Příspěvek: #1081

Lepší dostávat na jaře žihadla než oplakávat beránky.
Bodavost je z poloviny z okolí, to se časem srovná na místní průměr.

Příspěvek: #1082

Dnes jsem pochoval v evidenci stanoviste dalsiho vcelare,ktery je od Vanoc v nemocnici.5 z 5.Po otevreni ulu nosemovy oder,finito,vcelstva na podlozkach,vrstva mrtvolek,zasob mraky.Hojne navstevovano lupickami.Po ucpani cesen hojny nalet na cesna.

Příspěvek: #1083

POpiš to. Byly tam mrtvolky ale jaké - jako když normálně uhyne, třeba hladem nebo jiné, pokáleno? Co je to ten nosemový odér, od kálení?

Příspěvek: #1084

Na letošní rok z 33 zazimovaných 5 uhynulo. Sere mě to dost(první úhyny vůbec), ale na druhou stranu motivuje co udělat lépe aby se to neopakovalo. Dvě včelstva nepřelezla na zásoby, další byli asi dost slabé na přezimování, aspoň vím které musím spojit už na podzim. A u jednoho vůbec nevím. Brouka málo, na dvou nástavkách 24, zásob plno, silné, nepokálené a v lednu všechny na podložce. Ale pro příští rok si myslím co mám udělat abych měl o 3 živé včelstva po zimě víc. Hold zkušenosti k nezaplacení. Místní včelař jsem nejmladší a nejkratší dobu včelařící a po dvou sezónách sem si namnožil asi ze sedmi včelstev na 33, jako jediný dělám matky sám. Takže po okolí se hledají hůř lidé co poradí

Příspěvek: #1085

Dole mrtvolky normalni,vrstva,celkem dost jich bylo uz kdyz jsem tam bral zimni mel.Ale taky plno mezi krajnim ramkem a stenou.Zimni chumace uhynule v dosahu zasob na kolecku plodu,plod nevykazoval znamky nemoci.Pokalene naprosto vse,nejvic horni loucky,zrejme N.A.a uplavice.Ocka zavrena,cesna pruchodna.V dobe odberu meli obsedala 3-4 ulicky,slaba.Nektere vcely se asi ucastnily prvnich proletu,pokalena cesna.

Příspěvek: #1086

Tak si můžeme odhadnou rychlost šíření, u nás přesně toto 2011,12. Já měl tedy spíš jen slábnutí a kálení, okolo prý vymetali včelstva a měly totálky na stanovišti. I prý velkých.

Jenže tenkrát nikdo nevěřil že to není z nedostaku léčení varoázy. Ostatně ani v 2014.

Příspěvek: #1087

(05.03.2017 23:42)KaJi napsal(a):  Tak si můžeme odhadnou rychlost šíření, u nás přesně toto 2011,12. Já měl tedy spíš jen slábnutí a kálení, okolo prý vymetali včelstva a měly totálky na stanovišti. I prý velkých.

Jenže tenkrát nikdo nevěřil že to není z nedostaku léčení varoázy. Ostatně ani v 2014.

Dobrý den,
i já mám letos podobné příznaky úhynů. Čím si to tedy vysvětlujete? Jaká je dle Vás příčina?
Děkuji
S pozdravem
VN

Příspěvek: #1088

No a jak si to vysvětluješ ty?.....Nebo ti snad Karel chodí ošetřovat včely?

Příspěvek: #1089

No, jak bych to řekl. Nejsem vědec jak tady píše Tom50.
Ale ti taktně neberou problém na vědomí a káží o roztoči. Nebo v té době to tak bylo.

Je to podle všeho infekční, roztoč hraje asi podružnou roli, leda že by v okolí porazil včelstva a ta moje si to natahala.
Co vím, tak mi snad pomohla selekce. Většinou přechod na systém dadant kde je omezen pohyb díla atd atd. Je to na dvouhodinovou přednášku, ale byla to přednáška o prokopávání slepých uliček. když to bylo za mnou a už jsem si jásal, tak přišlo v 2014 něco jiného - včely hynou a slábnou bez kálení v úle a bez VD taky.

V konečném důsledku se s tím musejí vypořádat včely, když ani nevíme co to je. Jen jim v tom nesmíme bránit.

