Příspěvek: #681

(01.08.2019 17:03)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  Keď som pred rokmi začínal, riešil som dilemu, či zateplené alebo nie. Rád bolo kopu, poskúšal som tiež kadečo. Najmenej rád som mal, keď mi niekto napísal, že včelám je to jedno. Chytali ma nervy, ako to môže byť jedno... Musí to byť buď tak alebo onak. Dnes sa nad tým už iba usmievam. Zistil som, že včelám je to jedno. A mne tiež. Takže "Tenkostěnný dřevěný nebo zateplený úl?" Včelám je to u prdele. Včelárom by to tam malo byť tiež

Tiež som si myslel, ale fyzika nepustí. Sú včelári, ktorí na jar /marec,apríľ/ vykurujú úľe a očividne majú jarnú znášku viacnásobne vyššiu oproti mojej klasike. Neskúšal som to, ale verím profesionálom, ktorí to majú overené na Orave. Je to umelé, ale taký je každý chov včelstiev, aj ten nekomerčný.

Příspěvek: #682

Albert, ako vykurujú?

Příspěvek: #683

Proč se přestaly dělat kastlová okna a nahradily se dvojsklem ? Ve velké prostoru kastlového okna cirkuloval vzduch a ohříval/ochlazoval se podle okolního prostředí. V úzkém prostoru dvojskla vzduch necirkuluje a nepředává teplo/chlad. Mám pocit, že ta cirkulační vzdálenost je cca 2 cm.

(30.07.2019 12:01)sobol napsal(a):  

(30.07.2019 7:08)Jsem Michal napsal(a):  Zdravím,

už nějaký čas zatepluji nástavky lněnou izolací. Je sice dražší než polystyren, ale využití plastu se mi víceméně příčí. Aktuálně přemýšlím nad smysluplností izolace medníků. Plodiště mám s rámky 39*34,7 (nástavek na osm rámků). Medník je poloviční. Nástavek je zevnitř obitý 7mm deskou a zvenku 10 mm palubkou. Má někdo zkušenost s tím, nechat mezeru mezi vnitřní a vnější stěnou volnou, bez izolace? Přece jen je na včelstvu jen asi od dubna do července. Děkuji

-zkušenosti s dutou stěnou medníků nemám,ale myslím,že by se na přímém slunci hodně přehřívaly
-takže buď dvojitou stěnu izolovanou nebo jen stěnu jednu

(30.07.2019 12:27)Miroslav Vochozka napsal(a):  Ale ne, vzduch je tepelný izolant.

Příspěvek: #684

Jenže kazeta v okně je hermeticky uzavřená. Neumím si představit stěnu úlu bez skulin. Jak foukne vítr tak je po tepelné pohodě.

Příspěvek: #685

Ono tady nejde o tu hermetičnost, ale o přirozenou cirkulaci vzduchu v dutině. Teplý vzduch stoupá vzhůru, chladný tlačí dolů. Pokud je ta dutina úzká, k cirkulaci nedochází, nebo jen minimálně.

Příspěvek: #686

(07.08.2019 15:41)Peter Veliky napsal(a):  Albert, ako vykurujú?

napr. takto:
https://www.facebook.com/marek.bilik.3/v...ater&ifg=1

Příspěvek: #687

(07.08.2019 19:49)Havelka Jan napsal(a):  Ono tady nejde o tu hermetičnost, ale o přirozenou cirkulaci vzduchu v dutině. Teplý vzduch stoupá vzhůru, chladný tlačí dolů. Pokud je ta dutina úzká, k cirkulaci nedochází, nebo jen minimálně.

Mýlíte se a to velmi. K cirkulaci dochází v jakékoli skulině. Třeba předkové vyzkoušeli, že vodorovně orientovaná slaměná rohož izoluje mnohem účinněji, než rohož se stébly nastojato. Staré knihy to vysvětlují právě cirkulací, kde je výměna teplot mnohem intenzivnější u co nevyššího prostoru - u slámy teoretickly od kolínka ke kolínku, třeba 150-200 i víc mm což je mnohonásobně víc, než když vzduch cirkuluje uvnitř stébla, které je na ležato, kdy stéblo má průměr jen pár mm.

