Příspěvek: #1281

Chlapi, to jste dobrodruzi! Křídlatka je tak nebezpečná invazní rostlina, že bych tedy velmi váhal si s tím zaplevelit (už nafurt) pozemek.

A ke křídlatkám perličku. Údajně se zkřížily křídlatky japonská se sachalinskou tady u nás v Průhonicích a tak vznikla křídlatka česká. V odkazu píšou něco jiného (nečetl jsem to celé) a tak je to asi jen legenda ze začátku 90 let.

https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99%C3...Desk%C3%A1

Příspěvek: #1282

To že se dá kŕídlatka jíst znám už víc jak padesát let. Jako dětem nám z toho babička dělala "rebarborové" buchty a děda včelař ji "roznášel" všude kolem potoka. Na severu Čech to roste už dlouhé roky a že by ale z toho byla nějaké invaze, tak ani náhodou. Všude kde hospodáři jezdili a orali, tam křídlatka nepřežila. A při pravidelném likvidováním porostu kolem potoka tak každý druhý - třetí rok se krásně držela pod dozorem. To mám za to, že nálet vrbin a bříz je daleko invazivnější a když to poporoste, tak už to nikdo nikdá nevydlabe.

Příspěvek: #1283

Křídlatky jsou i na tomto seznamu: Seznam invazních a expanzivních druhů

Příspěvek: #1284

Jak myslíte.

Mrzuté je, že i když se na něčem shodnou odborníci, stejně se najdou lidé, kteří mají svou hlavu a i když často neznají rozmanité souvislosti, hodnotí a rozhodují se sami na základě svých omezených informací. Váš dědeček to dělal z nevědomosti, vy už k dispozici dostatek informací máte.

Ale i já se málem dopustil "barbarství". V r 1986 jsem u Kynžvartu natrhal naditou igelitku bolševníkových okolíků s dozrálými semeny a chtěl to vysít na zaplevelené plochy kolem potoků a řeky Blanice valšimské. Nějak jsem váhal a nakonec to vyhodil a nevysel. Naštěstí.
Domníval jsem se, že bolševník je zajímavý druh včelařsky významné rostliny.

Příspěvek: #1285

Na novém stanovišti mám skupinu křídlatek už několik let.Nikterak se nerozšiřuje a ani nezmenšuje je to taková houština.Říkal jsem si že ji vyhubím, pro lenost jsem to nevykonal.Tet jak tam mám včely jsem si v podletí všiml jak na ní nalítavaly a nosily z ní.
Hučelo to v ní jako na lipě.Takže já už ji určitě hubit nebudu.Víte někdo čím je nebezpečná?
.

Příspěvek: #1286

http://matela.wz.cz/index.php?clanek=dru...r=2005&n=1

Příspěvek: #1287

Asi tak, jako včela kraňská v české kotlině, také není atochtonní.

Příspěvek: #1288

No nevím jak moc ty invazní a expanzivní druhy likvidují naši přírodu. Ano dozajista ji ovlivňují.
Jen by mne zajímala míra ovlivnění v porovnání s mírou vlivu používaných herbicidů, pesticidů a dotací za sekání luk, likvidací remízků, mezí ...
Možná by se došlo k tomu, že ty invazní rostliny jsou minoritním problémem, jen mají smůlu, jelikož si zrovna vybírají oblasti, které nejsou obhospodařované a "udržbáři krajiny" tam nestačili vyplenit původní, nyní mnohdy již chráněné druhy rostlin a živočichů.
Přednost v ničení má prostě člověk a to prvenství mu žádný invazní druh prostě nesmí sebrat.
Likvidace nepůvodních druhů je tedy taková ušlechtile-pokrytecká záležitost. Obnova krajinných rysů a ponechávání míst přírodě (tedy neobhospodařování) by bylo možná přírodě prospěšnější než likvidace něčeho nepůvodního. Nestálo by to nic a možná by se ještě ušetřilo (na dotacích) a příroda by měla šanci ukázat svou sílu a krásu.
Je to jako v tom vtipu od Miloše.

Příspěvek: #1289

(03.10.2016 16:10)jjm napsal(a):  Na novém stanovišti mám skupinu křídlatek už několik let.Nikterak se nerozšiřuje a ani nezmenšuje je to taková houština.Říkal jsem si že ji vyhubím, pro lenost jsem to nevykonal.Tet jak tam mám včely jsem si v podletí všiml jak na ní nalítavaly a nosily z ní.
Hučelo to v ní jako na lipě.Takže já už ji určitě hubit nebudu.Víte někdo čím je nebezpečná?
.

