Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Ležan
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
V minulosti veľkým propagátorom ležanov na Slovensku bol Ján Milla. On s nimi dokonca kočoval a navrhol úl ML-18 (Millov ležan). Rozmer rámika bol 37x37cm

Pred cca 25 rokmi som ich videl u jedného včelára, ale sám som v nich nikdy nevčeláril. Nevidím dôvod vyššej pracnosti. Osobne preferujem názor, že úspešne včeláriť môžme v čomkoľvek, len si musíme vyvinúť vhodnú technológiu. A p. Millovi sa to zrejme podarilo.
Medné kravy (TBH) sú defacto tiež ležany len sú skosené a niektoré majú tiež menšie rámkové plochy, takže v tom nevidím problém, len si musíš osvojiť techniku vedenia včelstva
(04.04.2015 21:11)miooo napsal(a): [ -> ]Viem ze sa to tu preberalo veľakrát a niektorí určite budú mať pripomienky, ale aj ta sa chcem spýtať či by šlo v takomto niečom vcelarit aj keby som zmenil plodisko z 39x30 na 39x24?poprípade dal o dva ramiky naviac... Nechcel by som ďalšiu mieru a keby to v tom nešlo tak by som ramiky jednoducho nachádzal do nadstavku... http://www.burinsky.cz/senior.html

Určite to nebude problém. Pokojne môže byť výška 24 cm. Ak ste v nižších a znáškovo výdatnejších polohách, pridajte viac rámikov. Drvivá väčšina včelárskeho sveta od nás na východ včelári v ležanoch...
Dobrý den přátelé, měl jsem otázku, ale špatně jsem v tomto vláknu četl. Tak se omlouvám.

(Otázka zněla: Jsem tu opravdu novic a mám jednu otázku na kterou hledám odpověď. Leč marně. Jako "samovýrobce" si ležan udělám podle svého a rámečky také podle svého. Teda vlastně podle toho nejlepšího pro včelky. Nemusí teda jít vůbec o nějaký univerzální rozměr rámečku. Zatím mě to leze do rozměru 40X40. Jaký je podle Vás nejlepší rozměr rámečku pro dobrý rozvoj včelstva, bez ohledu na to, co se běžně používá a co se ve velkém prodává. A jaký je pohled na "dělenou" střechu (nemusí se otevřít při nákuku celý úl).)
Po přečtení tohoto vlákna a bohužel, zatím mojích jen teoretických znalostí, jsem nabyl dojmu, že při hledání "úlu na stáří" či pro méně zdatné jedince se včelaři vracejí a zkoušejí, co již naši předkové vyzkoušeli. Vychází mi, že Zatím posledním stadiem ležanů, by měl být Golzův úl (Německo, Holandsko a možná ještě někde v ČR) a takzvaný Biennenkiste (asi nesprávně bedněný úl). Golz používá celkem 34 nebo 40 rámků rozměru 28 x 33,5 rozdělených napůl v plodišti a v medníku (tedy 17 a 17 nebo 20 a 20), odděleném mateří mřížkou. Ul je tak přibližně čtvercového půdorysu, tudíž přístupný ze tří stran a postaví se do výšky tak, aby nebolela záda při vytahování rámků. Chci se do něj pustit, ale vzhledem k tomu, že nedovedu vyrábět rámky, upravím ho asi na rámky 37x30 ( teoreticky zimní chumáč má průměr 30 ...).
Co se týká Biennenkiste, je to nově navržený úl pro úplné začátečníky, kteří chtějí chovat včely tzv. "přírodně" (podobně, jako např. pan Bencúr ve Warré). Zde se nepoužívá rámků, ale jen horních louček, neboli trámků, a je vhodný do města, nedá se převážet ( na rozdíl od Golze).
Pokud se najde někdo, kdo má s Golzovým ( nebo Brenerovým úlem - teplá stavba) zkušenost, byl bych moc rád, neb vlákno jsem zde nenašel.
Sežeň si návod na úl senior.Též na půl vylepšený ležan.F.V.
Misan,
můžu se zeptat? Proč jsi opustil ležany ? Čtu to ve tvém přehledu.
Nehľadaj v tom žiadnu výhradu voči technológií. Ja som alergický na včelí jed a obhospodarujem iba toľko, koľko zvládnem v skafandri.
Včelárenie ma baví, ale biznis z toho nerobím.

