Příspěvek: #301

Rudo, omlouvám se, ale tu nejde o žádnou řevnivost mezi sdruženími, ale o střet konceptů.
A o možnosti připustit alternativy. Se vší zodpovědností vůči sobě, svým včelám, i vůči okolním chovatelům.
Bez vazeb na zisky z monopolu, z dotací atd.
Právě naprosto nepřípadné personifikace či krátkozraké spojování se sdruženími či prvoplánové škatulkování bez znalosti jádra problému tu dělají největší škodu. O tom totiž ta debata vůbec není.
Jiří

Příspěvek: #302

Chlapi, neřešil bych rezidua z tau-fluvalinátu....Na měl se můžeme vykašlat!....ale obezřetnost je na místě!....Zatím netuším co a jak....ale v některých včelstvech spadlo po nátěru bez fumigace i 12 živých! brouků (za hodinu po nátěru)...... a to jsem v listopadu vyřezával plod. Zajímavý je, že včelstva natřená a vyfumigovaná 8.3. jsou s "nulou". Po deseti letových dnech....????.... to budu vědět zítra odpoledne po spadu z fumigace....rozhodně to nebude nula!!!! a to mám nejbližší včely 2,7km....Takže....brouky na testy na rezistenci a prohledat les kvůli divokým včelstvům.....jinak nevím co s tím....a jsem z toho pěkně otrávenej.

Příspěvek: #303

(26.03.2015 1:49)Milan Havelka napsal(a):  .... a prohledat les kvůli divokým včelstvům.....

Budeš je natírat?

Příspěvek: #304

(26.03.2015 1:49)Milan Havelka napsal(a):  Chlapi, neřešil bych rezidua z tau-fluvalinátu....

Až na zde JKL citovanou korelaci mezi výskytem viru def. křídel a léčbou taufluvinátem.

Milane budeš natírat každé 3 týdny, když ti tam toho tolik nosí?


A vzpomeň si až zase budou padat názory že si za to může včelař sám.

Příspěvek: #305

(25.03.2015 22:58)Rudolf Stonjek napsal(a):  Většinou kolem Prahy v okruhu cca 50 km. Takže hodně husté zavčelení. Nemám rád, když mě někdo přisuzuje to, co jsem nikdy neřekl. Zastal jsem se J. Slámy, protože to v podstatě napsal správně a to tak, že je to pouze na jednotlivých chovatelích, na nikom jiném. Běžný způsob léčení funguje. Nic nového a zázračného není k dispozici. A řevnivost mezi PSNV, ČSV a dalšími situaci jen zhoršuje. V této situaci se mě líbí pouze Šance pro včely, kde se pár lidí snaží nepříznivou situaci alespoň trochu změnit. Sám dělám něco podobného. Výsledky? Uvidíme! Zdraví R. S.

Rudo, velmi často souhlasím s tím co píšeš. Tentokrát ale ne. Vztah jednotlivých spolků už řešil Jirka Matl, takže k tomu zbytku. Kdyby současný způsob léčení fungoval, pak tu nemáme žádnou nepříznivou situaci. Ty sám, vzhledem k tomu, že "děláš něco podobného" jako ŠPV, asi tedy chápeš, že ten současný systém není úplně funkční.

Co mi opravdu vadí je to, že současnou situaci ještě nikdo nepojmenoval. Když to jeden zkusil v lidových novinách (a o formě se nebudeme přít), pak se tu někteří do něj naváželi za jeho úlety (až lži), ale to podstatné díky tomu neřešili. Předesílám, že nejsem fanouškem V.Smolíka a kvůli jeho článku jsem na něj byl jemně řečeno velice nepříjemný. Na druhou stranu v tom článku šlo najít mnoho pravdivého.

K tomu pojmenování: já jako velký problém českého včelařství vidím pány ze společnosti TiKam s.r.o. Obchodní společnost, která má každý rok jistotu, že určité množství produktu, který vyrobí, se k tomu a tomu datu stoprocentně prodá a neexistuje další subjekt, který by jí mohl konkurovat, žije svůj obchodní sen. Zvlášť, když je jediná, kdo může hlídat účinnost svých produktů a jejich dalších vlivů. Taková společnost prostě bude dělat vše pro to, aby udržela status quo.

Bude to znít zvláštně, ale jsem rád, že existují varidol a spol. Ale jenom proto, aby v současné době, kdy ještě fungují, pomáhali včelařům k nalézání jiné cesty. Občas sem píše Leoš Dvorský. Dost často si tu dělá PR a také jsme se zde několikrát chytli. V čem má ale pravdu je to, že je nutné hledat další cesty a to přinejlepším cesty bez chemie. V takovém názoru s ním souhlasím a podporuji ho, ale dodávám, že v globálu to zatím bez chemie nejde. Už jenom proto, že současná metodika má oporu v legislativě. Tedy chovatelská změna musí jít ruku v ruce se změnou legislativní. Pak je ale zajímavé pozorovat, kdo se proti případným legislativním změnám staví a položit si otázku cui bono?


