Příspěvek: #2921

" Nadavaji podle tebe vcelari na linii matek z Libechova, Dolu, Kyvalky, Pekarova nebo ze Skrivanku?"
Frey, oni nenadávají,oni jsou zklamamí. A to je horší. Pak si seženou matky třeba z Rakous nebo někde z ostrovů, porovnají je z Dolskými a ejhle,vracejí se tam pravidelně a rádi přes to,že cena je vyšší.
A co měli Tví kolegové ze spolku za genetický materiál že mají ztráty těch 70% ??

" A co se tyce VSH, dokud se do genu kranky neprida neco z vychodu, tak vsechna tahle sarada kolem pintestu, gromingu atd. je jen slepa ulicka, ktera se ztrati v hetero.efektu pripadne budou chybet dalsi vhodne vlastnosti jako treba vynos. A kdyz se tam ten gen prida, objevi se dalsi problemy. Prirodni vyvoj neosidis."

Na VSH , grooming se šlechtí ve světě hodně, i ten pintest se provádí, ve Státech i jiných zemích, docela tomu přikládají význam, tak je třeba asi počkat až se zveřejní další výsledky a neukvapovat se.

Příspěvek: #2922

Aby sme zostali pri teme uhyny: Nori obcas nieco zaujimave o sireni vcelich viroz v Europe (vratane nasich republik) napisu. Skoro by som tvrdil, ze o situacii v CR vedia viac, nez Cesi. A vobec: Norsko? Uhyny? Vynalezcovia? Erik Osterlund?
Egypt: Tisic a jedna variacia na protiuhynovy otacavy trubkovy ul s obmenou polovice diela rocne. Su o hodne kreativnejsi nez nasa nekonecna tema o centimetroch ramkovej miery.
Holandsko: Maju obrovsky kvetinovy priemysel! Udrzat vcely nazive v tom mnozstve chemie vyzaduje realne vedomosti. Zatial co my sa tu donekonecna jalovo bavime, ci repkovy pel ma alebo nema vplyv.
Portugalsko: Afrikanizovane vcely. Vysla z toho katastrofa, ale poznate lepsiu studiu vcelej zivotaschopnosti?
Chorvatsko: Vcelarenie bez pristupu k vode a vyuzivanie letnej plodovej pauzy na ozdravenie.
Spanielsko: Zdravotny stav vciel v uzavretych priestoroch.
Irsko: Zvladanie nosemy a zvapenatenia vo vlhkych hmlistych rokoch bez slnka.

(Keby sme neboli vo vlakne o uhynoch ale o vynalezcoch vseobecne, kludne by som vyhlasil, ze vsetky menovane krajiny okrem Nigerie a Saudskej Arabie nas prekonaju. O Nigerii a Saudskej Arabii skoro nic neviem. Mozno Albansko by bolo diskutabilne.)

Příspěvek: #2923

A to ti Holanďani to musejí zvládat bez Amitrazu a jiných pro nás většinově spásných dobrot. Je otázka co si jejich včelky z jara přinesou z těch tulipánových plantáží, ty asi moc Bio nebudou....

Příspěvek: #2924

?? Uměl byste mi frei vyjmenovat jediného vynálezce třeba z ....

Už mně to tady fakt naštvalo. Místo debatách o včelách, které by mohly být začátečníkovi užitečné, musí se každý probrat tunou hádek, špíny a ukázek vlastní nevzdělanosti (v jiném oboru než je včelařství). Minimálně čtyři z jmenovaných zemí mají mnohem víc Nobelovek než Č(SS)R. Jestli se chce někomu hledat, určitě jich bude víc (sám jsem v tomhle nedovzdělaný).

Co si má člověk o těch včelařích myslet? A to nezmiňuju jen konkrétně předchozí citát, ale na spoustu dalších. Hernajs, držte se toho čemu rozumíte a o čem je fórum.

Příspěvek: #2925

Tome souhlasim s tebou, ale... Bylo by to na delsi diskuzi, proc nevidim budoucnost ruzove a ta sem nepatri.
Kide: nemas pravdu, u nas mame ztraty 10-30% a material z Kyvalky a Dolu je hojne rozsiren.

