Jsem si, snad dočasně, asi lehce zvlčil jeden oddělek. Během deseti dnů jsem do něj vlezl třikrát, sice dvakrát jen na poslední dva rámky (teplá stavba), ale... Když jsem do něj chtěl za asi tři, čtyři, dny, vlézt počtvrté - zkontrolovat je celé jak staví, plod, zásoby a tak, tak po sundání fólie, kdy normálně po zadýmení vždy krásně zalezly sosat, naopak nastal hromadný výlet a hódně výhružné zkoumání vetřelce včetně žďuchání. Jednu jsem musel pro neodbytnou zalézavost i ťafnout. Sice jsem žihadlo nedostal, ale vyměknul jsem a po malé chvilce ukončil nezvanou návštěvu, podle hesla, když tě někde nechtějí, tak se nevnucuj. Chystám se do nich pozítří, skoro po čtrnácti dnech, tak uvidím. Při krmení (odroluji folii jen nad krmítkem a někdy trochu nad přilehlou uličkou), se tvářily jakože bych teda už na kafe mohl, že si naklidily a může být "šmejděníčko" - uvidím, snad neblafují. On ten oddělek je takový víc hlídací od začátku, byl pozdější, ne z jednoho včelstva, jeden čas jsem měl podezření na vylupování, tak se asi víc snaží a je holt takový průbojnější.
Žiadne častejšie chodenie do včelstva nikdy nespôsobí agresivitu včiel...
Aj agresívne včely sú včely a mne je uplne jedno aké sú, podstatné že majú med.
Kdyby ti nekdo cizi casto lezl do baraku, sr*lo by te to
. Je otazka, jak jsou na tom tvy karpatky samozrejme.
A jinak - pokud bych mel vcely prevazne mimo zahradu a kocoval bych, taky bych se nezlobil za agresivni - at si to pripadnej zlodej mych vcelstev vyzere. Ale jak to mas doma na zahrade a decka okolo, neni to koser
Chose
Moje Karpatské včely sú bodavé tak ako otvorené, vpredu a vzadu. Dostať 20 žihadiel je ked sú prispaté ráno a večer aj 50 ako nič a mám aj také čo dajú 100 ako keby nič.. sused je na ľavo 15m od včelstiev. Jedného tam doštípali že skončil v nemocnici a mesiac marodil. Sú to vynimočné včely lebo majú medu a od rána sa činia v znáške, aj také množím ale nie sú všetky bodavé. Treba sa s tím naučiť žiť. .
Proč? Tolik zihadel jsem nedostal ani za dvě sezóny a to do nich chodím prakticky za každýho počasí. Pokud nějaká matka vybočuje tímto směrem, dávám jí palec na záda směrem dolů... Bodavost musí mít své meze
Karpatske včely sa vyznačujú veľkou miernosťou- či je to Vučko aj ostatné uznané linie, tipy včiel prevažne z ukrajinskej oblasti, Zakarpatska. ak sú bodavé tak je to ,, druhá trieda ,, s prepáčením. či už nejako pokrížené. mám Vučko/asi/- ale je tam vysoká miernosť, bez kukly. sedenie na plástoch, rozbiehavosť - nádhera- aj med je , škoda že po agáte u nas všetko vyschlo, nemohli ešte ukázať sa na dateline- ale jednoznačne kludné , veľmi mierne včely. - najlepšie čo som doteraz mal.
@Merkuri : nemam medu tolik co ty, ale kdybych chtel sadomaso, nebylo by to od vcel
.
Letos jsem par zihadel dostal, vetsinou proto, ze jsem nechtene primackl vcelu. Mam tedy jedny, ktery po otevreni stropu vyletnou, s dymakem je to OK ale dale nehledaji cil po zasahu - da se jinak pred nima sbirat opadany jabka. To jsou moje "nejbodavejsi" vcely. Med daly, prumer jako ostatni.
Chose
(29.08.2022 11:31)janR napsal(a): [ -> ]... mám Vučko/asi/- ... - najlepšie čo som doteraz mal.
Janko a je teda logika v tom, že slovenskí chovatelia ich na Slovensku nemôžu chovať, rozchovávať lebo to nie je "slovenská" kraňka...
kua, vučko je kraňka a čo je to "slovenská kraňka" ????
