Příspěvek: #461

Milane,
ošetřoval jsi ho i KM?

Příspěvek: #462

(26.11.2014 12:47)Albert Gross napsal(a):  Skúšobný príklad: spad začiatkom augusta po jednorázovom preliečení KM je 100 VD /20% foretické, 80% v plode/, po fumigácii koncom septembra spad 500 VD, priemerné včelstvo má do zimy cca 15 000 dlhovekých včiel ?
Koľko včiel je primárne poškodených VD, ak neberieme do úvahy migráciu VD ? Stačí odhad v %.

Já bych řekl že tak 2% včel bylo poškozeno. Sám jsem už dávno pozoroval na líhnoucí se včele 2-3roztoče. Celkem 600 roztočů poškodí tak 300mladých včel. Pokud je někde ještě trochu trubčího plodu je dělničí plod méně napaden.

Ty nynější úhyny jsou fakt divné?? Takhle na ráz a bez varování. I včelstvo se 3000 roztoči po první fumigaci uplně bez problému přezimuje , tak co se to nyní děje.
U nás na horách žádné úhyny nejsou. Všechna hlášení o úhynech jsou z teplých níže položených krajů. Na silnou varoázu se včelstvo vytratí už v září a slábne přece jen postupně. Kolomému prý odešlo 200 včelstev a mají podezření na přiotrávený pyl. Prý nad tím s Kamlerem bádají a dělají rozbory staršího pylu uloženého v plástech , takto jsem to slyšel u nás na schůzi.

Příspěvek: #463

Alino, foretických-klieštikov môže byť aj viac ako 20% ja odhadujem viac, od 25 do 35%. Pýtaš sa, koľko klieštikov je primárne poškodených? Dá sa to zistiť to na množstve včiel, ktoré ostali v úli.
Ja som to sledoval, aj som to tu niekde napísal, že včely, ktoré ostali zimovať (ak neboli neúmerne poškodené a ostalo ich do zimného chumáča málo) vždy prezimovali v takej kondícii ako pred zimou, na podmetovej podložke som nachádzal veľmi veľa uhynutých včiel a ich rozvoj bol veľmi dobrý.

Příspěvek: #464

(26.11.2014 14:32)Jiří V. napsal(a):  Milane,
ošetřoval jsi ho i KM?

Jirko, neošetřoval jsem ho KM. V době kdy jsem ošetřoval ostatní včelstva, tak tohle bylo ve styrodurovém plemenáči na 5-ti plástech. Těch 5 takovýchto oddělků dostalo pouze Gabon....ale DWV se objevila ,tuším, jen ve dvou. Ale ostatní jsou zatím v pohodě.

Ten kontaminovanej pyl u mě asi nepřipadá v úvahu....nanosíno mají 95% ze svazenky a ta se zrovna moc chemicky neošetřuje.....ne-li vůbec.

Příspěvek: #465

Kontrolní otázku som položil preto, že 5=10 % dlhovekých včiel poškodených VD nemôže mať vplyv na prezimovanie včelstva resp. na úhyny. Niekto tu stanovil kategorie varoázy A?B?C? /nepoznám zdroj/ a kľudne k nim môžeme pridať dalšie : D - VD,víry,NA + jednodruhový peľ, E - VD,víry, NA, jednodruhový peľ + pesticídy atd.
Ale od písmena B už hovoríme o CCD a nie o varoáze. Ak uhyny nebudeme hodnotiť komplexne, tak skončíme v slepej uličke aj so spadmi do 100 VD. Mali by sme diskutovať o tom, ako eliminovať skutočných zabijakov včiel - víry, NA, pesticídy, stravu a enzýmy...

Příspěvek: #466

(26.11.2014 12:17)Misoka napsal(a):  

(26.11.2014 9:20)jirka.marx napsal(a):  Krásně tady vyvstává jedna věc. A tou je nutnost celosezonního monitoringu VD.
Prostě mít celou sezonu přehled o zdravotním stavu včel.

