Příspěvek: #1521

vítejte v klubu.
to jsou loňské matky?

Já to budu řešit oplozováním a chovem oddělků jinde - doufám že tam to bude lepší.
A nákupem matek. Doufám že nedopadnu jako jiný kolega kterému po přidání koupených 8 matek přišel o 8 oddělků vyloupením v době snůšky.

Koupené matky budu používat k přemetání.

Má někdo zkušenosti jaká je praxe (ne legislativa) když objednám matky z EU?

Chci vyzkoušet ELGON a atd.

---

(13.06.2025 7:22)marek. napsal(a):  ... V roji je stará matka. To musely přece původní včelstva vypadat stejně! (A tedy i všechna ostatní, když je na vině soused a jeho zavirovaní trubci)
Nebo se, po přestávce v kladení, matky skokově zhoršily?
V tom případě se rojům muselo stát něco špatného... Ale trubce v tom nikde nevidím
(přemýšlím špatně?)
m.

dalo by se uvažovt i o tom, že včely rojením řešily situaci. To se prý stává.
Opustily plod a tam budou nová matky.
Oni jsou bez plodu a mohou vyměnit matku, ale hlavně změnily stanoviště.

Tohle se jim mohlo evolučně osvědčit.
S viry žijí mnohem déle než s VD.

Spíš je zajímavé, že takových a podobných pozorování je hafo a když se šlověk o tom baví s odborníky tak se dozví že neumí léčit.

Já dojel na odborné rady, když jsem to chtěl opět zkusit Předtím jsem odděloval nemocné roztoči V zimě.

Příspěvek: #1522

(13.06.2025 6:58)Louky napsal(a):  Nejlepší jí mít 300-400 včelstev na stanovišti a můžou ti být sousedi a jejich genetika u prdele....

To se dělá tak, že se odchovávají matky a ty se dávají včelařům kolem až několik kilometrů daleko od stanoviště. A ti okolní včelaři už potom sami svými rozchovy většinou drží ten genofond.

Příspěvek: #1523

jo to je ta horší varianta

Příspěvek: #1524

Asi je lepší mít víc stanovišt okolo než jedno velké, ale stačí rozdávat nebo prodávat matečníky okolním včelařům.
V Rakousku jeden vyhlášený předával matečníky a okolní včelaři/sedláci měli kšeft a vraceli opklozené matky a brali si další matečníky.
A on to prodával pod svým jménem a věnoval se selekci.
A okolo pak rádi chovali "jeho" genetiku.

Příspěvek: #1525

U prvního roje byla stará matka. U ostatních nevím. Jsou to roje do 3-4 km kolem. Normálně mají tak kolem 10-15 úlů, ale včelaři volali, že už mají 25 a nemají to už kam dávat, tak jestli nechci roj. Proto to mohl být většinou poroj. Matky taky začaly klást až za cca. 10-12 dnů. Cca po 1-1 1/2 sklenice s cukrem 1:1, 16 dírek na víčku. Ze začátku ok, ale teď, když mají nakladeno přes dva rámky , je vidět mezerovitost plodu. Takže, jestli se oplodnili u mě, tak ta mezerovitost jde za matkou/trubcem. Bylo tolik telefonátů, že bych měl teď taky 20-25 úlů. Přivézt sem oddělky, nebo dokonce nové úly, tak za 2-3 roky znova úhyny.

1) stará maktka - muže být nakažená
2) nová matka - nakažená už v úle krmičkou
3) nová matka - nakažená při snubním proletu
4) nová matka - koupená - nakažena při přidání do úlu od krmiček, popřípadě neoplodněná bod 3)
5) nová matka - koupená oplodněná- nakažená při přidání do úlu od krmiček.

No uvidíme, bylo by bláhové sem tahat něco zdravého a nechat to zničit. V každém případě jen na špatnou léčbu varoa nevěřím. A vúbec se nedivím, že lidé sahají po buckfat matce, která z kraňky spářené s trubcem od BF dělá agresivní včelstvo .

Jediná zachrana koupit oplodněnou matku a z ní rozchovávat, ale oplodňováčky nejlépe v jiném okrese.

Příspěvek: #1526

Super informace díky za ní.
Vzhledem k tomu že má i včelaři plné úly tak u vás asi nebyli úhrny, tak to jsem zvědav jak se to u vás vyvine.
Jak se daří s chovem matek pokud je někdo chová a s oddělky?.
Tak ať nedojde na můj pesimismus, ale něco mi to připomíná.

Příspěvek: #1527

(12.06.2025 21:45)maci01 napsal(a):  první roj má mezerovitost plodu
druhý roj hrboplod
třetí roj postavil 2 rámky a nasazuje matečníky
čtvrtý roj za 10 dní postavil 8 rámků 2/3, ale nedotahuje až dolů. Mezerovitost plodu.
pátý roj za 10 dní postavil 7 rámků a opšt nedotahuje dolů. Mezerovitost plodu.
Opravdu si někdo myslí, že to je špatným přeléčením na varoázu?

