Příspěvek: #421

(21.09.2013 17:47)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  Tým som si len potvrdil to, nad čím som už premýšľal, že v znáškovo chudobnejších a chladnejších oblastiach je uteplenie úľov na jar a v lete proti chladu výhodnejšie (niektorí tvrdia, že nutné). V zime to je naozaj asi jedno. No a výskum sa zameriaval skôr na zimu.

Trošku poopravím. V lete sú výhodnejšie uteplené úle proti teplu, aby sa tak rýchlo neprehriali ako neuteplené- vetranie, donášanie vody pri 30 °C........
Pri slabších včelstvách má uteplenie veľký význam. SLabé včelstvo, ktoré neuteplíte buď nejde vôbec do rozvoja a živorí alebo ide veľmi pomaly a slabé včelstvo, ktoré zúžite ide radikálne hore a dobehne aj predbehne ostatné včelstvá. Silným včelstvám je to viac menej jedno, preto sa veľa včelárov drží uteplených úľov a netreba im to závidieť a úľ sa tiež nerobí na 1 rok. Ja vidím v činnosti aj 50 ročné úle aj staršie, ktoré keď sa udržujú a boli kvalitne vyrobené vydržia dlho.

Příspěvek: #422

(22.09.2013 7:35)Kohout napsal(a):  http://www.optimalklub.cz/DOWNLOAD/CLANK...MI_ULY.PDF

---

(21.09.2013 23:55)Milan Havelka napsal(a):  Ten výnos není úlem! Je to včelama,počasím,snůškovejma podmínkama, rukama a hlavou.....ale rozhodně ne stěnou!

A ten pokus to potvrdil.

Cca polovica + pre uteplené, polovica pre neuteplené. Ale to podstatné páni. Kde sa pokus robil? Lebo inak to dopadne v 200mnm, inak v 500mnm a inak v 1000mnm. Tiež je rozdiel vychovať silné včelstvo v rozdielnych znáškových pomeroch. Čiže áno, niekde, za určitých podmienok (kvalitná znáška, teplé letá a pomerne teplá a skorá jar) je jednoznačne lepšie mať neuteplené úle. Ale čo v iných podmienkach, studená jar, nevýrazné leto, slabé znáškové pomery? Prvý prelet koncom marca, do včiel sa dá ísť tak koncom apríla, v máji prízemné mrazy, v júni noci pod 10C... Toto je hornooravská realita. A v nej mám neuteplené úle a nech sa snažím ako veľmi viem a chcem, z ortodoxného vyznávača neuteplených NN sa pomaly ale isto stáva niekto iný. A ešte k tej vete že to nie je úľom, ale počasím, znáškovými pomermi. Presne tak. Ak sú počasie a znáškové pomery trvalo nevhodné pre neuteplené úle, tak... Tak potom tú stenu úľa asi treba prispôsobiť tým podmienkam... V tej vete je značný rozpor...

Příspěvek: #423

Pánové ještě potluču trochu prázdné slámy. Po 30 letech v Podkrkonoší a v 300-400mnm a stálém pochybování, protože hlavně zpočátku jsem měl jen jednostanoviště poněkud tmavé a chladné.

U NN nevím, ale u větších rámků je to pro mě jasné - jarní komorování. Nemusím mít všechny úly zateplené, naopak na slunných stanovištích je to někdy brzda. (Jiná věc ve vedrech, ale ty se tady počítají na dny v roce.)

Termokamera vám ukáže, že na jaře včel vyhřívají jen svoje uličky, zbytek čeká na Slunce.

Takže pokud je mizerné jaro a včely to potřebují - tak je zatepluji v jejich uličkách styrodurovými přepážkami - jednoduché flexibilní a kombinuje to výhody.
Včely mají teplo, a na zbytek úlu, hlavně na N pod plodem svítí slunce.

Tepelná izolace jen tří, pěti, šesti plástů kdy se včely můžou vyvěsit pod na plásty N pod nimi je tepelně nejúčinější.
Včelám jsou zateplené rohy k ničemu, naopak pokud jim tam nekondenzuje voda je to na prd. Viz jak většina uteplených nedá dopustit na napájení včel na jaře. Výrazný tepelný rozdíl v přepážce a mimo zajistí výbornou kondenzaci vody hned vedle a naředění medu hygroskopicky.

DRuhá věc je konstrukční materiál a tady to vidím jako 1:1 - izolační desky místo masívu. Hlavně váha a cena. PS je lacinějšěí jak dřevo. Takže to pak nelze obecně rozetnout, záleží na podmínkách - ptáci, kuny, psík mývalovitý (asi u mě problém) i filozofii včelaře. Ale kubík Ps je pod 40kg, takže to není pro přírodu taková rána, zvlášť když se dá recyklovat.

A když ty příčky dáte později na 1. a10. pozici tak máte pak uteplený nástavek 8r. pro oddělek.

