Příspěvek: #1121

Víte, pane Bencůr a Deboro, je krásné konstatovat jak je KM strašná pro mikroflóru v úlu. Kritizovat látku je snadné, ale jaké máte tedy řešení na podletí - období, kdy jde o "vše"? Když se řekne A, tak by se mělo říci i B. Dávat amitraz, co zanechává rozkladové látky ve vosku a fumigací zasahuje jen foretické roztoče? Nebo snad dlouhodobé nosiče ala gabon, které už jsou ve světě odepsané, protože je na ně rezistence nebo křížová rezistence? Není vyřezání trubčích rámků, výchyt matky a narušení plodiště (i můstků) větší zásah než 2 dny 65% KM? A prosím o řešení tak pro 200 úlů, tam už se totiž dá mluvit o efektivním řešení.

Příspěvek: #1122

(28.01.2011 6:19)MilanBencúr napsal(a):  Roztoč Varroa a kyselina mravčia spolu úzko súvisia. Podľa švajčiarskeho výskumného ústavu včelárskeho, 65% kyselinu mravčiu aplikujeme v úli zhora a 85% zdola. V oboch prípadoch je dôležité množstvo kyseliny mravčej, ktorou navlhčíme papierový obrúsok alebo kuchynskú hubku. Na jeden plne včelami obsadený nadstavok miery Zander = naše áčko, použijeme 20 ml kyseliny mravčej, ktorá sa pri tomto množstve odparuje asi tri dni. Po troch dňoch treba v aplikácii kyseliny pokračovať. Čiže, na jeden nadstavok JU, jeden nadstavok B, jeden nadstavok Dadant, dva nadstavky A, tri nadstavky L159, tri nadstavky Optimal, použijeme 40 ml kyseliny mravčej, čo je jeden krčmový pohárik nula štvorka. Je istejšie začať len s 20 ml, polovicou pohárika, pretože množstvo včiel v nadstavkoch nie je rovnaké. Denná vonkajšia teplota nesmie prekročiť 26 stupňov Celzia.
Z toho, čo som uviedol v tejto téme, vyplýva, že na jeden štvorcový decimeter plástovej plochy treba použiť 0,25 ml kyseliny mravčej. Jeden plást Warré má plochu 6 dm2, takže na jeden nadstavok Warré použijem 12 ml kyseliny mravčej.
Odparovač Nassenheider bol úspešne testovaný aj pri vonkajšej teplote 37 stupňov Celzia, ale všetky štúdie doporučujú aplikovať KM pri teplote pod 26 stupňov.
Vždy som mal celozasieťované dná. Melivo aj roztoče sledujem roky na podložke pod sieťou. Nikdy sa mi však nestalo, aby som mal prirodzený spád klieštika vo včelstve 10 jedincov a viac za deň. Možno tri, štyri kusy za mesiac. Z vlastnej skúsenosti viem toľko, že keď som posledné tri sezóny ošetroval včelstvá kyselinou mravčou, tak počty klieštikov vo včelstvách medziročne stúpali. V roku 2010 som sa rozhodol opäť pre fumigáciu avartínom. V nasledujúcich sezónach sa budem zas orientovať na kyselinu mravčiu.
Ak tu máme klieštika, tak tu už bude naveky. Musíme včeláriť aj s ním. Musíme celoročne, pravidelne, možno aj denne kontrolovať prirodzený spád klieštika na podložke pod zasieťovaným dnom. Varroa monitoring z Pracovnej spoločnosti nadstavkových včelárov nie je výmysel z roztopaše niektorého funkcionára. Netreba podceňovať sekundárne infekcie, ktoré sú pripisované roztočom Varroa. Genetická adaptácia je najlepším nástrojom na riešenie tohoto problému, ale to jednoducho trvá príliš dlho. Zákazník je náš pán a ten očakáva od včelára čistý a zdravý med. Doba si vyžaduje zmeniť manažment ošetrenia včelstiev a uprednostniť kyselinu mravčiu pred niečím, čo sa správa ako pesticíd. Už sú známe viaceré metódy ošetrenia kyselinou mravčou. Aj jednorázové, od večera do rána. Cieľom každého včelára sú predsa zdravé včelstvá v zdravej prírode.
Pri vyššom tlaku roztočov Varroa treba pomôcť včelstvu odolávať v období vrcholiacej sezóny - jún, júl, august. V našej dedine nás je desiatka včelárov s počtom rodín od dvoch do tridsať. Už 25 rokov spoločne postupujeme pri liečbe včelstiev. Pred rokmi som robil v dedine dôverníka, ako kočujúci včelár som vtedy navrhol riešenie, všetci s návrhom súhlasili a od vtedy sa každý rok dohodneme, v ktorom júlovom či augustovom týždni urobíme letné preliečenie. Jeden to urobí v pondelok, druhý a tretí v stredu a ostatní povedzme cez víkend, jednoducho, komu to ako časovo vyhovuje, dôležité je, že to urobíme všetci v priebehu 5 - 6 dní. Zo solidarity si navzájom podľa časových možností kontrolujeme spád pri prvom jesennom liečení. Prvé jesenné liečenie robíme tak, že keď niekto z nás námatkovo zistí, že vo včelstvách je plodovacia prestávka, oznámi to ostatným a hneď v priebehu troch, štyroch dní všetci včelstvá preliečime. Takýto stav bez plodu sa vo včelstvách pravidelne každý rok opakuje v druhej polovici septembra. To záleží od počasia. V učňovských rokoch, pred 25 rokmi, sme mávali spád aj 2000 klieštikov. Pri rešpektovaní jednotného postupu mávame už dlhé roky pri prvom jesennom liečení spád od 30 do 150 roztočov. Všetci sme dymiči. Ja som za posledné tri sezóny použil KM a vlani som mal spád 1000 jedincov pri jesennom ošetrení, ale ostatní kolegovia boli v rokmi udržateľných číslach. Táto skúsenosť ma doviedla k rozhodnutiu vrátiť sa k fumigácii avartínom. Druhé jesenné liečenie v októbri robí každý v čase, ktorý mu vyhovuje, pre ostatných spoločný termín nie je dôležitý, včelstvá už ďaleko od úľa nelietajú, robia len očisťovacie prelety.
Roztoče nie sú vírusy ani baktérie. Tento upír sa dokáže rozmnožovať len na včelom plode pod viečkom a žije na tele včely, ktorá to toleruje len do určitého počtu. Kyselina mravčia je zatiaľ ten najúžasnejší pomocník aj pri kombinovanom regulovaní udržateľných počtov Varroa vo včelstve. Považujem za samozrejmé, že nevýhody niektorých "zložitejších" postupov viac znepokojujú tých, ktorí očakávajú dôchodky od svojich včiel. Kto si však prečítal všetky moje reakcie na tomto fóre pochopí, že tu vediem diskusiu o informáciách týkajúcich sa chovu včiel a produkcie medu pomocou biologickej metodiky. Snažím sa pochopiť, ako včely fungujú biologicky a potom formulovať metódy riadenia, ktoré vyhovujú čo najviac biológii včelstva. Je to Yin Yang včelára.