Vučko - je karpatská včela, tak isto od nej odvodený ,vyšlachtený K.Čermákom-Vigor. - ekotyp karpatský. Rád sa zaujímam v poslednom čase o tento typ včiel ich vznik a šlachtenie tuším od roku 1966 na Ukrajine, kde bola použitá aj slovenská včela- len bola vybrakovaná pre tuším tam nesedeli indexy merania krídel. Je mnoho videjkov o šlachtení karpatských včiel- typu vučkovskij,Goverla, rachovskij, synevir, maikon..- ich odlišnosti -videika Gajdara. Je to nádhera ich oplodnovacie stanice-a pod, - majú ich mimo zavčelených uzemí , v horách, na Slovensku to zrejme nie je možné- preto sa nedivím ich kvalite, mám ich len dva roky- udivujú miernosťou, už spomínaným sedením na plástoch, neskutočne malým počtom mrtvoliek v zime čiže veľmi dobre zimujúce, mali by byť odolné na nosemu... Prečo nie na Slovensku?. neviem treba sa spýtať zrejme Jara G.- neviem nejde mi to aj mne do hlavy, čo boli chovatelia Vučka záhadne jedným rokom zmenili zmizli ponuky napr Vučka- chovatelov matiek na Slovensku.
Mě by zajímalo jak to dopadlo od roku 1966 s Armenskou původní žlutou včelou v Mehgri- Lichk.
Např podle spisu se na Arménské straně jednalo o velice útočné včely, které využívali k obraně.
Tak jsem do výše zmiňovaného oddělku (27.8., příspěvek 521) zašel a vše OK. Jen dvě - tři až po zadýmení přiletivší létavky trošku dotěrněji kontrolovaly, ale vše dobré. Cosi nosí až do tmy. Pěkně zakladeno, plod všeho stáří. Dost zalito - zalité přímo sousedí s plodem, přemýšlím, zda jsem je neulil, ale to patří jinam. Ještě jsem jim to trochu zpřeházel a jednu rozpracovanou mezistěnu vsunul přímo do centra, tak uvidím, jak se k tomu postaví, zda ještě dostaví a zakladou či zalijí, nebo nechají být, ale to taky patří jinam.
Bodavé si dovolit nemůžu. Jedno stanoviště zástavba domků ("kobercový nálet", ale pozemky ještě docela velké, cca 20*50), druhé vesnická klasika - větší (spíš užší a delší) zahrada, ale v normálním užívání a vedle koně (aktuálně jeden poník), což mě lehce děsí. Je to cca 10 m, česna na jih, koně na západ. Občas se poník bláznivě rozběhne a sprintem oběhne jedno až dvě kola po výběhu za vyhazování kopyt všemi směry, z počátku jsem si říkal, že jedno chytil, ale dělá to asi z nudy. Bude to potvora prefíkaná, protože vždy zvědavě přijde a kouká co dělám a pak najednou předvede ten tanec sv. Víta a možná se u toho dobře baví - spíš určitě.
Žihadla jsem letos zatím chytil tři a za všechny si můžu sám. První, když jsem se za plného snůškového letu motal před česny snažíc se na mobil zachytit letovou aktivitu. Byť v podřepu, tak cca 5 m před česny jsem byl zezadu do krku trefen asi pořádně obtěžkanou létavkou a vzápětí patřičně potrestán za motovidlovitost.
Podruhé úplně mimo jakékoliv stanoviště, noha v sandále a přišlápnutí.
Potřetí večer po letu, když jsem nasával zpoza úlů u česna vycházející vůni. I když byla skoro tma, jedna strážkyně prostě začula medvědí šňupák, vyletěla a z voleje rovnou do sanice - medvěd zahnán.
Je třeba si uvědomit, že med, vosk, pyl a propolis jim krademe, zatímco žihadlo je včelí DAR, to jediné nám dají samy od sebe.
Každého žihadla si vážím a poděkuju.
(Ale stane se, že děkovat nestačím a běžím pro klobouk a kuřák
)
m.
Ted jsem v jednom letosnim roji hledal (konecne, po tydnu podruhe) matku, abych zjistil, z ktereho vcelstva roj byl (oznacena) nebo jestli to byl poroj (neoznacena).
Vcelstvo je na trech nastavcich, ale treti astavek jsou asi uz mesic(?) Mezisteny a do tech se jim moc nechce, i kdyz trochu s nima pracujou.
Takze nastavek s mezistenami jsem odlozil, vcely klidne.
Druhy nastavek - 4x plodove, 6x zasobni, 1x vytazena mezistena - jsem sundal a zacal v nem hledat matku. Vcely v tomto nastavku i v tom zbylem (1.odspoda postwvenem na ulovem dnu) klidne. Prwocval jsem pomalu v klidu, opatrne abych vcely nepomackal a cca po 10-15 minutach matku nasel na jednom ramku s plodem a odnes ji stranou abych ji oznqcil opalitkou. Pak jsem se vratil, vsechny vcely stale klidne.