A ještě k tomu, co napsal Milan Havelka.
Já si myslím, že podobná situace bude u velké části včelařů. Případné prosincové vyřezání plodu před posledním ošetření nedělá asi nikdo. A co když je problém v tom, že právě v době posledního léčení máme ve včelstvu ty nejodolnější roztoče a část z nich je schopná tu chemickou válku přežít a ješte se množit? Pokud by někdo zkusil tři týdny po poslední fumigaci udělat pokap (pouze pro porovnání, ne takto trápit včely), tak mu toho spadne tolik, že se bude divit...

Příspěvek: #306

Když mi Milan včera večer volal své novinky o spadlých roztočích, vzpomněl jsem si, co říkal o těchto skrytých přenosech v obdobích, kdy bychom měli být relativně v klidu, Broněk Gruna na letošním Setkání VMS v Brně http://www.psnv.cz/index.php?option=com_...temid=68). Je to docela tichá past. Je moc dobře, že to sem MIlan dal a jsem velmi zvědav na další data. Díky, Milane.
Pokud vím, mělo to tehdy na VMS i variantu pozdně podzimní. I tuhle raně jarní. Prostě my jsme v klidu, ale zatím se dějí věci ... Ostatně na to už před pár lety upozorňoval i Pavel Holub.
Teď je otázka, jak to interpretovat a co dělat. Nejsem si jist, zda všchni tito roztoči jsou z hlediska množení nebezpeční, ale mohou být.
Je zjevné, že zdroj nebude až tak daleko. I když vezmeme Milanova silná včelstva a dobré teplotní podmínky u něj, přesto si myslím, že dolet je v řádu stovek metrů, což znamená, že si asi našly zdroj loupení v nějakém divokém včelstvu, které nyní kolabuje a je silně napadené.
Může to vše být samozřejmě jinak, ale vzhledem k tomu, jak Milan na podzim ošetřoval (tedy prakticky na nulu), tak to vidím jako aktuální přínos. Zejména proto, že padaly živé samičky V. d.

Příspěvek: #307

(26.03.2015 9:28)Jiří Matl napsal(a):  Nejsem si jist, zda všchni tito roztoči jsou z hlediska množení nebezpeční, ale mohou být.

Včem je pochybnost, že nemusí být nebezpeční?

Příspěvek: #308

Je otázka, zda jsou schopni se dále množit. Přece jen už mají jistý věk ... Ale pokud jsou z divokých a neošetřovaných včelstev, můžou být "čilejší". Na druhou stranu: pokud jsou z ošetřených včelstev a přežili, můžou být odolnější ...
Býval jsem přesvědčen, že tihle jarní roztoči nejsu až tak vitální, ale po loňské zkušenosti už to s takovou jistotou netvrdím.
Milan si domluvil test těch roztočů, to bude hodně zajímavé.
Jiří

Příspěvek: #309

Jedu se kouknout na výsledky. Včera jsem tuto situaci konzultoval s Jirkou V.....a on právě popsal stav stejně jako Climax....KŠ po fumigacích a následné, výrazné, spady. Ale docela by mě zajímalo, co s tím můžou dělat včelaři, kteří nemají podložky pro sledování spadu....a neví, co při jakémkoliv léčení vlastně padá a nepadá.

Příspěvek: #310

Pokud tedy mohu něco k tomuto napsat ... Nikde není a nebude logicky popřeno, že i neplodná samička se nebude starat o výchovu, tz. kdo má oči, ví se všeobecně o zalézání více samiček a spouvýchově, spoluvýživě. Nastává druhá otázka jak se podílí a jak ovlivňuje vývoj roztoče samotná výživa. To je ta pravá, zatím umne po 3 sezony nezlomná otázka. Na nějakém rozboru samiček nic v podstatě nenajdete, pokud se neotestuje rozdílná výživa.

Edit: No a pokud dokážete identifikovat významné složky výživy roztoče, který mají vliv na jejich reprodukci, už je jen krůček ktomu aby jste konečně vyřešili to, oč jde.

Příspěvek: #311

Ono o tom spadu po podzimních fumigacích a následné aplikaci KŠ (v tomto případě se referovalo o Oxamatu) se povídalo i na Olomouckých setkáních - taky se po sublimaci KŠ po již ukončeném léčení Varidolem nestačil divit - otázka je jen zda ta KŠ jen nezpůsobí to, že ty mrtvé zapadlé VD prostě shodí při jakési aktivizaci k čistící činnosti tou šťavelkou. Takže nelze jednoznačně říci stejně jako u zimní měli, že jde o mrtvoly z léčení Varidolem nebo přeživší, nově sundané KŠ.