V klidu....tady je pro připomenutí jeden z příspěvků pana Bencúra.....o tom, jak je KM škodlivá.....ale stále je možnost, že pan Bencúr už je někde jinde.

Příspěvek: #1123

(03.10.2014 16:50)kamko napsal(a):  Preto aj ta otázka v príspevku 1110. Ako na to, aby s minimalizovala chémia, aby čo najšetrnejšími spôsobmi sme dokázali vyzrieť na toho zákerného varroa destructora (klieštika ničiteľa).
Prosím, berte tento príspevok len ako zamyslenie nad otázkou VD.

...

(03.10.2014 1:07)Milan Havelka napsal(a):  Kdyby sis letos bejvala napsala o roztoče měla bys popela na celou Evropu ,....

diky, už mám dokonalejší verzi, "nemoce" jednoduše rozpouštím světlem.

Příspěvek: #1124

No jo, koukal jsem na to video na YouTube.....fakt hustý. Takže už ani nemonitoruješ VD....protože se jednoduše rozpustěj nad podložkou....?

Příspěvek: #1125

všechno je závislé na variacích. Naše včelstva jsou obětí genetické mutace, kdy byla předána chybná informace. Domnívám se, že se mýlíme, pokud argumentujem, že naše včelstva jsou tak prokřížená, že již není možné najít variaci, která se přizpůsobí na životní prostředí. Světlo je komunikativní, motivuje genetické variability a usnadní cestu. Kdyby to nebylo hustý, nebyl by rozhodující okamžik ustavičně přítomný.