Příspěvek: #2926

https://cordis.europa.eu/article/id/2282...ling-virus
Posledné údaje Európskej komisie ukazujú, že rakúski včelári strácajú v priemere 30% svojich úľov ročne. „Neoficiálne čísla sú omnoho vyššie,“ hovorí Dr. Díaz, „počas fázy HApi sme viedli rozhovory s včelármi na Slovensku, ktoré stratili viac ako 50%.“

Příspěvek: #2927

marek. - a kterej ty vlastně jseš? Anonymní hrdina?

Příspěvek: #2928

"Kide: nemas pravdu, u nas mame ztraty 10-30% a material z Kyvalky a Dolu je hojne rozsiren."

"Podle odběru zimní měli na jaře 2020 jsme zaznamenali pouze 128 včelstev řádných členů ZO ČSV Havířov, což je ztráta 69% ze zazimovaných včelstev k 15.9.2019. Někteří včelaři hlásí až 100% ztráty. Někteří včelaři to vzdali a přestali včelařit."

S těmi počty úhynů sorry, myslel jsem že jsi z toho Havířova,viz tvůj příspěvek 2438.

Příspěvek: #2929

(11.03.2020 21:23)Kid napsal(a):  " Nadavaji podle tebe vcelari na linii matek z Libechova, Dolu, Kyvalky, Pekarova nebo ze Skrivanku?"
Frey, oni nenadávají,oni jsou zklamamí. A to je horší.
A co měli Tví kolegové ze spolku za genetický materiál že mají ztráty těch 70% ??

Svádět úhyny jen na genetický materiál je poněkud chudobné. Je tam spousta jiných vlivů, takto jednoduše to nelze!

Příspěvek: #2930

Svádět úhyny jen na genetický materiá, takto jednoduše to nelze!

Když máte celou včelnici od jedné inseminované matky? Nebo na chovných včelnicích ČSV probíhá jen volný páření. Kde máte genetickou rozmanitost. Třeba ta místní směska by to přežila, ale brojleří matky jsou nakoupeny ve velkém a jejich trubci ty místní utlučou čepicemi. A protože jsou všechny sestry, tak to padá celkem rychle. Následující rok nakoupí nové matky a začne znovu. Genetika místní směsky ztracena a včelnice má zase všechno příbuzné. Počkáme 2-3 roky a první moribundus znova porazí celou včelnici. Ať žije odchov brojleřích matek. Koupit tak jednu na oživení chovu. Ale to by nesměl nastat další případ. Následující rok vyměníte všechny staré matky za odchované od tohohle matečního blojlera a pak ........ A jste zase v ruletě ...

Příspěvek: #2931

Měl by jsi si zjistit něco o variabilitě genů u včel.Nastesti to příroda zařídila perfektně a to co popisujes je při volném páření nemožné a příbuzné geny jsou neskutečně rychle nakazeny.Podle tvé logiky(a nejen tvoji) by v případě BF nemělo dojít k úhynům protože tam je rozmanitost genů násobně větší než u Kranky.Bohuzel tomu tak není,sice je tu větší odolnost ale to může být způsobeno i výběrem.To je stejnej příklad jako tvrdit že za uhynama jsou je postřiky zemědělců.Je to jeden z hlavních faktorů co to silně ovlivňuje ale není jedinej.

Příspěvek: #2932

F1 je z 30% po matce a nektere zdroje uvadeji az 70% z okoli, tedy z te "mistni" smesky, kde nekteri trubci migruji i 40km. A to nechci uz vubec mluvit o krizencich - trubcich buckfastky, kteri pokud jsou v doletu maji prevahu nad trubci smesky kranky.

Příspěvek: #2933

A vám se zdá 30% málo. První rok nakoupí většina ZO nové oddělky. Druhý rok udělají oddělky s f1 matkou. Trubců bude taky dost. Já mám takový pocit, že v přírodě by se toto nikdy nestalo. Mít na jednom místě třeba 10-20-30 včelstev minimálně ze 30% stejné. Po pár letech bych si tipnul, že to bude více než 30%. A když si včelař nedá pozor, tak vymění i ty přeživší matky. Tím ztratí genetickou informaci těch přeživších včelstev. Ještě řekni, že se to neděje.

Příspěvek: #2934

Tak už za úhyny nemúže ani ten rádoby jedovatý pyl .Nyní už budou umírat málo čistokrevná včelstva

Příspěvek: #2935

Ja bych se tomu moc nesmal,uniformni brojler bez vyberu na odolnost je kratkozrake reseni,takove to dotacni,ktere przni mistne prizpusobene chovy vcel...Hlavne ze je ODONOST dana jako ukol z posledniho sjezdu-skutek opet utek.

