Příspěvek: #1161

(08.10.2014 8:44)Anton Turčáni napsal(a):  Docttor, myslíš, že hocijaká bunka sa dá kedykoľvek včelami rozšíriť alebo zúžiť, je to nemožné, pretože zostava buniek to nedovolí (šírku buniek majú danú ich tzákladňou), nemá ich kde rozšíriť, ak by to mali urobiť, museli by ich bunky do základu zhrýzť. Ale ani potom to nie je pravdepodobné. To že medníkové bunky sú širšie ako pre plod, to som nikdy nespozoroval, sú síce dlhšie, ale to je všetko.

Je to tak ako píše doktor. On totiž hovorí o stavbe buniek na prírodnom diele a nie o stavbe buniek na predlohe.

       

Příspěvek: #1162

Milan, aj keď tá bunka bude vystavaná na voľnej stavbe, aj tak jej rozšírenie nie je možné, ona totiž to svoje dno už má stanovené. Ja vychádzam z voľnej stavby diela vystavanej rojom bez obmedzenia, bunka sa môže len zmenšovať a to košieľkou, ktorá ostane po každej vyliahnutej včele. Kvôli tomu som si urobil aj úľ "Koryto" s trámikmi, kde som stavbu niekoľko rokov posudzoval a vyhodnocoval.

Příspěvek: #1163

Já nevím jestli je možné rozšíření, prodloužení určitě a zmenšení taky. Klidně tak na trubčině vychovaní dělničí plod. Jen zúží vchod a matka zaklade oplozené vajíčko. Už jsem sem posílal fotku takového plástu

Příspěvek: #1164

(07.10.2014 21:32)docttor napsal(a):  To je rekace hodná včelaře pane Havelko. Ale nic jiného jsem nečekal. Pokud používáte mezistěny a dáváte stavební rámky jen na okraj, tak je to jasné. Sleduji Vaše příspěvky a Vaše včelaření má jasný plán, tam a tam mezistěna, tam a tam rámek, hodně rozebíráte včely během sezóny. Já to neodsuzuji, je to Vaše volba, ale pak se nedivte,...a psát, že jsem neviděl...včelařím určitě krátkou dobu ve srovnání s Váma, ale pokud jste nezkoušel volnou stavbu, tak Vy jste toho ještě hodně neviděl. Přeji ať nse Vám daří.

Podívej, za ty roky jsem viděl spoustu nadšenců kteří přešli z mezistěn na volnou stavbu....a znovu na mezistěny. Spoustu lidí, co od Budečáků k Langům a zpět....nic není tak jednoznačný, jak to na první pohled vypadá a volná stavba určitě není TEN "grál", který vše vyřeší......je to jen jedna z možností. Ty v tom možná jasno máš....to já měl po dvou letech taky....

Příspěvek: #1165

Volná stavba má zmysel iba vtedy, ak sa nemanipuluje s rámikmi v zmysle ich vymieňania a prehadzovania. Akákoľvek zmena v usporiadaní rámikov alebo prehodenie nadstavkov uberá zmysel voľnej stavby. Včelárim na voľnej stavbe i s MS a sám vidím, že voľná stavba je výhodou iba vtedy, ak sa priestor obsadaný včelami nemení. Ak aj vyberiem rámik alebo trámik, musí ísť na to isté miesto a tou istou orientáciou. Tak isto nadstavovanie nadstavkov nerobí pri usporiadaní hniezda dobrotu. Je to stresujúci zásah, ktorý rozhodí pomery v úli. Voľná stavba a jej výhody sa naplno prejavia pri podkladaní nadstavkov a pri úľoch s pevnou veľkosťou. Ak včelár rotuje nadstavky hore-dole, zmysel voľnej stavby sa stráca. Jediným vhodným spôsobom je rozširovanie smerom dole... Inak je voľná stavba iba šetrením financií na medzistienkach.

Příspěvek: #1166

Co se týče volné stavby, tak ji používám 4. rok. Pokud to někdo zkouší třeba 2 roky, je to málo. Je potřeba, aby si včely vše převedli na volnou stavbu a nemanipulovat pak s rámky.
Ad Jaro: není nutné rozšiřovat jen dospodu, včely si i v přírodě staví dílo nahoru, nebo do stran, třeba když se jim zbortí. V tomto nepozoruji problém.