Příspěvek: #1126

(03.10.2014 22:35)Ivík napsal(a):  Víte, pane Bencůr a Deboro, je krásné konstatovat jak je KM strašná pro mikroflóru v úlu. Kritizovat látku je snadné, ale jaké máte tedy řešení na podletí - A prosím o řešení tak pro 200 úlů, tam už se totiž dá mluvit o efektivním řešení.

(03.10.2014 14:01)MilanBencúr napsal(a):  Profesionál bez chemoterapie neuspeje, skrachuje.

(03.10.2014 22:51)Milan Havelka napsal(a):  V klidu....tady je pro připomenutí jeden z příspěvků pana Bencúra.....o tom, jak je KM škodlivá.....ale stále je možnost, že pan Bencúr už je někde jinde.

Je niečo nejasného v tom mojom príspevku z pred pár rokov? Alebo sa ideme počas nastávajúcich predlžujúcich sa večerov, rovnako ako na všetkých internetových diskusiách, zabávať humorom a podpichovaním? Pokial bude dodržané pravidlo o nekalých reakciách, mne to nevadí, ale ostatní diskutujúci nemusia oceniť takýto štýl diskusie. Pokial je to možné, reagujme tak, aby sme rešpektovali názor spolubesedníka a ak s niektorým názorom nesúhlasím alebo mám voči niektorej reakcii výhrady, nebudem predsa používať taktiku osobného ataku, ale argumentami podložím svoju reakciu.
V tom mojom dávnom príspevku spomínam odporúčanie švajčiarskeho včelárskeho výskumného ústavu pre ošetrovanie včelstiev kyselinou mravčou a skúsenosť z letného a jesenného odľahčovania včelstiev medzi včelármi v našej dedine. Tak čo je na tej mojej starej reakcii rozporuplné? Môžem ešte tú reakciu doplniť, že za posledných dvanásť rokov som moje včelstvá liečil (čiže skutočne liečil) trikrát, a to v roku 2006 kyselinou mravčov, v roku 2010 amitrazom a v roku 2012 kyselinou šťaveľovou. Môžem však skonštatovať, že od roku 2003, kedy som s prírodným včelárením začal, moje včelstvá prežili dodnes. Po medobraní, takmer každoročne, ošetrím jedno alebo dve včelstvá niektorou chemickou metódou, aby som si overil stav roztočov Varroa vo včelstvách a rozhodol sa pre ďalší postup. Liečbe včelstiev sa vyhýbam každý rok, ale použil som chemoterapiu v prípadoch skutočnej potreby. Tak postupujú zo zákona aj bio včelári. Orientácia na prírodu bola pri mojom včelárení vždy. Určite som niekde inde ako konvenční včelári. Nakoniec, však včelárenie, to nie je žiadna veľká veda, ale remeslo, a cesta "dobrého terapeuta" je dlhou cestou s malými krokmi.

---

(03.10.2014 22:35)Ivík napsal(a):  ... Když se řekne A, tak by se mělo říci i B. Dávat amitraz, co zanechává rozkladové látky ve vosku a fumigací zasahuje jen foretické roztoče?...

Existuje štúdia, ktorá vie také tvrdenie o rozložených látkach amitrazu vo vosku argumentami podložiť?
Kompetentná informácia Výskumného ústavu včelárskeho v Dole mi moc pomohla, pretože sa v tej správe na viacerých miestach uvádza, že amitraz a kyselina mravčia nepredstavujú pri dodržaní metodiky aplikácie žiadne hygienické riziko pre včelie produkty. Na strane 8 správa uvádza, že pri používaní amitrazu je až tisícnásobná rezerva k dobru a ani teoreticky nemôže prekročiť limit v mede. Polčas rozkladu je rádovo v desiatkach dní. Správa na strane 13 uvádza, že ani po 20 ročnom používaní amitrazu ani tie najväčšie nájdené kvantá vo vosku nepresiahli ani z ďaleka hygienický limit a jeho prechod z vosku do medu neprebieha v merateľných množstvách - je tak zanedbateľný, že sa nedá odmerať. Ostatné tvrdenia sú zatiaľ len prázdne reči obchodného charakteru. Keď uzrú svetlo sveta iné dôkazové fakty, zmením svoj názor na amitraz.
Amitraz zabije v úli len článkonožcov, kyselina mravčia všetko.


