Příspěvek: #681

Proměnných které můžou mít vliv je tu prostě velké množství, kromě způsobu ošetřování, krmení a léčení včelstev ještě např. poloha, oslunění, zateplené úly, nezateplené, větrání v zimě - drátěná dna versus plná, otevřená očka nebo zavřená a navíc se všechny kombinují, takže možností je hodně.

Příspěvek: #682

Zajímavý by bylo % úhynů v závislosti na počtu včelstev v okolí.

Příspěvek: #683

A proto.
Zapojte se letos co nejvíce do COLLOSu , zadejte pravdivé údaje o léčení, krmení snůškových podmínkách.
Jelikož je tam i PSČ tedy jakési určení místa zdroje informace lze dělat mapy a ty kombinovat s údaji o zavčelení .
Čím více dat, tím se lepe hledají souvislosti a takto společně lze najít ty nejvhodnější kombinace co se osvědčily pro léčení, krmení ...
Je to děláno pro nás, není to výmysl a buzerace - je to hledání možností, cest jak dále.
Zahoďte předsudky, antipatie k zájmovým skupinám, léčivům apod., ty vedou jen ke zúženému vnímání problému - společným cílem je hledat jak na to příště jít lépe a v tom nám statistiky s velkého množství dat mohou pomoci - výstupy budou přesnější.

Příspěvek: #684

(16.02.2017 12:17)KaJi napsal(a):  Jaké je průměrné stáří včelstev na stanovištích, byly na něm v předchozím roce výskyty problémů s matkama atd atd. Navíc je otázka zavčelení okolí a snůšky. I matky pokud chováte různé materiály.
Máte někdo poznatek, tedy z těch co máte víc stanovišť atd.

Za svoje 3 stanovišťa môžem povedať:
1: Matky staré 2 roky, Zavčelenie stredné, v dolete týchto včiel je asi 10 -15 rodín iných včelárov, najväčším zavčelovateľom som tam ja. Znáška: vŕba, jablone , čerešne slivky , repka, lúčna zmeska, maliny zlatobyl. Matky vlastné volne spárené
2: Matky staré jeden rok, zavčelenie nízke.. Lokalita v hore znáška vŕba, ovocné stromy, ďatelina, agát, malina a medovica. U niektorých matiek sa objavila medzerovitosť pri prvej generácií včiel, nakoľko to boli zmetence z veľkej časti osadené na medzisteny. Niektoré matky začali klásť do nevystavaného diela.. následná ďalšia generácia plodu bez problémov. Pár problémov s návratnosťou matiek do včelstiev, zrejme nedostatočne oplodnenými. Pri opakovanom snubnom prelete sa nevrátili.. Matky vlastné, volne spárené zo stanovišťa č. 1.
3: matky mladé 1- 2 ročné, zavčelenie vysoké, Vŕba, ovocné stromy, repka, agát ďatelina, trochu maliny, lipy a slnečnica. medovica žiadna..

Příspěvek: #685

Nemůžu dohledat jaké jsi měl na těch stanovištích ztráty.

Příspěvek: #686

Nevericne zasnu nad 2 prezivsimi vcelstvy z tech 14 v rade,protoze na tech zkratka neni naprosto nic podezreleho,matky sestry F2 z tiche vymeny po F1,na kterou asi nezapomenu,protoze se dozila 4 let a jeji zivot skoncil po malinach tichou vymenou.O treti dceru jsem bohuzel prisel.Tahle F1 byla prirodni ukaz,neskutecna,Singer.Dole,kde to sice zije,ale urcite neco zlikviduju jsou to matky kmene mistni rojovka,ktere maji raketovy start,opozdit se s dalsi bednou,roj koncem dubna na strome.Naucil jsem se delat preletaky,oslabovani oddelkem nepomaha.Pastva loni repka,svazenka,malina ostruzina smrk,opet svazenka a od zari do konce rijna modrin a melecitoza.V tom poslednim bych videl start problemu pro zimni generaci-zapojila se do snusky,oslabila se a uz to jelo,N.C.je jen tresnicka na dortu.V cervenci formidol 80,nekde odparovac KM( bez rozdilu v uhynech),1.fumigace koncem rijna,2.v listopadu,3.na Vanoce.Aerosol jsem nedelal 5 let.Spady jak po KM,tak po 1.fumigaci cca 200 roztocu,po 2. v desitkach kusu,1 vcelstvo uz fumigaci nepotrebovalo.Na vanoce byla jeste ostatni v ulech.Meli malo,mrtvolek poskrovnu,vcely nikde,pouze maly chumacek ztuhlych vcel,zasob mraky,zakrmeno v pulce srpna.Jediny patrny rozdil oproti letum minulym- dlouha snuska v rijnu.Pravdou je,ze N.C. se nikdy nevysetrovala,az letos je potvrzena jak u nas,tak v okoli-coz je druha zmena proti minulu,ale mohla tu byt uz driv bez znamek projevu.Nic jineho mne nenapada.