U nás,ak nie je znáška, tak hučia i na nej. No,ale žeby bola nejako nektárovo výnimočná....

Příspěvek: #1290

Navíc jí umí dokonale zničit i jen malý mrazík a ten rok z ní nic není.

Příspěvek: #1291

Invazivnost rostlin je otázka konkrétní lokality. Třeba nepůvodní zlatobýly. Co mohu posoudit, tak invazivně se chovají tak někde do 300 max. 400 metrů nadmořské výšky. Děda cca před nějakými 40-50 lety přivezl domů na zahradu a zasadil zlatobýl obrovský (650 metrů nad mořem). Jako malý děcko si pamatuju, že ten "keř" měl tak asi metr v průměru. Nijak jsme ho neřešili a dnes cca po 30-40 letech má v průměru 3 metry. Já ho poslední dva roky tvaruju sekačkou na čtverec 2x2 metry, aby nepřekážel. Rostliny dozrají a sekám je až brzy zjara, tedy semena se rozfoukávají po krajině a nikde v okolí se neuchytla sama od sebe. Naopak třeba po koridoru roste kolem železnice v kvantech zlatobýl kanadský v nijak neudržovaných lokalitách, nebo kolem letiště v Pardubicích na neudržovaných pozemcích ho je dost. Ten okolo nás končí tak v pětistech metrech nad mořem, jako roztroušený sem tam kolem trati. Letos jsem ho odkopek přivezl a i když dole je to invazivní věc, u nás nečekám jiný vývoj než se zlatobýlem obrovským. Nebo topinambur... u nás vzácnost a i když to člověk hýčká, v zimě to požerou myši a hryzci. Jak tu kdosi napsal, ta invazivnost je mnohdy otázkou obsazení člověkem narušených lokalit. A za mě lepší skládka zeminy porostlá zlatobýlem než pýrem a šťovíkem tupolistým.
Bolševník velkolepý tu děda taky měl, ale ten se tu dost rozmnožoval semeny, ale když to člověk vykopnul motykou, už semenáč neobrazil. Já si poslední rostlinu hýčkal pár let, ale pak jsem ji pozdě amputoval květ a ona v přesvědčení, že se stihla rozmnožit, uhynula.
Křídlatka tu dost odnožuje, tak bych ji nasadil třeba do zapuštěné skruže, aby byla pod kontrolou. Volně do krajiny bych se tu s ní bál...
Na druhou stranu různé invazivní plevele z Ameriky jako pěťour nebo turanka kanadská.... ty už těžko kdo odstraní....
Plánuju tu udělat pokus s pajasanem žláznatým a jasanojavory. U obou tu ale nechat jen samčí stromy na pyl, takže taky bez obav z invaze. No uvidím

Příspěvek: #1292

Chtěl bych se zeptat u toho pajasanu, opravdu samčí rostlina poskytuje především pyl, nebo je významně nektarodárná a dokonce více jako samičí rostlina. Tady uvádějí, že samčí rostlina je významnou medonosnou rostlinou. Také Q. Sklenar ve své knížce " Moje včelí matička" píše, že "z pajasanu med teče", ale o pohlaví nic neuvádí. Je zmiňováno, že po vytočení má med specifickou vůni, která ale časem vyprchá. Plánuji také zkušební výsadbu a tak sháním informace. Co jsem viděl v okolí (ostravsko 300 m nad mořem), tak žádná velká invaznost se nekoná. Po pokácení vrostlých stromů se objevily 3 - 4 výmladky, které spíše přežívají než se invazně šíří. To křídlatka je jiný level.
Kamil

Příspěvek: #1293

KamilS: Odpovím trochu šalamounsky... A sice že pyl určitě neposkytuje rostlina samičí. A hlavně samčí rostliny mi nebudou produkovat semena. Co vím, tak oba zmíněné stromy se nerozmnožují vegetativně třeba jako škumpa nebo arálie, aby časem z jedné rostliny bez dozoru vznikla houština. Možná že nejaké údaje o nektarodárnosti vzhledem k pohlaví by byly v knížce od p. Haragsima, které v několika vydáních vyšly v nakladatelství Grada, pokud se nemýlím, ale aktuálně je nemám poruce.

