Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
(06.03.2013 8:44)Havelka Jan napsal(a): [ -> ]S odkapáváním jsem problémy neměl, naopak u kulového, který má uzavírací kouli trochu hlouběji v tělese může nastat situace, že po uzavření ještě doteče med, který je mezi koulí a koncem hrdla. Střižný uzavře med hned na výstupu.
Problém odkapávání, či úkapu (jak to kdo nazve) je dán především viskozitou medu, resp. jeho teplotou a délkou "potrubí" za vlastním uzávěrem.
Na krásném řezu od Honzy Havelky je to docela hezky vidět. Oba systémy, jak střižný, tak kulový mají nějaké vlastnosti. Já osobně na pastovaný med střižný ani náhodou.
Právě pro problémy s olemtáním kohoutu a následně sklenic, které je pak docela pracné vrátit do "prodejní" podoby.
On ani kulový kohout v origo podobě není to pravé ořechové - musí se upravit. Nejlépe na soustruhu odebráním co největší části zavitu hned za koulí. Prostě upravit tak, aby koule téměř koukala z těla kohoutu ven. Tak docílíte toho, že ulemtání bude prakticky nulové a koule bude fungovat stejně, jako střihový kohout.
Pokud by měl někdo zájem, přesně tyto problémy teď řešíme. V pastovači je ještě cca 60 kg zpastovaného medu, kterému se díky zimě skoro nechce ven. Takže ohřát. No a kohout tam nějakým nedopatřením zůstal původní střihový. I když kuláč (zatím neupravený) leží i s kolenem v šuplíku.
Plastový střihový seženeš v každé jen trochu lepší prodejně se včelařinou, cena kolem 280,- Kč
Ještě k čištění - z řezu je krásně vidět, jak lze ventil rozebrat a vyčistit. Velmi snadné.
iRP
pokud si vzpomínám, někde zde na fóru je od Tebe fotka toho upraveného ventilu...
No - jestli srovnáváte plastový střihový uzávěr s nerezovým kulovým, tak to asi nemá smysl řešit. To je jako porovnávat trabanta s mercedesem... Kvalitní nerezový střihový (třeba alá audi) funguje (tedy alespoň mně) naprosto bez problému. Mám jak tuzemské výroby tak slovinský, slovinský je výrazně lepší. U pastovaného medu není vůbec co řešit, u tekutého je potřeba tlačit proti nádobě a mít přítlačnou pružinu na otočném čepu. Čištění je naprosto bezproblémové - prostě se to rozebere a umyje. U kulového si mytí moc nedovedu představit - asi nejlépe jej nemýt, ale konzervovat (medem) do příští sezóny. Rád bych ho dal na čeřící nádobu, tam bych ocenil jeho větší "blbuvzdornost" a bezpečnost.
Pro čištění kulového ventilu si dobře prohlédni řez tímto ventilem.
Odšroubuješ rukojeť, rozšroubuješ ventil na 2 díly, vypadne na Tebe těsnění a vzápětí koule. V druhé části zůstane to druhé těsnění. Opatrě vyjmout, umýt a zase složit. Dotáhnout s citem, na med není potřeba nějaká extra těsnost. Navíc tam není tlak.
Pokud to "zakonzervuješ" nevymytým medem, tak ten do sebe natáhne vlhkost, následně zkvasí a bude kontaminovat další med. Alespoň zpočátku, než se novým medem vyčistí.
iRP
Ad rozborka - díky, o rozebiratelnosti jsem netušil. Kuláky, co máme doma, jsou nerozebiratelné, ale jsou to ty levné vodovodní...