Příspěvek: #687

(16.02.2017 10:40)tom.50 napsal(a):  Velmi správná otázka a už celkem dlouho čekám, kdo jí konečně položí.

Já bych se zeptal ještě jinak na upřesnění primární otázky: Co je dnes jinak než ještě před pár lety?

Otázka stálice na včelařském nebi.
Jelikož se k odpovědi nikdo moc nemá, tak napíšu jak to vnímám já.
Přírodní i ten lidský sociální systém jsou dynamické stále se vyvíjející a interagující systémy. Mnohdy se ty změny projevují postupně, plíživě až si jich nikdo vlastně ani nevšimne, resp. je nevnímá a bere prostě jako fakt.
To byly ty obecné keci, ze kterých je nutno vyjít. A teď konrétně.

• stále více se přechází na včelaření v nástavkových úlech. Jak strší včelaři odchází a přebírají to po nich mladší, jak se něco z důvodu moru spálí, vše je konvertováno na nástavkové úly do kterých jdou cíleně i dotace. S tím souvisí problém se stále horší vypovídající schopností zimní měli.
• nově nastupující generace používá novější metody ošetřování, tíhnou k přírodnímu stylu chovu včel spíše pro radost - výhradní hobbíci
• mění se klima. Dlouhé období sucho přes léto, Vyšší teploty. Prudké deště, které otlučou producenty medovice.
• mění se i linie včel - stále se šlechtí, Dovážejí se jinde vyšlechtěné včely.
• mění se složení pastvy včel - jiné plodiny, jinak se ošetřují, ...
• migrují parazité včel - rozšíření Nosemy C, různých druhů virů
• parazité se přizpůsobují, aby přežily - vznikají rezistence nebo se vlastně sami selektují (šlechtí) a adaptují, třeba na soužití s kleštíkem (příkladem je virus deformovaných křídel který měl mnoho variant a s příchodem kleštíka prakticky jen jedna zhoubná varianta převažuje a zrovna ta zabijácká)
• mění se léčiva, zavádějí nová. Končí ty co na ně je rezistence nebo se zvyšuje obsah účinných látek
  

Určitě jsem na něco zapomněl.
Některé změny jsou významnější jiné méně. Je to prostě komplex změn a navíc jsou dost velké jak místní tak sezónní výkyvy těch vlivů
Modelovat a predikovat dopad všech těchto změn na včely je značně složité. V podstatě co rok včelaření to rok experimentu. Možná se z pohledu dřívější poklidnější doby (menší dynamika změn) jeví jako nepochopitelné, že najednou je skokový nárůst úhynů. Je to ale realita. Nadáváním a střílením naslepo po blíže neurčeném nepříteli, který zrovna není ticho a tedy si ho snadno střelec všimne a zaměří, není tím nejlepším řešením. Je dobré si bez předsudků nalít čistého vína, vyjádřit se v čem kdo shledává příčinu a jaké řešení navrhuje.
Válcovat jedním stařičkým parním válcem vše není nejvhodnější, zaválcuje se spoustu rozumných nápadů byť mnohdy revolučních. Navíc kotelník přikládající do kotle parního válce již také ztrácí dech a sílu.
Takže prosím - nevnímat svět a přírodu jako statickou, přemýšlet co se mění a jaké to může mít dopady a přizpůsobovat se a systém též - tedy včetně metodik MZe, MVO SVS. Radikální řez ovocných stromů taky není občas na škodu, stejně jako pokácení stromu starého prohnilého a neúrodného co odpadajícími větvemi ohrožuje okolí a nasazení nového nebo nových vitálních stromků co se rychle ujmou zazelenají a rozkvetou. I toto je změna, která normálně v životě nastává, je přirozená a bránit se ji nějakým vybetonováním vyhnilého kmene a sešroubováním větví je jen dočasné řešení neodvratného.

