Příspěvek: #341

Kolegové,
Co když jde opravdu o genetiku. Ale o genetiku (rezistenci) roztočů. Pak by to vysvětlovalo ty stále se zvětšující úhyny a oblasti, kde se toto děje. Mohl Milan sebelépe ošetřit a je to tam pořád. Nenabízí se to, když po ošetření našel na podložkách spoustu živých roztočů?

Příspěvek: #342

To že se v neošetřovaných včelstvech množí roztoč pomaleji než v ošetřovaných je prokázáno. Otázka je, jestli je to tím ošetřováním, nebo jen tím že dynamika množení když jsou desítky jedinců v ošetřovaných a nebo když jich tam jsou tisíce je rozdílná protože už není třeba dost volných buněk atd.

Příspěvek: #343

Tak že jsem byl dneska zkontrolovat spady po funigaci dopadl jsem takto .....11 neuteplených úlech : 9 včelstev bez VD 2 včelstva každé po 1 VD nejhůř na tom byly 2 včelstva v úlech tachovských na 9 rámků na každé včelstvo bylo 10 VD!!
Tak že jsi myslím že uteplení hraje taky velkou roli tak jak chování silných včelstev.....

Příspěvek: #344

Svět je plný paradoxů - jako třeba to, že nákazovým referentům to hyne zatímco u "bordelářů" to mnohdy přežívá. Na paradoxy je jakákoli metodika krátká - tedy dokud není ten paradox mravenčí detektivní prací uspokojivě vysvětlen.

---

(27.03.2015 16:39)Hyju napsal(a):  Tak že jsem byl dneska zkontrolovat spady po funigaci dopadl jsem takto .....11 neuteplených úlech : 9 včelstev bez VD 2 včelstva každé po 1 VD nejhůř na tom byly 2 včelstva v úlech tachovských na 9 rámků na každé včelstvo bylo 10 VD!!
Tak že jsi myslím že uteplení hraje taky velkou roli tak jak chování silných včelstev.....

Je to jasný za varroózu může propagace silných včelstev, zateplených úlů a metody chovu trubců jako protirojového opatření.

Příspěvek: #345

ty zase perliš JKL

Příspěvek: #346

To já jenom, aby odpovědní neviděli včelařský svět tak nějak výhradně varroózně.
Komplex vlivů, jež působí je značný a dělat něco jednotně znamená mnohdy škodit těm co se více odlišují od ve včelařství doposud nedefinovaného etalonu resp. nemají normované podmínky a zařízení,. To by si jistí zástupci a zákonodárci mohli uvědomit. Možná že by pak spolupráce včelařských a zákonodárných subjektů dostala nové obzory.

Příspěvek: #347

(27.03.2015 13:46)Petr Chalupský napsal(a):  Můj soused o všechny přišel, mě přezimovaly všechny.

ty brambory ?

---

(27.03.2015 15:59)Jiří V. napsal(a):  Co když jde opravdu o genetiku. Ale o genetiku (rezistenci) roztočů. Pak by to vysvětlovalo ty stále se zvětšující úhyny a oblasti, kde se toto děje.

Nenabízí. Přežívají linie včelstev - že by ty na stejných stanovištích měli jiné roztoče je dost nepravděpodobné.

---

(27.03.2015 16:39)Hyju napsal(a):  Tak že jsi myslím že uteplení hraje taky velkou roli tak jak chování silných včelstev.....

Může být ale není to zásadní. Není to ale ani o uteplení, jako o délce plodování. Dělal jsem takto pokusy ve vyšší nadmořské výšce a podstatně delším bezplodovém období a srovnatelně žádný rozdíl, co by do úhynů.

Příspěvek: #348

No alespoň jedno plus.....ve včelstvu 14 mi spadnuli jen 3 VD...ale zato 35 včelomorek. Kde se tam ty potvory vzaly to netuším......

Příspěvek: #349

Co není zásadní? Uteplení, nebo síla včelstev?

U síly včelstev si nejsem tak jistý, mám takový pocit, že když docházelo v předchozích letech ke kolapsům, ne tak rozsáhlým, ale jednotlivě, tak to odnášela silná včelstva. Možná ta nejsilnější.

Najednou se "zlomila" třeba v sezoně a šla dolů aby v zimě odešla.

Příspěvek: #350

Myslil jsem uteplení = delší plodování. To je i s těma silnýma = delší plodování. Ale podle mýho výzkumu, kratší plodování se automaticky nerovná menšímu problému s roztoči, nějak to prostě doženou, přes léto, ti roztoči.
A k silným včelstvům - silné jeden rok se taky nerovná životaschopné. Jak říká Leoš, strategie přežití je různá, některý problém doženou z jara, jiný maj míň trubců nebo nerabujou. Jenže to sou všecko věci, který nepoznám, když natírám plod.
Schéma chovu - med, nebodavost, nerojivost a kvanta chemie - už jen od stolu je jasný, co se vyšlechtí, to se nemusí ani testovat.
Zvrácenost je už v klasifikaci šlechtitelských bodů. Po 40 letech to musí nést ovoce.
Pokud jsem to dobře četl, není tam ani bod za zimování, nebo přežití kritický roků.
Mírnost, medný výnos a sezení na plástech. To si roztoč musí šušňat.
Ještě takový postřeh - letos ty nejsilnější byli ty bez rojovky - aspoň u mne - krásný, nepřetržitý vývoj roztočů, fakt šli jako první. Ale silné se nerovná ty bez rojovky. V tom roce ano, ale nejsilnější celkově jsou ty dělené / v součtu / a ty byli většinou O.K.

