu stranu nástavku skleněnou tabuli, kterou otočíme zřejmě nejlépe k východu, abychom to odpoledním sluníčkem nepřehnali. Hračičkové mohou při západu slunce okénko zavírat a při východu otevírat, techno-filové to vybaví fotobuňkou a automatickými dvířky, lenoši dvojitým vakuovým sklem Tento systém tedy podpoří rozvoj včel na jaře, kdy prohřátý vzduch se bude v úlech i déle držet, narozdíl od dřeváků a tak se včely nebudou muset na noc stahovat do chomáče. Přes parné léto se okénko může zavřít, ale nepředpokládám, že když budou okna vhodně natočeny tak, aby kolem 10 hodiny slunce na okna nesvítila přímo, že by s tím byl nějaký problém. Přes zimu však bude okénko zavřené a toto zůstane uzavřené i tehdy, pokud bude předpoklad nepředpokladatelných výkyvů počasí, aby nedocházelo k efektu, který jsem výše popsal u nezateplených úlů.

Takže abych to shrnul - nejlepší úl do všech podmínek je termosolární, jelikož je dostatečně zateplený a umožňuje v dobrých podmínkách vyhřívání. Na druhém místě to pak bude zateplený a na třetím dřevák - do mých podmínek, kde je počasí proměnlivé a většinu roku mrazivé. A když už nic, tak v zatepleném úle je spotřeba zásob nejméně o 5 kg nižší, takže při větším počtu úlů jistě nezanedbatelná položka. No a co se týče ceny, tak ta lze srazit na minimum tím, že se vyrobí pouze dřevěný horní a spodní rám, na stěny použije polystyren/styrodur a natře se z venku barvou, kdy vnitřní stěny lze nechat svému osudu, případně překrýt sololitem, který se dá snadno vyměnit a cena je za hubičku.

Tuto mou hypotézu si hodlám ověřit poté, co pan Linhart dá své úly do prodeje, jen doufám, že mu je nebude vyrábět Hivet...

Příspěvek: #444

Na túto hypotézu zareagujem tiež hypotézou, no všeobecne známou a akceptovanou: " ľudstvo pomaly speje do záhuby" - a zdá sa, že proces plynule pokračuje tým smerom. Jeho záhubou mu bude i jeho presvedčenie o svojej genialite...

Příspěvek: #445

Jo, a nejvíc markantní je to u těch mladších ročníků.....

Příspěvek: #446

Moje žena, jako včelařský laik, říká jednu moudrou větu, kterou i já používám na svých přednáškách a ta zní
"Vyse ..te se na ně, nechte je být (a myslí tím včelstva) a oni si poradí i bez vás".

Tím reaguji na zavírání a otvírání okének v úlu
Nezlobte se na mě je mito opravdu k smíchu - je to opravdu v souladu s přírodou; nebo se opět vracíme k tomu, že "... poručíme větru, dešti" ?

Příspěvek: #447

Jiri v tomto mas pravdu, take nieco moze povedat len laik.

Příspěvek: #448

Bilancia /medné výnosy/ sa pri posudzovaní zateplenia úľov posudzuje podľa skutočných porovnávaní laicky aj vo výskumných ústavoch. Taktiež vieme rozdiely vyhodnotiť čiste matematicky podľa spotreby a strát /Fenomenální včely/. V prvom prípade je rozdiel minimálny cca 5 kg a pri teoretických výpočtoch je to podstatne viac. Ak včelstvo spotrebuje 150 kg glycidových zásob a my im vezmeme 5O kg, tak koľko z toho zbytku včelstvo ešte minie na kúrenie ?
Na tento medík má zálusk F. Hivet so svojimi termoskami a tenkostenné úle sú potom len akási včelia basa. Výsledky výskumákov sú potom akési divné. A včely zo superzateplených úľov môžu z nadmerného pohodlia zdegenerovať ?

Příspěvek: #449

Otáži se zcela selsky a možná příliš zjednodušeně : "Zatepluje někdo divoké včely ??"

Příspěvek: #450

To víš že ne,.... ale ty přece nechováš ty divoký.....

Příspěvek: #451

(25.09.2013 15:46)Green napsal(a):  Otáži se zcela selsky a možná příliš zjednodušeně : "Zatepluje někdo divoké včely ??"

"Opravdu je síla stěny dutiny stromu jen 20-25 mm??"

