Příspěvek: #141

(08.11.2017 10:11)vetrak napsal(a):  Mohu se zeptat nemůže to být třeba krmením cukrem čím a kde se řepka nachází hnojí kde se cukr skladuje akce atd. (člověk má o nějaké to kilo navíc a tolik si toho nikdy neosladí)kdo zimuje na medu má také takové úhyny.

Samozřejmě, že to může hrát roli. Stačí si uvědomit, že čistý cukr, kterým se krmí obsahuje minimum různých minerálních látek a o vitamínech by si mohl nechat zdát.

I člověk přece, kvůli zvýšení imunity pije různé čaje, hází do sebe vitamínové doplňky nebo se cpe ovocem a zeleninou. Zkuste žít jen z cukerného roztoku a konzerv.

---

(08.11.2017 10:38)Albert Gross napsal(a):  Laboratorna diagnostika na vírusy stojí cca 250 € /D. Kubín/ a neviete, či úhyn v podstatnej miere nezapríčnila NC. Kedy sa kondícia včelstva zlomí na dalšie faktory /genetika, výživa, pesticídy a ???/ a spôsobí uhyn ? Aké faktory a v akom podiele ? Ktorá príčina spôsobila úhyn a aký význam má ich synergický účinok.
Je to šachovnica bez figuriek ?

Souhlas a dodám.
Představte, že může jít dokonce i o nějaký patogen, který nenapadá přímo včely, ale jen něco v úlovém prostředí a včely při jeho čištění do sebe dostanou nějaké látky, které ovlivní jejich chování.
Pro vysvětlení trocha spekulace.
Pokud jsem přimigrovala nějaká plíseň/houba, která napadá včelí plást (vosk, nebo pylové zásoby) a její rozvoj je jako u většiny hub na podzim a tento patogen nenapadá přímo včelu ale její výměšky nebo vlákna se do včel dostávají při čištení úlového prostředí, tak pokud tyto látky buď narušují působení mateřského feromonu nebo působí na včelu jako lysohlávky na člověka, tedy jako droga a nebo prostě jako repelent, pak může se stát, že i zdravá včela díky působení těchto látek se prostě nevrátí do úlu.
Prostě pokud vám doma začne něco neuvěřitelně omamně páchnout a donutí vás to zdravého opustit domov a přespat venku na mrazu, chytnete zápal plic a umřete.
Paradoxně při takové situaci nenajdete v úle/doma živáčka a pokud ano tak je vlastně zdravý a žádný patogen při rozboru nezjistíte. Interakci patogenů na plástu, v pylových zásobách a včel někdo zkoumá?
Navíc pokud nějaká ta látka ruší včelí feromony a pak zasmradíte Varidolem a tím úplně zrušíte navigační vůni individuálního včelího úlu, tak je úlet ještě více podpořen a včelař se divý.

Prosím berte to jen jako úvahu a zamyšlení nad tím, že svět resp. příroda a vazby jednotlivých součástí přírody jsou mnohem složitější a některé předsudky jako nutnost najít patogen přímo ve nebo na včele mohou být zavádějící. Vyzkoumat některé vazby je složité a mnohdy je to i dílo náhody.
Jednoduché vidění včelařského světa typu varroa-kukátko a zabij kleštíka a vše bude OK je vidění těch slabomyslnějších. Svět se vyvíjí, migrují nejen lidé, živočichové, rostliny, ale i patogeny a k tomu všemu se to vše vyvíjí a přizpůsobuje do nových podmínek a to s cílem přežít i na úkor něčeho jiného. Proto to na co jsme zvyklí se mění a kdo se nepřizpůsobí nepřežije.
A platí to nejen o jedincích, ale i o společenstvích a to i lidských - tedy komunitách, spolcích, ekonomikách.

Nekoukejte si jen pod nohy, snažte se o větší rozhled a nadhled.

