Příspěvek: #1321

Ovšem co nastalo po Laki, dovolil bych si použít pojem "malá nukleární zima", patrně nemělo se sluneční aktivitou nic společného. Byl to prostě následek výbuchu sopky a emise milionů tun kyselin, prachu atd. Možná ale nějak souvisí zvýšená aktivita sopek s aktivitou sluneční. Patrně ano, moje poslední info (staré asi 8-10 let - nazajímám se o to) o Marsu jsou, že se tam prudce zvýšila teplota i bez člověka a spalování čehokoliv. Možná se otepluje i Venuše atd. Prostě nevěřím v antropogenní příčinu oteplování a i kdyby, tak tvrdím, že jakékoli kejkle konané lidmi na zmírnění GO je boj s větrnými mlýny v lepším případě (pošetilost), v tom pravděpodobnějším je to podvod kolosálních rozměrů.

Příspěvek: #1322

Protože se o to zajímám také,tak musím objektivně konstantovat,že co se týče Marsu,tak byl považován za geologicky mrtvý,vyhaslý.Ale některé snímkování z poslední doby ukázalo jisté známky sopečné či jiné geologické aktivity,takže tomu tak zřejmě není.A Venuše?Tam je skleníkový efekt takových rozměrů,že místo vody tam prší kyselina sírová a teplota povrchu přesahuje 400 st C,takže pokud se tam nachází voda,tak jen ve formě páry.Báječné místo pro život Ale i přesto už se přemýšlí nad projekty,jak (čistě teoreticky) povrch planety ochladit,až nám bude jednou v budoucnosti naše milá Země malá.Protože život na Zemi v historii vždy ovlivňovaly velké geologické události,zpravidla velká sopečná aktivita.Ale dodnes se neví,co za tím vždy stálo.A to,že se tu pro zhoršují podmínky pro život miliard lidí?Na naší planetě ročně zmizí tisíce druhů rostlin,živočichů a dalších,člověk je jen jeden z nich.A pokud se zejména vlastní hloupostí sám zničí,život tu v nějaké formě pravděpodobně bude dál.Boj s globálním oteplováním sice představuje určitou myšlenku,ale minimálně založenou aspoň zčásti na strachu a nevědomosti mas.Jsou i další problémy,které je potřeba řešit,jestli máme i v budoucnu mít důstojný život.

Ale k tématu-psalo se tu o medování lip v nižších polohách.Ano,včelařím v 200-300m.n.m.,a pokaždé aspoň trochu lipového medu mám.V bohatém roce na všech stanovištích,v chudším tak na jednom či dvou.

A teď otázka pro včelaře-zahradníky:jaké máte zkušenosti s medováním jihoevropského keře drmek obecný?

S pozdravem Pavel

Příspěvek: #1323

Jestli mohu poprosit. Pokud se tu bude psát o medování apod. Dodávejte k tomu i nadmořskou výšku. Díky

Příspěvek: #1324

Jen k tomu medování lípy, lípa meduje za předpokladu vysoké vlhkosti a teploty to znamená když je dusno, pokud nejsou tyto podmínky splněny tak nemeduje ani v nížinách a pokud jsou tak bude medovat i ve vyšších polohách podobně jako akát. Takže jen nadmořská výška na medování vliv nemá.

Příspěvek: #1325

nevím... u nás v 650 metrech nevím o nikom, kdo by tu pamatoval lipový med... a to tu jsou lip po zahradách a podél cest v okruhu o průměru 5 km cca dvě stovky

Příspěvek: #1326

Ve starých číslech Včelařství se o včelí pastvě a zdrojů pastvy psalo opravdu hodně.A zkušenosti našich dědů s lípou jsou takové,že pro častější medování lip je dobré,když mají pod nohami vláhu.

A proto sázím lípy okolo potoka a k močálům,stejně jako bývalý včelař,po němž mám stanoviště-to,na němž mívám lipový med každoročně.

S pozdravem Pavel

Příspěvek: #1327

Já se nacházím asi 223 m.n.m. a s lípou počítám každý rok. Je to můj jistý medový přínos, nejsem v zemědělsky zajímavé oblasti a kromě jetele už toho tady holky moc nenanosí (proto jsem začal se svazenkou a stal se podnikajícím zemědělcem). Začínám krmit kolem 1.8. Samozřejmě v tom mém vysvětlování zahrnuji i medovici z lip. Medovice z jiných zdrojů je tu u mě spíše okrajová záležitost.

Příspěvek: #1328

Já mám jednu chráněnou lípu 15m od stanoviště v 450m.n.m. Letos z ní teda nebylo kromě pylu nic, loni byla dost olepená a včely na ni létaly brzy z rána a končily tak v 8 hodin, pak už to bylo suché. Znám tu ale lípy, pod které bych auto nedal žádný rok. Loni měly listy lesklé jako voskovky. Ten lesk jim dodávala vrstva medovice, ale jak říkám po 8h. zaschlé a včel a žádná, ráno jak pri startu vrtulníku.

