Příspěvek: #441

Kdo si s tím dá práci tak vždy vychytá i na přelomu října-listopadu den, kdy je nejméně 11-12 stupňů a vč nelétají a nebo jen sporadicky a i v listopadu to vyjde. Při aerosolu acetonem to je účinné i při nižších teplotách. Pro některé dovedy aceton s Amitrazem na pár hodin je asi horší než KM na několik týdnů a tak se holt dělají kraviny.

Když ještě byla civilizace a ne cochcárna, tak důvěrník chtěl vidět na každém úle na stříšce vyřezaný plod, léčivo nikomu do ruky nedal a ošetření proběhlo komisionálně (za takové teploty, kdy to bylo účinné) a problém nebyl. Pak přišel Velký (sametový) Třesk a bylo to ponecháno na včelaři v rámci svobody = cochcárny a výsledek se nemohl nedostavit. Funkcionáři to uvítali, dělali lidem blbce zadarmo a mnozí včelaři ještě držkovali. No tak máme co jsme chtěli, jen zazpívat se nikomu moc nechce, natož z vesela, jak se za mého dětství zpívalo v písni vítající květné zítřky.

Ano, řešením bylo věznění matky, prodávaly se na to plastové izolátory.

Příspěvek: #442

Teď už není? Už se neprodavají?

Příspěvek: #443

Já myslím ze kdyby jste chtěl, tak seženete někoho ,kdo vám dá povel. " k léčení vpřed "až když mu ukážete výřezany plod na striskach. A budete mít hned lepší pocit.

Příspěvek: #444

(04.01.2017 0:13)Maraakame napsal(a):  Když by malovčelaři během podzimu matky na tři týdny izolovaly, .

Je třeba žít v realitě.
Všichni včelaři matku nedokáží najít.
Dalším to považují za něco nepřirozeného atd.
Prostě, v lidské společnosti nemožné.

Příspěvek: #445

|Proč izolovat? Přerušit plodování včely umí přirozeně i bez zásahu včelaře. To je všechno ta selekce na odolnost.

Příspěvek: #446

(03.01.2017 23:45)Milan Havelka napsal(a):  Problém KM tkví v tom, že se zpropagovalo její snadné a velmi účinné používání. Možná je snadné....ale účinnost je ovlivněna mnoha faktory a schopností včel ji odvětrat určitými koridory bez účinku na VD pod víčky i část foretických VD. Ať propaguje kdo co chce.....ale na KM musí být zkušenosti a ne aby se to pokládalo do roviny :"dal jsi KM- máš ošetřeno - Varidol netřeba"....To si může říct třeba Jirka Vítámvás....ale já si to říct nedovolím. Nicméně nechci snižovat zásluhy KM jako prostředku dojisté míry omezující viry. Organické kyseliny jsou vůbec kapitola sama pro sebe. Oni by třeba i fungovaly pokud by se dodržovalo co se dodržovat má....ale ne každej na to má buňky. Problémy jsou i s aplikací Varidolu a ten je omezenej jen bezplodostí a teplotou. Co teprve s KM....nebo KŠ.... Letos jsem přesvědčil jednoho začátečníka, aby po pokusech s KM a po jedné sublimaci KŠ zkusil u jednoho včelstva fumigaci.....Spadlo cca 600ks VD....a to si nemyslím, že by dělal uplně všecko špatně.

Milane asi musel udělat neco špatně a nebo tam byla reinvaze, já uždělal letos sublimaci KŠ u všech včelstev a pak jsem pro jistotu udělal jednu fumigaci v prosinci a při ní mi nespadlo prakticky nic, takže zřejmě štavelka zafungovala

Příspěvek: #447

K ověření jsou přeci křížové testy.

Příspěvek: #448

(03.01.2017 23:04)Milan Havelka napsal(a):  Celkem to bylo tedy 90 kapek na 18ti proužcích. Tolik asi k momentální škodlivosti Varidolu pro včely. 15xpřešvihnout dávkování si lze opravdu dovolit jen u Varidolu (Amitrazu)....Udělat to samý s KM nebo KŠp, tak je vymalováno .

Za 1, je votázka kolik toho amitrazu zkondenzovalo přímo na včelách jestli to bylo 15x víc - to si nemyslim
za 2, většina amitrazu co nezkondenzoval na včelách zkondenzovala na voskovym díle, a jelikož de o nepolární látku tak se v něm i rozpustila
z toho plyne za 3, jestlis jim takhle naložil a pak je za měsíc zrušil tak si nemohl pozorovat žádný příznaky intoxikace, páč ta intoxikace amitrazem a pak taky produktama jeho rozkladu (kerý už tak ouplně polární nejsou) přímo včel a plodu by probíhala ještě hodně dlouho. V podstatě je to jako dybys někomu do všech marmelád ve špajzu nacpal trochu jedu na krysy a po prvních třech chlebech s marmoškou bys ho zastřelil.

Příspěvek: #449

Jde o to, že 15ti násobné překročení limitu u MK by mi zastoupilo ten následný benzín, Následně shořelo i dílo, takže nemusíš mit obavu, že by se amitraz dostal do potravního řetězce voskem. Ale teď mi napadá....když už jsi to tak podal....kolik amitrazu "zkondenzuje" na včelách když použiješ standartní 2 kapky? Záleží na kondenzaci na včelách? Je amitraz v případě VD a včel kontaktní - aby bylo nutná kondenzace nebo si stačí dýchnout?
V tomhle případě Varidol těm včelám prodloužil život, protože jinak by včelstvo bylo utraceno už v srpnu.