Keď som začínal, tak som si budoval včelín na relax.
Vždy na jar som nahradil stropovky sklom a používal som úle ako stolík. Pod sklom sa to hemžilo, radosť. Na to boli ležany ako stvorené.

Potom po krátkej prestávke (cestoval som ďaleko do roboty) som začínal znova. Na dvore sa mi medzitým začali hemžiť vnúčatá, tak prišlo na vysťahovanie včiel za dedinu. Na včelárenie pod holým nebom sa mi viacej pozdávali nástavkové zostavy.

Čo môžem zatiaľ skonštatovať, obmedzenejšie možnosti rozširovania priestoru u ležanov a obtiažnejšie oddeľovanie medových zásob. Na to som mal polovičné (6 rámkové medníky) a robil som akýsi hybrid ležana. Niekedy som mal aj 4 také polmedníky nad jedným plodiskomBig Grin. To už faktický ani nebol ležan.

U nízkonástavkových zostav som zatiaľ zaznamenal neskutočný nárast počtu rámkov. Hovorím tomu cicvorové semeno Big Grin(už som to tu spomínal). Ale z technologického hľadiska si myslím že nízkonástavkový systém je neskutočne elastickejší a umožňuje včelárovi veľmi pružne reagovať na potreby včelstva (asi aj preto som si kedysi robil tie polmedníky nad ležany).

Som len amatér, tak nejaké odborné posudky odo mňa nečakaj.

Ešte jeden detail. Ležany som si robil sám a mali pohyblivé zadné čelo (mám ich odložené na povale). Keď som sa zasväcoval do včelárenia, tak mi bolo povedané že treba priestor na zimu zmenšiť a dokonca vyplniť izolačným materiálom... Možno aj preto som zvolil pohyblivú jednu stenu, usporiadanie na teplú stavbu ... a bol z toho ležan. Už si presne ten chod myšlienok nepamätám.
No, já měl před dvaceti lety NN 39/17 a jeden L 45/36, ten ještě mám. Teď po dvaceti letech se k tomu vracím, kde jsem přestal. Mám ale už pohybové omezení, proto zkouším MN 42/11 a ten L45/36.
V ležanu je zadní stěna pohyblivá (jak píst) podle počtu vložených plástů nebo rámků (asi do 20-ti). Vytočil jsem tři, jednou i šest plástů (jeden plný má cca 3,5 - 4,5 kg). Co si pamatuju, hodně proplodovávali celou délku a v té šířce měli velké podkovy okolo plodu. Jednou byl plod odzadu dopředu. A tak mě napadlo, nezkoušel jsi otáčení ? Na jaro vše dozadu, aby stavěly směrem k česnu (má ho na úzké straně, stavba taky teplá). Další rok otočit o 180 a opět to samé. Chci to odzkoušet a jestli to půjde přejít na ně. Proto jsem se ptal.
Tu je tiež veľa inšpiratívnych nápadov na včelárenie v ležanoch https://www.youtube.com/channel/UCue54eE...HeWFEAomxA
Misan,
můžu ještě? Můžeš pár slovy porovnat zásadní rozdíly mezi NN a L ? Co je resp. bylo lepší, co horší a proč. Subjektivně. Určité představy a malinké zkušenosti mám, ale jiné oko, jiný náhled. Jsou momenty, které dopředu nenapadnou. Až člověka potkají, je dobré být trochu připravený, byť jen teoreticky. Dik
Zeptám se, s odkazem na téma RE: Metodika chovu v Eurodadantu , Příspěvek: #744, MUDr.Vladimír Šumera
Předpokládám pane Šumero, že s tím nemáte žádnou zkušenost, ale z Vašeho pohledu, je možné tuto věc nějak řešit i u ležanu, např. vzetím části plástů zásobních za plodištěm a předsazením je před plodové těleso k očku a česnu (mám je při boční stěně úlů)?
Jen prosím o Váš názor na možnou úpravu metodiky k ovlivnění jarního rozvoje. A případně takovéto předsazení zásob provést podle Vámi uvedených variant v daném příspěvku (lépe nyní nebo na jaro)?
Nebo je to úplná blbost a nechat to na včelách a jen je z jara komorovat?
Pochopitelně může přidat názor, lépe zkušenost, každý.

Jen dodám, letos jsem kompletně dokončil přechod na ležan, tj. míru, nové dílo a nyní vypadají už jako zcela připravené na zimu.

