Příspěvek: #1941

(13.04.2015 21:26)Michal Schützmeister napsal(a):  To na tý fotce, když to mám hodnotit podle svých obětí, je už úplný závěr bez včel.
Respektive s posledními mohykány. Ty vycucliny ale drželi venku z úlu tuším aspoň týden.

To se tam našlo kdy? V zimě? Od kdy ti hynuly?

Já si krom klasiky - opuštěný plod - nevšiml výrazných změn.

Faktem je, že pytlíčkovitý plod tady sleduji od cca 2006 - to se tady obevil mor a člověk začal být ostražitý a sledoval plásty detailně.

Vloni v létě nemám na fotkách plástů ani def. křídla a ani pytl. plod. To mě mate, na VDW jsem měl spadeno, podle jedné práce signalizují v předstihu problémy.

Příspěvek: #1942

(14.04.2015 11:11)KaJi napsal(a):  

(13.04.2015 21:26)Michal Schützmeister napsal(a):  To na tý fotce, když to mám hodnotit podle svých obětí, je už úplný závěr bez včel.
Respektive s posledními mohykány. Ty vycucliny ale drželi venku z úlu tuším aspoň týden.

To se tam našlo kdy? V zimě? Od kdy ti hynuly?

Ty fotky http://www.gigapan.com/gigapans/27538/ jak říkám nejsou moje, ale přesně to co tam je, jsem pozoroval na svých od konce července do března, kdy jsem se toho zhruba zbavil, posledními úhyny a spojováním.
Nejvíc různých znaků ale bylo srpen, září - pak už víceméně jen víčkovaný plod.
Narazil jsem na to, když jsem si ze zoufalství začal hledat výsledky CCD a popravdě mě to dost překvapilo, protože je to úplně jak by to fotili u mě. A to CCD mělo úplně stejný počasový podmínky aj průběh aj žádný podtatný nálezy. Dokonce píší, že jak dělali ty testy, tak např. nosemu u uhynulých nenašli a u naprosto zdravých +++.
Když bych to měl hodnotit podle úplně posledních ztrát v tom březnu, jeví se jako nejpravděpodobnější akási plíseň či houba - protože vždy sediště už s odstraněnýma mrtvolkama je jaksi plesnivé - a poznám plíseň na krajích od vlhkosti, todle je jiný, je to uvnitř hnízda a jen na místě uhynulýho a uklizenýcho plodu. Mimochodem došli v té Jůesej k závěru, že nejpravděpodobnější je jakýsi nový druh plísně či houby. To sem si pro info. přečetl až po té, co jsem si na věc udělal vlastní verdikt - houba na košilkách, což ještě prohlubuje zjevný přenos starýma plástama / u mě naprosto průkazný /. Osobně mám ještě jedeno želízko v ohni - plíseň na medovici v roce minulém - protože to taky nejvíc odnesli ty medovicí dokrmené včely. Je to ale fabulace.
Jo ztráty jsem měl asi 60% - 30-90% v okolí s průměrem 80%, takže vím o čem mluvím a v roce 2007 nic, jen tak o tom jak se starám.

---

(14.04.2015 10:33)gupa napsal(a):  Virulenci si totiž podle všeho vir udržuje jak z larev, tak na košilkách v díle.

To mě sedí, co jsem dával starý plásty v létě na přikrmení, skoro všechny šli do kytek.
Tomu taky odpovídá závěr testu na to CCD - pakety chované na plástech z kolapsových včel měli další rok o 30% vyšší ztráty než na novém díle. Tuším, že to zkoušeli na stovkách včelstev po celej státech, takže to bude věrohodný.
Já to s podzimem vyhodnotil obdobně, takže starý plásty už vyletěli komínem.
Celkem pak je i otázka, jak mezistěny, protože zase pozoruju, že na mezistěnách je to bylo horší, než na divočině.

---

(14.04.2015 11:11)KaJi napsal(a):  Vloni v létě nemám na fotkách plástů ani def. křídla a ani pytl. plod. To mě mate, na VDW jsem měl spadeno, podle jedné práce signalizují v předstihu problémy.

DWV u mne loni taky nic. Lehce před loni.

Příspěvek: #1943

"Dokonce píší, že jak dělali ty testy, tak např. nosemu u uhynulých nenašli a u naprosto zdravých +++." - a opět. Takže pro zopakování - po úhynu na NC není na mrtvolkách v úle detekována NC jelikož ty napadené +++++ uletí a uhynou. Mladé se udřou a ještě nenakažené padnou hlady a chladem = chomáček kolem matky co občas zůstává.

" jako nejpravděpodobnější akási plíseň či houba" - NC je houba - ale nevím co udělá, když dozraje a má tendenci udělat plodničky jak to klasické houby z podhoubí dělají - že by ten bílý povlak?

These bees are moldy because they died a while ago, not because mold killed them.