---

Pozoruji, že mám problémy rok po úhynech, tedy roztoč těm nealternativním porazí včely, následně si to ty přeživší asi natahají z těch uhynulých.

Příspěvek: #1090

Hezký den,
bohužel mi po zimě uhynulo včelstvo, pořízené loni (2016) jako oddělek.
Poradíte mi prosím, co může být příčinou úhynu, a jak mu předejít?
Děkuji radu a pomoc
Zd.

Příspěvek: #1091

(06.03.2017 9:34)Milan Havelka napsal(a):  No a jak si to vysvětluješ ty?.....Nebo ti snad Karel chodí ošetřovat včely?

Dobrý den,
já právě vysvětlení nemám. Proto se táži někoho, kdo s tím již zkušenost má.
Zásob byl dostatek a ošetření proti VD také provedeno.
U některých včelstev včely v buňkách jako při hladu - přitom přímo nad nimi věnec zásob...
S pozdravem
VN

Příspěvek: #1092

(06.03.2017 11:46)Zdenek71 napsal(a):  Hezký den,
bohužel mi po zimě uhynulo včelstvo, pořízené loni (2016) jako oddělek.
Poradíte mi prosím, co může být příčinou úhynu, a jak mu předejít?
Děkuji radu a pomoc
Zd.

Klasická melecitóza (cementový med) + zima bez proletů. Takto 100 % zkrystalizované "cemetové" zásoby jsou zcela nevhodné na zimování. Oddělek to v podstatě neměl šanci přežít. Letos na tuto příčinu padala i velmi silná včelstva. Psal tady o tom mimo jiné JosPr, tak si vyhledejte jeho příspěvky v tomto vláknu. Předpokládám, že jste také z Drahanské vrchoviny. Sám jsem si to prožil v zimě 2002/2003. Berte to jako poučení a pokud nastane zase pozdní "cementová" snůška (září, říjen), tak pokud máte možnost, raději včelstva odvezte jinam a zakrmte cukrem. Na druhé straně při mírnější zimě a smíšených zásobách to u silných včelstev nezpůsobuje žádné problémy.

Příspěvek: #1093

Zdeňku, tohle je příliš málo informací které jsi poskytl. Kdy jsi vytvořil včelstvo? Tvrdíš oddělek. Já vidím volnou stavbu, takže jsi jim dal již souše z volné stavby a nebo si vše vystavěly nové? Pak by to byl roj či smetenec. Jaký obsedalo včeltvo prostor v zimním chomáči? Z toho co je vidět, tak usuzuji že včeltvo bylo poměrně slabé. Jakým způsobem jsi včeltvo ošetřoval proti varoa? Jaký byl léčebný spad? Stáří a původ matky?

Příspěvek: #1094

(06.03.2017 9:35)KaJi napsal(a):  No, jak bych to řekl. Nejsem vědec jak tady píše Tom50.
Ale ti taktně neberou problém na vědomí a káží o roztoči. Nebo v té době to tak bylo.

Je to podle všeho infekční, roztoč hraje asi podružnou roli, leda že by v okolí porazil včelstva a ta moje si to natahala.
Co vím, tak mi snad pomohla selekce. Většinou přechod na systém dadant kde je omezen pohyb díla atd atd. Je to na dvouhodinovou přednášku, ale byla to přednáška o prokopávání slepých uliček. když to bylo za mnou a už jsem si jásal, tak přišlo v 2014 něco jiného - včely hynou a slábnou bez kálení v úle a bez VD taky.

V konečném důsledku se s tím musejí vypořádat včely, když ani nevíme co to je. Jen jim v tom nesmíme bránit.

---

Pozoruji, že mám problémy rok po úhynech, tedy roztoč těm nealternativním porazí včely, následně si to ty přeživší asi natahají z těch uhynulých.

Tak jinak.

Přesto že snad v každém příspěvku pubertálně rejete, zkusím zamyšlení nad tím, co píšete.

Způsobuje to nějaká infekce? A to jsou nové, mutované viry? Či nové, u nás neznámé bakterie? Že by včela nebyla za miliony let "obeznámená" s nějakým infektem? Proto tedy se ptám, zda jsou to zmutovaní původci nemocí.