Příspěvek: #312

Udělej to na půl.Pak zjistíš pravdu.
Ani u jednoho když zůstane pold to není ono.
Pouze šťavelka působí měsíc.Kdežto Varidol jen tak 3 - 4 dny,myšleno dozvuky.F.V.

Příspěvek: #313

Takže kontrola spadu:...Po nátěru 12 po fumigaci dalších 35 VD.....to nej. Na druhé straně stupnice je včelstvo se spadem po nátěru 3 a po fumigaci dalších 5.
Výsledek je od 8 - 47 ks na včelstvo. A otázkou je , co spadne během 14ti dnů, až se odlíhne plod. Dneska jsem natřel a vyfumigoval dalších 12 včelstev. Do hodiny po nátěrech spadlo od 1 do 8 ks....)

Těch 47 kousků už na "start" docela dost.

Příspěvek: #314

tak si říkám Milane jestli ty nechováš kleštíka místo včel jinak to snad neni ani možný

Příspěvek: #315

Smazal jsem odpověď na otázku co spadne během 14ti dnů, až se odlíhne plod.

Příspěvek: #316

Diky, Milane, za cenné poznatky. Jen to upevňuje můj názor, že chovat příliš silná včelstva v dnešní době je docela adrenalin. Jejich udržení chce hodně péče, času a pevné nervy.

Příspěvek: #317

Já to stejné co Milan, jen spady do 15ks v prvních 48 hodinách - a taky silná včelstva. Jsem také zvědavý, co bude pod víčky.

Příspěvek: #318

Dneska jsem taky natíral a fumigoval 13 včelstev už ....spady po nátěru byly od 1 -10 roztočů na včelstvo zítra uvidím jaké spady budou po fumigaci no skočím to spočítat a dám vědět. Pylu už konečně nosí dost tak, že matky plodují, v neuteplených úlech ještě toho plodu moc nebylo horší to bylo ve dvou tachovských úlech tam bylo plodu více . Uvidíme jak to dopadne a to nezimuji ve třech nástavcích jak Milan Havelka....ale asi jsem měl proto že ty moje holky si přinesly ještě na podzim od mých sousedu cca 180 kilo zásob tak že já jsem připravený na další zimu

Příspěvek: #319

(10.03.2015 21:55)Korous napsal(a):  

(04.03.2015 9:55)Leoš Dvorský napsal(a):  Tak mi to nějak připadá, že všichni čekají na MVO, na to, až bude ve včelách plod, aby si mohli splnit svojí "povinnost", místo toho, aby zapojili šedé buňky.

Moc se tu tlachá - co by kdyby,proč a nač, chci a nechci atd,atd.
Provedl jsem fumigaci Varidolem,spad byl následující
400-70-40-10-10-3- a dále 0.Včelstva se spadem jsem otevřel a natřel plod.Provedeno během hodiny.
Ostatní jsem nechal v klidu.Téměř u všeh včelstev s nulou nebyl ani před vánoci spad.
Neudělal jsem to chybně?

(10.03.2015 22:03)S-ladek napsal(a):  Myslím, že pokud je nařízeno plošně natírat a fumigovat mohl by toto být lepší způsob jak to udělat, pokud chci nařízení dodržet.
Je tam ale riziko, že některé roztoče netrefíš, protože vyběhnou z plástů po fumigaci, ale před nátěrem.
V porovnání s variantou - nedělat nic je to zřejmě schůdnější.
Já jsem se zatím vydal cestou víry, že tam žádného roztoče nemám. Trochu jsi mi tu víru nakřápl.

Možná je pravý čas otevřít po zkušenostech Milana ještě jednou Korousův příspěvek.
Není přeci jen lepší den, dva před nátěrem udělat fumigaci jako diagnostiku a na základě ní se pak rozhodnout, jestli natírat, nebo ne?
Někdo tady zase psal, že nátěrem dochází ke kontaminaci vosku - ale natírají se víčka, která pak přeci spadnou dolů ve formě měli, nebo ne?

Příspěvek: #320

(26.03.2015 22:47)S-ladek napsal(a):  Někdo tady zase psal, že nátěrem dochází ke kontaminaci vosku - ale natírají se víčka, která pak přeci spadnou dolů ve formě měli, nebo ne?

To, že se natírají víčka je právě ten největší problém. Musíš si uvědomit, kdy se ta víčka natírají. Z pohledu produkce voskových žláz se natírají v období velmi nevhodném - produkce je velice nízká. Včely se tedy přizpůsobily tak, že na jaře vosk co nejvíce recyklují a s voskem v maximální možné míře šetří. Proto je důvodná obava, že natřený vosk dále zpracovávají ("dobrou chuť") a používají, čímž se kontaminuje celé dílo.