Pokud tedy úlovou stěnu opatřit jen vzduchovou mezerou, pak je lepší jí několika vodorovnými příčkami rozdělit na několik oddělených komor, pokud mi jde o tepelnou izolaci. Pokud mi jde o přehřívání v létě, naopak bych tam vodorovné přepážky nedělal a dokonce bych rám nahoře i dole navrtal mnoha průduchy, otvory třeba po centimetru a nebo opatřil štěrbinou, aby horký vzduch ohřátý o vnitřní stranu čelní stěny z dutiny rychle odcházel nahoru a současně spodní štěrbinou ten prostor mezi stěnami nasával chladnější vzduch odspoda.

Ale podle mě je to všechno nesmysl, někdo, myslím pan Čermák, má tak zvané "otužovací" úly. Měly být sendvičové, vnitřní sololit tlustý 5 mm a vnější taky a mezi tím nějaká izolace. Jenže potřeboval rychle nástavky a tak dal včely provizorně do nástavků s jednou (vnitřní) stěnou z 5 mm sololitu. A jak to při provizorních řešeních skoro vždy dopadne, stalo se, že v tom zimoval a zjistil, že v tom vč umějí žít celkem spokojeně.

Včely v tenkostěnném i hypertenkostěnném úle přežijí skvěle, jde jen o to jak se jim tam daří a to my umíme nejlépe "poměřovat" rychlostí jarního rozvoje a medným výkonem. Moje mnohaleté zkušenosti jasně ukazují dvě věci. V silně zatepleném úle je jarní rozvoj asi o 3-5 dní rychlejší při současně nižší spotřebě zásob (o mnou neměřitelné množství, odhadem půl kila, kilo? za celou zimu!) a druhou věcí je, že když se pak nevystihne správný okamžik na rozšíření a k tomu přijde rojový rok, jsou tato vč o ty 3-5 dní dřív na stromě. A i když se vyrojí jen část, tak ztráta z rojení třeba jen 20% vč úplně setře případný profit zatepleného úlu u těch ostatních.

Resume: Trápit se s izolací stěn úlu je pošetilé počínání bez racionálního zdůvodnění.

Dělám úly z extruďáku, kvůli váze a 4x nižší ceně při současně mnohem menší pracnosti výroby, rozhodně ne kvůli teplu. Tenkostěnné dřevěné úly je nutné mít pod stromy aby se nepřehřívaly. Nic víc není třeba řešit. Ale dokonale blbovzdorné včely přežijí i výheň plechové střechy hotelů a jiných budov ve velkoměstech, tak o čem se tu bavíme?

Příspěvek: #688

Tady by bylo třeba mít možnost opalcovat každý odstavec zvlášť.
S čím vlastně souhlasíte a nesouhlasíte?

Příspěvek: #689

Jeden napíše že 3*3 je 9 a druhý na to reaguje že se mýlí a to velmi, protože 3*3 je 9.

Příspěvek: #690

(07.08.2019 22:23)tom.50 napsal(a):  . . .

Ale podle mě je to všechno nesmysl, někdo, myslím pan Čermák, má tak zvané "otužovací" úly. Měly být sendvičové, vnitřní sololit tlustý 5 mm a vnější taky a mezi tím nějaká izolace. Jenže potřeboval rychle nástavky a tak dal včely provizorně do nástavků s jednou (vnitřní) stěnou z 5 mm sololitu. A jak to při provizorních řešeních skoro vždy dopadne, stalo se, že v tom zimoval a zjistil, že v tom vč umějí žít celkem spokojeně.

. . .

Tady jsou fotky otužovacích nástavků a komenty k nim. Ještě před nedávnem jsem je u Květoše vidíval. Jestli je ještě provozuje nyní nevím. A hlavně, je to jen samotný sololit, bez jakékoliv izolace.

Nástavkové úly ze sololitu
V červnu 2006 jsem oddělky osadil 10 nízkonástavkových úlů Optimal ze sololitu (viz pět úlů vpředu vpravo), když ostatní včelstva jsou v celodřevěných nástavcích (jako úly vlevo). Od léta 2007 je v těchto úlech 15 včelstev.