Příspěvek: #351

Dle rady Milana jsem udělal z kmenových včelstev oddělky se starou matkou a myslím, že to byl hlavní důvod, proč tato včelstva mám i oddělky z nich. Rozdělení roztoče, období bez plodu u kmenových včelstev, brzké léčení oddělků KM a následné brzké krmení. Nehladovění.

Nemělo to vliv ani na medný výnos.

Příspěvek: #352

(27.03.2015 18:13)Michal Schützmeister napsal(a):  Přežívají linie včelstev - že by ty na stejných stanovištích měli jiné roztoče je dost nepravděpodobné.

Začal jsem včelařit s rojem od místního včelaře. Nějakou dobu jsem množil oddělky nebo roji. Problémy s úhyny u mě nastaly až v době, kdy jsem začal s nákupem oddělků a matek. Nakupoval jsem od různých chovatelů a citlivost byla skutečně rozdílná. Může to být shoda náhod, nebo potvrzení citované myšlenky.

Příspěvek: #353

Je to vcelku logické, včely se neustále přizpůsobují prostředí ve kterém žijí. Teplotní a snůškové poměry a v neposlední řadě nemoci, různé místní mutace virů atd. Z logiky věci vyplývá, že místní materiál by měl být odolný a přizpůsobený na dané prostředí mnohem více, než importovaná matka. Je potom jasné, že některá genetika na novém stanovišti funguje špatně a tak mizí.
Na odolnost se u nás až na výjimky nešlechtí, ta se nepozná při prvním otevření úlu.

Již Quido Sklenar nabádal k výběru plemeniva z nejlepších místních, dlouhodobě prověřených matek.

U nové genetiky musíme vědět, že to nemusí vyjít. Ale ta samá matka na původním stanovišti může být výborná.

Příspěvek: #354

Plny souhlas. Ale tak je to v chovatelstvi obecne. Treba u drubeze je obcas dobre a nutne vymenit krev, ale kupovat stale novou drubez z ruznych chovatelskych podminek a oblasti drive ci pozdeji vede k zaneseni velmi neprijemnych zalezitosti do chovu. Lepe odchovavat sam a byt velmi opatrny v porizovani noveho materialu (karantena atd...) Stejne to vidim u vcel. Obcas poridit matku pro zuslechteni vlastniho chovu muze byt prinosem, ale neustaly import novych matek z uplne jinych podminek nepovede k nicemu dobremu. Kazdy by si mel odchovavat vlastni matky anebo je porizovat v nejblizsim okoli.

Příspěvek: #355

Koľko km je nabližšie okolie.

Příspěvek: #356

Reaguju na příspěvek "JKL" z vlákna "Co se děje v úlech teď"......S těma nátěrama je to marný. Nejenže tak bude plod už na osmi až deseti rámcích.....ale....3 včelstva, který jsem natíral 8.3. a po fumigaci ani následujících 14 dní nespadl ani roztoč, zatímco u ostatních natíraných 22.3. byly spady i 47ks VD.....jsem ta včelstva, která jsem ošetřil 8.3. předevčírem vyfumigoval.....a spad 8, 11 a 14 VD. Takže horizontální přenos jak vyšitej a nemusímím mít strach z rezistence. Už jsem prolezl asi 3 ha lesa se zbytky budov po ruské armádě a zatím nic....ale mám už i informaci od hajnýho, kde by mohly divoké včely být. Jakmile bude tepleji musím to prověřit. Je to sice na soukromém, oploceném pozemku,v průmyslové zóně, ale s majitelem se nechá domluvit. Takže tohle místo s pravděpodobným stanovištěm je asi 350 - 400m daleko.....což by odpovídalo, protožeže včely na jaře daleko nelítají.

Příspěvek: #357

kurna Milane ty se hrozně podobáš Pepovi Klímovi.......ten taky všechno dycky vyčmuchá

Příspěvek: #358

Milan,já sa na včely v dutinách pozerám ako na niečo čo do dutín patrí a nie ako na nepriateľa ktorý je zodpovedný za nejakého klieštika.To by ma v živote nenapadlo taká s prepáčením blbosť,aby som išieľ do lesa a robil si starosti že budem hľadať toho zodpovedného.Já mám každoročne minimálne 7 dutín v lipovom háji v ktorých sú včely a minimálne dva krát toľko dutín podľa pilčíkov ktorý sa mi pochvália,je v dubovom lese.Já som rád aj za takéto včelstvá v mojom okolí,je to poézia vôbec pozorovať a nepriateľa v nich nevidím.A ty si ako poľovník v lese na škodnú. Inak druhá fumigácia a náter,koľko toho ešte bude do zimy bude,já viac ako dve fumigácie za rok nerobím a všetko je tak ako má byť.

Příspěvek: #359

Nejsem na poezii zvědavej. Jestli chceš, přijeď si pro ně a odvez si je do lipového hájku....já je tady nechci. Po loňsku vím, jak to po takové reinvazi může vypadat....a věř mi, že znova to vidět nepotřebuju. Tu druhou fumigaci mají za sebou jen ta 3 včelstva.....a další bude až KM v mezeře mezi řepkou a akátem....ale zatím to vypadá, že mezera nebude, tak až po akátu.

Příspěvek: #360

Svoje včely zavři a nalič tam otrávenou návnadu. Co ti tam mají co lítat cizí včely.