Ad konzervace medem - nenatáhne vlhkost a tudíž ani nezakvasí a ani nekontaminuje další med. Jen se to musí uzavřít do něčeho těsnícího (sklenice, kbelík, ...). Je to stejné, jako zavření medu samotného do sklenice/kýblu/plechovky/konve/sudu a skladování vůbec. Však medu dáváme běžně 18ti měsíční dobu trvanlivosti... To, že v něm je kus nerezu na to nic zásadního nemění. Mám to ověřené na čerpadle na med - senzoricky.
díky zatím za reakce...zatím dle všeho se přikláním ke střihovému....samozřejmě nerez. Nevím ale jaký, myslím tedy kdo mi doporučí nějaký konkretní na pastovač. Jaký průměr?
Jednoduché, co největší. I průměr 6/4 je zvláště na konci várky docela malý.
On to je tak trochu problém - hlavně u střihacího kohoutu. Pokud použiješ větší, jak 6/4", tak na začátku várky se díky šířce hrdla nemůžeš trefit do sklenice a velice blbě se plnění sklenice "dokončuje". Prostě dát posledních 5 dkg je téměř neřešitelné. Na konci várky ale zase není tak velký problém s tím ten zbytek dostat ven.
Když naopak použiješ menší, jak 6/4", tak se sice snadno trefíš do sklenice a konec celkem bez problému doplníš, ale zase na revanš to neteče. Takže potřebuješ druhého "plniče", aby Ti něčím štouchal med do hrdla, abys to alespoň nějak doplakal.
Prostě jak říkám, zlatý kuláč. Ale to je na Tobě. Jen a jen na Tobě.
Včera syn "stáčel" (pokud se to tak dá nazvat) 7.5 kg hodinu, pak to vzdal. Nyní je tam ještě oněch avizovaných cca 50 - 60 kg. To je i při nahřátí na celý víkend.
Holt jsme udělali chybu - v sezóně jsem udělal o jednu várku méně (medu moc nebylo) a teď se to velmi krutě vymstilo. Prostě studené a studené. Zatímco v létě sranda.
Už se to nestane. Raději o 2 várky více, než o jediné deko méně. Představa, že bych musel říci "nemáme"..... fuj - strašná představa.
iRP
ahoj, tak jsem zase na začátku....co mi poslali lidé nabídky, tak se s cenou míchadlo, nádoba nedostanu pod 14 000,-...což mi příjde ranec na to že je to bez motoru, převodovky a automatiky...asi mi nezbyde než koupit ten Lysoň na 220V...
((
ten stojí 22.000 a s dotací se dostanu na tu samou cenu, ale je to originál se zárukou.....ale netuším, co udělá těch 220...to opravdu nikdo nemá pastovací zařízení na 220V ?
http://vast-oil.lyson.com.pl/p3029174_za...tomat.html
tak nějak hledám, kdo vůbec takovéto zařízení vyrábí a nalézám pouze výše uvedený lysoň a toto...medometycz z havlíčkové borové
http://www.medomety.cz/cenik.pdf
víte ještě o někom?
tak to vypadá, že se snad domluvím s jedním výrobcem (díky H. Havelkovi) ...mám ale dotaz ohledně toho kohoutu. Určitě bude střižný. Našel jsem ho prodávat zde:
http://www.vinarskyraj.cz/detail/nerezov...art-807-1/
ale na pastovadle od Lysoně je podobný, akorát má O-kroužek. Je to lepší nebo horší? Tenhle má jen kovové sedlo.....díky
Po pročtení diskuze ve vlákně bych se s odstupem roku dvou uživatelů pastovacích zařízení rád zeptal, zdali stačí investovat do nevyhřívaného zařízení (jednoplášť), nebo rovnou do dražšího vyhřívaného (dvouplášť, ohřev vodou elektricky).
Havlíčkova Borová dělá na zakázku obě varianty. Byť plánuji pastovat ročně cca 300-400 kg, líbila by se mi nádoba na cca 80-100 kg (cca 2 bílé plastové sudy, co používám na uskladnění medu).
Předem děkuji za zkušenosti, směřuji k tomu, zdali vám bez vyhřívání fungují, nebo jsou situace, kdy si říkáte, že jste měli raději připlatit za vyhřívaný model.