Příspěvek: #1167

To zbortenie je krízová situácia. Takže nadstavovaním imitujeme krízovú situáciu, nie normálny vývoj. Aká bežná je taká situácia v prírode? A aká častá je pri chove včiel ľuďmi (imitácia zbortenia nadstavovaním)? Naozaj sa v prírode bortí dielo tak často u každého včelstva, ako my nadstavujeme nadstavky?

Příspěvek: #1168

(07.10.2014 21:32)docttor napsal(a):  Vždy na jaře vyberu spodní 2 NN. Rozšiřuji pak stavebními nástavky vždy nahoru.

Zjednodušeně. Máš 6NN. Vezmeš dva odspoda a přidáš dva navrch. Příští rok to samé. Třetí rok se ty dva přidané dostanou dospod a další rok jdou ven?

Příspěvek: #1169

(08.10.2014 12:25)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  To zbortenie je krízová situácia. Takže nadstavovaním imitujeme krízovú situáciu, nie normálny vývoj. Aká bežná je taká situácia v prírode? A aká častá je pri chove včiel ľuďmi (imitácia zbortenia nadstavovaním)? Naozaj sa v prírode bortí dielo tak často u každého včelstva, ako my nadstavujeme nadstavky?

Obměna díla v přírodě je velká neznámá
My je nutíme do stavby z důvodů obměny díla, že je to tak správné. Asi ano, ale v jaké míře??

Příspěvek: #1170

Ak včely žijú vo voľnej prírode, potom je obnova diela na nich. Ale keď včely držíme v úľoch, manipulujeme s nimi, berieme im med, potom za obnovu diela nie sme zodpovední? Myslím si, že sme zodpovední, ak uznávame, že naše zasahovanie do včiel je príčinou mnohých ich ochorení. A klieštikovitosť tiež súvisí s vekom včelieho diela. Klieštik priam obľubuje reprodukciu v starých bunkách, a s tým zas súvisí vírusové ochorenie včiel...
V Anglicku sa osoba, ktorá pracuje so včelami, čiže včelár, nazýva Bee Keeper, opatrovateľ včiel. Vo Švédsku je to Biodlare, čiže chovateľ včiel. Akú zodpovednosť má za svoje včely ich opatrovateľ a akú chovateľ? V našej vlastnej miestnej včelárskej odbornej kultúre častejšie počujeme o chovateľoch včiel a nie o včelároch. Ako chovatelia včiel nie sme zodpovední, aby naše včely zostali zdravé a nažive?

Příspěvek: #1171

(08.10.2014 14:14)jirka.marx napsal(a):  Obměna díla v přírodě je velká neznámá
My je nutíme do stavby z důvodů obměny díla, že je to tak správné. Asi ano, ale v jaké míře??

Naprostý souhlas.
Kdysi zbblý knihami jsem to považoval za něco téměř povinného. A jako na SLovensku to tady stále někod prosazuje do zákona.

Letos na 12r plodišti 45*30 kde je hodně volné stavby a manipulací jsem staré plásty většinou na MS ale vždy vydrátkované dal na stranu vzdálenou od očka = česna.

Oproti mým předpokladům si včely vytvářejí sediště na tmavém = propolisovém díle a nejsou vpředu u očka kde by normálně byly.

Takže tmavé dílo jim z nějakého důvodu na zimu je přitažlivější jak "zákonitost česna".
Moje teorie je jasná - PROPOLIS!!!
To je to co jim zajistí, že jim případná rizika "mikroby atd" vadí minimálně.
A i panenské dílo žluté je po čase bez zakladení hnědé od propolisu. A pak jim ani tak v tuto dobu nevadí.



A zase nedodržujeme pravidla fora. Buď nevyhovují pravdila nebo my.

Příspěvek: #1172

Pravidla vyhovují, ale to UI (user interface = uživatelské rozhraní) již méně. Schází to tlačítko pro přenos diskuze do jiného tématu - v tom tvém případě do "Obnova díla" a v mém do "Náměty pro zlepšení fóra"

Příspěvek: #1173

V době kdy vše může znamenat cokoli, ve světě lidí i brouků,....
To byl celkem zajímavý a inspirující citát v nějaké knize mého mládí - o informatice, kyberentice, včelaření, .... už nevím. Ale podle toho jak si jej pamatuji a vykládám měl zvýraznit že uchováme informace a nevíme k čemu jejich zpracovní povede - tedy pod jakým "tématem" je uložit

Takže není mi jasné jak diskutovat o vztazích - dílo x VD a další.

