Příspěvek: #181

Otázka je co vlastně léčí nebo neléčí...

Příspěvek: #182

(01.12.2024 17:56)Včelař Analfabet napsal(a):  Měl bych jeden dotaz nepoučeného laika: Klesá reinvaze (kleštíka, potažmo virů) geometricky se vzdáleností? (A pokud ano, neplyne z toho, že reinvaze je z větší části reinvazí z vlastních včel?)
Pokud ano, jaká je minimální rozumná vzdálenost mezi úly?

Já myslím, že už představa jak za všechno může nějaká reinvaze, proti které se nedá nic dělat je pochybná a odmítám se tou představou nechat řídit.

K položené otázce o míře šíření kleštíka apod do okolí jsem již před lety četl zajímavý článek:
https://vigorbee.cz/files/MV5-2008klest.pdf

Víceméně z toho vyplývá, že podobně jsou ohrožená všechna včelstva v doletu.
Na druhou stranu z toho také vyplývá, že čím víc včelstev je v okolí, tím víc se ředí potenciální nebezpečí. Taky z toho vyplývá, že v zavčelených oblastech nemůže jedno kolabující včelstvo na přemnoženého klešíka ohrozit okolní včelstva (pokud se nepřidají další patogeny).
A taky z toho vyplývá, že kdo nehledá odolnější včely, je neustále ohrožený (ne kleštíkem, toho si každý snad už umí uhlídat).

Příspěvek: #183

Děkuji, pro mě velmi užitečná informace.

Příspěvek: #184

Já si stojím za tím, že to je reinvaze. Letos mi z 23 kmenových včelstev padlo 14 (první pozorování je ve 2. příspěvku tohoto vlákna). Prostě kolaps včelstva, kdy mizí včely, matka se snaží klást, ale včely, co zbývají, zvládají starost už jen o jednotky nebo nízké desítky buněk a včelstvo končí. První kolapsy byly na přelomu VII/IX, poslední prázdný úl jsem našel 26.10., kdy ještě 2 týdny před tím byla na česně normální ospalá podzimní aktivita včel, jako u vedlejších úlů. První kolapsy jsem zjistil díky loupežím, pak už v horším počasí jen zmizely včely. V úle byla už jen cca desítka živých apatických včel - lesklých, černých, jako bývají lupičky - jenže ty jsou naopak sakra vitální. Virus paralýzy?
Spady jsem sledoval, od slunovratu. Nejprve nic, ke konci VII byl nejhorší přirozený kumulativní týdenní spad 5, většina úlů nula. Začal jsem sublimovat šťavelkou a kumulativní týdenní spady nic až několik desítek. Ke konci srpna už nebylo žádné včelstvo s nulou, ale spady byly po týdnu jednotky až lehce přes stovku. Zlomilo se to s polovinou září, kdy najednou kumulativní spady byly cca 3 až cca 5 stovek, ale dvoutýdenní. Stejné kumulativní 2týdenní spady byly i po první fumigaci. Po druhé fumigaci, kterou jsem provedl 2 týdny po té první, byl 2týdenní kumulativní spad jeden až cca 3 desítky, jedno včelstvo se blížilo ke stovce.
Celý srpen jsem co týden foukal do včel šťavelku, pak do půl října co 14 dní. Sice jsem tu byl pro některé za debila, ale kleštíci nejprve po několika týdnech přibyli z nuly až na 500 a neubývali. Evidentně sublimace fungovala, protože varidol srazil stejně kleštíků jako sublimace. Kdybych se ukolébal tím, že jsem v srpnu srazil co šlo a poškal na varidol v říjnu, tak v úlech by bylo víc kleštíků než včel.
Jen opravím z toho druhého příspěvku, že na jednu sublimaci šlo do úlu 0,2 až 0,3 gramu. A funguje to - po sublimaci na podložkách mrtví i lezoucí kleštíci od světlých až po tmavé.
Nemám žádné včely s původem, prostě mám místní směs. Kmenová včelstva jedou na tiché výměny. Včely již několik let zimuju na jarním medu. Můj je až ten po slunovratu. Nekrmím, tedy si v podletí nerozjíždím plodování. Nové dílo vzniká v medníku, dva roky stráví v plodišti, pak jde na vytavení, hezké žemlové souše případně do oddělků. Snažím se o včelí wellness a nikoliv o jejich ždímání. Inspirací pro moji zootechniku byl primárně postup podle Volejníka upravený dr. Linhartem (včetně LBV) s tím, že to ještě upravuji pro svých 650 metrů nad mořem.