Dal jsem matku ve vychytce ke vcelam v tom plodovem nastavku a ze se jako podivam do toho 1. Na dnu, jestli v nem je take zakladeno.....vyndal jsem 11. Ramek (trpla stwvba) abych si udelal misto, nez jsem si stohnul posunout 10, 9 a 8. Tak zqcly vyletovat strazkyne a zacly bejt dost podrazdeny a snazili se pres skafandr rozdat zihadla.
Tak jsem to hon3m poskladal zpatky a na hledani plodu v 1. Nastavku se vykaslal.
Prijde mi, ze dokud jsem se nehrabal v tom 1. Nastavku, kde vcely strazkyne brani vchod do ulu, tak bylo vcelstvo "nebodave". Kdyz jsem ale zacal hrabat v 1. Nastavku , tak vcely instinktivne ten prostor kolem "vchodu" do ulu zacly branit a v tu chvili to bylo vcelstvo "bodave".
Tak tolik muj postreh k memu oblibenemu
tematu bodavost, coz povazuju za znamku vitalniho prosperujicicho obranyschopneho vcelstva.
Tomáš
, ale tvoje včely...tvoje kontroly...
Len poznámka na okraj, nezačínaj prehliadku tak že ako prvé začneš manipulovať s krajným plástom/rámikom v nadstavku...ako prvý vyberaj druhý plášť od steny, včely menej rozrušíš...
ale áno, práce pri letači včely popudzujú. ... (a kto má pootvárané očká má srážkyne všade...?)
No, jasne, to muze byt tak, jak si to vysvetlujes.
Taky hraje roli jak se ten zasah protahuje a az dolu...
Když vím, že chci prohlížet i plodiště, tak vždy začínám plodištěm.
Kdysi jsem začínal zvrchu a na konci v plodišti už byly děvčata už řádně nasraná.
Nedivím se jim, některé včely ometeš 10X než se dostaneš až do plodiště a pak se jim nediv, že maj averzi na smetáček a toho maníka v klobouku.
"Vrtanie"sa v nich prinesie zmenu nálady. Moja skusenosť. Normalne nebodavé som do nich vliezol a po zadymení zložil fóliu a už som ich mal 2 v ruke. Čo som neurobil a robím stále, tak sa im prihováram
Moje zkušenost je, že od Února do konce snůšky jsou včelky jak beránci, a v druhé polovině roku bez snůšky jsou ne vždycky a ne všechny trochu víc bodavé. Když to vím, nemůže mě to zaskočit. A dělám to stejně jako Riosa, po pár žihadlech jim domluvím a ony toho nechají. A když se zcela vyjímečně stane, že jsou naštvané a nechcou mě pustit do úlu, tak je zavřu a pokecám si s nima jindy.
Necudlo, ja vcely ometam jen kdyz vybiram mednikove plasty k vytoceni. Jinak vcely nechavam vzdy na plastech pri prohlidkach. Prave proto, abych je nerociloval.
Jinak samozrejme postupuju tak, ze kdyz hledam matku nebo kontroluju plod/plodiste, tak rozebiram samozrejme plodiste a mednik pdkladam stranou i se strupkovou folii tak, aby jim ze spoda sel vzduch a nedusili se ty mednikove vcely.
Pritom v tomot pripade byly celou dobu klidne, i kdyz sem jim odnesl matku, ani z obou plodistnich nastavku prakticky nevyletovaly, az kdyz jsem zacal prohlizet ty ramky v prvnim plodistnim nastavku, kde si myslim, ze nakonec ani zadny plod nebyl/neni. Schvalne dnes udelam jeste jednu kontrolu, zajima mne, zda hlidaly plod (asi ne, protozr to by byly stejne rozcilene i v tom druhem plodistnim nastavku, kde navuc byla matka) nebo ten vstupni prostor do ulu/hnizda = nejspodnejsi nastavek.
Tome, mám naprosto stejnou zkušenost, rozebrat úl kompletně, včetně spodního nástavku, není dobrý nápad. Pokud nemám opravdu dobrý důvod, do spodního nástavku celý rok nelezu. Většinou tam stejně bývá jen pyl a sladina a nasrané hlídačky. Vyjímkou je předjaří, když chomáč vyleze nahoru pod strop, pak prázdný spodní nástavek beru, vyřazuju staré souše a po zkompletování přidávám někam nahoru pro rozšíření plodiště.
Já mám tento rok jeden silný roj, který mě nenechal ani nakouknout do plodiště, hned mě hnali. Tak dostali nahoru vytočený nástavek souší a krmím je, ty budou narok super.