Proč by to mělo být špatným přeléčením varoázy? Souhlasím s vámi, že chyba je pravděpodobně v genetice.
Jedinou možnost vidím v nakoupení kladoucích matiček od zkušeného včelaře, který tyto problémy nemá.

Příspěvek: #1528

Nebojím se to nazvat boj o úhyny 2025/2026

1) roj. Usazen na loňské vytočené souše po medu. Matka stará a je tam mezerovitost plodu. Tohle včelstvo obsadilo 4 NN 2/3L a to a tak, že nejsou volné uličky. Přidán 5 nástavek. Chtěl jsem udělat přelétak, ale nesehnal jsem matku. Takže na to kašlu.

2) roj měl jen 2 ulicky a hrboplod. Kladla asi trubčice. zrušeno

3) tenhle roj vystavěl jen 2 rámky. Přidán nakladený rámek od jiného roje. Pak jsem sehnal matečník a na to postavil 8 rámku NN 2/3L, ale zase bez matky. Dnes naposled dodal ráek s vajíčky. Když nevychovají matku, zruším. Chová se to jako když jsem chtěl udělat oddělek a ten si nebyl schopen vychovat matku.

4)tenhle roj má zakladeno 4 rámky NN 2/3L oboustraně. Mezerovitost plodu a jsou vidět sem tam MM misky. Staví i trubčinu, ale ta je zanesena sladinou, takže spíš ekonomicky staví, aby mohli ukládat sladinu.

5) staví a mají prostavěno 9 rámků. Rozdělil jsem je do 2 nástavků NN 2/3L nad sebe. Zaqkladeny 3 rámky.

6) staví a jsou na dvou nástavcích NN 2/3L. 8 rámků postaveno, 3 zakladeny, a zase mezervitost plodu.

7) poslední roj asi nejlepší. Krásně staví a ploduje. 9 rámků ppostaveno a 4 rámky plodu. Odebral jsem jeden nový rámekzakladený pro 3 roj. N tom nedostavěném rámku zakladla matka vše až po okraj nedostavěného rámku.


Boj o úhyny 2025/2026 probíhá a je to stále s nejistým výsledkem.

Příspěvek: #1529

Dostal jsem včelstvo. Mělo jinou rámkovou míru než ostatní a starý včelař snižuje delší dobu stavy. Před píár lety 60. Ted jako jeden z mála vyzimoval bez problémů.
Přivezli jsme ho až minulý víkend, měl nad plodištěm 2*30cm mřížku a adamcovy medníky a včelař v něm opakovaně marně zkoušel serie. I kdž prý přikrmoval, tak se to neujalo ani jednou. Tak jsem čekal,. Tady mi přiletělo 11 rojů tak jsem nespěchal a já to tam chtěl mít na množení a v příštích letech a nechtěl jsem jim tam vozit nic cizího.

Když jsme eho stěhovali, tak jsme mylsel že si stříékneme do trenek 2*30cm a ono ne.
Tak jsme ho přivezl domů že ho předělám na langa a uvidím.
Doma jsem zjistil že je bez zásob i plodu a nikde ani stopa po miskách. Tak jsme to částečně převěsil a přidal stavební rámky na langa a zakrmil. ALE MĚL JSEM POCIT DEHA VU, ŽE TOHLE ZNÁM. prý tam měli v ZO 50% ztráty.
Matka tam asi nebyla - nebyl plod - po zakrmení stavělyy - tak jsem odebral do 2 plemnáčů - přišly mi 3 Vigorky. Včely stále úplně krotké, včelař chodil do včel v plavkách.
Kontrola chování na klíckách, nic podezřelého, stavěly, kontrola přijetí a koukám, všude loupež.
Tak jsem to zavřel, a ani po několika dnech nemají vůli se bránit.
I když ostatní včely létají celkem intenzívně do lesa, oni mají okolo sebe neustále slídivky.

Tak zajedu na kopec, tam je už zavíčkovaný plod a udělám oddělky a pokusím se zachránit matky a toto asi zlikviduji. Aby se mi to tady neroztahalo.

Jo a ještě zajímavost - jak jsme to převěsil, tak jsem dělal plodovou zkoušku - nic nenarazily.