Příspěvek: #688

(16.02.2017 13:57)JKL napsal(a):  [*]mění se složení pastvy včel - jiné plodiny, jinak se ošetřují, ...

Jenom pro zajímavost křoviňák Hecht stál v roce 2005 5000Kč.(27% průměrný mzdy 2005), zatimco dneska prakticky ten samej vod Hechta stojí 2800Kč (12% mzdy). To samý platí u další zahradní techniky. Takže na spoustě soukromejch pozemků je dneska vymydleno i skrzevá tenhle faktor. No a na obecních se k tomu ještě přidávaj dotace na obecní zaměstnance a to pak v praxi vypadá tak že se chodí v červenci po měsíci sucha kosit tráva až na hlínu, aby ti zamestnanci jako nekrněli dyž už je stát platí. V naší dědině to nabralo takovej směr, že se tuhle třeba vyklučilo asi 50m meze mezi polema z důvodu "aby tam lidi nemohli nechávat odpadky". Takže to máme intravilián vobce. Vo glyfosátovejch polích a dneska už i lesích se nemá cenu rozepisovat. Takže vono to s tou pastvou jako nejni ouplně bůhvíjaký.

Příspěvek: #689

No, máme tady dotace na aerosol i na kompersory i na "léčiva" - tady je korelace s úhyny skoro až podivuhodná.
Máme tady dotace na matky.

Pokud mohu soudit ze svého okolí, oproti třeba roku 2000 tady zmizely skoro všechny chovy kde většinou staří včelaři měli původní "neušlechtilé" včely a dnes je všude materál z ušlechtilých chovů, tedy převážně zahraniční původ.

Viz ten článek ve Včelařství 2017/2 kde je jasně napsáno že nepůvodní materiál není dobrý.

Navíc mimo ten článek jeden zahraniční výzkum potvrdil, že nepůvodní matroš jde do kytek dřív.

Příspěvek: #690

Současné nastavení v našem oboru je z řady důvodů doslova kontraproduktivní a škodlivé. Stále se zkracující perioda masivních plošných úhynů to snad docela dobře a dostatečně dokazuje.
Je třeba radikálního řezu, jinak hrozí problém mnohem většího rozsahu. O tom tu už ale píše víc lidí několik let. Nyní bude muset asi nastat čas činů, nikoli slov, protože odborné argumenty byly dostatečně publikovány, avšak oslyšeny, vyspílány, pod koberec zameteny. Tato diskuse není a nebyla (žel) o odbornosti a o faktech, jak jsme si to mylně a naivně představovali. Byla o něčem jiném, ale to je špatně!
A je také třeba se ptát, kdo stojí za tím, kam až se to dostalo. A žádat složení účtů.
Jsou to naše včely, naše vklady, naše emoce. Nejsme stádo jdoucí na porážku s písní díků těm, co nás na ni vedou.
Možná to po letošních drastických lokálních úhynech pochopí i ti, kteří to zatím nevnímali jako problém.
Jiří

Příspěvek: #691

(16.02.2017 14:43)Jiří Matl napsal(a):  ...
A je také třeba se ptát, kdo stojí za tím, kam až se to dostalo. A žádat složení účtů.
Jsou to naše včely, naše vklady, naše emoce. Nejsme stádo jdoucí na porážku s písní díků těm, co nás na ni vedou.
Možná to po letošních drastických lokálních úhynech pochopí i ti, kteří to zatím nevnímali jako problém.
Jiří

Nejde o to, ukázat na někoho prstem. Je potřeba změnit celý systém přístupu ke včelím nemocem, k monitoringu, k léčbě. Přestat si hrát na tři pilíře a jedinečnost našeho systému. Ano, on je jedinečný, nikde jinde se takto nehazarduje se včeltvy jako u nás.

Příspěvek: #692

Honzo, ale pokud chceš něco změnit, něco, co je tu po léta zaběhlé a funguje metodou ctrl-c - ctrl-v, musíš ukázat, proč je to stávající špatné a přirozenou součástí toho je i otázka, kdo tedy za tohle může. A můžeme se pak bavit o vině těch, kteří rozhodují s neznalostí věci, o vině těch, kteří je nutí rozhodovat nikoli ku prospěchu oboru, o vině jednotlivců i všech, kteří s tím nic nedělají, jakkoli už léta víme, že je to špatně. I o vině těch, kteří drží ústa a krok, aby neměli problémy. I o strategiích těch, kteří bojovali, ale marně, protože přece "včelaři to tak chtějí" ... Myslím nastal čas na zcela radikální přehodnocení metodik, strategií, postupů, osobních vkladů i debat.
Jiří

Příspěvek: #693

Ano, ten čas právě nastal, však víš ...