PetrM upravil 25.09.2013 15:59 tento příspěvek z důvodu: Nepoužívejte pro odkaz na jiný příspěvek jen např. "k příspěvku č. 35". Používejte citaci nebo odkaz. Přidána citace.

Příspěvek: #452

(25.09.2013 15:57)Milan Havelka napsal(a):  To víš že ne,.... ale ty přece nechováš ty divoký.....

A kto ich kedy krotil (domestikoval) ?

Příspěvek: #453

Jen by mě zajímaly ty výpočty - jak s epočítá ta úspora tím zateplením.

Proti jaké teplené izolaci nezatpleného včelstva. Jaký tepelný spád počítají na té zateplené stěně?

A pokud praktické pokusy vykazují jiné výsledky, tak pak je chyba ve výpočtu nebo v pokusu?
A taky je zajímavé se bavit o snůšce. Pokud u mě začíná snůška 10. června, je mi zateplení k něčemu?

Příspěvek: #454

(25.09.2013 15:57)maci01 napsal(a):  

(25.09.2013 15:46)Green napsal(a):  Otáži se zcela selsky a možná příliš zjednodušeně : "Zatepluje někdo divoké včely ??"

"Opravdu je síla stěny dutiny stromu jen 20-25 mm??"

No já žádnou neměřil, ale myslím že záleží od dutiny. Jsou stromy vyhnité tak že je ta slupka sotva drží pohromadě. Jsou kmeny i prasklé či jinak děravé, nehledě na to že včely nemusí být jen v dutině stromu.. Na druhou stranu když máš rámky a´la Hoffman, izoluje ti v zimě chomáč víc dřeva než jen těch 25 mm, když ti rámky dělají jakousi druhou stěnu ne ?

---

Je mi jasné že ve vyšších polohách kde mají i divoké včely problém asi bude namístě jim pomoci zateplením, abychom jaksi optimalizovali přírodní podmínky. Zde na jihu, kde jsou zimy mírné a nástup jara časný a mnohdy velmi rychlý to vidím jako bezpředmětné, spíš ku škodě věci.. Když jsem míval zateplené moravské univerzály, měl jsem současně i nějaké samodomo poděděné úly z dřevotřísky ze širokými česny přes celou přední stěnu.. Má zkušenost byla taková že než se v univerzázech včelky dozvěděli že je jaro, a na česnu nebyl žádný pohyb, včely v dřevotřískáčích už byli rozjeté a za slunného počasí létali s rousky plnými pylu z vrb, olší a kde čeho.. Včelky z univerzálů díky tomu jarnímu rozvoji to už nikdy v sezoně nedohnali, nebyli tak početné a ani snůška tím pádem nebyla taková. Jak to bylo se spotřebou krmiva na zimu těžko soudit. Vím že u dřevotřískovek jsem zkrmil snad o něco více, ale oni co do počtu měli zase navrch.. Díky těmto zkušenostem z této lokality, a aspektu toho že jsem se přestěhoval ještě jižněji kde je ještě tepleji, univerzály vylétly až na skelnou vatu komínem, a zateplený úl již u mne nemá své místo..

Příspěvek: #455

Mě by jenom zajímalo, o čem se baví nevčelaři.

Příspěvek: #456

Rybách, koňoch, psoch, holuboch, ženách- však po tomto svete chodí, pláva a lieta toľko zaujímavých živých tvorov... Poprípade o aktuálnej politike. No to je téma pre normálneho-bežného človeka tak trápna, že by som ju už asi rezervoval iba pre špecializované ústavy dlhodobo chorých.....

Příspěvek: #457

O divých a domácich včelách . ANi jedno ani druhé nepoznám. Takže by bodli definície

Příspěvek: #458

Je zajímavé, že v současné době se spíše protlačují nezateplené úly, když při přečtení Včelařské encyklopedie z roku 1952 či 1956 řešili, že úl má být zateplený, včetně uvádění optimálních tepelných charakteristik s dnes již nepoužívanými měrnými jednotkami (tepelné propustnosti). Co jsem četl i starší literaturu, tak si stěžovali na to, že mají problém najít vhodný materiál na stěnu úlu, zkoušelí z dnešního pohledu dost krkolomné kousky, jako např. ztrouchnivělé dřevo atd. Ono se myslím v té včelařské encyklopedii psalo i o tom (bohužel už jí nemám k dispozici) jaký je přepočet síly stěny v dutině stromu tvořené troudem, dřevem, lýkem a kůrou, oproti běžné desce stěny úlu - ale možná jsem to zde na foru již zmiňoval. Pokud si to dobře pamatuji, stěna úlu by podle tohoto přepočtu musela být tvořena cca. 5 cm tlustou deskou. To bych pak chtěl vidět toho siláka co by se s tím dřel, nehledě k tomu, jak by se takto hrubý materiál choval, a také by to asi málokdo byl schopen zaplatit.