Souhlasím, že je potřeba začít víc se starat o zdravotní stav včel. Sice si nemyslím, že je nutný celoroční monitoring. Ono tam, kde je velký výskyt mravenců a vos, to ani nejde, ale rozhodně je chybou, když někteří k tomu přistupují, tak že o nic nejde, že v nejhorším budou natírat plod na jaře. To už je chyba. Je třeba celý rok se snažit vést včely, tak aby to kleštím neměl moc snadný.
Na jaře tvořit oddělky a dělat chov trubců (nepotvrdilo se mi, že včelstva s trubci mají na podzim vyšší spad, spíše naopak). V létě použít kys. mravenčí (dávám přednost krátkodobým odpařovačům /Formidol/, protože si myslím, že kyselinou se ničí mikroklima úlu a u dlouhodobých odpařovačích se to může podepsat na imunitě včel), správné použití Gabonu a mít za včasu zakrmeno. Potom by se mohlo léčení fumigací posunout o měsíc později. Na poslední schůzi ZO jsme o tom diskutovali, že povinnost první fumigace už v říjnu je zbytečně brzy. Poslední dobou je u nás velmi teplo a včely v říjnu ještě létají a hlavně ještě i dost plodují a u nás se nikomu nechce vyřezávat plod. Osobně se domnívám, že úpěšnost aerosolování tkví právě v tom, že se léčí cca v druhé půlce prosince, kdy včely už nebo skoro neplodují.
V každém případě je nutné aby po posledním léčení byly spady nulové i za cenu ještě jedné fumigace, pak nebude nutné ani odevzdávat měl na kontrolu. Určitě je špatně to nechávat a spoléhat se na jarní léčení!

Celoroční monitoring - ano, ale pod tímto pojmem se skrývá několik různých přístupů. Já například varroa dna mám jen na vytipovaných včelstvech, protože vzhledem k poloze stanovišť nelze spoléhat na spad. Něco jiného je, když jsou úly umístěné na zahradě s anglickým trávníkem a jsou pod neustálou kontrolou. Monitorovat lze také smyvem, na plodu atd. Něco jste ale v diskuzi na schůzi vynechali a navíc dle mého došli k mylnému závěru. Vynechali jste biotechnická opatření a závěr, že po poslední fumigaci musí padat nula je (opakuji dle mého) špatný a těžko realizovatelný. Biotechnická opatření typu odebrání plodu, přemetení na mezistěny, atd. pomáhají v boji s varoózou a navíc nahrazují chemické zásahy, což je jejich účel. Respektive například při přemetání je vhodné tento zásah spojit s ošetřením kys. mléčnou (která je ale slabá a na včely má asi nejmenší negativní vliv ze všech kyselin). Gabon je věc rozporuplná. Jeho účinnost padá někam k 50-60%, což je dost mizerné a z toho důvodu je v současné době testován nový druh gabonu. Ona i úspěšnost aerosolování je rozporuplná. Už zde bylo naznačeno, že prostá fumigace je možná vhodnější než aceton. Ponechám na zvážení každého včelaře... Já se této metodiky straním a v zimně používám šťavelku. Účinnost šťavelky je veliká, ale není mým cílem být v úlech na absolutní nule. Toto dogma je už doufám překonané a navíc nula je pouze teoretická, ovšem v praxi neproveditelná. Souhlasím, že jarné ošetření je nedobrá varianta, ovšem to opět dokážu nahradit tvorbou oddělků za současného použití kyseliny mléčné...

Příspěvek: #467

Milan Havelka napsal,
Jirko, neošetřoval jsem ho KM. V době kdy jsem ošetřoval ostatní včelstva, tak tohle bylo ve styrodurovém plemenáči na 5-ti plástech. Těch 5 takovýchto oddělků dostalo pouze Gabon....ale DWV se objevila ,tuším, jen ve dvou. Ale ostatní jsou zatím v pohodě.
Ptal jsem se proto, že jsem měl podobný případ s pozdním oddělkem, u kterého jsem KM neaplikoval, abych šetřil plod. Pak se v něm objevilo DWV, proto jsem KM hned ošetřil (10 dní) a teď ten oddělek je OK. Vše se odehrálo začátkem října. Pokud se DWV zachytí včas tak KM pomůže. Jednak od roztočů a druhak vytvoří pro viry kyselejší prostředí a to virům brání vniknutí do organizmu včel.
Jestli to víš tak promiň, že poučuji.

Příspěvek: #468

Zdravím, pozor jen na interpretaci takového výsledku. Podle toho co jsem za poslední léta u takovýchto včelstev navyšetřoval...velmi těžko se hodnotí příčina úhynu ve smyslu, že najdete u těchto posledních včel Nosemu, ať již apis, nebo ceranea - zda to byl ten klíčový faktor. Musel byste mít u takovýchto včelstev vzorky už od léta a postupně to sledovat. Ta poslední hrstka včel má totiž potíže s termoregulací, často se včely v posledních dnech pokálí a jsou příznivé podmínky pro rozvoj nosemy. Ale velmi opatrně při závěrech, kdy v takovém případě nosemu ve vzorcích najdete udělat závěr, že za úhynem stojí právě nosema!!! To je v takovém případě hodně na vodě. Martin Vám to ale určitě řekne taky.