Příspěvek: #1944

(14.04.2015 11:55)Michal Schützmeister napsal(a):  To mě sedí, co jsem dával starý plásty v létě na přikrmení, skoro všechny šli do kytek.
Tomu taky odpovídá závěr testu na to CCD - pakety chované na plástech z kolapsových včel měli další rok o 30% vyšší ztráty než na novém díle. Tuším, že to zkoušeli na stovkách včelstev po celej státech, takže to bude věrohodný.
Já to s podzimem vyhodnotil obdobně, takže starý plásty už vyletěli komínem.
Celkem pak je i otázka, jak mezistěny, protože zase pozoruju, že na mezistěnách je to bylo horší, než na divočině.

Já přecházím na volnou stavbu již delší dobu, podezříval jsem vosk v MS, ale i z praktického pohledu.
V divočině vyříznu tmavou část, světlou nemusí stavět. Nemyslím že nějaká radikální obměna díla není pro včely zátěží. Tak je nechci zase zbytečně stresovat stavbou. + další důvody.

Teď jsem odebíral vzorky a hledal problémové a neproblémové - nevím jestli je shoda s tím "včelím welnesem" co jsem zavedl víceméně u nově tvořených nebo tím, že se jedná o nová a stará včelstva. Ale na první pohled tam je korelace, bude se muset koumat s čím. Včetně genetiky a dalších možných shod.
Tam co jsem dokrmoval melecitozou v mednících - tam problém není.
Ale je to zase v místě kde není moc medovice ani melecitoza. Potíže jsou v místech kde je - ale je tam i vlhko atd.

Příspěvek: #1945

Nič v zlom,ale nebolo by najlepšie na rok 2014 zabudnúť! Vonku svieti slnko!

Příspěvek: #1946

Letos to podle mě může leckde pokračovat, a když ne, za tři roky je to tu zase. Minule rok 2011 dobíhal s úhyny i v 2012.

Kdo je připraven, není překvapen.

Příspěvek: #1947

Já od začátku od jarního léčení sleduju podložky a nevím, kde se berou, ale jsou tam. Někde jich padá dost, zatím ale jenom dospělé samičky. Asi někde rabují nebo si to jinak neumím vysvětlil.
Já měl 3 zesláblá včelstva, které jsem zrušil. Když jsem koukal na zápisky spadů v červenci, je mi to celkem jasné. V tomto případě už i KM byla 5 minut po dvanácté. U mě jasné přemnožení roztoče a poškozená zimní generace.

Takže letos hned jak zjistím větší napadení, jdou na mezistěny a jednou varidol, radši bez medu než bez včel.

Příspěvek: #1948

(14.04.2015 15:35)KaJi napsal(a):  Letos to podle mě může leckde pokračovat...

Už mám teda ten COLOSS vplňovat nebo ještě pár tejdnů počkat?

Příspěvek: #1949

Já až se mi rozjedou. Tedy až budou v "mednících", tak to sečtu.

Příspěvek: #1950

V březnu jsem jim odebral spodní nástavek a včera už tak rumplovaly úlama, že jsem jim ten pátej radši zase přidal. Kromě jedněm, ty ho ještě nechtěly. Tak už se pomalu chystám podávat hlášení.

Příspěvek: #1951

Zdravím a prosím o radu,
letos 01/2015 a 04/2015 mi uhynula dvě včelstva ( z pěti). za dobu včelaření tři roky (začátečník) je to můj první úhyn. Včely jsem vymetl a spálil, úly vytřel savem. Co ale s plásty? byly trochu pokálené od včel, co šlo jsem oškrábal. Mohu takové plásty dát do zbylých zdravých včelstev nebo je přidat oddělkům v 05/2015?
Díky předem za radu. David

Příspěvek: #1952

Plásty vytopiť je najlepšie riešenie.

Příspěvek: #1953

Merkuri a nie vytaviť?

Příspěvek: #1954

(15.04.2015 7:34)davidbroz napsal(a):  Zdravím a prosím o radu,
letos 01/2015 a 04/2015 mi uhynula dvě včelstva ( z pěti). za dobu včelaření tři roky (začátečník) je to můj první úhyn. Včely jsem vymetl a spálil, úly vytřel savem. Co ale s plásty? byly trochu pokálené od včel, co šlo jsem oškrábal. Mohu takové plásty dát do zbylých zdravých včelstev nebo je přidat oddělkům v 05/2015?
Díky předem za radu. David

Vytav to a neriskuj. To si nech až budeš mít včel že nebudeš vědět co s nimi.

Vosk se při výměně sterilizuje, takže se neboj jej použít. Navíc dostaneš MS z jiného vosku.

Příspěvek: #1955

Vytopiť a vytaviť vosk je to isté.