Příspěvek: #142

(08.11.2017 10:11)vetrak napsal(a):  Mohu se zeptat nemůže to být třeba krmením cukrem čím a kde se řepka nachází hnojí kde se cukr skladuje akce atd. (člověk má o nějaké to kilo navíc a tolik si toho nikdy neosladí)kdo zimuje na medu má také takové úhyny.

cukrom to nie je mal som včelstvá len na mede a padali aj tie

Příspěvek: #143

(08.11.2017 10:46)JKL napsal(a):  Prosím berte to jen jako úvahu a zamyšlení nad tím, že svět resp. příroda a vazby jednotlivých součástí přírody jsou mnohem složitější... Vyzkoumat některé vazby je složité a mnohdy je to i dílo náhody.

Představme si několik hodně zjednodušených základních parametrů pro popis stavu včelstva a okolí:

Nosema C je/není
Nosema A je/není
Varroa je/není
melecitoza je/není
přítomnost viru je/není
krmeno cukrem je/není
teplý podzim je/není

jejich vzájemnou kombibací máme tedy k dispozici 2 na 7mou = 128 možností

Když budeme chtít trochu přesněji popsat problém zavedeme už nějaké jemnější hodnocení:
počet spor Nosema C velký/střední/není
počet sporNosema A velký/střední/není
spad Varroa velký/střední/není
%melecitozy v zásobách velké/střední/není
přítomnost virů velká/střední/není
%cukerných zásob velká/střední/není
vývoj počasí - podzim teplo/středně teplo/zima

a máme tady hned 3 na 7mou = 2187 možností

Ono těch faktorů je samozřejmě bambiliónkrát víc, takže na nějaké jednoduché závislosti je potřeba zapomenout. Co se týče samotné ochrany před blanokřídlou zubatou, tak to už je spíše záležitost politická než vědecká.

Příspěvek: #144

Jak daleko a jak vysoko jste od případné hladiny potoka nebo řeky- ti co máte úhyny. Podle mojí loňské "ministatistiky" je to sakra znát . Dalo by se říct, že "úhyny jdou údolíma po vodě" Možná by stálo za úvahu....včely v přírodě si vybírají dutiny ve výšce okolo 4m. V té výšce už je relativní vlhkost mnohem nižší než v tom půlmetru, kde se je snažíme držet. Taktéž větrná místa (- jako mám já - a to mohou účastníci školení potvrdit - ) mají rel.vlhkost nižší- .Takže je potřeba se zamyslet nad stanovištěm a podmínkách, který včelám připravujeme. Chápu ohlasy, že 20 let tam fungovaly....ale ono se za 20 let mnohé změnilo - nejsem si jistej, že včekám ku prospěchu - proto pokud chceme eliminovat to co jim doba dává špatného, musíme jim poskytnout optimální podmínky.

Příspěvek: #145

To Vat: Z toho, co jsi uvedl vychází jen selekce jako cesta. Aby to nebylo jako u těch divočáků, včely ti přežily...tak utratit, jsou nosiči

Příspěvek: #146

(08.11.2017 12:36)Milan Havelka napsal(a):  Jak daleko a jak vysoko jste od případné hladiny potoka nebo řeky- ti co máte úhyny. Podle mojí loňské "ministatistiky" je to sakra znát . Dalo by se říct, že "úhyny jdou údolíma po vodě" Možná by stálo za úvahu....včely v přírodě si vybírají dutiny ve výšce okolo 4m. V té výšce už je relativní vlhkost mnohem nižší než v tom půlmetru, kde se je snažíme držet. Taktéž větrná místa (- jako mám já - a to mohou účastníci školení potvrdit - ) mají rel.vlhkost nižší- .Takže je potřeba se zamyslet nad stanovištěm a podmínkách, který včelám připravujeme. Chápu ohlasy, že 20 let tam fungovaly....ale ono se za 20 let mnohé změnilo - nejsem si jistej, že včekám ku prospěchu - proto pokud chceme eliminovat to co jim doba dává špatného, musíme jim poskytnout optimální podmínky.

Milane to s tím potokem je celkem vedle, já mám včely dva metry od potoka a žádný problém, ostatní je mají na kopci a velké úhyny.