Příspěvek: #694

Když nebudete šahat na dotace, můžete si přehodnotit co chcete.

Příspěvek: #695

Ano, součástí té debaty by měly být i otázky, jak racionálně směrovat veřejné finance do oboru. Tedy pokud je tam vůbec dávat. Za sebe říkám, proč ne? M"žou pomoci. Pokud ano, pak ale tak, aby to skutečně prospělo oboru.
Tu je třeba debatovat o tom, co je prospěch oboru, jaké jsou vize, jaké priority, když to tedy mají prý chtít ti včelaři ... To v současném diskursu naprosto chybí.
Pak je nutné, aby to skutečně řekli oni sami. Nikoli aby to za ně říkal někdo, kdo vlastně je stále neznámý (PZ), nebo kdo se jich na nic neptal a pak se odvolával na dvoumístnou procentní cifru začínající devítkou.
Je možné, že se to spoustě lidí, kteří jsou dobře přisátí ku zdrojům, nebude líbit. Téma prospěchu oboru už tu resonovalo před časem v jiných vláknech a já jsem pro oživení této diskuse.
Jiří

Příspěvek: #696

(16.02.2017 10:40)tom.50 napsal(a):  Velmi správná otázka a už celkem dlouho čekám, kdo jí konečně položí.

Já bych se zeptal ještě jinak na upřesnění primární otázky: Co je dnes jinak než ještě před pár lety?

Ja prave cekal, ze odpovite vy jakozto obhajce jedine spravne a universalní metodiky. Proc ma kolega MatesP, ktery tuto metodiku dusledne dodrzuje takove problemy, zatimco ja ji nedodrzuju vubec, delam si to podle sebe a jsem bez uhynu?

Muzeme probirat faktory zleva zprava, ale zamyslete se i nad tim zda proste nechceme po vcelach vic nez nam muzou dat...

Příspěvek: #697

a ty po nich chceš mín, že nemáš letos úhyn?

Příspěvek: #698

(16.02.2017 15:19)Jiří Matl napsal(a):  Tu je třeba debatovat o tom, co je prospěch oboru, jaké jsou vize, jaké priority ...

Nikdo z vyvolených s vámi žádnou diskuzi nepovede. To by totiž znamenalo uznat, že něco nefunguje a následně změnu v toku peněz z penězovodu..

Ani úhyny nestačí, vzpomeňte si na rok tuším 2014, kdy byl pak med ve výkupech za 95Kč. Rok trvalo veterině, dolu a ČSV než přijali k úhynům i jen obyčejné stanovisko. Podotýkám, ne opatření! Tak s kým chcete diskutovat?
Jedinné řešení vidím v konkurenci. Líbí se mi stále větší záběr Mendlovy univerzity. Líbí se mi některé akce PSNV a reakce ČSV. Rivalita nebo lépe agresivita více hráčů v poli je cestou ke změně.

Příspěvek: #699

Problém je letos (ale nejen letos) v tom, že masivní úhyny se týkají i včelstev opečovávaných, ošetřovaných.
Co z toho plyne? Jednou z koncekvencí je např. to, že za jisté konstelace ani tato hýčkaná včelstva to mnohde nedala. Co z toho plyne pro další perspektivy a vývoj?
Zkusme hledat, proč se to děje stále častěji, proč se ten cyklus stále zkracuje.
Jiří

Příspěvek: #700

(16.02.2017 15:46)Louky napsal(a):  a ty po nich chceš mín, že nemáš letos úhyn?

Velmi dobrá otázka.

Já třeba už po včelách nechci moc rychlý jarní rozvoj, uteplené úly mám pouze pro porovnávání, když je potřeba uteplím přepážkou až ty co zaostávají - jsou slabší v březen/duben.
Myslím si (!!!, nemám prokázáno) že pro množení roztoče a "vyčerpání" včelstva je lepší, když jede včelstvo nahoru brzy. Mám radši delší plodovou přestávku.

Bývaly časy kdy jsem chtěl mít silná včelstva abych měl hodně medu, dneska chci včelstva "silná" aby hodně vydržela a nedala práci.