Příspěvek: #424

To že slabší včelstvám uteplenie, či zúženie pomôže v rýchlejšom rozvoji,o tom niet pochýb.
Mal som úle aj zateplené a mohol som porovnávať včelstvá a ich jarný rozvoj.Ako paradox je,že včelstvá v tenkostenných úľoch aspoň teda u mňa na juhu mali vždy náskok v rozvoji a na jar boli silnejšie ako v úloch zateplených.Zrejme slnečné žiarenie a prehriatie tenkosteného úla mali na to vplyv.
Dokonca včelstvá ktoré som mal v úľoch o sile steny 15mm boli prekvapivo a opakovane najsilnejšie.Zrejme je to tým,že včelstvo si udržuje teplotu len v uličkách a nevykuruje priestorovo zbytok úla a tak hrúbka steny nemá podstatný vplyv na jeho rozvoj.Teplo stúpa hore,preto uteplenie stropu je pre rozvoj včelstva najvýznamnejší.
Na druhú stranu som postrehol aj nevýhody tenkostenných úľov ktoré nie sú až tak podstatné,ale za určitých okolností k nim dochádza častejšie ako pri úľoch zateplených,ale je to len jeden z faktorov, ktorý sa domnievam že má na to vplyv a tým je obsah vody v mede.Najmä na jar, kedy býva nestále počasie a noci sú chladné,včely počas teplejších dní dokážu med zahustiť na potrebnú hodnotu,no počas chladných nocí pri slabšom obsadení med opätovne naberá v ochladnutých medníkoch vlhkosť a nakoniec med včely zaviečkujú z vyšším obsahom vody.Tomuto viacmenej pri zateplených medníkoch až tak nedochádza,predsa len teplota v nich klesá podstatne pomalšie.Další faktor ktorý je riešiteľný zatienením je prehrievanie počas horúčac,kedy včelstvá majú väčšiu potrebu vody a preto inštyktývne viečkujú med, ktorý s pohľadu včelára nie je kvalitne zahustený.Toto sú len moje postrehy v ktorých netvrdím že mám isto pravdu,no osobne by som sa k zatepleným úľom kvôli tomu nevrátil.Správnym rozširovaním,primeraným priestorom a zatienením ktoré poskytnenme včelám, takéto problémyky viacmenej nevznikajú.Čo sa týka jarného rozvoja u mňa v tenkostenných úľoch,tak skôr je problém v tom,ako včelstvá udržať na uzde a nie ako im pomôcť v rozvoji zateplením, aby boli do znášky v sile.

Příspěvek: #425

Plný súhlas pre cca 300mnm.

Příspěvek: #426

(21.09.2013 23:55)Milan Havelka napsal(a):  

(21.09.2013 21:47)Kohout napsal(a):  

(21.09.2013 17:47)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  No a výskum sa zameriaval skôr na zimu.

Výsledky výzkumu jsou uváděny v rozdíle výnosu medu, a to ve prospěch úlů neuteplených. Těžko věřit tomu že včely med přinášely v zimě.

Měl jsi spíš napsat ve prospěch LANGA..... Ten výnos není úlem! Je to včelama,počasím,snůškovejma podmínkama, rukama a hlavou.....ale rozhodně ne stěnou!

K tomu jen to, že i L. L. Langstroth v 1. vydání své příručky z r. 1953 vehementně doporučuje izolované, tedy zateplené úly, dokonce dvojité skleněné ... (http://archive.org/stream/langstrothonhi...9/mode/2up ). Už jsem to sem párkrát psal, snad mi to bude prominuto ...
Jiří

Příspěvek: #427

Myslim, ze pri snahe o vyssi vynos medu na rodinu plati tzv. princip kanonady. To znamena, ze s ovela vecsou pravdepodobnostou dojde k zasahu ak sa pali z 10 diel ako iba ked z jedneho. To znamena, ze k vyssiemu vynosu dojde urcite s ovela vecsou pravdepodobnostou ak sa vylepsi desat faktorov ako ked iba jeden. Kazdy z faktorov moze vylepsit medny vynos v priemernom roku o 5%, ale moze sa stat, ze v lepsich ci horsich ako priemernych rokoch je toto % vyssie alebo nizsie.
Efekt zateplenia stupa v rokoch s chladnym koncom zimy a chladnou jarou, pri veternych rokoch ci veternych stanovistiach a pri vysokych nadmorskych vyskach. Pri rokoch s teplym zaciatkom sezony, super bezveternom pocasi, jednoducho v teple je efekt mensi mozno skoro zanedbatelny. Na moje stanoviste plati, ze priemerna teplota pocas roka den + noc je 8 stupnov, vcely pocas 7 mesiacov v roku potrebuju kurit na 35 stupnov. Ak by sa otazka zateplenia tykala na taketo parametre nastaveneho baraku so zateplenim by nikto z nas nevahal (chvalabohu mi musime kurit iba tak na 23 stupnov).
Preco potom niektori z nas vahaju so zateplenim ulov? Ako povedal Einstein: 'Vesmir a ludska hlupost su nekonencne, ale s tym vesmirom som si nie taky isty".