Vycházím jen z toho, že to jsou viry které tu jsou stejně dlouho jako včely. V 50, 60, 70 letech 20 stol a dokonce až do r 2007 tu byly nepřítomné? A ty vyjmenované roky jsou ty roky Brennera, Josky a dalších, kteří tvrdili, že se musí včelařit beze ztrát a že zimní ztráta je ostudou včelaře (není to tedy tvrzení moje) a že dobrý včelař ztráty mít nemusí. Tedy to netvrdím já, jak mi tu furt KaJi cpete (z nedostatku sečtělosti), ale tak to viděli předkové.

Proč to píšu? No proto, že oni rozhodně neselektovali a podle vašich pitoreskních představ by měli včelstva doslova zdegenerovaná a měla by jim hromadně hynout na už tehdy jistě existující včelí patogeny. Vč jim nehynula a proto je váš předpoklad od základu nesprávný!

Já se proto ptám, co je dnes jinak než ve vypočítaných letech? Kraňka od asi 70 let? Ale až do 2007 nic, že ne. Tak Kraňkou to nebude. Tak co je jinak? Jiní včelaři, jiné úly, tenkostěnné úly (americké), očka ve všech nástavcích, síto místo dna, přidávání = podtrhování včelstev předčasným přidáváním medníkových nástavků, nucení stavět celé nástavky mezistěn anebo nedej Bože volné stavby, abnormální chov trubců, nevyřezávání trubčiny ze st rámků, moření vč dlouhodobým vystavováním výparům kyselin.
A tak bych mohl pokračovat. Vážení, je toho hodně co je jinak než bylo dřív, když včely byly ještě zdravé!

Já nejsem tak chytrý abych si tohle všechno uvědomil a cílevědomě choval vč postaru. Ne, jsem od dětství konzervativní a nemám rád změny, hlavně ke stáru ne a taky mi bylo protivné propagování amerického úlu. Většina "progresu", co jsem vyzkoušel, dopadla blbě. Měl jsem to štěstí, že když jsem měl ty největší koule a byl jsem nejsilnější a nejchytřejší, tak někde opodál "stála" o 36 let starší máma, klepala si na čelo a skoro vždy na její slova došlo a já měl možnost na stejné zahradě vidět vč její a jak dopadly moje pokusy inspirované Němci a Boháčem, který od nich, ale taky od Farrara překládal a sám nic vyzkoušené neměl. Což jsem ale tehdy nevěděl.

Proto pořád opakuju, zamysleme se nad tím, co je nyní jinak. Nevím jak kdo. Já, když narazím na potíž, dostanu se do slepé uličky, tak se nesnažím prorazit pomyslnou zeď a už vůbec ne čelem, ale vrátím se do výchozího bodu a zkusím se vrátit ke staré prošlapané pěšince a z ní dělat jen pozvolné krůčky k progresu a vše se snažím dělat tak, aby to bylo vratné.

Je na každém, zda se rozhodne věřit tomu, že čím víc vč nechám pojít tím blíž se dostanu k cíli a nebo raděj rozumně zvolí to, co propaguju já. Připomínám jen, že je 21 století a aspoň já na středověkou selekci, kdy to nešlo jinak, než že přežívali jen odolní a agresivní, přistoupit nechci.

A jednou pro vždy aby bylo jasno. Ano, v r 2007 mi padla v létě všechna vč ze dvou důvodů. Byl jsem vážně nemocný a hlavně, smýšlel jsem v té době velmi liberálně, všechny staré jsem měl za blbce a bojoval jsem proti Svazu a Peroutkovi. Hlavně jsem ale neléčil tak, jak jsem měl -nechal jsem si radit tady u nás jedním velkovčelařem (velmi jsem obdivoval velkovčelaře), že nepěstuju brouky ale včely- a když přišel důvěrník léčit, tak jsem ho vyhodil a myslel jsem si, že mi lejno nesmrdí a že jsem nejchytřejší alternativec ze všech. A výsledek se nemohl nedostavit. Mě padlo jen 11, profíkovi přes 200!
Když jsem v r 2011 opět začínal po částečném uzdravení včelařit, dobře jsem si rozmyslel jak to budu dělat.
A přátelé, jen blbá můra vletí do plamene svíčky a když to přežije, oklepe se a vletí do něj znova!!!!