Příspěvek: #147

A nech vám to trochu zamútim pridám ešte jednu premennú. Z 28 rodín na jednom stanovišti padlo 10. Zostali prevažne rodiny kde som buď ja alebo sami včely menili matku a v období okolo júna a začiatok júla matky nekládli. Z ôsmich odložencov padol len jeden. Toto všetko sa udialo na prelome august-september v priebehu 15 dní. Odvtedy sa situácia zastabilizovala

Příspěvek: #148

Na tom kladeni matek neco je.Tam kde probehla vymena tak je to celkem dobre.A oddelky jsou celkem taky v poho.Jeste to hodne odnesly matky F1 od inseminovane.Takze na te selekci taky neco bude.Co tam mam stare prirodni linie tak ty slapou dal.

Příspěvek: #149

Viete na čo človek príde, keď prečíta týchto osem strán? Na nič, pretože ako tak pozerám, každý tam má iný stav, ale výsledok je rovnaký. Jeden si myslí, že je to starými matkami, ďalší vlhkosťou, ďalší plodovaním, ďalší neplodovaním, ďalší nozéma, ´další obľúbený klieštik, .... Ako povedal Albert, nebude výskum (ale nie ten americký, náš, v našich podmienkach, s našimi včelami, našimi patogénmi,...), budeme len tápať. Najhoršie na tom je, že sa skutočne nedajú rozoznať charakteristické znaky. Napr. neskoré liečenie, kŕmenie, výmena matiek, ... .

Příspěvek: #150

A ja to ešte trochu skomplikujem

s kolegom mám včely na jednom stanovišti cca 20 m od seba, rovnako liečime, zakrmujeme zo spoločným náradím mne nepadlo nič a jemu 1/3, pôvod včiel je rovnaký.

Příspěvek: #151

Jen doplním omyl co se týče Lesa.dnes se v lese pouziva take neuveritlne mnoztví chemie dokud jsem v lese nevcelaril neveril jsem.proste neni to jednoduche a jeste dlouho bude je to VELKÁ NEZNÁMÁ.......
Mě se to stalo v průběhu let pouze asi u 3-4 včelstvech a vždy byla přítomna po vyšetření Nc.V ule vzdy klasika zásoby atd.a matka a hrst vcel..vzdy do konce Listopadu..Ted 2 roky vubec nic..

Příspěvek: #152

A zkousel stim nekdo bojovat pomoci prebiotik?Co jsem cetl na zahranicnich servrech tak maji uspech.Neni to 100% ale ze umrtnost vcelstev docela spadla.Je pry jen problem v tom ze jak se prestane viry opet udelaji sve.Plus davaji vitaminy a mineralni latky do sirupu na krmeni.Nema nekdo zkusenost?

Příspěvek: #153

Potravinové doplňky jsou v současné době nový hit včelařského průmyslu (po tom, co byly vyčerpány látky na varroózu). Můžeme dále protahovat odolnost včel, ale podle mě je lépe řešit příčinu.

Příspěvek: #154

jedna kacířská myšlenka.... není od včelaře, ale k zamyšlení to je....

kšeft s léky je založený na léčení, trvalé vyléčení tomuto kšeftu nepřeje...

Příspěvek: #155

léky neberu ani já, snažím se je eliminovat i u včel - jde o výnosný bysnys, neléčí a má spousty vedlejších účinků

Příspěvek: #156

(08.11.2017 15:19)medík napsal(a):  A zkousel stim nekdo bojovat pomoci prebiotik?Co jsem cetl na zahranicnich servrech tak maji uspech.Neni to 100% ale ze umrtnost vcelstev docela spadla.Je pry jen problem v tom ze jak se prestane viry opet udelaji sve.Plus davaji vitaminy a mineralni latky do sirupu na krmeni.Nema nekdo zkusenost?

Já letos dával po zakrmení VitaFeed Gold, tak uvidíme jestli to bude mít nějaké výsledky, ale zároven to asi letos nebude moc směrodatné, protože kleštíka letos vůbec nemám a úhyn zatim žádný, ale na tohle bych to nesváděl, ostatním padají včelstva ještě před tim, než jsem to včelám dal.