Mé argumenty v předchozím příspěvku nikdo nevyvrátil, protože jsou logicky odůvodněny. Praxe ukáže, zda-li se tyto předpoklady osvědčí. Také to rovněž odpovídá na otázku, proč nedošlo k zavedení jednotné míry a stále se včely chovají na nevyhovující RM 39x24, která v ČR převažuje, i když jsou dle mého názoru jiné RM příznivější buď pro včely (vysoké rámky) nebo příznivější pro včelaře (nízké rámky) či kombinace obého s jinými nedostatky (dvojí RM). O módnosti některých typů úlů a RM se zde nebudu přít. Ono totiž, když člověk přijde s něčím novým, dokonce snad revolučním (a to nemluvím o sobě), je většinou ignorován, případně poukud přijde s něčím opravdu užitečným, je označen za kacíře, diskreditován a za starých časů by byl vyloučen z cechu, možná i upálen. O konzervativismu včelařů obecně, jsem již psal.

Nehodlám však nikomu nic vnucovat, protože mi je šumák v čem si kdo včelařit a ani z toho nehodlám mít žádný finanční profit, takže mi to může být dvakrát šumák. Navíc nejsem ani žádný akademik živící se včelařskou výzkumnou činností, nehrozí mi kvůli tomu ztráta pověsti v akademické obci, či snad dokonce vyobcování s ní, pokud bych své argumenty nebyl schopen obhájit (navíc mě nebaví stále dokola opakovat to samé a upozorňovat na logicky vyvoditelné souvislosti - ať již v praxi ověřené, či neověřené) a proto, pokud mě má někdo za blbce, je mi to naprosto jedno.

Vážím si přispěvatelů, kteří se podělí se svými pozitivními a negativními zkušenostmi, či dokonce omyly, aby se jich vyvarovali ostatní, pokud se jich sami dle svého uvážení vyvarovat chtějí. Ono jak jsem zjistil, s neúspěchy se podělí málokdo, zřejmě aby nebyl považován za kulantně řečeno "nešiku". Navíc zřejmě málokdo si je schopen dát do souvislostí to, s čím ten jeho konkrétní neúspěch souvisel.

Já jsem pouze vyvodil závěry z nikam nevedoucí diskuze, které jaksi vyplynuly z předchozích textů, takže k obhajobě svých názorů a faktů se v této diskuzi nehodlám stále vracet na začátek, jelikož se domnívám, že vše, co mělo být řečeno již řečeno bylo k vyvození podmínek pro umístění určitých typů ůlu vzhledem k nadmořské výšce a obvyklým meteorologickým podmínkám.

Přeji všem úspěšné včelaření v čemkoliv, co dotyčný považuje za nejlepší či dostačující, ať již je to krabice od bot, či sud od asfaltu. Pěkný den.

Příspěvek: #459

Preboha toto sú také diskusie, ktoré nevedú nikam a nikomu nepomôžu. Keď už to má niekam viesť tak ja radím len toto. Tam, kde včelárite alebo chcete včeláriť, si musíte typ úľa vyskúšať sami. Takže začať s tromi nezateplenými a tromi zateplenými (vyhrievané sem neťahajte, to má odskúšané asi len autor aj to sa mi zdá, že iba na papieri) a po troch rokoch budete vedieť, s ktorými pokračovať. Každý typ úľa sa v inej lokalite správa inak a je potrebné aj inak včeláriť, to diskusia nevyrieši, pretože sa o tom dajú písať knihy, čo a ako. Teda pre začínajúcich. NEEXISTUJE univerzálny úľ, univerzálna línia a ani univerzálna technika chovu!!!

Koniec

Příspěvek: #460

No dobrá, ale co budeme řešit celou zimu?