---

Ha reagoval jsem na pana Havelku, který psal, že nese vzoreček z kolabujícího včelstva na vyšetření nosemy a ted ho tu nevidím...tak na vysvětlení

Příspěvek: #469

Osobně přikládám největší podíl virům. Koncem července a v srpnu stoprocentně přišly do styku s včelama s DWV a nejspíš i s virem akutní paralýzy.....takže by nebylo se čemu divit. Tu N.c. chci diagnostikovat, abych na ni aspoň začal věřit.... Nadruhou stranu bych chtěl znát i výsledky Nosema apis, protože se mi zdá, že posledních 4 - 5 let, je díky aktuálnějšímu výskytu virů docela upozadňována.....a abysme se nakonec nedivili.....

Příspěvek: #470

Jen jak jsem psal velký pozor jak to interpretovat...mnohá včelstva, která jsem měl možnost sledovat podrobněji a vzorkovat si je od léta, neměly v rozhodném období po nosemě ani stopy (myšleno mikroskopické vyšetření). Ale je fakt, že jsou včelstva kdy se do koktejlu všech vlivů nosema může přimíchat rozhodujícím způsobem. Ale výsadní roli Nosemy se jako rozhodující faktor při evropských i severoamerických ztrátách včelstev prokázat nepodařilo...tak jednoduché to není...bohužel se stále většina z nás motá v kruhu a odmítáme si připustit, že to zásadní je v naší práci v měsících duben-červenec. Pak bohužel jen můžem ovlivnit počet roztočů pro další sezonu, ale o životě včelstev rozhodujeme mnohem dříve než při podzimních ošetřeních. Ale to už tu mlátím mnohokrát vymlácené klásky, už to tu bylo mockrát, omlouvám se....

Příspěvek: #471

Pro Milana Havelku:Svazenka se ošetřuje na plevele.Podle mých zkušeností pouze do 2/3 růstu.Dokáže si totiž,správně nasetá a vzejítá
udělat svůj pořádek.Nepěstoval jsem ji ,ale na semeno. F.V.

Příspěvek: #472

Ono v tomhle dost chybí nějaké společné vodítko, nebo bod, čeho se chytit. Oddělky vytvořené v květnu pouze z odlíhlých a "přefumigovaných" včel, roje ošetřené kys. mléčnou nebo fumigací byly upně ok. Oddělky vytvořené v květnu se zavřeným plodem už bylo nutné přeléčit v červenci KM.....a po těch pozdně čevencových návštěvách u kolabujících včelstev to bylo na "bílej ručník" skoro všude. Takže šla jednotně KM do všeho....jak do produkčních tak do oddělků, které byly tou dobou většinou na 2Vn a větší. Spady sice hrozný ale ZATÍM je to všecko živý.
Tyhle pozdní oddělky byly původně zamýšleny jako záložní včelstva. Hlad neměly, krmil jsem je invertním těstem,každý "sluplo" okolo 6kg těsta a oproti úmyslu někde okolo 5ti r. narostli na 9r. Zásoby doplněny na nějakých 14-15 kg....do konce září. Všechny jako léčbu Gabony - 30 dní. od 7.8. do 7.9. spady okolo 150 ks VD....Jen tohle jedno včelstvo prostě nevydrželo. Ostatní v řadě sedí s klidem na 5-6 uličkách přes 2/3 rámku..... Tu výše zmiňovanou jednodruhovost pylu vůbec nemůžu aplikovat na moje stanoviště. I podle rousků na podložkách bylo jasný, že nosí minimálně 5-6 druhů pylu, ikdyž svazenka v podletí jasně převládala. Ale z toho, co nosila to byla vojtěška, vřes, hořčice, zlatobýl a netýkavka. Nedostatek pylu taky neměly....když i takovýhle včelstvíčko si přineslo celou desku a na třech plástech měly zhruba 4-5cm široké věnce... Je ale pravdou, že vzhledem k pracnosti osetřování 30ti včelstev KM v době největší invaze VD jsem mohl něco přehlídnout nebo opomenout. Rozhodně to ale nebude širší ulička pro gabon....;-)nebo deska bez kyseliny..... Pokud zůstane u tohoto jednoho včelstva , můžu nad tím mávnout rukou, a ani to nezkoumat....horší bude, když za týden najdu další...a další.....protože, to, co jsem letos dělal pro včely, aby byly v pořádku, to jsem asi nedělal žádný jiný předcházející rok. A pak začnu opravdu přemýšlet o tom, že ty úhyny nejsou jen vinou včelaře.

Příspěvek: #473

No vzpomeň si co jsem ti tvrdil, nic nepoznáš, děláš vše podle "předpisu", monitoruješ, ošetřuješ a pak najednou koukáš, včel je polovina. A nejhorší je, že si nevzpomeneš, že by jsi si všiml nějkého rozdílu.