Příspěvek: #2936

(12.03.2020 21:25)JosPr napsal(a):  ...uniformni brojler bez vyberu na odolnost ...

Co to vlastně je ten uniformní brojler, přiznám se, že to přesně nevím? Jedná se o matky z Liběchova, Dolu, Kývalky, Pekařova nebo ze Skřivanku, jak zde bylo napsáno. Nebo mezi ně patří i Vigor a dovozové matky?

Byl jsem schválně na přednášce ing. Čermáka ohledně matek. Osobně jsem se ptal, zda neexistuje riziko příbuzenské plemenitby, když si u něj koupím jednu inseminovanou matku a z ní udělám matky F1 pro všechna má včelstva.
Byl jsem utvrzen, že v zavčelené krajině jako je u nás k ničemu takovému nemůže dojít.
Zda jsou včelstva včelařů kolem mne lepší na odolnost proti varroa si nejsem jist, spousta včelařů matku nedokáže ani najít, natož šlechtit? Jen mi netvrďte, že když jim přežila, že jde o odolnou matku.

(12.03.2020 9:20)joseff napsal(a):  Svádět úhyny jen na genetický materiál je poněkud chudobné. Je tam spousta jiných vlivů, takto jednoduše to nelze!

V sousední vesnici měli více než 50% úhyn. Musím jim tedy říct, že za to nemůže varroa ani viry, ale podle vás nákup brojlerů! Oni však v posledních letech žádné matky ani oddělky nenakupovali. Jak to tedy je?

Příspěvek: #2937

joseff

Já se domnívám, že to, co jste si z toho vzal jste nepochopil správně. Já to beru tak, že problém, který právě trápí mnoho z nás, způsobuje několik, řekněme mnoho drobných negativních vlivů, které každý sám nic neznamená a nic se neděje ani při souběhu několika takových vlivů. Když se jich ale sejde moc, výsedek na sebe nenechá dlouho čekat. A navíc, jak jsem tu už psal několikrát, některé ty vlivy ovlivnit nemůžeme. Neovlivníme, co agrochemická mafie vystříká po polích. Neodstíníme vč od mikrovln mobilů a další "vyspělé" techniky. Neovlivníme složení ovzduší a další věci. Co ale ovlivnit můžeme hned a každý jeden z nás je genetická rozmanitost našich včelstev třeba tím, že nebudeme mít ve všech včelstvech ségry z jediné inseminky. Taky můžeme ovlivnit kvalitu vosku, můžeme rychleji měnit dílo, nemusíme používat inverty, můžeme včelstvům dopřát luxus tepla. A tak dále. Zatím je toho ještě docela dost co můžeme udělat.
Mám za to, že tohle měli na mysli kolegové těmi "brojlery".

Příspěvek: #2938

Ak sa nezachovajú, alebo podstatne zriedia VT vlastnosti v potomstve inseminovanej M, tak je celé šľachtenie len čierna mágia ? Po 50 ročnom šľachtení na medný vnos by mali mať včelstvá produkciu ako plemenné kravy. Ale majú rovnakú, ako divé včely.

Příspěvek: #2939

JosPr

A já si právě myslím, že ty místně přizpůsobené, co se przní uý roky samy se sebou, že to je právě ta potíž a že je nutné "oživovat krev". Podle mě je úplně fuk, jestli někde někdo nyfláká brojlery a nebo se to samo léta sprskává mezi sebou, výsledek je podobný. Navíc ty místní se každou další generací bastardizují a zvyšuje se jejich agresivita.

Příspěvek: #2940

(12.03.2020 21:25)JosPr napsal(a):  Ja bych se tomu moc nesmal,uniformni brojler bez vyberu na odolnost je kratkozrake reseni,takove to dotacni,ktere przni mistne prizpusobene chovy vcel...Hlavne ze je ODONOST dana jako ukol z posledniho sjezdu-skutek opet utek.

Zajímavé, mělo by jít oddělit chovatele kteří nakupují a kteří nenakupují dotované matky. Propojit to se sběrem dat o ztrátách a vyhodnotit samotný efekt dotací do matek.