Omlouvám se za zase dlouhý příspěvek. Já složitou košatou myšlenku či komplex myšlenek pár holovětnými štěky sdělit neumím.
Jestli bude i po tomto KaJi vyrývat, každému by mělo dojít oč mu jde. Já chci pomoct. A je mi líto, že říkám věci, které mnozí nechtějí slyšet (číst).

Příspěvek: #1095

(06.03.2017 11:46)Zdenek71 napsal(a):  Hezký den,
bohužel mi po zimě uhynulo včelstvo, pořízené loni (2016) jako oddělek.
Poradíte mi prosím, co může být příčinou úhynu, a jak mu předejít?
Děkuji radu a pomoc
Zd.

V plástoch je medovicový med a z takého konzumu včely aj okalili plásty, tam sa majú včelstvá poriadne vytočiť z plodísk a potom zakrmiť.

Příspěvek: #1096

(06.03.2017 15:00)tom.50 napsal(a):  Jestli bude i po tomto KaJi vyrývat, každému by mělo dojít oč mu jde. Já chci pomoct. A je mi líto, že říkám věci, které mnozí nechtějí slyšet (číst).

Děkuji za obsáhlé vysvětlení proč mi mají hynout včely a doufám že se polepší a budou víc hynout, aby to bylo v souladu s vaším zdůvodněním. Zatím to není tak hrozné jak jinde.

Ovšem kolega Návara - nevím zda mu vaše obsáhlá rada pomohla.
Zřejmě dělá všechno jak se má a má tam uhynulé černé včely.

Pro něj máte nějakou konkstruktivní radu jako pro mě? Třeba co udělal špatně. Co má udělat příště lépe.

---

Aphid lethal paralysis virus (ALPV) is a common intestinal dicistrovirus of several major agricultural aphid pests, associated with aphid population declines (van Munster et al., 2002 Laubscher and von Wechmar, 1992; 1993). Big Sioux River virus (BSRV) is closely related to Rhopalosiphum padi virus (RhPV; Moon et al., 1998), another common intestinal Dicistrovirus that uses the plant vascular system to transmit horizontally between aphids (Gildow and D’Arcy, 1990). Both can be detected infrequently at very low background levels in adult honey bees throughout the year, with a sharp quantitative increase during late summer (Runckel et al., 2011) when bees often feed on honeydew (aphid excreta) during low nectar flows. It is unclear therefore whether these viruses are incidental or truly infectious in bees. Either of these may be related to Berkeley bee picorna-like virus (BBPV; Lommel et al., 1985), which has not yet been sequenced.
Z googlu:
Mšice letální paralýza virus (ALPV) je společný střevní dicistrovirus několika významných zemědělských škůdců mšic, spojené s poklesem mšice populace (van Munster et al, 2002 Laubscher a von Wechmar, 1992,., 1993). virus Big Sioux River (BSRV) úzce souvisí s Rhopalosiphum padi viru (RhPV; Moon et al., 1998), další běžné střevní Dicistrovirus, který používá zařízení cévní systém pro přenos horizontálně mezi mšicemi (Gildow a D'Arcy, 1990). Oba mohou být detekovány jen zřídka při velmi nízkých úrovní pozadí u dospělých včel v průběhu celého roku, s prudkým nárůstem kvantitativní při pozdním létě (Runckel et al., 2011), kdy včely často živí medovic (mšice výkalů) při nízkých nektar toků. Je jasné, tedy zda jsou tyto viry jsou náhodné nebo skutečně infekční u včel. Jeden z nich může být v souvislosti s Berkeley včelí picorna virem (BBPV; Lommel et al., 1985), který dosud nebyl sekvenován.

http://www.coloss.org/beebook/II/virus/1/1/3

---

Fakt je mi divné, že poslední čtyři dvouletky dojde v sudých leetch k totálnímu výpadku medovice a máme hladové roky. Měl jsem podezření na přemnožení sluníček z Asie a jejich následné uhynutí hladem po přemnožení, ale toto mi taky vrtá hlavou. Co když ty mšice decimují virusy?
Ale vůbec nereju, když je vše jasné. .-)

Příspěvek: #1097

(06.03.2017 15:00)tom.50 napsal(a):  Jestli bude i po tomto KaJi vyrývat, každému by mělo dojít oč mu jde. Já chci pomoct. A je mi líto, že říkám věci, které mnozí nechtějí slyšet (číst).