  3717_4_Zpravaresidua_1_.pdf (Velikost: 434,6 KB / Stažení: 18)

Příspěvek: #1127

Hezkou přednášku o amitrazu názvem Niektoré aspekty ošetrovania včelstiev liečivami s účinnou látkou amitraz měl Ján Haščík na letošním Sertkání uživatelů varroa monitoringu v Brně. Měl tam zajímavé zjištění, že amitraz krom toho, že nepůsobí na zavíčkovaný plod, tak nezasáhne ani roztoče ukryté mezi tergity včel. Zajímavě popsal i působení - roztoče nezasahuje přímo dým z fumigace, ale až vysrážená účinná látka kontaktním přenosem. Rozpadové látky tam byly přesně vyjmenovány. Amitraz je rozpustný jen v tucích, ale jeho toxické rozpadové látky jsou rozpustné ve vodě, čímž se mohou dostávat do medu. Předpokládám, že tato tvrzení měl nějak podložena studiemi. Škoda, že nejsou tato data přístupná.

Příspěvek: #1128

Milane, já myslím, že zatím nic neprokázalo, že by včely, které" mají užitečné mikroby v úle v rovnováze"..."tudíž jsou zdravější a nekolabují", by se s VD dokázaly líp vypořádat. Nadruhou stranu, může na tom něco být....To ale může být něco na Debořinejch pokusech se světelným vlněním.....
.....pokud děláš "výzkum" nemotal bych hlavu klukům, co opravdu monitorují VD a léčí KM, organickými kyselinami nebo i chemií.Dělám to taky tak a úhyny se mi úspěšně vyhýbají.....a pokud budu s něčím experimentovat, tak to určitě nebude s tím nechat včelstva 20let se třema ošetřeníma proti VD. To bych tě chtěl mít za souseda.....Mě stačej takoví kteří neléčí jeden rok....a je s tím starostí habaděj.
To ošetření jednoho nebo dvou včelstev chemií?.....Může být ale vzorec z toho nezískáš. Když vezmu stanoviště s 25ti letošními oddělky....Rozdíly jsou tak velké, že pokud vezmu v úvahu spady po KM u nejméně a nejvíce zamořeného...(318 a 6.500 ks) a všechno bez příznaků virózy.....tak je jasný, že se stavu prostě nemůžeš dobrat náhodným ošetřením ve dvou včelstvech....pokud teda nemáš zrovna ty dvě.
Všichni víme, že všechny dostupné prostředky proti VD nedělají dobře ani včelám....a pokud zrovna nemám čas sundavat Vd pinzetou z jednotlivých včel..., je potřeba najít v léčení určitý kompromis. Myslíš si snad, že bych tu KM cpal do včel zbytečně? Něco ti povím. Letos 15.5. jsem rušil včelstvo kvůli 20% napadení dělničího plodu.....Na trubčím plodu to bylo všecko v normě. Včelstvo bylo léčeno loni na podzim standartně jako ostatní s průměrným, ne-li nižším léčebným spadem.....Protože mi včel bylo líto. Použil jsem přefumigované včely a plod po vylíhnutí a fumigaci na tvorbu oddělků. Toto včelstvo mělo souhrný spad v květnu přes 7.000 VD....Mě z toho plyne jedna věc. Pokud budu na samotě, kde s klidem můžu chovat silná včelstva, která nebudou mít možnost vylupovat "experimentální a alternativní", neléčená včelstva na jednom nástavku, tak si můžu dovolit udělat jednu fumigaci v bezplodém odbobí, spočítat si 100-200 VD a fertig. Pokud ale mám v okolí i někoho jiného....kde si stavem VD nejsem vůbec jistej a ti včelaři taky ne!....kde mají zimní měl "v nule" a v červenci nebo srpnu úly bez včel...kde mám v srpnu při podání 3kg cukru 3:2... na váze výsledek +7 kg.....a následně pak spady u mých včelstvev průměru 2.200 VD na včelstvo.....Pak ti teda povím, že nějaká rovnováha "užitečných mikrobů" je mi uplně ..."volná".

Příspěvek: #1129

milan,
zaujala ma tvoja veta, citujem...
" Letos 15.5. jsem rušil včelstvo kvůli 20% napadení dělničího plodu.....Na trubčím plodu to bylo všecko v normě."

považuješ danú situáciu za náhodnú, alebo má sledovanie trubčieho plodu (rámika) nízku vypovedaciu schopnosť?