Příspěvek: #157

(08.11.2017 12:36)Milan Havelka napsal(a):  Jak daleko a jak vysoko jste od případné hladiny potoka nebo řeky- ti co máte úhyny. Podle mojí loňské "ministatistiky" je to sakra znát . Dalo by se říct, že "úhyny jdou údolíma po vodě" Možná by stálo za úvahu....včely v přírodě si vybírají dutiny ve výšce okolo 4m. V té výšce už je relativní vlhkost mnohem nižší než v tom půlmetru, kde se je snažíme držet. Taktéž větrná místa (- jako mám já - a to mohou účastníci školení potvrdit - ) mají rel.vlhkost nižší- .Takže je potřeba se zamyslet nad stanovištěm a podmínkách, který včelám připravujeme. Chápu ohlasy, že 20 let tam fungovaly....ale ono se za 20 let mnohé změnilo - nejsem si jistej, že včekám ku prospěchu - proto pokud chceme eliminovat to co jim doba dává špatného, musíme jim poskytnout optimální podmínky.

Ja mám dve včelnice 1. do 30- 40 metrov od potoka, a druhá čo kameňom dohodím, kolega poniže ten to má 10 metrov a nič.. S vlhkosťou a vetrom sú včely v kontakte milióny rokov , keby to bolo v tom tak sú už dávno vyhynutý druh. Tu je problém niekde inde..

Příspěvek: #158

Po přečtení příspěvků v tomto vlákně se domnívám, že mnoho včelařů neumí ani rozlišit příčinu padnutí včelstva. Vynechám ty, kteří to přičítají varroóze a pominu názor, že dlouhodobá aplikace KM je k ničemu. Kdo to nezkusí nemusí vědět. Každý úhyn se může jevit jinak, ale zkušený včelař by měl různé anomálie v chování včelstva včas odhalit. A protože možností onemocnění je mnoho, je to složité (viry, houby nám známé i neznámé, zavinění vlastní vinou nebo přírodou a v neposlední řadě rádobyvčelaři). Proto nejde najít jednoduché východisko. Přínosné příspěvky sem napsal třeba Jarek255 nebo JKL
Jeho příspěvek č. 141 zapadá do mých úvah o prvotních příčinách nemocí, které se pak dokážou horizontálním přenosem přenést do okolí.

Příspěvek: #159

Je to přesně tak jak říkáš Jiří, jsem stejného názoru. Když to tady člověk čte, tak si projíždí ty jednotlivý teorie různých včelařů, který si ale vzájemně odporují. Protože každej se snaží najít to jednoduché řešení.....je to cukrem, je to špatnym léčení, je to vysokou vlhkostí atd atd.......ale tak to zřejmě nebude, kdyby jo, tak už na to dávno někdo přišel a nemuseli jsme to tu rok co rok řešit. Proto si i myslím, že celý Colosos je o ničem, protože to co u někoho prokáže u druhého to zase vyvrátí. Jediný co by tomu pomohlo jsou velice nákladné studie, rozbory a bádání nad tím vším ve vědecké rovině a né přímo samotných včelařů a toho se asi těžko dočkáme, na to nejsou prachy. Takže každýmu nezbyde než si ject podle sebe a snažit se to dělat nejlepe jak on uzná za vhodné, ale rozhodně to nehlásit někde jako dogma, protože když to funguje mě, tak to nebude fungovat tobě.

Příspěvek: #160

No ja bych se priklanel k tomu co psali v zahranici.Vycetl jsem asi toto.Ze je to zavinene pesticidy,ktere narusuji strevni mikrofloru vcel.Vcela straci imunitu a obrany schopnost tela.Tim je vic zranitelna patogeny a viry.Dokonce i kasicka kterou se prevazne krmi larvy vcel nema spravne zivyny.A mladusky maji kradsi zivot.Nekdy je vcely vidi jako nemocne a vyhani je z ulu.Pak jde videt hodne mladych vcel pochodujicich na zemi kde hynou.Trubci se stavaji neplodni a tak jsou i nekvalitni matky.Samozdrejme nakazena Varoa viry udela take sve v takovem vcelstvu.Jak vysadi prebiotika kolaps nastane znovu.Tak jsem ty clanky pochopil.A neco na tom bude.