Nebojte se Tome, lidi Vaše příspěvky čtou, a s dovolením si o tom myslí své - jeden to a druhý ono. Když přestanete ve svých příspěvcích používat invektivy vůči všem, kteří mají jiný názor, přečte si je a zamyslí se nad nimi ještě víc lidí. Nejde tady přece o to, kdo má tu jedinou pravdu. Jde přece o sdílení zkušeností, o pomoc a o rozšíření "obzorů".

A mně uhynuly dva oddělky, kterým se nepodařilo doputovat k zásobám.

Příspěvek: #1098

(06.03.2017 12:04)Bronislav Gruna napsal(a):  

(06.03.2017 11:46)Zdenek71 napsal(a):  ..bohužel mi po zimě uhynulo včelstvo, pořízené loni (2016) jako oddělek.
Poradíte mi prosím, co může být příčinou úhynu, a jak mu předejít?

Klasická melecitóza (cementový med) + zima bez proletů. Takto 100 % zkrystalizované "cemetové" zásoby jsou zcela nevhodné na zimování. Oddělek to v podstatě neměl šanci přežít. Letos na tuto příčinu padala i velmi silná včelstva.

Přesně tuhle situaci jsem viděl u sebe (dva úhyny) včelky si vytvořily zimní sediště v místě, kde melecitóza převažovala, ale na lepší zásoby už neměly sílu přelézt

Příspěvek: #1099

Ani ocka,ani sita,ani tenkostene uly.Postavit 2 nastavky mezisten je pro vcely malickost,volnou stavbou se do dila nedostane parafin- tohle jsou veci uplne podruzne a nesouvisejici.Priciny treba hledat jinde,chemizace zemedelstvi a cimdal agresivnejsi pripravky proti skudcum,moridla a jine chutovky,nove patogeny-nosema ceranae v kombinaci s virozami a bohuzel zahledeni se do neuspesneho boje s VD a ignorovani vlivu potlacovani VD na moznou podporu N.C.Kyseliny? Dnes nutnost-spory nosem neznici zadny varidol,gabon,ci flumetrin.Jednostrane slechteni matek na vykon a opomijeni odolnosti,komercni chov univerzalnich matek pro vsechny typy snusek,klimatu a stanovist.Karlem nadhozena moznost viru u producentu medovice a dalsi veci,o nichz v souvislostech nevime nic.Na rade prednasek zazniva,ze doba kmenovych vcelstev je pryc,diky kumulaci nepriznivych vlivu ve vcelstvech a doba prezimovanych oddelku na novem dile klepe na dvere...Tohle vsechno je jinak nez pred 20 lety.Odolnost vcelstev klesa,roztocu stoupa a zda se,ze to co driv nesvedly tisice VD,dnes hrave zvladne spolu s ostatnimi patogeny par desitek VD...Ja vzdy zasnu,jak dokazi prezivat vcelstva po nekolik let v prirode,kdyz bez fumigaci,aerosolu,vytaceni medovice a krmeni cukrem to oficialne neni mozne.Roli oddelku na novem dile (s volnou stavbou) zastane roj,ci vice roju,materak bud exne nebo prezije (prirodni produkcni vcelstvo).Treba se blizime k navratu k prirodnimu,tim,ze prezimuji pouze oddelky na novem dile.Netyka se to jen vcel,ale pozoruju par let velky ubytek samotarek i cmelaku,coz by slo za vlivy z venci,nebo mne bude nekdo presvedcovat,ze samotarky a cmeldy taky likviduje VD?

Příspěvek: #1100

Najlepšie proti premnoženiu klieštika sú medzistienky z chorvátska, vo výrobe idú cez kyselinu štavelovú, zrejme sa aj ja na ne preorientujem. Známy čo to testuje už pár rokov tak je spád možno 20 klieštikov na včelstvo.