Příspěvek: #1130

Ja predsa neodsudzujem kyselinu mravčiu. Len konštatujem skutočnosti ako sa táto chémia v úli správa.
Čím môžeš argumentovať tvrdenie, že Tvoje včely rabujú "experimentálne a alternatívne" včelie rodiny? To udržiavanie včelstiev pri živote s pomocou chémie je normálny postup a nie je to experimentovanie? Včelstvo je určite veľmi zdatný organizmus, keď vydrží včelárove experimenty s jeho chemickými prípravkami, ktoré "cpe" do úľov. A rabovanie, to je predsa prirodzená vlastnosť včiel. Vyrabované môže byť iba choré včelstvo. Moje včelstvá, žijúce na prírodných bunkách včelieho diela, neboli za posledných dvanásť rokov ani raz vyrabované. Podľa správania sa mojich včiel na letáči usudzujem, že sú to práve ony, ktoré chodia rabovať do cudzích úľov, keď ich letová aktivita je vysoká aj pri nízkych vonkajších teplotách a aj v neskorých podvečerných hodinách, za súmraku. To svedčí o vitalite a dobrom zdraví mojich alternatívne ošetrovaných včelstiev.
Mám skúsenosť, "že včely, které" mají užitečné mikroby v úle v rovnováze"..."tudíž jsou zdravější a nekolabují", se s VD dokázaly líp vypořádat." Môj kamarát tiež začal včeláriť na prírodnom diele. Pre začiatok som mu dal sedem rojov, ktoré pochádzajú z materských včelstiev žijúcich niekoľko rokov na prírodnom diele. Včelstvá z týchto rojov po troch rokoch stále prežívajú, ale ôsme včelstvo, ktoré pochádza od včelára s chemoterapiou a z medzistienok, už túto jeseň po troch rokoch skolabovalo. Viem, že to nič nedokazuje, ale je tu nádej, že prírodné včelárenie, ktoré bolo pre našich dedov samozrejmosťou, môže byť pre nás úspechom pri modernom včelárení s klieštikom.

Příspěvek: #1131

Milan, moje včely zas na "umelých" bunkách za 13 rokov taktiež ani raz, takže to nemôže byť potvrdenie prednosti malých alebo či väčších buniek. Mne dokonca od roku 1989 neuhynulo ani jedno včelstvo z titulu vystrájania klieštika. V každom prípade je dôležitá starosť zo strany včelára o včelstvá. A keď som pritom, pred niekoľkými rokmi som otázke veľkosti buniek venoval na prírodnom diele a na medzistenách viac pozornosti zo Sv. Petra a veľkosť buniek bola identická a veľkosť buniek bola rovnaká. Napriek tomu sa klieštiku darí, ale mám ho vždy pod kontrolou, čo je najdôležitejšie.

Příspěvek: #1132

V r. 1989 včelárom pošli včelstvá na MVP, nie na klieštika. Ja som raz odskúšal KM, už nikdy viac. Mne žiadne včelstvo ešte nepadlo na klieštika. Použivam medzistienky zo SP, no mal som j medzistienky z Kazachstán, tiež boli velmi dobré.

Příspěvek: #1133

(04.10.2014 13:59)goro napsal(a):  milan,
zaujala ma tvoja veta, citujem...
" Letos 15.5. jsem rušil včelstvo kvůli 20% napadení dělničího plodu.....Na trubčím plodu to bylo všecko v normě."

považuješ danú situáciu za náhodnú, alebo má sledovanie trubčieho plodu (rámika) nízku vypovedaciu schopnosť?