Provedení sololitového nástavku
Nástavek je z dřevěných rámů a stěny ze sololitu. Včely oddělují od vnějšího prostředí pouhé 4 mm materiálu. Proto těmto nástavkům říkám “otužovací”. Dva roky prověřily, že v otužovacích nástavcích včely žijí stejně dobře jako v jiných úlech. Medné výnosy byly v r. 2007 i 2008 shodné se včelstvy v celodřevěných nástavcích. Nutně se nabízí otázka: Jaký je skutečný význam izolace úlových stěn?

Příspěvek: #691

jak to máš ošetřené proti vlhkosti?

Příspěvek: #692

To jsou nástavky K. Čermáka, ne moje. Ale prošly parafinováním.

Příspěvek: #693

Goro, dík za odkaz, ale kedže ja nie som facebookista, tak sa tam nedostanem.

Příspěvek: #694

Petr OK, posielam foto, v podstate tam používa ohrievač pre škrečkov, len ho dá do obalu a vloží medzi foliu a nejakú uteplivku...
https://shop.fenix.sk/e-shop/action/prod...3hs9frjmAI

---

Příspěvek: #695

(07.08.2019 13:03)Albert Gross napsal(a):  

(01.08.2019 17:03)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  Keď som pred rokmi začínal, riešil som dilemu, či zateplené alebo nie. Rád bolo kopu, poskúšal som tiež kadečo. Najmenej rád som mal, keď mi niekto napísal, že včelám je to jedno. Chytali ma nervy, ako to môže byť jedno... Musí to byť buď tak alebo onak. Dnes sa nad tým už iba usmievam. Zistil som, že včelám je to jedno. A mne tiež. Takže "Tenkostěnný dřevěný nebo zateplený úl?" Včelám je to u prdele. Včelárom by to tam malo byť tiež

Tiež som si myslel, ale fyzika nepustí. Sú včelári, ktorí na jar /marec,apríľ/ vykurujú úľe a očividne majú jarnú znášku viacnásobne vyššiu oproti mojej klasike. Neskúšal som to, ale verím profesionálom, ktorí to majú overené na Orave. Je to umelé, ale taký je každý chov včelstiev, aj ten nekomerčný.

Ja mávam jarný med tiež, pomerne veľa oproti iným včelárom (v lete majú zas viac oni) a nevykurujem. A v tenkostenných úľoch je ho ho takmer pravidelne aj dvojnásobok oproti utepleným. Tenkostenné úle idú na jar v oveľa rýchlejšom režime... Teda aspoň na mojom stanovišti. Potom v lete sa to dorovná a postupne sa dostanú dopredu zateplené.

Příspěvek: #696

Goro, dík. Zaujímavé, čo tí ľudia nespravia, len aby mali čím viac medu.

Příspěvek: #697

už som to tu raz dával:

---

(07.08.2019 15:41)Peter Veliky napsal(a):  Albert, ako vykurujú?

takto:

Příspěvek: #698

Mám dotaz je lepší palubkový ul nebo celodřevěný moc dekuji chmel

Příspěvek: #699

Čo bolo skôr? Kura/slepice alebo vajce?

Příspěvek: #700

lil chmel napsal

Citace:Mám dotaz je lepší palubkový ul nebo celodřevěný moc dekuji chmel.

Měl jsem zateplené palubkové, dnes celodřevěné. Jiné nechci.
Výhody: jednoduchá výroba, nízká hmotnost oproti stejným zatepleným palubkovým, možnost dezinfekce - parafín, ožehnutí ohněm (možné i u palubkových), vyvaření v louhu nebo sodě. Jednoduchá ekologická likvidace - spálit. Dnes se zatepluje polystyrenem, ten ekologicky nespálíš, pouze pracně rozebrat úl a dřevo spálit, polys. na sběrný dvůr. Nedej Bože pálit úly při moru.
Doporučuji: délka rámku 42mm a více, úly umístit pod listnaté stromy.