Ale třeba u vrb je situace taková, že u mnoha druhů se vyplatí cíleně sázet rostliny samčího pohlaví, protože nejen že dávají mnoho pylu brzo zjara, ale zároveň dají stejně nebo i více nektaru ve srovnání se samičími rostlinami stejného druhu. Jenže tam je těžiště cíleného rozmnožování v rozmnožování vegetativním, kde odpadá následná selekce samic. Nevím, jestli lze pajasan a jasanojavor rozmnožovat vegetativně. Pokud ne, tak člověk musí čekat, než rostliny začnou kvést, a potom provést selekci pilou...

Ohledně invazivnosti pajasanu. Neznám situaci v Ostravě, ale třeba v Brně jsou na ruderálních stanovištích, kolem kolejišť a v opuštěných areálech vyloženě pajasanové houštiny.... A mladé rostlinky tam mají tendenci ze semen klíčit všude...

Příspěvek: #1294

U Hargasima v knihe "včelařské dřeviny a byliny "Pajasan nie je spomenutý. Spomína ho Švamberk v knihe "Včelí pastva". Píše, že samčia rastlina má zvlášť veľké kvetenstvo a že kvetné nektária vytvárajú kruhovitý val okolo základne semenníku. Teda by som z toho vyvodzoval , že samčia rastlina dáva i nektár. Konkrétne o nektárodajnosti tam nič nie je.

Příspěvek: #1295

Nejsem znalec přesné květní anatomie pajasanu, ale základnu semeníku bych čekal u samičí rostliny v samičím květu.... a tyto rostliny určitě nebudou produkovat pyl.... Budu se snažit si vzpomenout příští rok a květy prozkoumat.

Příspěvek: #1296

Podle toho co jsem vyčetl o množení pajasanu by neměl být problém s vegetativním množením a tudíž lze cíleně šířit samčí rostliny. Ani u Haragsima jsem nenarazil na zmínku o pohlaví, pouze uvádí, že se jedná výbornou nektarodárnou dřevinu.
Pokusím se najít nějaké samčí stromy, vezmu řízky a zasadím je. Jak se jim bude dařit poreferuji.
Kamil

Příspěvek: #1297

Budeme my len radi že aspoň niečo rastie pri tých našich včelniciach v dnešnej dobe.. Ja osobne som tomu rád, pretože aspoň na konci sezóny nemusia nosiť peľ-nektár z chemicky ošetrovaných rastlín.. Radšej toto ako 20 krát chemicky ošetrenú repku aj so slnečnicou... Tie moje si tento rok pekne nanosili z fallopie a zľatobylu.

Příspěvek: #1298

Cíleně teď zásobuji okolí včelnice jarními a pozdně letními až podzimními druhy rostlin, které v tyto doby produkují pyl. Myslím, že sladiny je dost. Podle mě včelám více prospěje variabilita pylových zdrojů. Experimentuji. Velmi se mi líbily obě nedávno vydané Švamberkovy knihy, ale stejně jako většina naší včelařské literatury, jsou psané pro nížiny... A u mě to znamená mnoho experimentování. Protože 650 mnm už ledaskterá rostlina nedá. Na druhou stranu ale třeba díky experimentu i u nás sklízím každý rok moruše. Sice poloviční velikosti než někde v Polabí, ale chutnají skvěle

Příspěvek: #1299

Nemáte někdo zkušenosti s akátem Robinia pseudoacacia "Carque Rouge"? V Holešovicích ho teď sázejí kolem komunikací a ještě v tuto dobu kvete. Nejdříve jsem si ho spletl s Holdťákem, ale na dotaz mi bylo sděleno že se jedná o výše uvedený druh. Jak je nektarodárný, popř. v čem je lepší/horší než hoddťák?

Příspěvek: #1300

To bude ten stejný akát, co jsem nedávno viděl kvést v Olomouci - květy fialovorůžové, kdežto Robinia x holdtii má květy světlerůžové. Pokud se pletu, znalejší mě opraví. U mě v 650 metrech je nektarodárnost akátů mizivá.... Ale není nic jednoduššího než cvaknout příští rok roub a zkusit naroubovat a za pár let si udělat vlastní pozorování.