Goro, jsem si jistej, že tohle včelstvo lítalo už během předjaří na "návštěvu" k divoce žijícímu včelstvu....Někdy během poloviny března to ustalo. Přitom monitorování přirozrného spadu bylo uplně v nule. Mám varoadna, celoročně podložku a letos, protože jsem měl obavy - 3. rok po úhynech -jsem monitoroval opravdu poctivě. . nástavek dostaly okolo 2.4. a při a 4. nástavek 14.4.....přirozený spad nula. Pak týden po 1. vytáčení jsem dělal oddělky asi u 5ti včelstev a vyřezával trubčí rámky a nevšiml jsem si, že na jednom je i dělničina.....přišel jsem na to až při "pitvání".....zatím co na trubčině bylo napadení tak 0,5%....na té dělničině bylo - v tomhle rámku asi 16%, což mě vyhnalo druhý den do stejného včelstva a z plodiště jsem vyndal plást s dělničinou, kde po odvíčkování 1 dm2 jsem našel přibližně 180 roztočů. Stejná akce pokračovala i u ostatních ale nikde už jsem zamoření dělničího plodu neobjevil. Ještě chci upozornit, že to zamoření dělničiny v úle bylo plošné.....bylo jedno jedno, jestli je to na plástu z kraje nebo ze středu a nebyl rozdíl ani mezi spodním a vrchním nástavkem plodiště. Nejhorší na tom bylo, že neupozornil ani přirozený spad. Mravenci tou dobou ještě neběhali. ...prostě nebyl spad. Pokud si to včely "nedonesly", tak nevím odkud se to vzalo....ale bylo to tam.....a protože léčení 3x Varidolem může těžko nechat tak ohromnou populaci přes zimu a abych udělal u jednoho včelstva takovou botu s léčením....to těžko, když jsem ke všemu v prosinci ještě vyřezával z některých včelstev plod před třetí fumigací. Přisuzuju to právě těm "návštěvám".....15.5. jsem tohle včelstvo zrušil.
Jestli má monitoring na trubčím plodu nízkou nebo jakou vypovídací schopnost? ...to nevím. Každopádně na trubčím jich bylo hodně málo, ale bylo to porvně, co jsem se s něčím takovým setkal......
P.S.:Upozorňuju...Deboro...nebylo to proto, že bych nezkusil světelné vlnění.....

Příspěvek: #1134

doporučuješ vyřezat plod před poslední fumigací?
Pokud to udělám tak jsem přece zlikvidoval všechny roztoče,tak kde se na jaře znova vezmou.

Příspěvek: #1135

A čo tak počkať, kým sa všetok vyliahne? A až potom fumigovať...

Příspěvek: #1136

Milan tady pise, ze v roce 2013 fumigoval tzv na nulu. Kdyz byl pred posledni fumigaci nalezen plod takho vyrezal a potom udelal posledni fumigaci. A tvrdi, ze si roztoce prinesly od volne zijiciho kolabujiciho vcelstva. Spis mne prekvapila ta informace o tom ze ten varroa preferoval delnici plod pred trubcim a ted jestli to byla vlastnost toho VD nebo jestli mel delnici plod toho vcelstva neco co ho lakalo .

Příspěvek: #1137

Nebo je to prostě selekcí - roztoči, kteří dávali přednost trubčímu plodu tam prostě nejsou? Vymřeli.

Příspěvek: #1138

(05.10.2014 5:47)Milan Šimonovský napsal(a):  doporučuješ vyřezat plod před poslední fumigací?
Pokud to udělám tak jsem přece zlikvidoval všechny roztoče,tak kde se na jaře znova vezmou.

To nedoporučuju já ....to je veterinární nařízeni. Varidol nepůsobí na VD na zavíčkovaném plodu. Jsem si jistej, že spousta lidí to nedělá. Ani já to nedělal každý rok. Bohužel průběh loňské zimy mi nedal jinou možnost. Některá včelstva....zvlášť Singerky si vesele plodovaly na 2-6 dm2 vesele celou zimu.....

Příspěvek: #1139

(05.10.2014 7:10)jirka.marx napsal(a):  Milan tady pise, ze v roce 2013 fumigoval tzv na nulu. Kdyz byl pred posledni fumigaci nalezen plod takho vyrezal a potom udelal posledni fumigaci. A tvrdi, ze si roztoce prinesly od volne zijiciho kolabujiciho vcelstva. Spis mne prekvapila ta informace o tom ze ten varroa preferoval delnici plod pred trubcim a ted jestli to byla vlastnost toho VD nebo jestli mel delnici plod toho vcelstva neco co ho lakalo .

Možná má roztoč také něco jako biologické hodiny a v době kdy došlo k akutnímu tikání, ješte nebyla trubčina k optimálnímu použití. Možná, jen úvaha.

Příspěvek: #1140

No ono letos, když se koukneš do nějakého vlákna o chovu matek, bylo v dubnu už trubčiny spousta.....a stejně bych nepředpokládal, že po uplynutí doby, kdy se roztoči množili vyhradně na dělničině( tj. v předjaří), by z nějakého důvodu přestali preferovat trubčinu, když už byla k dispozici v množství minimálně dvou rámků....