Příspěvek: #1329

No, já asi nevstávám dost časně, protože já v životě neviděl včely sbírat medovici z lip.

Maglajz co zaněřádí auta, včely nesbírají, myslím že nikdy.

Příspěvek: #1330

A co pošťáka,toho jsi už viděl?

Příspěvek: #1331

Jo, pane Richtr, k nám jezdí před polednem

Příspěvek: #1332

Letos jsem vytáčel téměř čistou lípu ve 430 mnm.

Příspěvek: #1333

také jsem vytáčel letos lípu - ve 400 mnm kde měly kořeny vláhu, a dole ve 300 mnm nic, tam bylo sucho ...

Příspěvek: #1334

(05.10.2016 12:08)KamilS napsal(a):  Podle toho co jsem vyčetl o množení pajasanu by neměl být problém s vegetativním množením a tudíž lze cíleně šířit samčí rostliny. Ani u Haragsima jsem nenarazil na zmínku o pohlaví, pouze uvádí, že se jedná výbornou nektarodárnou dřevinu.
Pokusím se najít nějaké samčí stromy, vezmu řízky a zasadím je. Jak se jim bude dařit poreferuji.
Kamil

KamilS Pajaseň je obojpohlavná rastlina. To znamená, že samčie i samičie kvety sú na jednej rastline (strome). Ak to nemáš ďaleko na Záhorie zastav sa.

Příspěvek: #1335

U mě loni lípy daly v 600 m.n.m. dost medu (smíšeý s medovicí). Letos jsem taky nějaký měl, ale nebyla medovice, takže ho bylo málo.

Příspěvek: #1336

Vladimír Šimek: Nemáte pravdu. Pajasan žláznatý je dvoudomá rostlina, a tedy jsou stromy pouze se samčími květy a stromy pouze se samičími květy. https://cs.wikipedia.org/wiki/Pajasan_%C...znat%C3%BD

Příspěvek: #1337

(17.10.2016 14:05)Heteropteryx napsal(a):  Vladimír Šimek: Nemáte pravdu. Pajasan žláznatý je dvoudomá rostlina, a tedy jsou stromy pouze se samčími květy a stromy pouze se samičími květy. https://cs.wikipedia.org/wiki/Pajasan_%C...znat%C3%BD

Ospravedlňujem sa. Akosi sa nezladila myšlienka s prstami na klávesnici. Potom som si to uvedomil. Ale tá ponuka platí.

Příspěvek: #1338

Velice zajímavé a podrobné informace o pajasanu.
Našel jsem snad samčí rostliny, vzal řízky a napíchal do země. Jsem zvědav co bude na jaře. Někde jsem viděl fotku kůlu (cca 1.5m kmenu pajasanu), který po zatlučení do země, na jaro opustil. Takže vitální rostlina to bezesporu je.
Děkuji za nabídku, ale mám to celkem z ruky (Ostravsko), tak snad někdy příště.
Kamil

Příspěvek: #1339

(17.10.2016 14:05)Heteropteryx napsal(a):  Vladimír Šimek: Nemáte pravdu. Pajasan žláznatý je dvoudomá rostlina, a tedy jsou stromy pouze se samčími květy a stromy pouze se samičími květy. https://cs.wikipedia.org/wiki/Pajasan_%C...znat%C3%BD

Nedalo mi to (v dobrom) a rozjasnilo sa. Veď od doby čo som mal botaniku na LŠ ubehlo pekných pár rokov. Že som naozaj všetko nezabudol ma utvrdil aj priateľ Google. Podľa odborných zahraničných výskumov sa vyskytujú u pajaseňa aj jedince obojpohlavné.
http://landscapeplants.oregonstate.edu/p...-altissima a mnohé iné

Příspěvek: #1340

Vladimír Šimek: Díky za zajímavý odkaz. Tohle jsem nevěděl. Ale občas se to stává. Nejsem odborník na genetickou determinaci pohlaví u rostlin. Ale někdy se stává, že se porouchá gen a rostlina, která by měla být jen samčí nebo jen samičí jedince, tak má vzácně jedince s květy obou pohlaví. Často i s různými přechody, jindy zase s oboupohlavnými květy. Já jsem byl letos velmi překvapený, když jsem po okolí zjara obcházel kvetoucí vrby jívy a hledal samce obsypané kočičkama, kteří by stáli za rozmnožení. Našel jsem při tom jeden exemplář vrby jívy, který měl na větvích jak samčí tak samičí jehnědy a též některé, které měly různě deformované květy, že byly "tak něco mezi". Chci ji naroubovat, abych tuhle zajímavost uchoval, kdyby někdo původní strom pokácel. Sice moc pajasanů nepotkávám, ale pokud by někdo o takové rostlině s oboupohlavnými květy věděl, rád se na ni přijedu podívat.