Příspěvek: #185

Ano letos to bylo vhodné a nutné vsadit na KM clonu.
Osobně jsem dal od 1.9 do 1.10. celkem 240 ml 85 % KM. Kdybych to neudělal, kdo ví, jak by to dopadlo.
Spády byly extrémní po aplikací.

Příspěvek: #186

Ano, dělal jsem "pokus" půlka včelstev pásky se šťavelkou a druhá KM. Po první fumigaci v říjnu (bez plodu) Tak kde byla kys. šťavelová, tak dvakrát až třikrát větší spady. Chtěl jsem v létě nahradit KM právě šťavelkou, ale asi to v mých podmínkách nebude možné.
Jinak paralyza letos řádila i u nás, ale i takto napadená včelstva mohou přežít.
Jinak nejsem zastánce léčit dokud to padá. Myslím si, že včelám více škodí přílišné léčení (je jedno čím), než pár VD. Nechápu, že to do nich někdo pere, tak často.

Příspěvek: #187

Slavík: Pár VD? Byly jich stovky a stovky a stovky a i tam, kde bylo "pár", tak to paralytický virus velmi rychle pořešil. Přeživší včelstva jsou v pohodě i přes to "časté praní". Měl jsem na výběr zkusit něco zachránit nebo přijít o vše...

Příspěvek: #188

Letos to byl extrém, vždy dávám jen 120 ml KM 85 přelom srpen září, letos jsem musel díky teplotám až kolem 8.9. když jsem viděl tu nadílku a zprávy, jak to začíná hynout, musel jsem dát jeďte jednou 120 ml KM 85 %. O rozdílnosti stanovišť v napadení jsem psal již dříve. Takže i když to máte zmáknuté s VD. Tak to nemusí stačit, pokud je rok jako tento. Komplikace nastala už loni na podzim. Extrémní teplo, léčení bez plodu bylo hodně problematické a plné jaro od 10.2 a výsledek vidíme všichni

Příspěvek: #189

Pán Krušina , citujem vetu z Vašeho príspevku #182:
...........
Taky z toho vyplývá, že v zavčelených oblastech nemůže jedno kolabující včelstvo na přemnoženého klešíka ohrozit okolní včelstva (pokud se nepřidají další patogeny).
...........
to na základe čoho tvrdíte ?
je o tom niekde zmienka v článku od pána Čermáka, ktorý ste priložili ku Vašemu príspevku ?
ďakujem za odpoveď

Příspěvek: #190

(03.12.2024 14:08)Heteropteryx napsal(a):  Slavík: Pár VD? Byly jich stovky a stovky a stovky a i tam, kde bylo "pár", tak to paralytický virus velmi rychle pořešil. Přeživší včelstva jsou v pohodě i přes to "časté praní". Měl jsem na výběr zkusit něco zachránit nebo přijít o vše...

Když čtu jak ses o ně staral letos a zimuješ na medu atd.., teoreticky by ti nemělo padnout nic. Takže zbývají dva další zdroje problémů. Jak proběhlo ošetřování loni? Měls na jaře jen samé vitální včelstva, žádné spojování a slaboši? A kdo včelaří v okruhu 3 km kolem tebe? Není někde zanedbaná včelnice, kde už na to dědáček nestačí a nestará se o ně?

Příspěvek: #191

(03.12.2024 15:20)Rado Chudý napsal(a):  Pán Krušina , citujem vetu z Vašeho príspevku #182:
...........
Taky z toho vyplývá, že v zavčelených oblastech nemůže jedno kolabující včelstvo na přemnoženého klešíka ohrozit okolní včelstva (pokud se nepřidají další patogeny).
...........
to na základe čoho tvrdíte ?
je o tom niekde zmienka v článku od pána Čermáka, ktorý ste priložili ku Vašemu príspevku ?
ďakujem za odpoveď

Není o tom zmínka ve článku pana Čermáka.
Je to moje dedukce z toho článku.

Pokud kolabuje včelstvo a podle článku se roztoči rovnoměrně rozptýlí po okolí, potom pokud se nepřidruží nic jiného, v okolních včelstvch roztočů nepřibyde tolik, aby je roztoč zlikvidoval.
(Navíc si včelstva jistě pozorujeme, a pokud se něco nekalého děje, zasáhneme - viz Heteropteryx.)
Čím více včelstev v okolí, tím měně roztočů z kolabujícícch včelstev se dostane do každého z těch okolních.
To mi vyplývá z toho pokusu.