Příspěvek: #1956

Já jsem plásty a zásoby po uhynulých včelách na hlad ,bezmatečnost nebo varoázu vždy, vždy používal dále a včely mám doposud a lepší jak kdy jindy. Pár pokálených fleků oškrábnout a jinak tomu nic není !! Přeživši i pěkná včelstva mohou mít krajní plásty nebo u česna pokálená daleko daleko více a taky ty plásty se včelama nikdo neruší. Vždyť to je i v přírodě normální - je to příroda. Když už nyní má někdo včely témněř bez zásob na hladovo, pak se mu tam rozmůžou vyrozy, tak se to nakonec svádí na infikované staré dílo. Těm plástům nic není. Nevím co je na tom pravdy ale někde jsem četl že i zárodky nosemy ve výkalech se mrazem zničí. Tak že i pokálené plásty po uhynulém včelstvu které v zimně automaticky vymrzli jsou vlastně sterylní i když z lidského vnímání to nevypadá dobře.

Příspěvek: #1957

No, dříve bych asi značnou část toho, co jsi napsal, podepsal. Dnes už asi ne. Co se týká tebou zmíněného "vymrznutí", pak NA mráz v podstatě nevadí, naopak jí vadí zvýšené teploty. U NC je situace opačná a tu lze mrazem zničit. Problém je, že poslední 2-3 zimy byly moc mírné na to, aby NC nějak výrazně zlikvidovaly. Ale zpět k zásobám. Opravdu bych dříve argumantoval tak, že zásoby po uhynulém včelstvu se mohou dále použít. Dnes jsem přesvědčen o tom, že jsem si takto na jaře zlikvidoval 2 včelstva. Uhynulé včelstvo, ze kterého jsem použil zásobní rámky, padlo na virózu a to s minimálnímpočtem VD. V březnu jsem zásobní plásty z něj podstavil pod dvě vedle stojící včelstva. Ta sice měla zásob celkem dostatek, ale plásty z původního včelstva jsem nechtěl nikam převážet, tak jsem se rozhodl zužitkovat je na místě. Chyba, dnes už ta dvě včelstva nemám... Jde sice o případ jen na jednom stanovišti, navíc dříve se mi to nikdy nestalo, přesto v tom vidím varovně zdvižený prst.

Příspěvek: #1958

Jo, přesně takhle jsem jich loni poslal do kytek aspoň 10.
Od letoška to rovnou hážu na oheň, tak jak to je.

Příspěvek: #1959

Jen doplním:
http://www.mojevcely.eu/news/co-jsou-to-spory-nemoci-/
http://www.mojevcely.eu/news/nosemoza-vcel/
http://www.mojevcely.eu/news/sireni-vcelich-viroz/
http://www.mojevcely.eu/news/otazky-a-od...-vcelstev/
http://www.mojevcely.eu/news/virove-choroby-vcel/
Jiří

Příspěvek: #1960

Vtom případě nejde o vosk a plásty. V tom krmení muselo něco být.
Napíšu vám příběh z mých experymentů. Někde jsem kdysi vyčet jak skoušeli dávat do napajedel včelám sůl v různých koncentracích a pokus prý ukázal lepší prosperytu v čelstev s vyžším obsahem soli ve vodě v napajedle. Přez to se samozřejmně jednalo o velmi malé koncentrace.
Je to pravda že i včely stejně jako vše živé potřebují trochu sůl. Napadlo mne tedy přidat včelám trošku soli do zimního krmení trošičku !! Je známo že 1%soli v cukru včelstva razantně otráví a zahubí. Vyčetl jsem že ještě 0.1% soli v cukru včelám stále spíše škodí. Skusil jsem tedy pokusným včelstvum přimíchat do krmení 0,05% soli.
Tato včelstva razimovala i vyzimovala normálně a když bylo pěkné jaro a přínos nektaru nedělo se nic negativního. Když však nebyl přínos nektaru a bylo chladno včelstva vychovávala plod na cukerných zásobách s přídavkem 0,05%soli Propukla u většiny vyroza.Jednoduchým pokusem jsem přišel na to že to dělají jen a jen ty zásoby. Jakmile se vyroza uchytne pak už to mladušky roznášejí.
Vyrozu jsem jednou dostal i u včelstva které plodovalo bez mladušek .Potvory se chtěli rojit a tak jsem jim sebral všechen plod. Matka musela začít budovat nové plodové těleso jen se včelami které se slétli na svoje staré místo. Přišlo pak špatné hladové počasí a ejhle oběvila se vyroza.

Oba tyto případy vyrozy mněli zcela jasnou příčinu. Vadné zásoby , špatné krmení plodu starými včelami ,podvíživa a zachlazení. Píšu to jenom proto aby jste hledali problém v širších souvislostech. Nyni má být velké ochlazení .Jak to může vypadat když se včelstva budou muset přikrmovat. Pokud uhyne včelstvo na vyrozu tak zásoby tedy nepoužívat.

Začátečníkům hynou včelstva ale na hlad, održení od zásob, příliš slabé zazimování nebo ztráta matky.Tam těm plástum nic nemůže být.