Nepočítám to, že někdy se to projeví v předstihu ztrátou chuti k životu.

---

Bylo to prý v nějakém starém filmu: "Nevzbuzujte nadějí které nehodláte naplnit" To říkal profesor slečnám.

Již to několik let používám ve směru ke všem léčitelům, ať už čímkoli, včetně monitoringu.

Příspěvek: #474

Mám info z naší ZO na Břeclavsku. Celkem padlo jen v ZO asi 400 včelstev. Na jihu je vše s předstihem, kleštík díky teplému podnebí intenzivnější. První včelstva začala kolabovat již při aplikaci Formidolu v srpnu. Byly vykázány obrovské spady. Poté začala včelstva kolabovat domino efektem a pády včelstev trvaly až do října. Relativní klid přišel až s ochlazením. Není výjimkou kolaps celého stanoviště o 40 včelstvech. Nepomohlo ani brzké vytáčení a léčení v půli července. Přínos kleštíka z vylupovaných včelstev musel být masivní. Laboratorní vyšetření potvrdilo voroózu (to je i názor většiny včelařů). Zimní měl úplně selhala. I včelařům s nulou padlo 90% včelstev. Úhyny byly přímo úměrné zavčelení jednotlivých obcí, tzn. nejvyšší jsou v obci s nejvyšším počtem včelstev. Všechny pády včelstev mají společné jmenovatele - den ze dne prázdný úl, někde se zásobami, jinde bez zásob.

Příspěvek: #475

To je teda síla. Je to smutný. Které laboratorní vyšetření potvrdilo varroázu prosím.

Příspěvek: #476

Máš pravdu, Karle....ba naopak bych si dovolil tvrdit že to, co dělám ohledně léčení a diagnostiky, tak "předpis" je jen takovým "leporelem" pro mateřskou školku.... .....ale nadruhou stranu si nedokážu představit, jak by to u mě letos vypadalo bez monitoringu......

Příspěvek: #477

Já neříkám že se to nemá dělat, jen nemít naděje že je to dostačující.

Prostě nám dává příroda na vědomí že čeho je moc toho je příliš. Jen nevím čeho všeho, zatím to vypadá že je to problém převčelení, protože se to šíří - co tak sleduji, jde to v souvislých pásech.
Zavčelených a ohraničených územím bez včel, nebo přírodní překážkou.

Přednášel jsem to v sobotu. Tři uličky včel s "nemocí" přidané k silnému zdravému, vše bez VD je spolehlivě a tiše "zmizí". Opakovaně zkoušeno.

A když to tak někde okolo kolabuje, tak nejde o import roztočů, ale VČEL, které se přidávají k loupícím.

A i když je tam něco co VD shodí, ty viry ve včelách zůstanou.


Je to o plošných opatřeních - pokud bude gramotnost jaká je a to vytrvá viz jiné vlákno o nové vyhlášce - zimní měl základ - tak to prostě v létě bude padat a jedině co si můžete udělat je oddělky a doufat že do příštích úhynů s tím sousedi seknou.

Příspěvek: #478

Nevím přesně, které vyšetření, jen vím, že vzorky odebírala veterina.

Příspěvek: #479

(27.11.2014 10:09)KaJi napsal(a):  A když to tak někde okolo kolabuje, tak nejde o import roztočů, ale VČEL, které se přidávají k loupícím.
A i když je tam něco co VD shodí, ty viry ve včelách zůstanou.

Asi máš pravdu. A jsem rád, že mi stále úly voní thymolem - Importované VD shodí a ty viry a plísně zabije.
To jedno včelstvo kde padalo víc včel jak VD se už taky zastavilo na 5-ti uličkách a stabilizovalo. V ostatních stále pokud vysvitne slunce a holky se na chvilku aktivují, tak se na podložku nějaký ten VDčák objeví.
Zbytky Apiguardu co jsem rozmazal na horní loučky stále zůstávají a včely je už nechávají - to mi zajišťuje neustálou slabou sublimací prevenci proti plísním na krajních plástech a na ouškách rámků a to i přes viditelnou kondenzaci v rozích na strůpkové fólii. Pokud z toho budou včelky v zimě pít tak by to mohlo být trochu načichlé tím thymolem (podobně jak se v zahraničí zkouší thymolated syrup) a mohlo by to fungovat proti nosemě.
Takže já stále na plném počtu.

Příspěvek: #480

KOlega u nás měl APiguard a ..... MOžná to bez něj mohlo být ještě horší.

To jen, jak říkám ...


Kdyby to bylo s viry tak jednoduché, tak nám při chřipce pověsí bylinky k posteli, lavor s KM pod postel, zasublimují štavelku a jsme zdraví