Jedině se naučit myslet "in BOX" místo "out of box"..


Tak jen tak ze zvědavosti - pravděpodobný autor občas citované sentence:
http://cs.wikipedia.org/wiki/James_Thurber

Příspěvek: #1174

(08.10.2014 14:14)jirka.marx napsal(a):  Obměna díla v přírodě je velká neznámá
My je nutíme do stavby z důvodů obměny díla, že je to tak správné. Asi ano, ale v jaké míře??

O tom nám povídal v NASA dr. Hrabák - jak při průzkumu divokého včelstva našli dílo černé jako bota. Žádní škůdci (jak některé teorie předpokládají), toto černé dílo nelikvidovali...

Příspěvek: #1175

Hm, a ?

Určitě je spousta přirozeného dáíla které nikdo neničí a pak taky to, kde to co včely v zimě neubrání a každé jaro staví nové.

K tomu prvnímu - určitě existuje a existoval velmi často, jinak by si včely nevyvinuly schopnost dílo vykousávat.

Takže tím otazníkem jsem myslel co vlastně přednášející z toho vyvozoval?

Příspěvek: #1176

Částečně tím zpochybňoval předpoklady teorie dr. Linharta o přirozené obnově díla. Ale nerad bych dr. Hrabáka desinterpretoval.
A já jsem svým příspěvkem reagoval na citovaný příspěvek o obnově díla v přírodě, kterýžto jsem chtěl podpořit.

Příspěvek: #1177

(09.10.2014 6:38)KaJi napsal(a):  

(08.10.2014 14:14)jirka.marx napsal(a):  My je nutíme do stavby z důvodů obměny díla, že je to tak správné. Asi ano, ale v jaké míře??

Naprostý souhlas.
Kdysi zbblý knihami jsem to považoval za něco téměř povinného.

Tady o tom taky něco píšou.

Příspěvek: #1178

Ak myslíme mimo škatule, tak to súvisí aj s množstvom tepla, ktoré sa dostáva plodu. A čím menej tepla, tým dlhší vývoj plodu. Čím staršie dielo, tým viac košielok, tým menšia vodivosť tepla medzi bunkami, tým sa dostáva plodu menej tepla a plod sa dlhšie vyvíja, čo zas vyhovuje roztočom Varroa pri ich reprodukcii.

Příspěvek: #1179

Vzhledem k tomu, že jde o udržení stabilní teploty tak uvnitř nemá izolace, nebo rychlost prostupu tepla skoro význam, a na obvodu je pomalý prostup = izolace velmi výhodný.

K té přednášce - v souvislosi s Rašovskou metodou je to velmi vhodný příklad.

Příspěvek: #1180

Takže dodávanie množstva inkubačnej teploty počas ich vývoja je bezvýznamné? Výskum však potvrdil, že teplo zvyšuje inteligenciu včiel a prázdne okienka v pláste ostávajú v záujme zvyšovania inteligencie včiel. Rozhorúčené včely sú v susedstve komôrok s larvami a kuklami a všetko je priestorovo usporiadané tak, aby sa komôrke s potomstvom dostávalo rovnomerne zvýšenej temperatúry. Zdrojom tepelnej energie robotníčok je pritom ich letové svalstvo, mihajú krídlami blízko pri tele, na mieste v prázdnej bunke lietajú. Pretože je to pre ne nanajvýš vyčerpávajúca robota, najneskôr po pätnástich, dvadsiatich minútach ich vystrieda ďalšia vykurovačka. Niektoré z nich sa navyše pritláčajú hruďou na voskový poklop komôrky s larvou, aby jej dodali ešte viac tepla. Z toho pre mňa vyplýva, že inkubačná teplota je dôležitejšia ako teplota v úľovom priestore, ktorá kolíše. Ak zoberieme do úvahy poznanie, že samičky klieštika pri 36C dostanú tepelný šok a nie sú schopné reprodukcie, tak inkubačná teplota hrá rozhodujúcu úlohu.