Zazásobené.
Stloukl jsem si vlastní verzi ležanu rovnou ve dvou kusech.
[attachment=5187]
Vnitřní půdorys odpovídá třem nástavkům 405x405, teoreticky tedy jde vložit 35 rámků (3*11 + 2). Výška rámku je 417 mm. Vzniklo to spojením rámku 39x24 a 39x17 do jednoho velkého, ala Dadant, takže mám kompatibilní jak nástavky tak i ležany.
Příčkami lze vytvořit tři sekce po 11 rámcích a nad ně postavit dva nástavky vysoké 17 cm, nebo jeden 24 cm, jak je vidět na fotkách.
[attachment=5188]
[attachment=5189]
Ještě mi chybí dodělat mateří mřížky a taky hardvér pro možnost rozdělení až na 9 sekcí, očka už na to připravený jsou.
Dna jsou zavěšené, zasíťované, 5,7 cm od spodní hrany rámku.
[attachment=5190]
ty nohy jsou řešené jak proti převrhnutí do strany?
Na první pohled hezký, ale možná během používání se objeví nějaké nedostatky, které by se dali již nyní odstranit předem.

Jak píše Tomaso - co ty nohy, nejsou nijak zpevněné ? Nestálo by za to uvažovat o podpěře i uprostřed ? Pokud to bude i s nástavky vše plně obsazeno, bude to pěkně těžký.
Střecha by asi taky chtěla něčím více přikrýt a na konci udělat okap - jinak pokud budeš chtít něco dělat ve včelách jen při malinkatým dešti, tak máš všechnu vodu za krkem - stačí i po ránu rosa.

Celkově se mi to líbí, ale spíš bych bral včelník na tři samostatný úly, než tohle.
Nedostatky se určitě objeví. Uvidím co další roky přinesou.

Celková délka je 1,5m. Vnitřní konstrukce je tvořena hranoly 40x50mm /horní a spodní věnec/, zevnitř voděodolná překližka, zvnějšku palubka 9 mm, smrk - softline, ta tvoří obvod tří stěn nad prostory ležanu. Zatepleno 5cm polystyrenem.

Nohy jsou asi nejslabší prvek, je to uděláno ze dvou dlaždic 300x300x40, s nakant postaveným obrubníkem 500x250x50. První co jsem udělal, když jsem to ustavil na ty nohy, bylo žduchání z boku. Při svých 110 kg živé váhy jsem provedl krátkou sérii opakovaných šťouchnutí a drželo to. Kdybych se moc snažil, tak bych to asi dokázal shodit z nohou. Uprostřed na podpěru není místo, ze zadní části se dá vytáhnout sítované dno a podložka pro uzavření dna.
Místo ustavení je zatím dočasné, na jaře by měly tyto ležany stát za tou jabloní, na místě nástavkových úlů, které budou na lepším místě, odpoledne stíněném stromy. Při stěhování tedy můžu ještě předělat systém podstavení - třeba kovové nožky se zavětrováním.

Stříška je vymyšlená jako výklopná a to směrem dopředu. Zatím ji sundávám, ještě jsem nepřišrouboval panty. Rozhodně nejde dělat pod ní, spodní zadní hrana střechy je tak 110 mm nad zemí. A taky by pod ní nešel vytáhnou rámek vysoký 42 cm. Mám připravenou spešl oboustranou folii pod střešní krytinu od tchána, kterému pokrývači dělali novou střechu a nazývali to "nová moderní IPA", akorát pak střecha nebude moc hezká. Zatím se přes léto budu kochat stávajícím stavem a na podzim fólii přilepím na střechu.

Je pravdou, že je to crossover mezi ležanem a včelníkem, ale s tímhle předpokladem jsem k tomu přistupoval. Už teď to využívám na uložení nářadí a různých pomůcek a nemusím pro všechno běhat do dílny.
Hezké. Jak do toho lezeš přes ty střechy, ty se dají odklopit?

Byls rychlejší. Wink
.... Rozhodně nejde dělat pod ní, spodní zadní hrana střechy je tak 110 mm nad zemí.......

ToFF snaď 110 cm nie? Wink
Inač super.
no jo sem se ztratil v jednotkách, máš pravdu...
Zdá sa mi to komplikované. Pri ležane sa vytáčajú vysoké rámiky. 42 cm rámik do medometu nedáš. Aspoň nepoznám taký medomet. Ale ty chceš asi dávať navrch medníky nízke a v podstate včeláriť metodikou dadant. Alebo , ako v tom chceš včeláriť?
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
Referenční URL's