Příspěvek: #428

Vidíš, možná a to někteří i uvažovali nad tím, že by se jim mohlo dole v podmetu trochu elektrikou přitopit. "To potom budou výnosy medu":P

Jen se při tom zapomíná na kontakt s přírodou a rozvoj včelstva v souladu s ní. Tak nač proto uteplovat. Silná včelstva není potřeba a mrzáci jsou stejně k ničemu - jsou jen zdrojem problémů.

Příspěvek: #429

Vnitřní teplota lidského těla dosahuje 39 ºC, povrchová 36 – 37 ºC. Ale barák stačí vytápět na těch 23 stupňů. Opravdu musí včelstvo vytápět na 35 ºC nebo se jedná jen o vnitřní teplotu včelstva?

Příspěvek: #430

Přečti si tohle:

http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/teori...movani.htm

V záhlaví jsou napsány hned dvě "docela" autority (myslím toho, kdo to napsal i toho kdo to překládal a ještě se podívej u koho to je uloženo na webu - taky asi nějaká autorita)

Příspěvek: #431

Zase zamerané na prežívanie zimy. Ale o tom málokto pochybuje. Problém je v chladnej jari a studenom lete. O zime nemá zmysel debatovať, tam to je jasné. Problém možno ani tak nie je v uteplení, ale v sile včelstva. Všade sa píše, že silné včelstvá nemajú problém. Lenže niekedy môžu klimatické a znáškové pomery nedovoľovať vychovať potrebne silné včelstvá, aby nemala stena úľa na ne vplyv...

Příspěvek: #432

Články jsou to pěkné, ale závěr se dá vyjádřit jednou větou: Zimu včely přečkají stejně v zatepleném jako v nezatepleném úle a ani spotřeba zásob není významně rozdílná.
Jinak ale problém sporu "zateplený x nezateplený" neřeší. Kritickým obdobím pro včely totiž není zima, ale předjaří a jaro až do významnějšího přínosu sladiny a "zmohutnění" včelstva. A to uvedené studie neřeší.

Příspěvek: #433

Clovek nosi samozrejme aj saty ako izolaciu, aj ma tukovu podkoznu vrstvu ako izolaciu. A aj tak prekuri denne okolo 2000 kalorii. Ale kazdemu kto si mysli, ze izolacia nehra rolu odporucam chodit celorocne v plavkach a dom pre istotu nevykurovat, spat samozrejme bez prikryvky - ved izolacia predsa nema zmysel a silny clovek si v pohode poradi. Dokonca je to pre neho udajne to najlepsie.

Příspěvek: #434

O síle včelstva se rozhoduje v předcházejícím roce, mrzáci na jaře stejně nic nedají a tak je lepší je zrušit. 30 % ztrát je v přírodě selekční skutečnost a tak je nutno ji příjmout a být za ni šťastný, protože odešlo do nenávratna to, co v místních podmínkách nevyhovuje a proto se v dalších generacích nebude reprodukovat.

A termoregulace teplokrevného organismu není to samé jako termoregulace hmyzu, včelstva jako superorganismu.

Příspěvek: #435

Jirko, souhlas.....ale zaleží dost na tom, kam si včelař nastaví "laťku" pro "mrzáka". To, co jsem zimovával v budečácích.....to dnes nemám ani jako záložní včelstva.....a např. To, co ty zazimováváš na 6-ti nn, nemají někteří v plné sezoně....

Příspěvek: #436

Máš pravdu, ale musím přeci včelařit v souladu s rozvojem přírody i na jaře a časném létě, kdy je snůška. Pak tedy přece nebudu zateplovat nějakým dalším zařízením, které by mě od rozvoje přírody izolovalo. To pro mě tedy znamená, že nejlepším tepelným "kožichem" není úl, ale dobře zazimované včelstvo, které má dostatek létavek a dalších stdadií úlových včel a pak tedy zateplený úl je zbytečná investice, která nikterak nepřispšje k ničemu. A včelstvo, které má jít do zimy v 6 nástavcích 2/3 Langstrotha se fakt za jeden rok nevybuduje. To už je ale jiná pohádka, která do tohoto tématu nepatří. ALE vše se vším souvisí.



Ale fakt je že "úl medu nepotí" ale zase platí co "nejjednodušeji " bez dalších krámů a zbytečností.