Radek
pro - Radek K.
Troufám si tvrdit že vím o čem to je!! Spastoval jsem už mnoho tisíc kg medu. Na pastování stačí i nevyhřívaný sud nebo plastová cisterna. Hlavní je neplnit pozdě !! To je to nejduležitější !! Pokud si nejste jisti zda to ještě druhý den pujde,- tak okamžitě začít plnit. Zažil jsem u toho hodně stresu ,je třeba plnit včas(dříve než je váš odhad) A když už to neteče tak to rozmíchat - rozhýbat a pak na výpust ještě foukat horkovzdušnou pistolí.[/b]
Mám pastovací zařízení ze starého medometu (0 Kč), 2 michadel(cca 1000Kč), 2 motorků na sterače (0,5 l slivovice), zdroje (nabíječka autobaterií), drobného elektroinstalačního materiálu (200 Kč) a el.spínací zásuvky (150 Kč).
Plný automat, v případě potřeby vytápěný podstaveným přímotopem. Obsah cca 70 kg medu.
Mám jednoplášť z Borové a na pastování to podle mě stačí. Jak píše Zdeněk Barnát - musí se včas začít stáčet. Když se to přežene, tak pak by se dvouplášť možná hodil na nahřátí. Ale to je zkušenost ze škatulky těch, které člověk udělá jednou a pak se zařídí, aby se to neopakovalo. Respektive - s ohledem na dvojnásobek ceny lze vyjímečné ohřívání řešit jinak...
Dvojplášť bych řešil buď kdybych nahříval obsah pravidelně anebo kdybych jej potřeboval na chlazení.
Máte někdo zkušenost s pastovaním medu pomocí starých míchadel (na těsto, br kaši a pod.) , které se používali v závodních jídelnách a školních jídelnách ? Nádoba je cca 30 - 40 l, použivá to někdo z Vás či Vašich známých ?
Děkuju za reakci, ty háky se mi zdaly také vhodné. Ještě prosím o zkušenost jak se pak napastovaný med dává nejefektivněji do sklenic ?
Moc velké zkušenosti ještě nemám. Mám pastovačku s klasickým střižným ventilem jak na medometu. Takový by stálo za to nechat navařit přímo na kotel v hnětači a stáčet přímo z něj. Chce to odhadnout kdy pastovat, aby v kotli příliš neztuhl. Raději o trošku dříve, on ve skle dojde.
Já se řídil perleťovým leskem.
Lépe o dva dny dříve, než o den později. Poznáte při zkušebním stočení 1 sklenice.
Jak ztuhne, je problém. Pak jedině nahřát. To dělám přímotopem pod pastovadlem.
Několikrát se v tomto vlákně řešilo jaký motor pro pastovací zařízení je vhodnější, jestli jednofázový na 230V, nebo třífázový na 400V. Protože se jedná o asynchronní motory, které využívají točivé elektromagnetické pole, tak u 3 fázového motoru je tato vlastnost již v "ceně" zakoupené silové elektřiny (každá fáze posunutá o 120°). U motorů na jednu fázi, se musí vytvořit tzv. pomocná fáze s fázovým posunem, aby se motor roztočil. Zpravidla se to děje kondenzátorem a pomocným vinutím, tedy přídavným zařízením. Proto jsou motory ( pastovadla) dražší při stejně výkonném motoru. Čím výkonnější motor, tím větší kapacita kondenzátoru (dražší) je potřeba a současně to je nejporuchovější součástka - elektrolyt vyschne, prorazí se izolace v kondenzátoru ve špičce atd. Nad 3,5 kW se již vyrábí jen 3 f motory. Protože v Borové, dělají velká pastovadla na 200 a 400 kg, pochopitelně doporučují 3 fázové motory. pokud na stanovišti máte 3 fázový proud, tak 3 fázové pastovadlo i třeba jen na 50 L.
Zdraví Reguz
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11