Příspěvek: #1530

Teoreticky letos by to mohlo byt OK, ale nenechavam nic nahode. Mel jsem z lonska par prezivsich mrzaku, ktery jsem po kyseline mravenci vedl dal jako maso pro oddelky. Kdyz splnily svuj ukol, hodil jsem matku do kriminalu na 14 dni nepodminene (chmary). Zlepsila se nasledne i mezerovitost, oddelky krasne prosperujou.
Nicmene obecne letos jsem musel resit ztraty matek pri proletech, i ten kveten stal za kulovy.Plus jsem u nekterych oddelku musel poresit zasoby MCT krome roztoku 1:1, to se mi jeste nestalo.
Roztocove to vypada zatim OK co jsem otevrel trubcinu na stavebnim ramku, ale to vloni taky touto dobou bylo ok a peklo zaclo az po prazdninach. Pro jistotu dan ctvrerecek Thymolu v hobrafiltru nad plodiste (5g) produkcnim/lonskym vcelstvum. Nemam rad slepou lecbu, ale ...
chose

Příspěvek: #1531

Izolátor Chmary je lepší na podzim a zimu, aby matka nemohla klást. Je pravda, že vyřežete zavíčkovanou trubčinu, za 21 dní přeléčíte kyselinou a máte čistěji. A nemusíte rok někde schovávat rámkový izolátor.
Nyní já vidím jako vhodnější plechový rámkový izolátor, mám z Bučovic na dva rámky 39x24. Po deviti dnech zakladené vyndám a dám k matce nové dvě souše. Vyndané rámky rozdělím, jeden nechám v úlu vedle izolátoru jako past na roztoče, aby se tam nechali zavíčkovat (za dalších 9 dnů při další kontrole jde s roztoči i viry do tavidla). Druhý rámek, zakladený později, vajíčka, kde není zavíčkovaná ani jedna buňka, posílí oddělek. Velkou výhodu vidím v tom, že matka klade (rozdíl je jen v tom, že vím kde a mohu s nakladeným manipulovat dle svého, včely vědí že matka je v pořádku a provoz není přerušen. Nevýhodou je větší pracnost, to uznávám.

Příspěvek: #1532

A co místo izolátorů dělat přelétáky? Na původním nechat 1 nezavíčkovaný rámek a starou matku. Do nového dát matečník/matku. Jakmile by ten rámek se starou matkou zavíčkovaly, tak vyndat a zlikvidovat (koncentrace varoa do toho rámku. V přelétáku nechat vylíhnout a pak hned přeléčit, než by matka začala klást. Snad celkem snížení napadení varoa a v září opět spojit s původním včelstvem , ale s novou matkou. Byla by tam plodová přestávka a dlouhověké včely od 2 matek? dělá to tak někdo?

Příspěvek: #1533

Tohle vsechno bys delal s kazdym vcelstvem, kvuli hubeni varroa? Vsechno mit 2x, kazdy vcelstvo rozdelit...

Příspěvek: #1534

Proč všechno dvakrát? Takto plánovaný oddělek jen oddělíš fólií nad včelstvem.
A řešíš víc věcí než "hubení varroa", obměnu díla, nové matky, sílu včelstva do jarní snůšky...

Daste, jak Ty hubíš, varroa, psal jsi někde , že jedeš bez chemie?

Příspěvek: #1535

Chmara je pro me jednodussi proti moznosti s preletaky. Matky mam znaceny, tak je najdu, navic diky OP vim kde matka je. Dostane 2 tejdny nepodminene za katrem velikosti ramku, nestalo se mi ze by narazily nekde matecniky. Na druhou stranu matka z tichy vymeny - s tim bych nemel problem. Matky ale ted pro jistotu z chmary vypoustim rucne.
Teoreticky by to slo nasledne spojit s ramkovym izolatorem, aby byl zakladeny pouze ten urcity ramek, VD by byl pak jen v tom jednom ramku zakladenym a ten by sel po zavickovani slepicim. A je to bez "osetreni". Neco jako kdyz se odebere plod a nechava se mezi pridanyma mezistenama jeden ramek s otevrenym plodem jako varroapast.
No jen teoretizujem, uvidime za pul roku
Chose

Příspěvek: #1536

Zdar, Marku, jak hubim... Ja jsem ted (v poslednich letech) prave, ze nehubil.
Zacal jsem znovu od nuly, abych nasel tu minimalni variantu hubeni roztocu, tentokrat bez chemie.
Takze skoro bond test. Bohuzel vrchol vysel na minulou zimu, kdy byly velke uhyny... ale mozna, ze to je dobre.
Vypadalo to chvilema spis jako chov VD, protoze jich byly velky tisice, ale ty na podzim sami chcipnou.
Odstranuju trubci plod. Zkousim, jak casne z jara matka zaklade trubcinu nebo ji k tomu dotlacim. V te jsou porad stovky VD a velky pocet svetlych.
Potom dam dalsi vystavenou trubcinu pod hnizdo a do hnizda ramky bez mezisten, kde postavi zase trubciny. V tech uz jich je do stovky.
Letos byl ten studeny kveten a vyradil jsem malo stareho dila a to se mi na podzim vymsti (