Příspěvek: #437

Prohlížel jsem si teď nástavky z PS S150 po roce a půl. Materiál nařezaný na míru za asi 20-30kč, 4 laťky s polodrážkou, vyráběno aby to sedlo na dřevo. Práce i s nátěrem asi 30 minut s rezervou+10Kč na spotř. materiál. Ty co mě něco rozkousalo - asi psík mývalovitý sešlapu do kontejneru. Dřevěné sešlapu do kamen. Takže pokud to někdo řeší jen ekonomicky, může tady najít jednoduchý kompromis a za tři roky bude vědět. A vyjde jej to laciněji jak dřevo.

Příspěvek: #438

Milane H., nechajme tak, nepiplajme sa v tom, aj tak to je mimo pointu vlákna...

(23.09.2013 16:13)Ing. Jiří Šturma napsal(a):  Máš pravdu, ale musím přeci včelařit v souladu s rozvojem přírody i na jaře a časném létě, kdy je snůška. Pak tedy přece nebudu zateplovat nějakým dalším zařízením, které by mě od rozvoje přírody izolovalo. To pro mě tedy znamená, že nejlepším tepelným "kožichem" není úl, ale dobře zazimované včelstvo, které má dostatek létavek a dalších stdadií úlových včel a pak tedy zateplený úl je zbytečná investice, která nikterak nepřispšje k ničemu. A včelstvo, které má jít do zimy v 6 nástavcích 2/3 Langstrotha se fakt za jeden rok nevybuduje. To už je ale jiná pohádka, která do tohoto tématu nepatří. ALE vše se vším souvisí.



Ale fakt je že "úl medu nepotí" ale zase platí co "nejjednodušeji " bez dalších krámů a zbytečností.

V podstate súhlasím s týmto príspevkom. No informácie sú zovšeobecňujúce, chýba im špecifikácia. V tomto prípade by bolo treba zdôrazniť, že tento názor platí v nadmorskej výške, kde autor včelári. V takých klimat. podmienkach je vhodné mať veľmi silné včely hneď zjari ,tým pádom i silné zazimovať, čo podľa neho robí z konštrukčne a fin. náročnejšie uteplené zostavy zbytočnou investíciou. Všeobecne platí, že tou „údernou silou“ silných, znáškovo potentných včiel z jari sú predsa nové generácie včiel, ako produkt včasného rozvoja – z čoho rezultuje spomenutý "súlad medzi silou včelstiev a rozvojom prírody", aby bola využitá jarná znášková ponuka. Ale presne o to isté sa usilujeme i my, „to hore“,pretože už zjari kvitne kopu kadejakých vŕb a rakýt a bol by čo z nich nosiť, len ešte “nejsou lidi“. Pretože charakter klímy nám to značne komplikuje. Jedným z našich protiopatrení je i /aspoň/ uteplené plodisko. Pretože ak v n.v. 200-400 m klesne nočná teplota na 6-8 st., tak u nás máme okolo nuly alebo i nižšie- čiže pomery skôr na stiahnutie do chumáča ako na efektívne plodovanie. Preto ten spomenutý „kožich“ si žiada mať u nás i „externý“ /len sa nemusia striktne dodržiavať „módne trendy“/.
Nikdy nebude v tak klimaticky pestrom, členitom a i preto prekrásnom prostredí, akou je stredná Európa, presnejšie priestor medzi Českým lesom a Vihorlatom, zhoda názorov na uteplenie či neuteplenie úľov a ani nie je možná. Toto nie je moja skepsa, ale prirodzená realita. Takže „šermovať“ názorom proti názoru stráca zmysel a hlavne prínos pre vlákno. Čo najskôr na jar „dostať včelstvá do sily“- to je naše spoločné prianie. Len cesty, ako sa k nemu prepracovať, sú z objektívnych príčin u nás v niečom špecifické...

Příspěvek: #439

Že jsou tyto myšlenky obecného charakteru je možno číst i v práci p. Žáka, který včelaří v Jablonci nad Jiz. což je asi nadmořská výška cca 500 m a shrnuje poznatky jiných autorů.

http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/Zhodn...%20ulu.htm

Stojí určitě za přečtení.

Příspěvek: #440

Pokusy, popisované v uvedených článcích, byly dělány za úplně jiných podmínek a hlavně s úplně jinými typy včel. Se včelami, kde zimní hrozen váží 3 kg a více.
Jaké včely to byly, autoři, bohužel, neuvádějí, ale o tom, že to nebyly kraňky, svědčí následující citace

Citace: Na mé včelnici dobré včelstvo umístěné volně venku na váze v jednostěnném úlu, vyzimované o hmotnosti 2,5 - 3 kg včel

V jedné pasáži se uvádí, že i u kraňky lze docílit takto silných zimních včel. Ale to se autor pouze domnívá.
Znám jediný způsob, jak mít v lednu v úle 3kg kraněk, nebo i více.
Spojit před zimou několik včelstev dohromady. Nebo znáte někdo jiný?