Ale neplyne z toho, že neexistuje možnost, že kolabující včelstvo vyrabuje jen jedno, nebo dvě včelstva a nepřinesou si salvu kleštíků. Pouze ten konkrétní zmiňovaný pokus tuto situaci neprokázal.

Příspěvek: #192

Tanguero: vloni normálně tvrdá chemie a myslím, že do jara šla včelstva v pohodě, spojování se nekonalo, nebylo třeba. Letos jsme ve spolku zavrhli gabony a ať si každý v létě léčí podle sebe - doporučen byl Varromed. Já šel přes šťavelku, ale sublimací. Ale vím o kolegovi (a ne dědoušek, dokonce včelařsky vzdělaný, přednášející svazu), co neměl čas léčit a včelstva má kilometr a půl ode mě. Ale prý mu žije všech 15 včelstev, i když jsou prý slabá. Nedělám si iluze, že byl jediný, kdo se na to vykašlal a navíc podle map máme v katastru skoro 20 včelstev na kilometr čtvereční, v okolních katastrech to je 4 až 15. Možná jsem idealista, ale říkám si, že možná ty úhyny odradí některé patlaly od dalšího včelaření a též že mi snad přežilo to lepší na další chov. Otázka je, jestli za úhynem stojí masivní přínos nějaké potvory (viru?) nebo špatná genetika. Či spíše co má jaký podíl. Jsem zvědavý na OVS na sobotní přednášku MVDr. Kamlera, předpokládám, že o aktuálních úhynech bude mluvit.

Radek Krušina: Pozoroval jsem, zasahoval jsem a dopadl jsem jak sedláci u Chlumce. I když se můžu chlácholit, že kdybych se na to vykašlal úplně jsem třeba na nule. Ale finální účet vystaví až jaro. Depresi nepropadám, jen mě teď vrtá hlavou, jak uchráním 300 kilo zásob v příští sezóně před zavíječem. Všechno určitě ve stávajících včelách a v plánovaných oddělcích nerozpustím. Asi budu sířit a sířit... No uvidím...

Příspěvek: #193

Uzavřením do výparů km to jde bez problémů.

Příspěvek: #194

(03.12.2024 13:36)Slavík napsal(a):  Ano, dělal jsem "pokus" půlka včelstev pásky se šťavelkou a druhá KM. Po první fumigaci v říjnu (bez plodu) Tak kde byla kys. šťavelová, tak dvakrát až třikrát větší spady. Chtěl jsem v létě nahradit KM právě šťavelkou, ale asi to v mých podmínkách nebude možné.
Jinak paralyza letos řádila i u nás, ale i takto napadená včelstva mohou přežít.
Jinak nejsem zastánce léčit dokud to padá. Myslím si, že včelám více škodí přílišné léčení (je jedno čím), než pár VD. Nechápu, že to do nich někdo pere, tak často.

Pár broukú se tam nesmí nechat. A už vúbec ne vědomě. Léčíte brzo, šílíte s léčením celé podletí a na konec tam na vánoce několik broukú necháte.

Příspěvek: #195

Souhlasím se Zdenkem,

že mít včely na pomyslné nule na Štědrý den je základ, abych měl včely i na další vánoce. Potíž je v tom, že to jde jen tam kde jste dost izolován. Tam kde je převčeleno a dobré podmínky pro úhyny, tak to musí člověk řešit znovu od podletí, jinak je bez včel.
Těžko říct, mám myšlenku, jestli trubci létající všude možně varaozu neroztahují průběžně I mezi stanovišti. Pak až od konce srpna začne ve větším množství reinvaze z hynoucích včelstev.

Příspěvek: #196

Pavel Zajicek: Ono je otázkou, nakolik se může ohledně varoózy a jí přenášených virů angažovat i další blanokřídlý hmyz - samotářky, čmeláci, vosy, sršni... U nich přežívají zimu jen oplozené matky a "kolaps kolonie" před zimou je u nich normální. Tedy je problém bez cíleného studia odlišit kolaps přirozený a kolaps patologický. Tuhle problematiku nesleduju, tak nevím, jestli tohle nějaké práce řeší. Další otázka je, jak jsou tihle další hmyzáci využitelní pro přenos včelích virů. V posledních desetiletích pozorujeme globálně úbytek hmyzu. Je odpovědí znečištění přírody člověkem a její chemizace? Nemohou se v tom angažovat i hmyzí viry, které zrovna tomto období posílily tak, že napadají mnoho druhů hmyzu? Není jen včela další obětí této celohmyzí události. Jen prostě to nevidíme, protože se soustředíme výhradně na včely? Kleštík může být třeba jen dalším hřebíčkem do včelí rakve, ale třeba se pouze svezl jako vhodný virový přenašeč v daleko komplexnějším problému.