Příspěvek: #450

To sou složitý otázky, ale to co zkondenzuje na včelách si včely stějně někde poutíraj vo různý věci, takže je otázka jakej má ta kondenzace na těle včel vliv na tu primární intoxikaci. Samozřejmě něco nadejchaj a něco jim zkondenzuje na těle. U VD je to vo to jednodušší že má primitivnější dejchací vorgány, což zmanená větší procentuální povrch těla nechráněnýho kutikulou, kde se může amitraz rovnou vstřebat do nějaký tý hemolymfy nebo co to tam maj. Jinak neni taky vod věci zmínit že u zjišťování nějaký LD u včel se zatim v případě amitrazu pohybujeme v desítkách mg zatimco u KM se pohybujem v desítkách g.
A ta poslední věta jenom dokazuje že na život je potřeba hledět relatívně...

Příspěvek: #451

Nechte amitraz žít, je to furt jedna z mála účinných látek, co ještě fungují. Nechte žít rozum, znalosti a svobodu rozhodování. Postavte se ale intoleranci, demagogům, hlouposti a patologickým jájínkům, pro něž je slovo rozmanitost skoro nadávkou. I když je to těžké, neb zjevená pravda věcnou argumentaci neuznává.
Jiří

Příspěvek: #452

Milane, když jsi chtěl porovnávat množství KM a Varidolu kdy včelám uškodí tak jsi měl nechat včely na tom díle rozplodovat.
Teprve potom zjišťovat na plodu co s nimi Varidol v té dávce udělal.
Takhle je to jako porovnávat hrušky a jabka. F.V.

Příspěvek: #453

Pre Mareka 120 Zimne včely sa liahnu z tych istych vajičok ako každodobe včely počas roka To,že prežiju zimu a založia jarnu generaciu nie je dane genetikou ,ale kvalitnou vyživou ktora sa im dostane jednoducho povedane su krmene kvalitnejšou potravou ako letne včely ,čim si spravia aj energeticke zasoby uložene v tukovom teliesku.Darmo je,priroda je čarodejka.

Příspěvek: #454

"Darmo je,priroda je čarodejka." To je pravda. Príroda je čarodejka.

Keď uhynie M, včely to poznajú a dokážu iným krmením vychovať novú M z hociktorého oplodneného vajíčka...

Čo ma ale prekvapuje, že keď uhynú dlhoveké včely (DWV), včely to nepoznajú a nevychovávajú inú generáciu.

Buď to teda "odfláknu", alebo tam funguje niečo o čom ešte nevieme.

Příspěvek: #455

Misan to máš tak. Máš vystresovaného robotníka s prázdnou chladničkou,ťažko pracujúceho s kopou detí! A máš zabezpečeného,kľudného robotníka, dobre živeného s dobrou perspektívou. Otázka je kto sa dožije dôchodku a ako dlho si požije! Nie je to mu tak i u včiel?

Příspěvek: #456

Pre misana.Ked uhynu dlhoveke včely,tak už predsa v tej chvili žiadne ine v uli nie su.No dlhoveke včely pokial bolo o ne riadne postarane maju ozaj velku šancu prežit zimu a zabezpečit pokačovanie života včelstva,toho superorganizmu,ktory nam včelarom tak učaril.

Příspěvek: #457

(05.01.2017 10:59)Emil Svitnic napsal(a):  Pre Mareka 120 Zimne včely sa liahnu z tych istych vajičok ako každodobe včely počas roka To,že prežiju zimu a založia jarnu generaciu nie je dane genetikou ,ale kvalitnou vyživou ktora sa im dostane jednoducho povedane su krmene kvalitnejšou potravou ako letne včely ,čim si spravia aj energeticke zasoby uložene v tukovom teliesku.Darmo je,priroda je čarodejka.

Osobne si myslím že dĺžka zimnej včely je rovnako závislá ako na výžive tak aj na úmere podielania sa na chode včelstva. Čím viac maká, tým sa viac opotrebuje - čím sa jej život viac skracuje..

Příspěvek: #458

Všetko by malo byť písané s dovetkom "podľa súčasných poznatkov"...
Kdesi tu som čítal o septembrovom premetení včiel na medzisteny (liečba, prevencia ... už si nepamätám).

To aby som predtým oddelil dlhoveké včely aby sa nezodrali pri stavbe nového diela a ukladania zásob? Nejako sa mi nepozdáva to jednojednoznačné konštatovanie... Dnes je v móde po každom objave napísať "budú sa prepisovať učebnice ..." Keby tie učebnice predpokladali nové objavy, tak by ich nebolo treba prepisovať, iba dopĺňať.

Pre Emila, toto vlákno je o úhyne, nie o pohodovom včelstve.

Příspěvek: #459

misan,pokud v septembri přemeteš včely tak vyzimuješ žebráky.

Příspěvek: #460

No a preto je u včiel doležite robit všetky prace prave v tedy, ked je to potrebne urobit. Niekedy je aj o 10 dni neskoro.A tak je to aj so zimujucimi dlhovekymi včelami.Treba zakrmovat včas,aby sa na uprave ,teda rozloženi sacharozy na glukozu a fruktozu podielali letne včely,ktore uhynu a nepojdu do zimy.Ono taka uprava zimnych zasob da včelam zabrat.No ale tak už to na svete chodi,nič nie je zadarmo.Niekedy si človek prečita či vypočuje,že včelati krmili aj koncom septembra,ba i v oktobri,takže dlhovekym včelam dali zabrat.Včelarim na trnavskej tabuli a držim sa toho,čo nebohy pan ing.čavojsky piše v knihe včelarstvo.Ba radšej mam dokrmeve včely ešte o 10 dni skor.