Příspěvek: #197

No konečně tady někdo začal přemýšlet

Příspěvek: #198

Slavík napsal –
Ano, dělal jsem "pokus" půlka včelstev pásky se šťavelkou a druhá KM. Po první fumigaci v říjnu (bez plodu) Tak kde byla kys. šťavelová, tak dvakrát až třikrát větší spady. Chtěl jsem v létě nahradit KM právě šťavelkou, ale asi to v mých podmínkách nebude možné.

Tady vlastně potvrzuješ, že kratší použití KM při existenci plodu v letním období je účinnější než dlouhodobé fungování KŠ. V časném létě můžeš KŠ nahradit ještě Thymovarem je také účinnější, avšak záleží na výskytu snůšky.
Z tvého příspěvku vyplývá, že KM musí působit na redukci jak foretických roztočů, tak i na roztoče v buňkách zavíčkovaného plodu (v jakém rozsahu si netroufám tvrdit), ale výsledek jsi poznal sám. Jedině KM nám pomáhá proti virózám, tam kde nejde jen o redukci VD. To nemusel být tvůj problém. Současná zdravotní situace je celostátně špatná. Zvládají jen ti, kteří se hlouběji ponořili do procesu ochrany zdraví včel, a nejen na redukci VD. Gabony, jako dlouhodobé prostředky hubení roztočů v podletí téměř všude selhaly, adekvátní náhrady včelaři nemají, všeobecná zdravotní situace se nadále zhoršuje a Vet. Správa nenabízí žádná řešení (taky i Dol). Nezbývá než čekat, že celé oblasti postihnou hromadné úhyny, a to se děje.
Nezbývá, než si osvojit jiné postupy a netrvat na nefunkčních. Nejsem ten, který vám chce něco vnutit, jen otevřít oči a více o problému přemýšlet.
Chci jen zdůraznit jednu věc: Roztoče je vidět pouhým okem, ale viry ne. Virová onemocnění poznáte až pokročilejším stadiu, a to už zpravidla bývá pozdě. Proto tou KM v létě nic nepokazíte, jen se s ní naučit pracovat.

Příspěvek: #199

(04.12.2024 9:53)Heteropteryx napsal(a):  Pavel Zajicek: Ono je otázkou, nakolik se může ohledně varoózy a jí přenášených virů angažovat i další blanokřídlý hmyz - samotářky, čmeláci, vosy, sršni... U nich přežívají zimu jen oplozené matky a "kolaps kolonie" před zimou je u nich normální. Tedy je problém bez cíleného studia odlišit kolaps přirozený a kolaps patologický. Tuhle problematiku nesleduju, tak nevím, jestli tohle nějaké práce řeší. Další otázka je, jak jsou tihle další hmyzáci využitelní pro přenos včelích virů. V posledních desetiletích pozorujeme globálně úbytek hmyzu. Je odpovědí znečištění přírody člověkem a její chemizace? Nemohou se v tom angažovat i hmyzí viry, které zrovna tomto období posílily tak, že napadají mnoho druhů hmyzu? Není jen včela další obětí této celohmyzí události. Jen prostě to nevidíme, protože se soustředíme výhradně na včely? Kleštík může být třeba jen dalším hřebíčkem do včelí rakve, ale třeba se pouze svezl jako vhodný virový přenašeč v daleko komplexnějším problému.

Heureka

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3008715/

V experimentoch so zadržiavacím skleníkom sa IAPV presunul z infikovaných včiel na čmeliaky a z infikovaných čmeliakov na včely medonosné v priebehu týždňa, čím sa preukázalo, že vírusy sa môžu prenášať z jedného druhu na druhý.

Příspěvek: #200

U nás bylo 47 tropických dní, km se dala použít až v neděli před povodněma. Řešil jsem to přes léto varomedem a pásky šťavelky. Zatím všecko žije, ale jsou vesměs slabé na 3-4 uličkách. Něco na 5-6.

Mám ve 2 včelstvech mírně pokálené podložky, co s tím? Nápadá mě plodiště nahoru, zásoby dolú a zakomorovat na včely. Jedno je na 3 ,druhé na 2 nástavcích. Z toho na 3 bych vyhodil spodní nastavek se soušena.